Téma: Naštvaný přítel mlčí a já nevím příčinu

Tohle znám. Zprvu jsem to nechápala, vždyť jsme přece dospělí a ti se neurážejí podobně jako děti a hle.. urážejí. A někdy to byly takovéí hlouposti.

No, tak jsem mu to pomalu a jasně vysvětlila. Že pokud chce, abych ho viděla jako muže a ne jako děcko, musí na sobě zapracovat. Že nemám kocoura na rameni a neumím číst myšlenky, tak pokud se ho cosi dotkne je třeba mi to říct. A začala jsem dělat totéž co on... přestal mluvit- já taky. Protože doprošování nemá smysl.  

Krásně napsáno s tím kocourem se mi to moc líbí )

Hovoří se: „ Mluviti stříbro, mlčeti zlato. “ Tak si vyber.  

Nějak mi to nedá, musím to napsat. Myslím si, že v prvé řadě má člověk vědět, kdy má zavřít pusu. Na druhou stranu ale, pokud se neshodnou partneři v komunikaci, bude tu ten problém vždycky a s takovým partnerem se těžko budou řešit případné problémy. A může být superparťák, jaký chce. Ale už ne do nepohody.

to Barča:Tak asi vím kdy mám zavřít pusu, na to sem se neptala.

Promiň, ale kdybys to věděla, nenaštval by se....

Baruško, v tomhle ti musím oponovat, a to se stane málokdy, protože vesměs s tvými názory bezezbytku souhlasím.  

Nemyslím si, že třeba já bych nevěděla, kdy v tomto případě zavřít pusu, jelikož partnerství je dřina a tak si vždy rozmyslím, než něco řeknu. Obzvláště to, co myslím, že by se ho mohlo dotknout, to už vůbec nevypustím z pusy.  

A co se nestalo? Urážel se vážně kvůli maličkostem, kvůli větě, od které bych jsem to rozhodně nečekala. Takže v tomto slečně naprosto rozumím. A víš co Baruš, není to tak dávno. Už jsem byla dost zkušená, abych věděla co říct mám a co ne.  

Naštěstí to pochopil včas a přežili jsme to spolu, teď se to nestává. Takže ne vždy se ten druhý urazí díky našim nevhodným slovům

Sorbonos, přečti si můj příspěvek 26.08. 2012 15:5. Já tam psala obecně, ale jenif mi odsekla a tudíž se dočkala odpovědi, jaké se dočkala. Jinak s Tebou samozřejmě souhlasím.

Vždit říkám.... jak jsem výše řekl 

to Pluto: takže když řeknu o krupičné kaši že je pro mimina a on se urazí a já nevím, že ji už dvacet let večeří tak jsem blbá já a mám mlčet? Ale já nevím, že večeří krupičnou!!! Kolik vám je?

Když řekneš, že krupičná kaša je pro mimina, tak …. nechci psát dál, ať tě náhodou neurazím. Neznám tě. Každý má rád něco jiného a proč to odsuzovat, nebo nesmyslně komentovat. Proti gustu, žádný deputát. Někdo se může urazit, ale třeba já si dělám z takovýchto připomínek legraci, mimochodem kaše je príma. Jinak co se týká mého věku, jsem stále mlád.  

Nakupovali jsme na společný víkend, který měl být na chalupě rodičů. Vybírala jsem chleba a zdržela se, na partnera jsem narazila u regálu s moukou a krupičnou kaší. Prostě jsem se zasmála a řekla, že kaše je pro mimina. Nic víc nic míň a od té doby nepromluvil. Otom že večeří krupičku mi řekla jeho ségra.

Pavla ti napsala zcela výstižně.

Můj včerejší zážitek: Moje zlatíčko se ráno praštilo o dveře, takže má nový makeup na čele. Večer na grilovačce jsem řekl, že mám teď praštěnou ženu. Moje zlatíčko se nad tím upřímně zasmálo. Proto ji miluji, dokáže pochopit vtip a netrpí komplexy méněcennosti. Je svobodný a sebevědomý člověk.

Stylem jak tu píšeš, si umím představit v Tvých očích nefalšovaný výsměch a byť jsem si jistá, že osobně bych Tě na místě zpražila, tak on Tě nejspíš má tak rád, že radši mlčí než by Ti řekl něco od plic.

Mě by to jeho chování vadilo. Takhle se chová ke mě můj švagr, kterého vidím párkrát za rok a sestra. Připadá mi to jako arogance. A když mi neodpoví, ptám se tak dlouho, dokud něco neřekne. To znamená, že mu na tobě něco vadí. Ale ty za to nemůžeš.

"jenif", mlčí, aby tě neurazil,  je taktní a čeká, že ti to dojde, že meleš a meleš a jsou to nesmysly, bez logiky. Myslím, že bys měla zapřemýšlet, jak se přizpůsobit, trochu se kontrolovat, jinak o toho parťáka přijdeš a on si najde jinou, inteligentnější. Nezlob se, tak se mi to z tvých zdejších vyjádření jeví.  

Pavli, dokud to nezažiješ, tak to nepochopíš.  

Normálně bych tomu taky nevěřila, kdybych neměla podobnou zkušenost.  

to sorbons: Dík za podporu, pohrávám si s myšlenkou že se rozejdem. Jsme spolu krátce, máme stejné názory na spoustu věcí, posloucháme stejnou muziku, čteme stejné knihy i v oblékání máme rádi stejné věci. Dokonce jsme volili stejnou politickou stranu, je nám spolu super, ale tady to protestní mlčení nedávám. Dnes jdem do kina, asi mu to řeknu po filmu.

Tak jsem mu to řekla. A nerozešli jsme se dali jsme si ultimatum on proti mému mluvení nic nemá já proti jeho urážení jo takže máme zkušební dobu a ukáže se.

     Tak rozhodně to není Tvoje vina, jak se tady snaží mnozí naznačit.... Pokud fešák neumí strávit neagresivní názor, nebo konstruktivní kritiku, má problém on. Možná špatná komunikace s matkou? Malé sebevědomí, nebo něco jiného? To asi nebude kluk do nepohody..... Já taky povídám, povídám a když to přeženu, můj řekne: :„Ty Hanico, já tě kousnu do prdele! "  No a dál už nepokouším, páč jsem jednou nezabrzdila a fakt mě kous.....

Julie, já chci takýýý, navrhnu to doma, aspoň bude sranda.

Si teda nedokážu představit, že bych se permanentně musela hlídat v čemkoli, o čem mluvím (a též si myslím, že už mám věk na to, abych věděla, co ano a co ne), abych - nedej bože, něco "blbého" neřekla, co by se panáčkovi mohlo nelíbit. S urážlivejma "děckama" bych teda chodit nechtěla.

možná nejde o urážlivost, ale věta s nulovým obsahem ke zpracování v mozku prostě je k přejití mlčením. Krupička je pro mimina… já, stará jedule bych vášnivě souhlasila a na místě mladého muže slečně k večeři nabídla hned dvě porce. on taktně pomlčel… hlídat si pusu není třeba, pokud je zapojeno to nad ní (cca o  15 cm výš a uvnitř)  smysl pro humor se u různých lidí může různit, někdo rád situační, někdo černý, někdo ironický, jiný vlídný  a někdo jen ten svůj.