Téma: Kdy je už čas na svatbu? Chtěla bych si vzít přítele za muže.
Uživatel: Maruška
Věk: 24
Ahoj,
s přítelem jsme spolu rok (01/2010-01/2011). Mně bude letos 25, cítím už moc, že bych si chtěla přítele vzít. Přítel je o dva roky mladší, ale vždycky říkal, že to nevadí a že v tom není problém, že chce to co já. Ve vztahu jsme měli nějaké problémy a rozešli jsme se, přítel říkal, že se mě letos na naše výročí chystal požádat o ruku, ale ten rozchod to oddálil, takže teď to nechce. Já bych si ho chtěla strašně moc vzít a mít první miminko, ale on tvrdí, že jsme spolu ještě krátce, i když na druhou stranu mi říká, že všecko bude a že se mnou chce strávit život.
Že se možná vezmeme příští rok. Strašně moc ho miluju a neumím si představit, že bych byla někdy s někým jiným. Ale zároven mě trápí, že přítel si mě ještě vzít nechce. Prosím poraďte mi, mám počkat? Ale kde vezmu jistotu, že se mnou nebude dalších několik let chodit jen tak? Je toto ještě krátká doba? Vím, že je to individuální a že někteří lidé se berou po půl roce, jiní po pěti letech. Ale co vám přijde jako ideální a optimální? Po jaké době se vzít, pokud se dva lidi milují, nechtějí nic uspěchat, ale zároven vědí, že spolu chtějí být? Mám strach, že uplynou tři roky vztahu a nic se neposune dál.
Předem děkuju za odpovědi…
(0 lidí)
(0 lidí)
Stránka otevřena 7757x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Ahoj všem. Je mi 27 let, VŠ. Jsem zastáncem férovosti. Čím dál víc se ve svém okolí setkávám s tím, že ženy chlapy ( většinou majetné) uženou. Znám případ, že jedna se zvládla za rok seznámit, oženit a i otěhotnět, to vše z kalkulu. Připadne mi, že muži v těchto směrech jsou tak hloupý. Připadne mi, že kldyž jsem slušná, chci něco nejdřív sama dokázat - práci a teď nemám přítele už dlouho. Jsem pohledná holka ( to ne, že bych byla sebevědomá, ale lidé mi to říkají a fotila jsem i jako modelka), nemůžu natrefit na někoho kdo by se ke mně hodil. Když se chci vdávat z lásky, ne kvůli tomu, abych si někoho brala z kalkulu. Neustále poslouchám kdy se budu vdávat, kdy budu mít děti. V podstatě se z toho stalo opírané téma v rodině. Přitom z druhé strany slyším od zadaných kamarádek jak si stěžují, že kdyby s parnerem neměli dítě, nebyly na něm závislé finančně, že je už nepřitahuje, jednu dokonce omezuje. Jsem jako mezi dvěma mlýnskými kameny. Jsem už stará panna nebo se mám držet svých zásad a doufat v zázrak?
Drž se svých zásad a na zázraky nevěř. Náhodu musíš i sama popostrčit.
Kam se mám postrčit, když jsem zatím měla 2 vážné vztahy. Většinou to ztroskotalo na tom, že jsme byli odlišní - jiné vzdělání a tak jsem furt vymýšlela témata k hovorům. Nebo se furt přizpůsobovala sobcům- že pán jezdil na kole hunty kilometrů a vůbec mu nevadilo, že mě nechal jet ve tmě pedátku a ani nevěděl kde jsem. Zkoušela jsem seznamky, ale na osobní schůzky přišlo něco jiného než bylo na fotce nebo chtěli sex. To už řeším v jiné sekci, co s tím? Nejsem šedá myš, chodím atraktivně oblečená, společenská, přátelská a často se chodím bavit. Už nevím v čem dělám chybu, asi že neumím být potvora.
Přestaň se litovat, nemusíš být potvora, stačí, když nebudeš na každého tak úplně hodná... asi moc tlačíš na pilu. Ale jo, řešíš to v jiné sekci, nechme to tam.
Panebože...
Tak popořadě: Buffy, dnes je jiná doba, než byla za našich maminek, nedejbože babiček. Ty se vdávaly v 18ti, která byla ve 20ti svobodná, už se prý o ní hovořilo jako o "staré".... Katastrofa. A přitom- velká část těch žen se vdávala jen proto, že nechtěně otěhotněla, a také z jiných důvodů, než byla láska... Prostě, bylo jiné myšlení, jiné podmínky...
Dnes jsou ženy více nezávislé, takže si mohou dovolit vdát se nejen proto, že "doba velí", nebo kvůli majetkového, peněžního zajištění, ale především pro ten skutečný a pravý důvod, proč dva lidé chtějí být spolu-a tím je láska.
Neznamená, že když ve svém věku nikoho nemáš, že je na Tobě něco špatného, ostatně, "příklad" si vem ze svých kamarádek, ony mají partnera a rodiny, ale ve skutečnosti nejsou šťastné a žijí jen v nějakém omylu 
. Možná by sis měla hledat kamarádky v jiných vodách, myslím, že máš na víc. 
Nemáš se zač stydět, naopak, prostě jen nebereš každého zajištěného tucťáka, který se nachomítne. Buď sama sebou a buď na to pyšná... A na řeči rodiny nedej. Možná Ti jen závidí, že oni se museli brát a mít děti brzy, aniž by si před tím užili života. A Ty jsi zatím nezávislá a máš jiné možnosti. Je to jen a jen Tvůj život a je na Tobě, jak s ním naložíš. Jejich řeči jsou jejich problém, ne Tvůj. 
K těm zlatokopkám a pánům, co se nechají "nabalit". Souhlasím. Je toho všude plno... Pánů, kteří opouštějí své ženy kvůli mladším modelům, jem proto, že před nimi nahazují zadkem, vystaví prsa. Ano, to jim stačí... Nebudu házet všechny muže do jednoho pytle, to ani nelze, nicméně, velká část mužů jsou jen pochodující "penisové", jejichž největší životní prioritou je sex, s kýmkoli, hlavně, že to má hladkou kůži. A to není pomluva- to je pravda a pánové to velmi dobře vědí.
Buď sama sebou, jen taková jsi krásná a dokonalá.
Máš nějaké koníčky? Pokud ne, nějaký si opatři, cokoli Tě baví, není od věci mít také zájmy, kde se pohybují i muži, protože právě tam můžeš najít muže, se kterým budete mít mnoho společného. Společné zájmy sbližují. Na zábavě není zase až tak pravděpodobné, že tam najdeš muže snů, protože tam chodí spíše pánové, kteří si chtějí spíše jen užít...
Měj se moc krásně 
Zájmy mám, ale studuji uměleckou školu. Tak divadlo, filmy, hudba, ráda vyrazím s kamarádkama zatančit, popovídat si, zumba, tanec. Bohužel nic moc kde jsou muži. Co to je za sport vlastně?
Já to psala obecně. Tady jde také o to, aby Tě daný sport, koníček bavil. Abys tam nechodila jen proto, že jsou tam i muži, to by sis více uškodila, než pomohla.
Nevím, v bojových sportech, střelba, taj ji- to by Tě mohlo bavit, muži chodí i do společenských tanců, a ne vždy je jejich taneční partnerka zároveň přítelkyně, třeba jen kamarádka, jsou také i tanečky, kde se dá chodit i bez partnera s tím, že se spárujete až na místě. To už si zjisti na netu.
Vyřeš si minulost
Tak hodně štěstí
S tou minulostí to nepůjde tak jednoduše. Rodiče se rozvedli a nebyl to zrovna ukázkový rozvod. Domácí násilí, alkohol. Těžké je něco řešit, když v podstatě za to já nemůžu a kéž bych si někdo z nás mohl vybrat rodiče?
Aha!
Dovolím si soukromně.
Věk: 22
ahoj, urcite se priklanim k variante zustat sama sebou.. ja verim v to, ze co ma prijit, prijde, uvidis, ze se dockas.. v zadnem pripade nejsi stara, dle me jsi v tom nejkrasnejsim veku, tak si to uzivej-chlapi poznaji, kdyz s zenskych vyzaruje klid a pohoda.. to o statni prijde samo
.Spěchat není kam a svatba v mnoha ohledech není tak důležitá jak se zdá.
Věk: 30
" Ale kde vezmu jistotu, že se mnou nebude dalších několik let chodit jen tak? "
Tak popravdě? - kde vezmeš jistotu že svatbou bys mohla cokoliv změnit? Já vím že to nemyslíš špatně, ale svatba opravdunení jistota toho, že spolu budete do smrti.
Jinak mě přítel požádal o ruku po 3 měsících, je mi 30 tak jsem se tomu zasmála a řekla jsem si proč ne (s předchozím přítelem jsem chodila 6let a skončilo to na tom, že jsem se zeptala jestli není čas na dítě a svatbu. Ne že bych mu tím chtěla říct, že hned zítra na tom začneme pracovat, ale toto téma v něm probudilo pocit, že najednou cosi ztrácí, začal se víc věnovat kamarádům a méně se zdržovat doma a tim to začalo končit. akže když mě o ruku požádal současný přítel, řekla jsem si jen, že je vlastně jedno, kdy se vezmeme... jestli budem čekat rok, dva, deset nebo jen ty tři měsíce... nikdo ti nikdy nezaručí že je to navždy, takže je to jen o pocitech. No a vzhledem k tomu jak se svatba naplánovala, tak se budem brát zhruba rok od počátku vztahu, takže máme snad i čas o tom kroku případně ještě pouvažovat 
po vlastních zkušenostech musim rozhodně ale souhlasit s Barčou 
nech tomu volný průběh, nic takového urychlit nejde
Věk: 26
My se budem brát po půl roce 
a dítě máme po měsíci, bez legrace, prostě se zadařilo )
Kdy je ideální čas na svatbu?
Podle mojích zkušeností, tak nejlépe dopoledne,
aby bylo dost času se odpoledne radovat s přáteli a s rodinou.
A mělo by také hodně pršet. To prý prší štěstí.
Sluníčko by mělo vysvitnout odpoledne na oslavy.
Noc by měla být dlouhá.
A hlavně je vhodná doba až tehdy,
kdy snoubenci pochopí, že láska nejsou jen hormony,
že svatbou začíná zodpovědná každodenní práce na budování pevného vztahu,
prostředí pro zdravý vývoj dětí a prostředí pro neomezený a
svobodný vývoj osobností budoucích manželů.
Zodpovědnost za toto všechno je součástí té pravé manželské lásky.
