Téma: V kolika letech založit rodinu? Je mi 22 a mám pocit, že se neumím postarat ani o sebe, natož o dítě!
Uživatel: Petty
Věk: 22
Zajímal by mě Váš názor.
V kolika se dnešní mladí berou a zakládají rodiny?
Mě je třeba 22 a neumím si představit, že bych se třeba tento rok vdávala nebo že bych se měla postarat o děti…
Naopak kdysi to bylo normální už v 18ti letech - což velmi obdivuji.
Prostě mě to zaráží. Připadám si, že se neumím pomalu postarat o sebe natož o druhé. Na druhou stranu doufám, že třeba jednou nebude pozdě.
(0 lidí)   (0 lidí)  
Stránka otevřena 3561x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Věk: 22
Děkuji za názor.
No, já mám třeba známou, které je 30 let, ale bohužel má za sebou řadu nešťastných vztahů a i když by vztah a rodinu už moc chtěla mít, tak se to vynutit nedá no…
Já třeba ještě dělám školu, pokud vše půjde dobře, ve 25 bych ji dodělala - pak najít práci, trošku se zajistit. možná je to hloupé, ale bojím se, že to nějak nestihnu nebo že všechno v životě "nepůjde podle plánu."
Petty - zaujalo mně, proč Tvoje známa má za sebou celu řadu nešťastných vztahů? Co je ta chyba - ten kámen úrazu?
To bude otázka spíš pro Tvoji známou.
Věk: 40
Nepůjde.
Život nejde naplánovat.
Kdo moc plánuje, bývá moc zklamaný.
Není důležitý plán, ale vize.
A schopnot flexibilně reagovat na okolnosti na cestě za tou vizí.
Mě je 35 let a taky nemám dítě. Jedna známá měla první dítě v 41 letech a druhé ve 45 a vše v pohodě. Říkala, že potkala partnera se kterým je ochotna mít deti až teď. Kazdy to má jinak. Někdo ho třeba nepotká nikdy. Je to o náhodě a o štěstí. Koukni na Janet Jackson, ta má první dítě v 50
Tak zrovna J. Jackson bych sem fakt netahala… to uz je extrem.
Stejne tak ujete, jako kdyz si muzi ve veku dedecku porizuji mimina.
Neber nám to. Když se o to dokážeme postarat v 70, tak proč bycho nemohli mít dítě…
V této době je vše jinak, vše posunuté, lidi se chtějí bavit. Můj děda z fotek jeho oslavy 50. narozenin vypadá starší než nyní můj 67 letý otec.
Neznám žádný pár, který by si dobrovolně udělal do cca 29-30 let dítě. Avšak je fakt, že se pohybuju mezi lidma, kteří studují do cca 24-25 let, tak mám "jiný svět".
Každopádně něco na tom bude - mít dítě okolo 30 let - protože ti, co TEĎ (jako v této době) mají děti ve věku okolo 20-25 a/nebo po krátké známosti, tak v pětatřiceti se jim zapálí lejtka a je jedno zda ženě nebo chlapovi. Oba jsou v tom stejně.
Je to případ i mého kámoše, měl první dítě v 24 a teď, kdy mu je 37, tak si "užívá". Na úkor své ženy. Ano, jsou stále spolu, ale.
Jiný kámoš žil zase 2 životy a prasklo to po neuvěřitelných 7 letech a rozvedl se ve svých 41 letech.
Navíc je velmi těžké najít spřízněnou duši. Zpočátku je vše fajn skoro vždy, jiné názory se projeví až později a mladší mají horké hlavy. Myslím, že i já jsem měl. Ale jak je člověk starší, tak moudří (snad ) a tak pak dokáže jednat chladněji a problém vyřešit a ne se vytočit (hned).
Takže bod 0) najit správný protějšek a přežít i nějaké problematické situace, které vyřeší komunikace (ne bití, podvádění apod.)
další bod 1 a dále) to už je jedno, zda vám je 25 nebo 35. Tělo to zvládne.
Věk: 29
Můj strejda se ženil v 36 letech a vyženil 2 malé děti. Ale bohužel po 5 letech se rozvedl.
V tomhle nejsou žádná pravidla. Jen plno lidí, kteří si myslí, že správný věk zná.
Podle mně je jedno, kdy se založí rodina, pokud jsou oba na rodinu zralí a zkušení, což jde ruku v ruce s věkem.
Někdo třeba nezaloží rodinu nikdy a je to ok. Někdo ve 40 a je to ok. Někdo v 70-ti a je to ok.
Jediné co mi přijde jako nesmysl pro dnešní dobu je když je to před 30-tkou. Podle mně není kam pospíchat. Aktivní život se značně prodloužil, pokud člověk trénuje tělo i mysl a nepřestane se hýbat a rozvíjet.
Na druhou stranu znám spoustu holek, které měly dítě v 18-20-ti, dnes (22.01.2017) jsou bez manžela, ale jsou v pohodě ony i jejich děti a pečují o sebe, takže partnera mohou mít nebo mají nového.
Věk: 22
Děkuji všem za nárory.
Já se spíše bojím, že třeba po těch 30ti letech už ty děti nebudu moci mít (i když znám případy, kdy žena měla 1. dítě i v 35 letech a v pořádku.)
Ale zase se nedá vynutit ten vztah, nejde si najít nějakou známost, protože "už přišel můj čas, tak si rychle někoho najdu než bude pozdě"…
Spíše teď řeším to, že kolem sebe vidím nějaké známé třeba již těhotné a nedokážu si představit, že já bych se sama měla teď takto o někoho postarat.
… nebo např. známé, které již bydlí samy (otázka: je špatné ve 22 letech bydlet u rodičů? - když doma aktivně pomáhám, přispívám, vařím, uklízím… ) - často jsem se setkala s názorem: "Ty ještě bydlíš u rodičů? To se nejsi schopná osamostatnit? "… Bohužel stále studuji a nemohu mít plnohodnotnou práci a tak mi to nepřijde jako něco špatného.
Je zbytečné se takovými otázkami vůbec trápit. Kdyby tohle vše bylo u tebe perfektní, pak si lidé zase najdou něco dalšího, nad čím mohou ohrnout nos. Proto je jedno jak nedokonalý nebo jak perfektní život žiješ. Vždy bude něco nedokonalé.
Tvůj problém je, že se tím rejpáním příliš necháš rozhodit. Nauč se nad to povznést. Každý má něco doma, co nefunguje. Ty dotazy lidí, které tě zraňují, jednoduše ignoruj. Často je pronesou jen proto, aby řeč nestála, protože nevědí o čem zajímavějším se bavit. Ve skutečnosti je jim ale jedno jak žiješ.
Věk: 40
Neber to podle okolí a podle toho, kdo co říká, ale podle sebe - co ty chceš.
Jinak ti hrábne.
Vždycky totiž okolo tebe bude nědo něco očekávat a vždycky okolo tebe budou lidi, co budou žít jinak a mít něco, co nemáš.
Nežij podle nich, ale podle sebe.
Dítě má někdo v -nácti, a naopak dnes (22.01.2017) už nejsou neobvyklé ani prvorodičky okolo 40. Čím dál víc žen - bez ohledu na to, co říkají doktoři - čeká s dítětem až okolo 30 nebo i přes, protože chtějí dostudovat, třeba i cestovat, něco si užít a získat nějaké pracovní zkušenosti, případně ekonomickou soběstačnost a nějaké hmotné zázemí, než si založí rodinu, protože vědí, že s dítětem už to půjde těžko a nechtějí jen být závislé na manželovi nebo rodičích a žít někde v podnájmu.
Takže jestli ti tikají biologické hodiny, je dobré se začít poohlížet po seriózním tatínkovi - a jestli ti netikají, tak to prostě neřeš jen proto, že někde potkáš nějakou těhuli nebo maminu.
No a co se týče bydlení, je to to samé.
Jestli ti tam je dobře a na jiné bydlení nemáš, tak nemáš co řešit.
Buď vděčná za bezstarostný život a nevymýšlej si problémy tam, kde nejsou.
Petty - podle mého názoru ideální věk na založení rodiny je tak po 20-ti letech, to je, např. ve věku 21 až 24 let, (ale znám i v současnosti vzácné případy, kdy mladí lidé vstoupili do manželského svazku ve svých 18 a 19 - ti letech.) Ale samozřejmě mladý člověk se na to musí cítit, taky je pochopitelné, že mnozí studenti VŠ, chtějí nejprve dostudovat.
Naši rodiče a prarodiče vstupovali do manželského svazku v 18 - 20 letech, což bylo ideální. Ve svých 40-ti letech už měly dospělé děti, které si už budovali svůj vlastní život a rodiče (ve věku 40-ti let) se tak mohli věnovat svým zájmům, práci, kariéře. V současnosti je to o dost posunuté, což je chyba a je to znát i na lidech, dětech, výchově… - celkově na společnosti. Je pochopitelné, že dnešní mladí lidé si to už nedokážou představit a že je to zaráží, ale kořen tohohle trendu bude někde jinde.