Téma: Fobie, strach z píchnutí infikovanou jehlou

Asi by nejlépe pomohl psycholog.

Vím ale on se tam s tím bojí páč psycholog k tomu chce jeho rodiče  že není plnoletý a jeho matka ho chtěla poslat do blázince proto se bojí

Tak, jedině k psychiatrovi, to je lékař, takže půjde k doktorovi.

moc děkuji oboum za odpověd

Fóbie z různých nemocí a z umírání jsou dost časté. A´t jde k psychiatrovi, Rodiče to musí pochopit či se s tím smířit. Psychická nemoc je taky nemoc.

Dongie, souhlasím s psychiatrem, na tohle už je psycholog asi slabý, nebo kineziologie. Novější, příjemnější metoda, než psychiatr, účinná. Odbourává bloky vzniklé strachem. Tvůj přítel není nemocný, jen zablokovaný... Jistě jsi již o této metodě slyšela.  

Takže hezký den

Indiánka: ne neslyšela mohla bych vědět víc??

Je to metoda, která pomůže problému vystoupit na povrch, člověk si uvědomí, kde a v čem je podstata a příčina jeho potíží, bloků. Nebudu Ti slibovat hory doly, nemusí pomoci každému, ale skutečně pomáhá hodně. Dotyčný ale po zjištění příčiny musí také spolupracovat, musí sám chtít, začít pracovat sám na sobě.

Nejlepší je ptát se ve svém okolí, nevím, z jakého města jsi, zkus si do vyhledavače zadat > kineziologie + město, ve kterém bydlíš, možná se nějaké info, kdo u vás tuto metodu provádí objeví. Pokud ne, zkus město okresní, krajské. Je ale dobré ptát se lidiček, které znáš, vždy je lepší mít v rukávu doporučení někoho, kdo tuhle metodu absolvoval a byl spokojen. Protože všude platí : když dva dělají totéž, nemusí to být totéž.

Zkus pro základní info i zde

http://alternativni-medicina.abecedazdravi.cz/kineziologie

Tak držím palce

My (amatéři bez psychlogického vzdělání) asi moc nepomůžeme. Jde zřejmě o pravou fobii, kterou musí vyřešit psychlog vhodně vedenou psychoterapií. Psycholog pomůže zvládat neopodstatněné strachy a též strach ze smrti (tanafobie).

  Já tedy nevím, nechci to nikterak zlehčovat, ale maminka nemůže jen tak někoho poslat do blázince, nebo se pletu?   A pokud má problém a lékař rozhodne hospitalizaci, tak je k tomu důvod!

velmi všem dekuju za pomoc hlavne tobe Indiánka určitě tu metodu zkusíme

Ahoj Dongie,

mám to samé. trpím ocd už dvanáct let. Moje sestra zemřela, bylo jí 22 let, nevíme proč, bolela jí hlava, na nic nepřišli, snad prý - vir neznámého původu. Do toho jsem měla několikaletý těžký stres v manželství a za pár let vznikla u mě ocd tohoto zaměření. Strach z viru, na který se umře. Věř svému příteli, že strašně trpí. Znám to, je to těžké, a moje rodina má se mnou také potíže. Ale jak z toho všeho pryč? Podotýkám, že předtím jsem byla normální, zdravá, ničeho jsem se nebála, jezdila na vandry, spala v lese atd.

Ahoj Cinta

Ahoj Cinto a co s tím děláš??

Ahoj Dongie,

no, asi Tě moc nepotěším, když napíšu, že už chodím v rukavičce. Někdy je to jako frajeřina, s černou krajkovou, někdy vypadám jako opravdickej blázen a lidi se ptaj, co se mi stalo na ruce. Já k těm jehlám mám totiž strach z veškerejch lidskejch tekutin - krev, moč, slzy, pot, fleky na zemi, náplasti atd, možná to od přítele znáš taky. Takže plné boty,   rukavičku, na úřady apod. ,   teď už vlastně pořád, co kdyby mi někdo chtěl na náměstí podávat ruku... Na léky mám alergii a nic jiného nedělám, protože nevím, co mám dělat. Tak ráda bych to změnila, nebo alespoň omezila, ale nevím jak. Připadá mi to, že bych potřebovala v sobě něco odblokovat. Bylo mi řečeno, že ocd je v podstatě nevyléčitelná. A já musím souhlasit, protože co se týče právě tohohle problému, tak rozhodně nejde uskutečnit doporučovanou KBT v Bohnicích, to je tak nějak nedomyšleno. Nedokážu přece projít bránou něčeho, kde se léčí i drogově závislí apod. , a vůbec v tom areálu pobývat, jít na záchod atd... Je to škoda, ale podle mne je tato nemoc u nás zatím velmi nepochopena.  

aha to není moc dobré mě se zatím daří mu pomáhat to vše zmírňovat tak že ho psychicky podpírám a odvádim ho do jiných myšlenek ale jakmile je sám čapne ho to znova a hodně málem se mi podařilo ho z toho dostat díky psychické podpoře ale spadl do toho znova a teď nepomáhá nic

Ahoj Dongie,

pokud bys vážně chtěla léčbu jako takovou, tak KBT v Bohnicích je doporučována. I já jsem tam měla nastoupit na šest týdnu (i tam třeba dojíždět), ale nezvládla jsem ten strach. Ale to neznamená, že to nezvládne Tvůj přítel. Mně mrzí, že je to jen v Praze, a v této léčebně. Tam to prostě nezvládám.  Vím, že kdyby temto tým odborníků pracoval i v jiném městě či vesnici, dávno jsem tam nastoupila. Další věc se uvádí antidepresiva, a nejlépe právě v kombinaci s tou KBT. jenže - mně z toho nejde ani jedno. Nevím, odkud je Tvůj přítel a co třeba dělá nebo studuje, ale poradím, co hodně pomáhá: Být v hodně dobrý psychický pohodě (což já právě už mnoho let nemám), ono to pak pomůže dívat se na celou věc s nadhledem, a hodně dobrý je brát všechno s humorem (ale pozor - nezesměšňovat, to by se příteli moc ublížilo a mohl by se uzavřít do sebe). Podle sebe vím, že když se z toho něčemu zkusím zasmát a jakoby se povznést, je to lepší. Ale bohužel znám i situace, kdy si půl hodiny drhnu ruce kartáčkem, tečou mi slzy zoufalství a vidím jenom smrt. Co kdybychom si o tom napsali víc přímo s Tvým přítelem? Přála bych si, abychom se tomu po čase mohli fakt už jenom zasmát.