Téma: Svěření dětí do péče příbuzných v případě smrti matky
Ahoj, máte někdo zkušenost? Pod tíhou nových skutečností jsem se rozhodla sepsat závěť, no nevím, jestli se to tak jmenuje 
Nicméně, jde mi o to, že kdybych umřela dříve, než bude dětem 18, nechci aby je vychovával jejich otec(on si je ani nebere, zájem nemá a syn v jeho přítomnosti vyloženě trpí) a neumím si představit, že by je vychovávali moji příbuzní. Já teda doufám, že tady budu ještě strašit dlouho, ale nikdy nevíte. Situace je taková, že mám kamarádku, u kterých by se měly nádherně, a která s tím upřímně souhlasí.
Co je třeba udělat? Sepsat úředně, laicky stačí? Mít to podepsané?
Díky všem a přeju hezký večer... 
Reakce čtenářů
Vesměs je to už uvedeno v odkazech, které sem vložil Avatárek, ale i tak: Závětí nelze určit osobu, která se bude po Vaší smrti o Vaše děti starat. V případě, že by se Vám něco stalo, přešla by zodpovědnsot za děti v plném rozsahu na jejich otce. Jiné osobě by děti byly svěřeny až v případě, kdyby se zjistilo, že otec není schopen péči o děti a jejich výchovu zabezpečit, že pro výchovu nemá vhodné podmínky. I tak by ale soud poté pátral nejprve po vhodných příbuzných. V závislsoti na věku dětí by samozřejmě mohl brát v úvahu i názor dětí.
Na tohle byste se měla zeptat právníka, který se zabývá "Rodinným právem" a má přehled v zákoně. Myslím si, že takto sepsaná závěť je neplatná, protože děti nejsou majetek.
Chudinky, tak to abych raději žila dlouho
Když o ně nemá sebemenší zájem ted, a postarat se nechce a neumí, nedovedu si představit(no spíše dovedu) jak by trpěly. Dost na tom, že syn už s ním být nechce ani ted... Smutné leč pravdivé.
Chápu, že nejsou majetek, ale právě proto chci pro ně to nejlepší a vím, co by pro ně nejlepší v tomto případě bylo! 
o to smutnější je, že bych jim to nemohla dopřát
Uvítala bych, kdyby to bylo jak v Americe. Poručnictví od narození, protože stát se může cokoliv. Ameriku moc nemusím, ale tohle mají promyšlené.....
Přesně! 
Nejsem kován v americkém právu, vzhledem k jeho rozsahu a všem pitomostem v něm nejsou kovaní zřejmě ani američtí právníci... Je fakt, že se stát může cokoliv... Já to mám svým způsobem ošetřené, není to právně, ale lidsky... Mám děti křtěné a mají své kmotry, kteří tímto učinili rozhodnutí, že pokud by se s námi rodiči něco stalo, tak budou mým dětem oporou a pokusí se jim rodiče všemi prostředky nahradit, dokud se nepostaví na vlastní nohy... I já jsem přijal po dlouhém rozhodování tento závazek, stal jsem se kmotrem a je mi to velkou ctí... I kdyby to mělo někdy v budoucnosti přinést nějaké oběti z mé strany, tak závazek splním... Slovo je pro mne v tomto případě zákon...
Já bych ty amíky nepodceňovala a už vůbec né právníky. Zatímco poručnictví tam má úřední hodnotu a je řádně zapsáno u soudu a je na něj brán zřetel. Být kmotrem u křtu, tady v otázce opatrovnictví, prakticky nic neznamená...... Takže dítě-sirotek je vydán napospas úředním šimlům....
Julie, sorry, v tom se neshodneme... Nechtěl bych žít v zemi, kde se systém zahlcuje případy, kdy člověk žaluje boha za to, že mu nedal hudební sluch a on díky tomu nemůže být bohatým hudebníkem... Kde člověk žaluje výrobce mikrovlnné trouby za to, že není v návodu uvedeno, že se v ní nesmí sušit okoupaná kočka... Kde se nemůže souložit v nastartovaném autě... Kde se nesmí souložit zezadu... Kde nesmí viset dámské a pánské prádlo při sušení na jedné šňůře... Vím, že tohle jsou extrémy, ale systém na to slyší a právníci si mnou ruce...
Pro mne je tento dobrovolný závazek otázkou cti, nepotřebuji v tomto případě žádnou smlouvu s razítkem... Nepotřebuji platit právníka, dal jsem slovo dvěma lidem, na kterých mi záleží a doufám, že nikdy nebudu muset závazek plnit... Pokud by nastala situace, kdy by bylo třeba bojovat, vím, kde bude moje místo... Nic víc, nic míň...
Já věděla, že se na tu Ally McBealovou nemám dívat.... Ale stejně názor nezměním. 
A mohou toto nevěřící? Rozuměj, věřím v něco.. v Boha klidně řekněme, ale ne jako v člověka, ale jako něco kolem nás, v nás, víš? 
Tak nevím jak u jiné víry, ale katolíci to mají tak, že kmotr musí být praktikující věřící (tzn. každou neděli v kostele) nejlépe biřmovaný (rozuměj v chování a katechezi vyzrálý) a musí se při křtu zapřísáhnout, že dítě povede k víře spolu s rodiči....... Ale pro úřady, nebo soud to nemá žádnou váhu..... Třeba nemanželské dítě by Ti neměl kněz vůbec pokřtít, samozřejmě záleží na knězi, ale někde je to hodně přísné.....
