Téma: Deprese - náladu mi zlepší jen cigarety a alkohol

Sobě můžeš namlouvat co chceš, ale nezkoušej to na nikoho dalšího. Jak na Tebe volá cigáro a podobné řeči. A proč se pořád ohlížíš do minulosti? Změníš tím něco? Zapracuj na sobě, nečekej pomoc od nikoho, než od sebe samého. Abys něco změnil, musíš začít od sebe. Před sebou totiž nikam neutečeš. Je Ti krásných 19 a je na čase, abys začal být zodpovědný sám za sebe. Sestav si reálný plán a cíl, čeho chceš dosáhnout a neuhni ani o krok. Bez výmluv.

evidentně jsi nepochopila můj problém...

.............. potřebuju se sebrat, dát se dohromady, abych mohl fungovat jako normální člově v normálnim životě, mam chuť se sebrat a jet pryč, někam kde mě nikdo nezná a odpočinout si. Je toho všeho tak strašně moc a už to dlouho nevydržim. Chci přestat kouřit a pít ale nejde to když se opiju tak je mi podstatně líp a to cigáro zamnou chodí a volá zapal si bude ti líp.. ................. Copak jsi to sám nenapsal? To si opravdu myslíš, že utečeš před svým problémem? A opravdu si myslíš, že to za Tebe někdo vyřeší? Přijmi dospělost a zodpovědnost. Nic jiného Ti ostatně ani nezbývá.

já nechci aby za mě někdo něco řešil, naopak vždycky jsem si poradil sám, ale asi jsem se potřeboval ujistit..........

Chodíš do kostela? ..........

ne

Měl by jsi to jít zkusit, ale do ničeho tě nenutím. Tvá svobodná vůle. Ne nadarmo Ježíš Kristus říká:,, Tvá víra tě uzdraví". Stačí věřit a uvidíš.....

já už nevěřiv v nic a nikomu...

Jako chlap tě naprosto chápu. Taky jsem měl těžký život a řeknu ti že se se mnou nepáral. No vidíš, máme i tak trochu podobný osud.... Ale tak to prostě je a s tím už my nic nenaděláme. Nevěřit v nikoho a v ničeho je naprostá hloupost. Nikdo není na světě uplně nevěřící v nikoho a vničeho. Někdo věří v křestanství někdo zase v sám sobě...... Rozhodně je dobré v něco věřit. Tím pádem nejsi pak sám..... Jednou to pochopíš...

Je pro mě těžký věřit sám sobě... a křeťanství mi nic neříká...

Ahoj Jakube,

věřím, že Tě Tvá minulost fakt hodně poznamenala, že si to málokdo dokáže představit. Znám to, jak někdy stačí i jediné zlé a nespravedlivé slovo od někoho, koho jsme považovali za blízkého, a je to v nás dlouho.. Takže to všechno, co ty jsi prožil, se asi vnitřně podepisuje šíleně.

Jde teď o to, aby ses Ty sám rozhodnul, že se chceš v životě raodvat a smát... A následně dělat kroky směrem k tomu, Když se budeš stále trápit, bude to komplikovat i Tvé další vztahy v životě, a to by byla škoda. Zkus své těžké zkušenosti brát jako výhodu v tom, že si možná více než jiní uvědomuješ nutnost harmonie, pěkných vztahů mezi lidmi...

Možná by ses časem i dobře uplatnil v nějaké profesi, kde pomáháš lidem s těžkým osudem. Ať už jde o léčbu závislostí, o oběti domácího násilí a podobně.

Musíš se vnitřně rozhodnout, že Tvůj další život bude lepší než to, co jsi zažil dosud. Že teď budeš přijímat radost z mezilidských vztahů, ze vztahů s přáteli, s nějakou dívkou, že založíš rodinu, budeš dobrý v nějaké práci, ve sportu, v nějakém koníčku... Že až si něco našetříš, podíváš se někam... A tak dále...

Nenech si vzít tu šanci radovat se ze života, máš ho skoro celý ještě před sebou!!! ☼

Čao Jakube. Nikdo nemá lehký život, věř tomu, že většina lidí zažije i horší věci, než jsi zažil Ty. Čas nevrátíš, stalo se to, je třeba jít dál. Postavit se k tomu čelem. Ale vidím, že Ty pořád žiješ ve své ulitce, živíš svoje ublížení, děláš své bolesti halí belí, rochňáš se v tom a tím tohle všechno jenom přiživuješ. Prostě je Ti líno udělat první krok, postavit se na vlastní nohy a dát tomu na frak. Je to jenom Tvoje lenost a pohodlnost. Začít s tím bojovat. Jenom se lituješ, jak malý kluk!!! No ono je jednodušší sedět v koutě "pod peřinou" jako srab a foukat si svoje rány. Rány je třeba vylízat, aby se zahojily. Kdyby bolest řešil každý jako Ty.... nejsi jediný, kdo má problémy. Život máš před sebou a co děláš? Sedíš jak baba a čekáš, až to někdo vyřeší za Tebe. A nesnaž se mi namluvit, že to tak není, protože mně to nudí. Nejsi na světě proto, aby ses neustále litoval! Ublížil Ti někdo? Ok, to se stává každému, tak to vyřeš a jdi dál, protože Ty už roky stojíš zbytečně na místě a bojíš se sám sebe. Zbytečně Ti čas utíká mezi prsty, za chvíli Ti s takovou bude 30, a ty budeš pořád bečet...

A tady- můj přízpěvek 15.47h, je tam v podstatě i odpověď pro Tebe. Tak už konečně vstaň a přestaň být srab!!!

http://www.mojestarosti.cz/poradna/vztahy-manzelstvi-rodina/rodice/otec-cholerik-a-usurpator-ne-mam-ho-rada.html

Souhlasím s tím, co jsi napsal: "Mam chuť se sebrat a jet pryč, někam kde mě nikdo nezná a odpočinout si. " Tak to udělej.

Cigarety a alkohol jsou pro Tebe berlička, i z toho vyplývá, že i nadále potřebuješ psychologa. Pokud Ti nepomohla první psycholožka, asi to nebyla "ta pravá" a chtělo by to zkusit jinou. Myslím si, že jsi "v kruhu" a bez pomoci odborníka (nejlépe s letitou praxí) se z toho jen tak sám nedostaneš.

Ale ať je to jak chce, fandím Ti - třeba i proto, že nejsi slaboch, který vše automaticky řeší sebevraždou, ale že to řešíš a hledáš perspektivu (máš vizi co bude, plány atd. ).

dík za podporu

Avatare, ono ale jde změnit místo, kde jsi a společnost, která tě obklopuje, ale nejde bez úsilí utéct před sebou a sebe si člověk na toé výlety nese v batohu nazádech kam se hne... řešením je to řešit, ne utíkat... a sebevražda není automatické řešení slabochů, tím je sebelítost a transformace odpovědnosti na "ty okolo"

ahoj kubo! mohla bych ti dělat mámu, ale mám ráda mladý lidi a mozek mi taky nějak nestárne. mám invalidní důchod jak se říká na hlavu. dětstvi jsem měla jako ty. moje máma byla alkoholička, tátu neznám dodnes. v 18 jsem se vdala, měli jsme tři kluky, pak přišel rozvod a tím to všechno začaloocity marnosti, samoty, deprese. ale stále jsem se snažila to zvládat a pomáhala mi v tom práce, která byla i mým koníčkem. nabíjelo mě to. pak ale děti dorostli, staly se dospělými a já zůstala sama..... šla jsem k doktorovi, ten mi zjistil anemii a rok jsem marodila. po roce jsem snědla všechny léky co jsem měla doma..... a už mě vezli do bohnic...... nebudu se rozepisovat, co mě zachránilo, ale dnes jsem v důchodu, beru antidepresiva a léky na úzkost, mám chlapa, celkem funguju normálně. jsi mladý, máš život před sebou. kostel je blbá náhražka, když nejsi věřící. ale měl bys navštívit psychiatra, na tom dneska už není nic špatnýho, on ti dá léky a budeš zase fungovat. je to sice jen berlička, ale pomáhá...... kdyby sis chtěl o tom pokecat na skype, mám... marcela. janečkova. 77 tak se drž!!!!!