Téma: Zanedbával jsem manželku a ona se teď chová jinak

Nejsi první, kdo si přišel pro radu s tímhle problémem.   Ale je to málo informací. Píšeš, že Ti před jinými nemůže přijít na jméno. Co konkrétně říká? Určitě mluví o tom, co jí vadí na Tobě..... nebo ne?

na mě ji vadí úplně asi vše i když teď trochu polevil nebo spíše už to tak nedává na jevo.Když s někým mluví  a já jsem u toho jsem perfektní ikdyž s chybama. Několikrát jsem nechtěně vyslechl její rozhovor s kamarádkou tak jsem ten nejhorší. Nedávno jsem byl služ. mimo a manželka ji přez skype volala. jestli už ten od vás odjel.NETLAČÍM NA NI ALE UŽ TO ZAČÍNÁ BÝT NEUNOSNÉ. Když je doma je to dobré jakž takž ale stačí jedna sms  a nekontroluje ale v zápětíse uklidní a je zase klidná.     děkuji. CHtěl bych jí porozumět

Uklidni se trondo a pěkně popořádku. Vždyť Ti vůbec není rozumět. Já vím, píšeš ve stresu, ale jestli Ti tady má někdo poradit, musí vědět co se vlastně děje.

omlouvám se ale chci to nechat na zítra jsem dnes plný emoci. děkuji za odpovědi dobrou noc

Dobrý den.   V čera jsme šli na kantry na kterou moje paní nechodí po příchodu domů ani mi neřekla dobrou a šla spát. Přijala sms a bylo ticho. tomu bych rozuměl. Ráno jsme se dali do řeči že jsi bude dělat co chce a mít kamarady nejsem proti.Nechce se prý vázat na dalšího chlapa ale sms  s ním probíhá dál a že se to nedá vztah ke mě změnit den ze dne čož chápu. Když dětí odpoledne chodí lyžovat a moje paní je v práci tak chodím někam do hor to rozdýchat jak se to říká ale vždycky ji to řeknu. dnes mě pozvala abych za ní přijel do prácejestli chci což tomu nerozumím. Nechápu jestli to myslí vážně nabo chystá na mě něco a tím mě udržuje že je vše jakž tak v pohodě.    Děkuji za odpověď.

Víš co je problém? Že Ty všecko chápeš, chápeš a chápeš a žena s Tebou zametá, zametá a zametá. Takhle to vidím já. Může to být i jinak, ale každopádně je potřeba promluvit si s ní z očí do očí, ať se rozhodne jakkoli. Protože jedině tak si Tě může vážit a přestat se chovat nezodpovědně k Tobě i rodině. V padesáti život nekončí a není potřeba být někde jen do počtu. Vím, že takovou situaci není lehké vyřešit ze dne na den, ale taky nelze s člověkem jednat jako s kusem hadru, který snese všecko. A pokud to snáší, pak si to i zaslouží. Je tu něco, co Ti brání to udělat?

Věřte nebo ne to co jste napsala je pravda Přemýšlel jsem nad tím už tak dlouho asi mi chybí sebedůvěra.Asi jsem zralý na bohnice. Ta rozhodnost ve mě tentokrát asi zapracovala. Stejně se musí jednou rozhodnout. Žil jsem  a žiju sní protože k ní něco pěkného cítim.   Nejsem moc pevný asi že?   chci vzhůru a nevím jak.    děkuji

To co cítíš bude asi spíše už zvyk, než nějaký cit. Stačí si to přiznat, že člověku se už nechce nic měnit, začínat znovu od nuly a někde jinde. To chápu. Přesto si myslím, že kdyby ses k tomuto rozhovoru o možné změně odhodlal, možná by to mělo pozitivní efekt a leccos by to mohlo v dobré ještě zvrátit. Pokud ale ne, pak taky umět dodržet a jít do toho. Život je jen jeden a můžeš tu být třeba ještě 20 -30 let a to chceš žít v takovém stresu? Každý potřebujeme cítit blízkost jiného člověka a v takové neutěšené situaci se budeš jen trápit. Nemyslíš?

Mě ještě napadá otázka, co bude s dětmi, které máte s manželkou v pěstounské = náhradní rodinné péči?

Máš pravdu potřebuji cítit blízkého člověka. Možná že si to namlouvám  že je to cit a le já mám tento cit od začátku. Měnit se mi to samozřejmě nechce ale ozvyk u mne taky nejde. Jsem asi stracen co? Asi si spíše musím udělat pořádek sám v sobeě ale kruciš jak. díky

To jsem taky nepochopil co bude s dětmi  to jsou právě ty situace a věci které u mojí paní nechápu.

Tronda, myslím si, že k tobě žena ztrácí úctu. Muselo se něco stát, možná nějaké tvé chování nebo řeči. To není ze dne na den. Vzali jste se, žili jste spolu, možná, že jsi zůstal stát, zatímco ona se rozvíjela a teď jste každý někde jinde. Možná se s tím tvoje paní bude muset srovnat a chvíli to potrvá, protože uzná, že máš i jiné kvality, jako člověk, nebo se s tím nesrovná a vyhrotí se to až k rozchodu. Nevím, je to jen takový můj názor.  

Vše co píšeš Pavli je pravda když jsem smní ráno mluvil přesně nebo skoro přesně se s tebou shodla.

Trondo, prosím Tě, když budeš reagovat na něčí příspěvek, klikni na "odpovědět", aby bylo jasné a přehledné, komu odpovídáš, to jen technická poznámka.

Jinak si myslím, píšeš, že Ti je 50 let a se svoji manželkou jste 27 let, tedy od Tvých 23 let. Nevím, kolik v té době bylo Tvé manželce, ale přiklonila bych se také k tomu, že jde již spíše o zvyk, ale i stereotyp (o kterém se někdy mylně domníváme, že když funguje, tak stačí). Otázka je proč. Píšeš, že jsi minulý rok manželku celkem zanedbával - práce, starosti, 4 děti, to dá jistě zabrat, a nepřišla ze zvyku očekávaná obvyklá otázka manželky, kam na dovolenou? I to zaběhnuté přestalo fungovat. Myslím si, že ze strany Tvé manželky došlo vůči Tobě i k citovému odcizení. Možná se mu dalo zabránit včasnou komunikací, změnou stereotypu, novými podněty ve vztahu - v manželství. Těžko říct, řešíš a píšeš o současných problémech ve Vašem vztahu. Podle mě jsou to jen přehlédnuté najevo nedávané nastřádané problémy, které teď vyvrcholily. Tvoje manželka hledá něco, co jí ve Vašem manželství chybí, ale nemluvila o tom nahlas. Proto jen teď říká, že už nechce žít ten život, který žila. Asi by jste si měli oba o všem narovinu promluvit, protože jsou tu i ty Vám svěřené děti a nejde jen o Vás dva, máte zodpovědnost i za ně, předpokládám, že nejsou ještě plnoleté. Možná budeš vědět víc, když Tě dnes manželka pozvala za ní do práce...

Děti nejsou ještě plnoleté. Ano jsou to nastřádané problémy za dva roky podle jejích slov a já je neviděl nebo nechtěl vidět a myslel jsem si že vše co dělám  tak dělám pro nás  aniž bych měl s ní otom mluvit. Byl jsem  u ní v práci ale chovala se ke mě normálně. Mluvili jsme o dětech jak jim to jde ve škole a jiné běžné věci ale cítil jsem se tam jak na vedlejší koleji. Kruci jsem jak ze špatného filmu nejsem moc asi průbojný a to je chyba. To není omluva. Děkuji za váš čas ale v hodně věcí se mi vyjasnilo. Jen nevím jak na to  aby to ještě víc nepos.    Ve všem co píšeš tak asi je pravda.

Já si nemůžu pomoct, ale mám pocit, že sis zvykl na všechno říkat "ano ano, to je pravda, já tomu rozumím, přesně tak". I tady všem odsouhlasíš úplně všechno takovým podivně odevzdaným způsobem. Nediskutuješ, nepolemizuješ, jsi jako pes když provinile vrtí ocasem... omlouvám se za upřímnost, prostě tak na mě působíš. Každá ženská potřebuje mít vedle sebe chlapa. Někoho, kdo si umí dupnout, někoho, s kým se cítí v bezpečí. Pokud jí odkýváš všechno co říká, začneš jí nudit. Co s tebou, když by se stejným úspěchem mohla diskutovat se zrcadlem... Bylo by smutné kdyby váš vztah měl skončit, už proto že si myslím, že pár, který si vezme do pěstounské péče čtyři děti musí být nějakým způsobem výjimečný. Na druhou stranu je pravda, že mezi vámi to vypadá spíše na zvyk, než vášnivý cit. Co třeba udělat něco bláznivého? Odvézt jí někam na prodloužený víkend, splnit jí nějaký sen... Víš vůbec jaké má sny? Připadá mi to jako bys jí neznal, a vlastně ani nechtěl znát. Udělej něco, kvůli čemu o tobě začne zase přemýšlet jako o chlapovi. Tím že budeš čekat jestli ji přestane bavit psát si s jiným ji opravdu zpátky nezískáš, naopak, nejspíš tě po nějaké době opustí. Ten druhý jí pouhými zprávami (podle toho co říkáš) dává něco, co ty ne. Ty máš dvě možnosti - předem to vzdát a začít řešit jak to bude s dětmi a společným majetkem - a nebo jí dokázat, že jsi mnohem lepší než kterýkoliv jiný chlap.

máš pravdu a je to tak asi jsem to potřeboval slyšet jinak by mi to asi nedošlo. dám se do toho. je smutné že chlap v pad. se musí ptát na takové věci ale potřeboval jsem podpoři díky chiguito

Určitě pak dej vědět jak to dopadlo, držím palce

V neděli jsme otom všem mluvili. V čera nebyla v práci a byla doma já v práci. Teď je to ůplně jiné o mnoho lepší z její strany ke mě. Po příchodu domů nebo když odcházím tak se zdravíme jak před lety.Nerozumím tomu.Nevěřím že by tak rychle otočila.

Možná že si toho "kamaráda" našla právě proto, aby ses probral a začal se taky trošku starat co se děje ... protože přiznejme si, kdyby to nezačalo zavánět průserem, nejspíš bys ji dál vesele "zanedbával"...

 Tvá věta:"Ano jsou to nastřádané problémy za dva roky podle jejích slov a já je neviděl nebo nechtěl vidět a myslel jsem si že vše co dělám tak dělám pro nás aniž bych měl s ní o tom mluvit", mě dostala......ANIŽ BYCH O TOM S NÍ MĚL MLUVIT? ! ? Trondooooo, vždyť komunikace je ve vztahu 1 z nejdůležitějších věcí! Co si nepovíme, to nemůžem tušit. O čem se nemluví, to se nevyřeší............. Opravdu na vše přikyvuješ, s každým tu souhlasíš... ale věřím tomu, že pokud po krůčcích změníš svůj zajetý styl chování(ne že se máš kvůli někomu měnit-tak to nemyslím)a nebudeš na vše přikyvovat, řekneš svůj názor, i kdyby se s tím jejím vždy neshodoval, budeš opravdu poslouchat, co říká a už přestaneš "chtít nevidět", tak se to jistě urovná, spraví... posílíš své i sebevědomí a žena na Tebe bude koukat úplně jinak-uvidíš!

Snažím se jak můžu jde to  těžko čas je sice neůprosmý ale díky vám je to lepší.   Nejhorší je když nejsou kamarádi na pokec. Já při tom svém povolání ani je neměl.Není to sice mezi náma to pravé javorové ale čas snad ukáže mít rád je někdy těžká věc. Díky tobě Léňo........

 Taky bych vsadila na lepší komunikaci. Navíc tenhle věk přináší hormonální změny, náladovost a pod. jedno k druhému a problém je hned.

Je to těžké snad to dneska vyjde. Ta komunikace je těžká ale snad to nějak zvládnu. Díky

Zdravím všechny, zvlaste Trondu. Po přečtení téhle diskuze si připadam jako ve snu - moje žena se chová naprosto stejně, jako přes kopírák.
Jsme spolu 13 let a nemáme děti, ale jinak se bohužel i já choval dost podobně jako Tronda. Zdá se, že to bude asi nějaká typická situace.
Chtel jsem tedy zeptat zda Trondo došlo k nějakému vývoji - abych věděl co mě čeká. Jinak Trondo sdílím i veškeré tvoje pocity, je až zvláštní, jak myslíme stejně. Asi jsme oba chlapi

Ahoj ghua. Ani nevím jestli jde o nějaký posun i když spolu více komunikujem. Na jednu stranku myslím tim komunikaci je to lepší ale tajnosti jsou pořád tak že se nic nezměnilo. Jen jsem dál a  začínám se odpoutávat. Čas je sice neúprosný ale snažím se těch  27 let jen tak nezahodit. Pokud žena nechce tak s tím nic neuděláš.    Měj se fajn.

Zdravim vás pánové.

Ne nadarmo se říká, že muži jsou z Marzu a ženy z Venuše!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

To znamená, že naše a vaše pocity, názory a hlavně vyjadřování pocitů se liší....... my ženy to máme tak nějak uvnitř nastavené jinak než vy muži. Podstatné je to, že my se snažíme o vás starat, jak nejlépe to dovedeme, podporovat vás atd....... naoplátku od vás očekáváme, že budete naslouchat když to potřebujeme, že budete vnímat naše pocity, že se zamyslíte pokud si na něco stěžujeme, že nás obejmete a schováte, když nám není dobře. Bohužel pravda je taková, že většinou nedokážete naslouchat a nedokážete vnímat naše stížnosti, které se vám snažíme jemně naznačit. A pokud je konečně zaregistrujete, berete je jako kritiku, nemáte chuť o nich diskutovat. , urážíte se. No a my ženy se pak stále více cítíme vámi nevnímané a nedoceněné. Nakonec přestanete říkat-ten oběd se ti dneska povedl, vypadáš báječně, jsem rád že tě mám. Vše se pro vás stane samozřejmostí a my hladovíme-po lásce, po obdivu, po pocitu že jsme pro vás tím jediným štěstím, po ocenění. Pak přijde to, že si ženy začnou stěžovat druhým-třeba kamarádce a nebo příteli na telefonu, internetu. Proč???? Vy jste nenaslouchali!!!!!!!!

Nakonec se vy muži velice divíte-co se to děje s mojí ženou??? , proč se mi vyhýbá???

Dokonce ani sex ji už nezajímá!!!!!!!!

Co se to s ní najednou stalo!!!!!!!  No ono to nebývá najednou, většinou to trvá několik let, kdy žena po neúspěšném snažení nakonec všechno vzdá. A vy muži jste bohužel neviděli tisíce šancí, které vaše žena vašemu vztahu za ty roky dala.

Je dost možné, že si po přečtení mého příspěvku řeknete, že jsem tvrdá nebo zahořklá a možná vůbec nic nepochopíte, ale ženy budou jistě vědět o čem to vlastně píšu.

Já osobně právě prožívám krásné období svého života.... co nevidět se nám narodí naše holčička a vůči mému muži nemám výhrady, ale před lety jsem prožila to, co jsem zde popsala s expartnerem.

Oceňuji, že jste přišli sem, do této diskuze, opravdu si toho cením, ale neměli by jste tohle všechno probírat se svými ženami????? Proč jim neřeknete vše tak jak jste to napsali????? Proč jim neřeknete, jak moc vám chybí, jak si jich vážíte a ceníte????? Podle toho, co jste napsali si uvědomujete, že jste dělali chyby, ale proč o nich diskutujete s cizími ženskými namísto těch svých tak to vážně nechápu.

Přeji vám hodně štěstí----oběma.