Téma: Vztah s přítelem - jsme každý jiný, máme jiné zájmy a záliby

Ahoj Domčo, nepsala jsi tady už? Mě se zdá, že jo. Jestli jo, tak Ti napíšu to co jsem napsala a to, pokud nemáte nic společnýho, tak to nemá cenu lámat přes koleno, on se nezmění, on chce to, Ty zas to a pokud ani jeden z Vás nechce přistoupit na kompromis, nebo třeba trochu ustoupit, tak ten vztah nemá cenu a pokaždý se budete o něco hádat. Zájmy nemáte společné, Ty jsi společenská, která se ráda chodí bavit, on zase ne, dřív nebo později ten vztah stejně krachne, takhle to nejde vydržet a táhnout to dlouhodobě.

jj už jsem tu psala. Děkuji za odpověď. Já tuším, že tohle nemá cenu ale chci znát názory ostatních. Osobně jsem těch kompromisů za tu dobu udělala víc než dost (např. jsem s ním o víkendu zalezlá doma, vadí mu barvy na TV, mě zase vadí černobílá-navrhla jsem že ty barvy tam budou ale jen nepatrně, nechtěl ani slyšet-raději se odvrátil a spal). Jak není po jeho urazí se a jde do obýváku k matce a nebo spí. Připadá mi, že se ani nesnaží a jakoby mu to bylo jedno. Chová se když to řeknu hloupě jako buran, žádná romantika a to ani ze začátku. Je takový straromódní, no aby ne když jeho matce je 70 a byla na něj sama. Čím dál víc se utvrzuji v tom, že tohle nemá cenu. Nejraději bych tam už nejela ale mám tam své osobní věci, tak tam budu asi muset naotočku jet a skončit to s ním. Vím, nebude to pro něj ani pro mě lehký ale jiná cesta nejspíš nevede.

Jinak je hodnej a vím, že se dokáže postarat ale to je tak asi všechno a to do partnerského soužití nestačí.

Přesně tak Domčo. Časem by Ti i ta hodnost lezla krkem. Lidi se musí domluvit i na barvách, cestování na dovču apod.

Takže jsi to jen Ty, kdo ustupuje, prostě buď  Tebou bych si tam zajela pro věci a  ukončila to. Na vztah mají být dva, a on by se měl taky snažit a nebo přistoupit na kompromis, ale on se vůbec nesnaží nic a ještě se urazí, když není po jeho, je jak malý dítě.

Milá Domčo,

přečetla jsem si Tvůj příspěvek a upřímně - je asi docela těžké radit. Ráda bych Ti řekla pouze " ukonči to, nemá to smysl a budoucnost ", na druhou stranu jsi do toho vztahu šla a jak píšeš, on byl vždycky takový neakční a od začátku jste se asi v určitých názorech rozcházeli. Možná sis myslela, že ho změníš, předěláš…Tudy bohužel cesta nevede

Tvůj přítel evidentně není zvyklý na kompromisy, ustupuješ pořád jenom Ty. Netuším, jestli je to dané jeho neústupnou povahou nebo jestli je to tím, že žije sám se starší matkou ( soudím dle toho, co píšeš ) a není zvyklý na dlouhodobé vztahy a tudíž na dělání kompromisů, které jsou součástí každého vztahu. On je svobodný, nebo rozvedený? Podle toho, jak ho popisuješ, na mě dělá dojem starého mládence, který má po letech své zajeté koleje…

Jak píše MitsCa, být hodný v tomhle případě nestačí. Trápila by ses a zbytečně bys ztrácela roky s někým, s kým to evidentně nemá perspektivu. A po světě běhá dost fajn chlapíků, kteří by s Tebou vášeň pro cizí země ( a nejen to ) sdíleli a rádi

Ještě jsem, Domčo, zapomněla na jednu věc. Ten email tvému příteli o tom, že si asi budeš muset najít někoho jiného, zněl tak jako ultimátum, takhle bych to asi neřešila… ale asi jsi v tu chvíli na něj měla vztek, tak se to dá pochopit.

Každopádně mu to všechno řekni osobně. I když to pravděpodobně budeš muset ukončit, tak třeba jeho to trochu "nakopne", poučí se alespoň do event. příštího vztahu s někým jiným ( anebo taky ne, ale to už Tebe trápit nemusí ).

Děkuji všem za odpovědi. V podstatě mě zde utvrzujete to co si já osobně myslím a to skončit to trápení. Dnes vlastně již včera přišel z práce ve 20hodin, čekala jsem že napíše ale nestalo se tak. Rozhodla jsem se, že tam pojedu i když se neozval. Promluvím si s ním i když to půjde hodně těžko a budu mít co dělat abych se nerozbrečela, protože mi na něm i přesto všechno záleží. Jenže z jeho strany není žádná snaha o komunikaci. Telefon nepoužívá (jen v nutných případech) tudíš ani nepíše sms ani nevolá. naše komunikace je pouze po emailu a to ještě jen někdy. Já bych ráda byla s ním v kontaktu, třeba jen sms na dobrou noc ale on nechce. Přijde mi normální, když mám někoho ráda a nemůžu být s ním tak chci vědět alespoň po sms jak se má nebo co dělá. Je svobodný, bezdětný. Jak už tady zaznělo zavání to staromládenectvím. Vztahy měl dva, já jsem třetí. Ten poslední přede mnou trval 2roky a pak další 3 byl sám. Jeho tehdejší partnerka ho nechala že si našla jiného na disco, taky byla o dost mladší jí bylo 19, jemu 33 a taky prý kvůli tomu, že byl pořád v práci a na ní neměl čas.

Ahoj,

jak už ti radili ostatní, poradím i já stejně. Nemá to cenu. Pokud cítíš, že ti vztah nevyhovuje, není důvod v něm zůstávat. Z tvé strany to nejsou nějaké vrtochy nebo malichernosti. Prostě a jednoduše potřebuješ úplbně jiný vztah, než jaký můžeš mít se svým nynějším přítelem.

Ptala ses, jestli za ním máš jezdit, když ti neodpověděl na tvoje zprávy. No, já bych mu napsala (nebo zavolala - to je rychlejší, pokud to zvedne), jestli máš jezdit, když s tebou vůbec nekomunikuje. A jestli má teda zájem tě vidět. Kdyby napsal, že jo, tak bych za ním jela, ale spíš se jen utvrdit v tom, že to nemá smysl a říct mu to z očí do očí.

Podle mě to nemá smysl. Můžete takhle přežívat ještě několik let a pak zjistíš, že už tě to fakt nebaví a vlastně jsi ani pořádně nezažila nic, co tě těšilo a pořád se se svým přítelem tahala jako s koulí přivázanou na botě.

Si myslím já. Najdi si někoho, s kým si budeš rozumět. A i když se třeba někdy pohádáte, budeš mít aspoň pocit, že žiješ. Kde jsou dva lidi, jsou dva názory. Pokud ale aspoň ti dva směřují k podobnému cíly, jen třeba trochu jiným způsobem, jde se určitě domluvit líp

Najdi si někoho jiného kdo s Tebou klidně do toho Chorvatska autobusem pojede a hotovo.

Mmch. nic nehodnotím, ale do Chorvatska jsem jela autobusem jednou a protože to byla nádherná dovolená, tak si jí ráda někdy zopakuji, ale autobusem už NIKDY.

Jela bych jakýmkoliv dopravním prostředkem ale on chce jen vlakem. Bus mi nevadí, letadlo nemusím ale kvůli někomu na kom mi záleží bych to přežila i tím vlakem bych jela kdyby to nějaká cestovka nabízela. Tady nejde jen o tu dovolenou, je tam více faktorů. Nabízela jsem mu, že pojedeme jen nahoru, což je cca 10 hodin jízdy ale prostě nechce (jinak jezdím na Makarskou i pod). Čím víc o všem přemýšlím, tím víc jsem přesvědčená že rozchod je nevyhnutelný ale já nechci být ta zlá Podle jeho chování tak nějak cítím, že ten rozchod chce on ale čeká až to udělám já. No uvidím zda-li najdu dnes odvahu. Večer budu zpět doma, tak pokud Vás to zajímá napíšu jak to setkání proběhlo a jestli najdu tu zatracenou odvahu.

Ahoj všem. Jsem zpět od přítele. Jak to proběhlo? No jak se to vezme, řekla jsem mu co mě trápí. Ptala jsem se ho jestli mu na mě něco vadí, případně co. Odpověděl že mu na mně nic nevadí. Taky jsem se ptala proč mi na ty emaily neodpověděl, řekl že nevěděl co. Zatím jsem se rozhodla dát mu poslední šanci něco se sebou udělat, jinak že se budeme muset rozloučit. Tak doufám, že si alespoň něco vzal k srdci a pokusí se o nápravu. Jsem slaboch, že to nedokážu hned ukončit ale já ho mám i přes to všechno opravdu ráda a nechtěla bych o něj přijít. Tak doufám, že nebudu litovat. Zatím moc děkuji za rady, hodně jste mi pomohli.

ahoj Domčo,

docela ti rozumím, mám podobný problém. můj přítel se chová obdobně jako ten tvůj, jen s tím rozdílem, že jsme spolu rok a něco a cca měsíc spolu bydlíme. Krize nám začala asi měsíc před společným stěhováním (do zcela jiného města, než jsem dosud bydlela), ale chtěli jsme to zkusit, tak jsme do toho šli. Ale opravdu to asi nemá cenu. Pokud tomu druhému na tobě záleží neměl by tě ignorovat, ale měl by se jakkoliv snažit, aby bylo vše OK. Některé vlastnosti člověka se nezmění, a světe div se, i když je člověk kdoví jak starý, i přes to stále nemusí být vyzrálý. Mému příteli je 31, ale z jeho chování je patrné, že "zastydnul" na nějakých 20. Já jsem to ale bohužel v počáteční zamilovanosti jaksi nepostřehla, resp. jsem to asi nechtěla vidět. Je mi smutno, jsem nešťastná a hodně to bolí, protože i přes to ho pořád mám moc ráda, ale nechci se už trápit a zažívat to, co jsem zažila poslední 2 měsíce, které pro mě byly opravdu životní lekce (bohužel jen v tom negativním). Nicméně zkušenostma se člověk učí, takže mi nezbývá než jít dál.

Tobě přeji, at už to dopadne jakkoliv, hodně sil. Určitě ti to něco dá a něco tě to naučí.

Ahoj Kikčo a všichni rádci. Tak se opět připomínám. S přítelem bylo do neděle téměř vše v pořádku. Dovolenou jsme vybírali téměř dva měsíce, vlakem je to všude komplikovaný ale nakonec souhlasil vlakem do Itálie od jejich cestovky, moc na výběr nebylo, tak jsem překousla společnou koupelnu pro dva pokoje. V pondělí to měl jet do té cestovky do Prahy vyřídit, potom jsme se měli sejít na oběd. Psal sms, že zaspal a že tam pojede odpoledne. Psala jsem mu ještě v pondělí navečer jak dopadl v Praze. Odepsal v úterý večer " Já nikam nejedu, měla jsi pravdu my jsme každej jinej. Asi budeš muset jet s někým jiným. "

To jsem fakt nečekala, tak jsem mu odepsala " Jak tomu mám rozumět? Rozchod? " Tak čekám kdy a co odepíše. Nechci o něj přijít ale bude to tak nejspíš lepší pro oba. On nesdílí mé zájmy a asi ani nechce. On žádné zájmy nemá. Taky mne napadlo, páč mám za týden narozeniny, jestli mne nechce překvapit. Ono jsem si totiž to moře přála k narozeninám. No ale pochybuji, že ho to vůbec napadlo, to se jen já utěšuji. Kdybych měla s kým jet, nedoprošuji se ale bohužel nemám a sama bych se bála.

Tak odepsal a rozcházíme se, bohužel. Bude to chvíli bolet ale jinak to nejde.

Já si to myslela. Nesmutni, tohle nemělo budoucnost.

Buď ráda a souhlasím s Barčou, že  by to nemělo budoucnost, takže by ten vztah dřív nebo později stejně ztroskotal.

Děkuji Barče, Rackovi a všem tady na poradně za podporu. Kolikrát jsem to chtěla ukončit sama ale nedokázala jsem to. Čekala jsem až s tím přijde on, dočkala jsem se. Mám ho stále ráda a bolí to ale nezbývá než to překousnout a jít dál. Snad se brzy s někým novým seznámím a zapomenu.

To víš, že jo. Tohle zažívá každý a jak se říká "Sytý hladovému nevěří. " Něvěš hlavu, když budeš sama sebou, sebevědomá a usměvavá, určitě se brzo objeví někdo s kým ti bude hezky. Raděj se ale dopředu zeptej, jaký vztah má k vlakům

Voslíku to jsi zabila s těmi vlaky alespoň jsi mě rozesmála. Díky

Teď si to asi moc beru, páč do zítřka jsem na nemocenský (zánět karpálního tunelu levé ruky) a mám tedy spoustu času na přemýšlení ale až se v pondělí vrátím do práce, věřím že bude jen a jen lépe. Sice bude fuška až se každý bude ptát jestli jedu za ním atd. Možná dopředu něco napíšu do statusu na FB a snad budou dost ohleduplný a nebudou se ptát. Je mi jasný, že ten kdo mi to nepřál, bude mít radost ale do těch mi nic není.