Téma: Rozchod nebo ne, potřebuji poradit, chci se vrátit k mamince

Ja ti to povim velice strucne, pobyvejte polu treba 3 mesice na bazi spolubydlicich a ostatni upravujte po vyprseni stanovene doby. Jeste si pro jistotu sepiste kontrakt.

Ahoj. Mě spíš připadá, že v 17ti letech jsi uvažovala jako dospělý člověk, který chce žít vlastní život, a teď v tvých 20ti letech jako kdyby ses vrátila do puberty. Trošku sis to přehodila . Spíš v tobě vydím pohodlnost a sobeckost. Jsi taková asi pořád, akorát po vyprchání hormonů zamilovanosti to z tebe vylezlo. U přítele tě asi držely jen ty hormony a láska z tvé strany k němu zřejmě chybí.   Člověk se totiž nějak zásadně nemění. Někteří odešly už v 15ti letech od rodičů a nestěžují si. Připrav se na to, že takové věci budeš řešit celý život. Také koukám, že nějak extra zamilovaná nejsi. Tak se připrav na to, že nikdy nebudeš do nikoho věčně zamilovaná. Zatím nejsi zralá pro vážný a dlouhodobý vztah a jestli někdy budeš, tak to je otázka.  

Jsi velmi nedospělá a chceš zůstat dítětem, protože je to pohodlné.

Chceš mít život all inclusive - ber kde ber.

Přítel zřejmě není dost šikovný na to, aby ti obstaral full servis, do kterého nemusíš nijak přispět a můžeš si jen běhat s kamarádkami po nějakých zábavách. Takže láska se nekoná.

Tipuji, že s bohatým klukem, se kterým by ses měla líp než u mámy, bys na rozchod nepomýšlela.

V lepším případě jsi jen infantilní, v horším případě obyčejná vyžírka.

S tím klukem se určitě co nejdřív rozejdi, nemiluješ ho, jen ho využíváš a on alespoň bude mít šanci si najít lepší holku. Když se tak dlouho vydržel starat o tebe, tak však on se v životě neztratí. Psa nech jemu, postará se o něj líp. Ty se nepostaráš ani sama o sebe - a především se o nic a nikoho starat nechceš - ani sama o sebe.

asi jste me zrovna ne dobrě pochopily ale urcote to není o tom ze bych se s bohatým klukem měla lip, nebo ze bych se nedokazala postarat, spíš mám teď jiné priority. A jak píšu můj největší problem je ten ze ho nechci nechat v těch problemech co ma samotného a ani ho nechci nechat v bytě kterej by sam neutah. Není to o pohodlnosti spíš jen nevím jal z toho ven je pravda ze nejsem ještě zralá na vážný vztah, já sama se tak necítím ze bych to mohla zvládnout. nebim jak ven 

A jaké on má problémy?

A čím konkrétně mu ty od nich pomáháš?

Proč je pro něj tak nezbytně nutné být v tomhle bytě?

A ty si myslíš, že tvůj přítel kvůli tobě nic neobětuje? Bezpochyby do tebe investuje svůj čas, peníze i přes to, že toho sám moc  nemá. A ty myslíš jen na to, jak to udělat, abys byla spokojená hlavně ty. Jiné holky v tvém věku zvládnou studovat, zároven jsou  samostatné, zvládnou při studiu  i porodit a vychovávat dítě.   Studovat můžeš kdykoliv, i dálkově a  zároven i pracovat.   Spíš než nevyzrálost, je to sobeckost a pohodlnost.  

Emily, tak ja to vidim uplne jinak! Nezda se mi, ze bys byla az tak sobecka! Nestihla sis prozit svuj teenagerovsky vek, kdy se blbne v parte, s holkama a nic se nebere vazne. Moc brzy jsi se sestehovala se svoji velkou laskou - v tom byla prave ta chyba. Lasky v tomhle veku jsou vetsinou pomijive. Chapu, ze ti to teď chybi. Je ti 20, vsechno muzes dohnat, ale snaz se neublizit svemu priteli. Ten se pro tebe dost obetoval, tak se snazte najit nejake spolecne reseni.
Pokud ve vztahu jeden neni spokojeny, tak je vztah tak jako tak odsouzeny k zaniku. Teď nebo pozdeji.

Kde je psáno, že si nemůžeš užít teenagerovský život když bydlíš přítelem? Když bydlíš s přítelem, tak se nemůžeš stýkat i s kamarádkami? V jejím věku vztahy stejně jako ve starším věku. Znám páry, kteří spolu jsou od střední školy a jsou spolu pořád. Navíc, když se s někým rozejdes, tak mu ublížis vždy, ať to uděláš jakým způsobem chceš.  

ano, to je ten problem ze o češtiny svych kamarádek jsem přišla pravé kvůli mému pritely trávila jsem snim většinu času až jsem o kamarádky přišla.

v čem je problem v nem je hodně vybušný ano vím ze pro me toho hodně obětoval ale jsou na nem špatně stránky které tady nechci říkat.  

Jde o to ze on mě fakt miluje já ho mam rada nechci mu ublížit, snim ale nejdoi řešit důležité věci hned se naštve nechce se o tom bavit a odsouva je do pozadí 

Ty se chováš jako jedna z typických žen - najdou si chlapa a pak nejsou ochotné si udělat čas na kamarádky. Ty hormony. to je ale jenom tvoje chyba. Což se týče tvého přítele, tam každý je nějaký. Nikdo není dokonalý a nečekej, že najdeš dokonalého chlapa bez chyb. Každý bude mít něco, co budeš muset zkousnout. To se pak budeš každé tři roky s každým rozcházet? Ty si mnohem horší než tvůj přítel. Jsi nespolehlivá.  

pardon ma tam být ze o většinu svých kamarádek.

Jinak řečeno jsi o kámošky přišla, protože jsi na ně začala kašlat, protože kluk ti byl přednější. A teď on může za to, že je nemáš.

Ale to je jedno…

Píšeš to tu jasně. Chceš k mámě, abys nemusela řešit nájem a jídlo.

Kluk si nabral zbytečně velký byt - asi kvůli naději na společnou budoucnost (proč jste se proboha v těhlech letech nespokojili s nějakou garsonkou? ) - sám to neutáhne, a ty nemáš náladu se tímhle ve dvaceti zabývat. Vztah vyprchal, jsi s ním zčásti ze soucitu, zčásti z pocitu povinnosti a zčásti ze zbabělosti absolvovat nepříjemnost s rozchodem.

Co čekáš, že ti kdo poradí?

Pilulku, kterou večer spolkneš a ráno se probudíš u maminky? Kluk bude fuč a ani nebudeš muset mít výčitky?

No tak snad ti je dost na to, aby ti bylo jasné, že jestli chceš od něj pryč, budeš tu nepříjemnost muset absolvovat. Že mu ublížíš je jasné, ale když ho připravuješ o čas tím, že předstíráš vztah ve kterém už nechceš být, ubližuješ mu taky.

K ničemu mu jinak moc nejsi, bez tebe si nějak poradí, když mu budeš viset na krku jak pytel neštěstí, dosáhneš jen toho, že si polezete na nervy den ode dne víc a víc.

Je ti dvacet, dítě už fakt být nemůžeš i když chceš sebevíc. Za to, co děláš, už musíš nést důsledky, co sis navařila, si musíš sníst - a o to, co chceš, musíš nějak aktivně usilovat - už nestačí jen napsat ježíškovi.

Mimochodem, docela by mě zajímalo, co studuješ, když ti tak záleží na vzdělávání se a přitom ani nedáš dohromady větu ve které by nebyl ani jeden překlep a diakritika a interpunkce je asi jako když ožrala hraje šipky v hospodě: sem tam se trefí, ale většinou neee…

Ono vůbec: co máš tedy za priority? Co tedy chceš dosáhnout?

já si také o tobě myslím, že jsi pěkná svíčka. Ty ze života vyřadíš každého, kdo se ti rrovna nehodí. Nejprve to byli tvé kamarádky, a teď je to tvůj přítel. Myslíš jen na své potřeby. Tohel pravé kamarádky nedělají, tohle dělají jen falešné holky.    

studuji medicínu teď jsem dokončila 1. ročník a když zrovna píši zprávu rychle na mobilu  ještě s automatickou autokorekci tak se tedy omlouvám za chyby.

O kamarádky jsem přišla z toho důvodu že  kamkoliv jsem s nimi chtěla jit tak měl přítel problem. A vyčítal mi že někam chci jit a nejsem s ním i když jsme spolu byli např 2 den v kuse

Ty jsi o ty kamarádky přišla proto, že sis o ně přijít nechala. Jaké si to uděláš, takové to máš. Spíš on zbytečně stratil kvůli tobě čas. Najde si lepší holku, než jsi ty. A mimochodem - vzdělání nic nevypovídá o charakteru člověka, nebo o jeho kvalitě. Ty jako lékařka dobrá nebudeš, protože nebudeš mít vůči pacientům cit, bohužel i takový lidé jako ty jsou lékaři a to je velká chyba. Dávala bych povinně před vstupem na studium medicíny přísné psychlologické testy.  

Darecku, to trochu prehanis, ne? Holka udela v 17ti letech chybu a ty ji kvuli tomu zatratis a snad bys ji zakazala i studovat?
Jak ty muzes vedet, jaky ona je clovek? Pokud vim, tak ty sama jsi tech chyb za svuj zivot nasekala taky dost!
Uz  dlouho ti radime, at vyhledas psychologa, ale ty radeji rozdavas spatne rady po internetu!
Prosim te, neskod lidem!!

Tady není řeč o chybách, ale o tom, že ona je sobec. Psychologa tady LIštičko potřebuješ tentokrát ty.  

Darecku, a co by podle tebe mel ten psycholog lecit? Muj optimismus a pozitivni pristup k zivotu??? !!

Já k tomu jen dodám, že považuji za zbytečné a zcestné považovat tříletý vztah a pokus o seriózní partnerské soužití za chybu jen proto, že jí bylo 17 a že to nevydrželo.

Co podle tebe měla dělat, aby to nebyla chyba a aby byla správný teenager: vymetat zábavy a střídat kluky?

Od kolika let podle tebe není chyba snažit se o vážný vztah?

A když tedy bude teď ve 20 namísto toho na mamahotelu, běhat za kámoškama a "studovat" tak, že jako vysokoškolačka (údajně) na medicíně nedá dohromady ani větu gramaticky správně, tak to je náprava té strašné chyby?

Přiznám se, že mě taky trochu vyděsilo, že na obor kdysi tak náročný, že tam v prváku mohl člověk na všechny bývalé volnočasové aktivity zapomenout, dnes (10.07.2019) berou zjevně někoho, kdo mohl písemnou maturitu z češtiny udělat leda protekcí nebo podfukem a koho zajímá hlavně jak si bude hledat kámošky… aneb po teenagerovsku: WTF?

PS: pro zajímavost: můj brácha se švagrovou jsou spolu někdy od střední. Žít spolu začali hned jak našli způsob, jak to zařídit. Jsou spolu už přes dvacet let, mají dvě děti.

Ty by asi koukali, že udělali chybu, že si raděj neužívali nějakých teenagerovských zábav.

Mno, pravda je, že tedy ani jeden nevystudoval medicínu, ale na druhou stranu, o kamarády nikdy neměli nouzi a psát česky svedou oba bez chyb.  

Takže ono to asi nebude o tom, v kolika letech člověk začne s někým vážný vztah, ale spíš o tom, za jaký konec vezme život tak jako celkově.

Emily, na tvem miste bych si s pritelem promluvila a snazila se najit reseni, ktere bude vyhovovat vam obema. Sestehovali jste se moc mladi. Samozrejme bude raneny, ale zadny rozchod neni bezbolestny. Nema smysl zustavat ve vztahu, ve kterem se necitis dobre.
Ty teď potrebujes resit jine problemy nez vztahove. Venuj se svemu narocnemu studiu a vztahy res az potom.
Chybovat patri k zivotu, kvuli tomu nejsi spatny clovek.

Listicka děkuji vám,  určitě jsem si z každé odpovědi co tady jsou něco vzala a i mi i nějaké odpovědi otevřeli oči. Ale diky vám se aspoň cítím trošku lip, a dam na vaše rady. Zitra si s přitelem promluvim a uviidm jak to bude dál.  

chápu, že poděkuješ jenom lištičce, protože ti napsala jen to, co ti vyhovuje a ty vidíš jenom to, co cheš vidět. V tom horším světle se nikdo vidět nechce, chápu to. Chudák kluk, ale jak ti psala Kateřina - on se bez tebe obejde.  

Dáreček před tím jež něco nápišete si zpravu prečtěte protože nedává absolutne smysl.  

Asi jste nepochopila větu. ” z každé odpovědi jsme si něco vzala a i mi nějaké odpovědi otevřeli oči” 

Neznam vas tento server jsem použila poprvé a od vás jsem se žádné rady nedostala. Jen přímou kritiku tu já beru- ale když někoho chcete kritizovat jen na zaklade jednoho článku a vlastně mu říkáte ze není dobrý člověk když ho vůbec neznáte. Tal je něco špatně!  

Není špatné napsat z tohoto článku si myslím/ jde vidět… .  

ale říct člověku a vlastně mu vyhrozovat ze je sobec, hledá pohodlnost, a ze nikdy nebude zralý na vážný vztah, ze by měl skončit studii prproze z jednoho článku usuzujete ze je to spatný člověk. Zamyslete se nad sebou.

"Dáreček před tím jež něco nápišete si zpravu prečtěte protože nedává absolutne smysl.   

Asi jste nepochopila větu. ” z každé odpovědi jsme si něco vzala a i mi nějaké odpovědi otevřeli oči” 

No podle toho jak odpovídáš i kateřině, tak se mi nezdá, že by se ti otevřeli oči.  

"Neznam vas tento server jsem použila poprvé a od vás jsem se žádné rady nedostala. Jen přímou kritiku tu já beru- ale když někoho chcete kritizovat jen na zaklade jednoho článku a vlastně mu říkáte ze není dobrý člověk když ho vůbec neznáte. Tal je něco špatně!   "

I z toho jednoho článku jde vidět mnoho, dokonce i to, jaký jsi člověk. Za kamarádku bych tě teda nechtěla a být chlapem, tak jako přítelkyní také ne, ani jako lékařku.   

"ale říct člověku a vlastně mu vyhrozovat ze je sobec, hledá pohodlnost, a ze nikdy nebude zralý na vážný vztah, ze by měl skončit studii prproze z jednoho článku usuzujete ze je to spatný člověk. Zamyslete se nad sebou."

Podívej se na internet, jaký má význam slovo výhružka, a jaký má význam slovo konstatování.  

A Kateříma “ kdysi tak náročný obor “ tak když si tak myslite že teď je to jinak tak se laskavě podívejte na alespoň na jeden předmět např Lékařská chemie, somatologie nebo latina na úrovni jemně komunikace a sklinkování. A uvidime jestli to pro vás bude náročný. Vůbec netušíte co studium medicínu obnáší tak tématu ze to byl kdysi těžký obor se zdržte!

Zdovolením, čeho se zdržím a čeho ne, si rozhodnu sama.

!

Pokud takový obor dnes (11.07.2019) studuje někdo s tvou úrovní písemného vyjadřování, tak se zjevně snížil nárok na studenty. Což ty vhledem k svému věku těžko posoudíš, protože nemáš srovnání.

Vždyť ty ani jednu větu nanapíšeš správně.

Svědčí to buď o špatném základním vzdělání, nebo o velké ledabylosti - což pro budoucího pracovníka ve zdravotnictví není zrovna žádoucí vlastnost.

Jasně, může za to našeptávač, ale to se nemůžeš naučit ten přístroj ovládat? To se nediv, že když nesvedeš ani napsat kloudnou větu z telefonu, že je trochu děsivá představa jak to bude vypadat, až se ti dostane do ruky lékařská technika a nemocný člověk. Nebo až budeš psát diagnózy a recepty - písmenko sem nebo tam.

Ale to je vedlejší - když už jsi kupodivu zareagovala, chci podotknout ještě něco k tomu, s čím jsi sem přišla.

Píšeš:  Chci zit život kde nebudu muset řešit věci jako najem zda budeme mít co jist, ještě na to nejsem připravena a ldyz toto musim tešit kvůli své chybě už od 17 tak to nezvladam.

Kdypak budeš připravená na to, že existují věci jako nájem a že za jídlo se platí? Za rok, za pět let? Ve třiceti?

Je dost takových, kteří nejsou připraveni celý život.

Nepíšeš, že chceš u mámy být, aby nebyla sama. Nepíšeš, že chceš u mámy být, abys jí s něčím pomohla. Nepíšeš, že chceš u mámy být, protože u studia nestíháš brigádu, aby sis vydělala na podnájem.  

Ne, dokonce píšeš i:

urcote to není o tom … . ze bych se nedokazala postarat, spíš mám teď jiné priority.

Čili postarat se umíš, jen se ti nechce. A zde chceš slyšet, jak je to prima, že se ti nechce.

No pro někoho to tu prima je, ale pro mě ne.

Je ti UŽ dvacet a chceš dokonce dělat obor, kde jde o lidské životy, to přeci jen očekávám tendenci k zodpovědnosti a soběstačnosti. Tvoje bývalá snaha mít vážný vztah a vlastní domácnost takové zodpovědnosti a soběstačnosti odpovídala. Tvoje stávající snaha to teď brát jako chybu a najít kdo by tě živil, je pro mě ale selhání.

Proto myslím, že by ses nad sebou měla ještě vážně zamyslet.

Protože samozřejmě už jsi plně schopná a zralá na to, stát na vlastních nohou a starat se sama o sebe. A když se teď rozhodneš že ne, děláš de-facto to, že chceš vědomě žít na něčí účet.

Samozřejmě tvoje máma se o tebe asi ráda postará, navíc starat se o studenta je pro rodiče i zákonná povinnost. Kdo ví, jestli máma dokonce neuvítá tvůj rozchod v domnění, jak si najdeš "lepší partii".  

A rozhodně netvrdím, že žít u rodičů je a-priori špatně.

Jen si myslím, že ve svém věku už bys to celé měla dělat s jiným oddůvodněním, než že chceš život ve kterém za tebe jídlo a nájem bude platit někdo jiný, aby ty sis mohla dělat co tě baví.

A jestli si toto oddůvodnění podržíš, počítej s tím, že občas budeš pro někoho za vyžírku. Jen ne každý ti to řekne do očí.

 moje máma i můj bratr mají lékařský titul. Takže nejaké to srovnání mám Kateřino: )  

a copak ti víš co dělam ve svém volném čase? Jasně že tady nebudu psát 50strankovou knihu o tom co bych dělala jinak a co bych chtěla namísto toho kdybych  nebyla s přitelem, ani vám tady nebudu psát svůj celoživotní příběh co si mi všechno v životě stalo.  

Ale proboha Kateřino já nevím píšete že vám je 50 ale rozhodně tím co pišete se na to netvařite; )  

A to i tvoje máma a bratr mají písemný projev jako dysortografici?

Když se nimi srovnáváš a není ti to - vysokoškolačce! - ani trochu trapný?

Což zjevně není, když se nepokusíš to ani jednou zkorigovat.

Jinak jsem tvou reakci moc nepochopila.

Co děláš ve volném čase nevím - a hlavně nevím, jak to souvisí. Ale pokud studuješ medicínu a staráš se o domácnost, je pro mě s podivem, že vůbec nějaký máš.

Teorie, co bys dělala, kdybys nebyla s přítelem, znát nepotřebuji. Je zjevné, že máš pocit, že ti toho kvůli němu strašně moc uteklo a že toho lituješ.  A že vyžaduješ aby ti tohle stanovisko ostatní potvrzovali, a litovali spolu s tebou to všechno o co jsi kvůli tomu vztahu přišla.

A kdo nelituje s tebou - je proti tobě.

O tvůj celoživotní příběh se tě přeci nikdo neprosil. Předpokládám, že jsi napsala vše, co je důležité. Pokud nenapsala, pak se nediv, že to třeba vyvolává mylný obraz.

Je sice zjevné, že jsem se tě dotkla (což mi popravdě nijak nevadí) , ale bohužel není zjevné, jestli chápeš co se ti snažím psát. Nebo případně jen nechceš pochopit. Nebo jen děláš, že nechápeš.  

Je mi jasné, že mě teď pokládáš za strašného nepřítele, ale to nevadí. Buď nemám pravdu a pak je úplně jedno, co píšu. Nebo ji mám a pak je naděje, že tě to trochu trkne. Nemám zájem ti škodit ani ubližovat, jen vidím holku, co má dvě naprosto odlišné životní verze.  

• Ta první je žena, co ví co chce a jde si za tím, nebojí se ani toho, na co si její vrstevníci netroufnou - stoupnout si v nácti na vlastní nohy. Dokáže při tom i studovat, má nějakou zodpovědnost a tak důkladně řeší i to, jaké důsledky budou mít její rozhodnutí pro druhé.
• Ta druhá je nedospělá panenka, co je zvyklá že dostane hračku jakou si usmyslí - nejprve chtěla Kena a byteček, teď už ji Ken neba, tak se chce vrátit zpět do dětského pokojíčku. Hraje si na doktorku, protože maminka je taky doktorka (kdyby byla právnička, panenka by si nejspíš teď hrála na advokátku) . Panenka, která když chce život bez starostí si jen řekne - a dostane ho. Panenka, co jen přemýšlí, jakou hračku chce teď - a teď chce zábavu a kamarádky.

Snad nemusím dodávat, která verze emily by se mi líbila víc.  

A kdo má alespoň trochu fištróna by teď snad mohl pochopit, že provokuju a rýpu a jsem na tebe "zlá" jen proto, abych ti jednu z těch verzí totálně znechutila.

Kapišto?

Mášli pocit, že Ti vztah  nic nedává a jsi nespokojená, utíkej co můžeš, třeba k mamince.

Jinak můžš zničit štěstí nejen sobě, ale i partnerovi.

Patříteli k sobě, najdete se.

Nepal ale mosty, tahle krize může pominout,

ale zůstávat ve vztahu jen proto, abys nebyla sama je také špatně.

Možná by pomohla krátká odluka s výmluvou, že potřebuješ víc být sama při  učení. Máli partner problém s tím, že budeš studovat, mohla bys litovat, že děláš práci, kerá Tě nebaví a nechala sis život proklouznout mezi prsty.

Také on Tě  může postrádat a najít si jinou.

Nezkaž si život hned na začátku. To, že to teď vypadá zle, neznamená, že nebude líp.

Bude ještě mnoho krásného v životě.

Život není vždy  jen růžový!!!