Téma: Probírání minulých partnerských vztahů do detailů (počet partnerek, kde se milovali, jestli uměly vařit) - je to normální?

Pokud něco vadí, třeba že mluví o něčem, co někoho nebaví, je nejúčinnější to říct. Důležité je říct to DOSTATEČNĚ DůRAZNĚ, aby to protějšek pochopil! Mnoho lidí se spoléhá na to, že to naznačí jen tak mezi řečí a pak se diví, že to nezabralo.

Důraznost je důležitá.

Jinak se to jen zhorší a Tebe to začně vadit mnohm víc než obavy z konfrontace.  

Ale abych odpověděl na Tvoji otázku, tak jsem si pomyslel: wau, to musí být hodně ukecaný chlap, když i žené jeho ukecanost vadí.

Tos mě pobavil  No jo, ukecaný chlap je opravdu výjimka

Bazalko, zase tak normalni to neni! Mne osobne by to taky vadilo. At si to vyklada pred kamarady,   kde si potrebuje zvysit sve ego,  ale ne pred tebou. Podle me je to nedostatecny respekt vuci tve osobe. On by jiste taky tezce nesl, kdybys mu vypravela nejake pikantnosti z tve minulosti, chlapi konkurenci moc nesnasi.
Budiz mu polehcujici okolnosti, ze si to mozna neuvedomuje. V tom pripade mu to musis naservirovat polopaticky.
P. S. Ukecanych chlapu znam nekolik a nekdy se nestacim divit, o cem vsem jsou schopni povidat
Nejvic ale o sobe!

Dekuji za odpověď. Pokusím se asi příště dát jasně najevo, že to už stačí. Ale přijde mi, že se mu už vyčerpala témata, tak snad se vztahy z minulosti končíme  

Jinak mu pochopitelně vadí, když začnu něco říkat já. Ale já to neříkám proto, abych se pochlubila (či jak to říct), ale abych mu ukázala, jak je to nepříjemné. Jen to nedělám ráda, protože je to moje soukromí a nic mu do toho není a ani mu to nic nepřinese.

Bazalko, to naznacovani nic nepomuze. Oni to (ne vsichni) muzi vnimaji trochu jinak nez my. Maji jiny citovy zivot a pokud jim chybi empatie, musi se jim to rict polopaticky. Urcite se neuraci ale bude se trochu divit.
Jinak si pamatuj, ze muz uchazejici se o partnerku mluvi bez prestani 6 tydnu a pak, kdyz ji ziska, zmlkne na dalsich 20 let (to rekl  znamy sexuolog Dr. Plzak)

Já bych řekla, že je to individuální. Já se třeba se svým přítelem o bývalých partnerech bavím celkem běžně, ale u nás je to proto, že jsme dřív byli opravdu skvělí kamarádi, nejlepší kamarádi a říkali jsme si všechno - včetně vztahů. Pomáhali jsme si dostávat se přes rozchody, navzájem jsme poslouchali zlomené srdíčko toho druhého… Teď, když jsme se dali dohromady - což se evidentně u takových vtahů zkrátka stává - jsme nepřestali. Partner mi občas říká, co ho pořád bolí nebo mrzí z předchozího vztahu, nebo jeho obavy z toho, aby se to se mnou neopakovalo, aby jeden z nás neudělal stejnou chybu, k jaké došlo s jeho předchozí partnerkou. Mně to nevadí. Tohle přetrvalo z našeho přátelství - pořád si nasloucháme. Pořád jsme pro sebe oporou. Nevadí mi, když o svých ex mluví, dokud mám stoprocentní jistotu, že už by je zpět nevzal, ani kdyby za ním přilezly po kolenou, protože má mě a miluje mě. Dokud mám jistotu, že jeho srdíčku pomůže zkrátka jen fakt, když mu já řeknu "Já jsem tady a neopustím tě."

Jak říkám, je to indiiduální. Ale jestli ti to vadí, jestli žárlíš nebo tak podobně, zkrátka mu to řekni. Měl by to pochopit a myslím, že by ho to asi nemělo ani překvapit

Lady Z. , ty mas trochu jinou situaci.

Normální to není a ne každá žena to zkousne. Jak píší výše, řekla bych mu to na rovinu, že mi to je nepříjemné.   Omlouvám se za názor, ale řekla bych, že tento muž příliš IQ nepobral, protože slušného člověka by to nenapadlo.

. partner by měl být ve vztahu taktní, a toto udělá jen pitomec.

To by mi taky vadilo. Řekněte mu to narovinu.