Téma: Pomáhala jsem kamarádovi se zdravím - přítel žárlí a vadí mu SMS s kamarádem

Kopíku, jste zřejmně citlivá, ale i tak nelze cizímu říkat, jak ho mám ráda, to těžko přítel zkousne. Víte jsem vdaná 45 let a také mám virtuální přátele, s kterými si píšu, ale vše čtu manželovi a nemám žádné tajnosti o všem s manželem mluvím. Možná jste měla již zpočátku o všem mluvit s přítelem a poptat se, jak máte kolegovi poradit. Nevím, sama musíte vědět, co ke komu cítíte. Ale bude lepší, když omezíte s kolegou konverzaci na pracovní a nebudete mluvit o soukromí. Víte, je čerstvým tátou a nevím zda on mluví se svou ženou o Vás. Myslím, že to není vhodné, a že jste nějakým svým chováním musela dát příčinu k žárlivosti a narušila tak důvěru svého přítele. Možná Vám někdo napíše něco jiného, ale já to vidím takto.  Pavla

Já také nemám tajnosti. O tom, že si s kamarádem vzájemně pomáháme a já se snažím pomoci i jeho sestře, přítel věděl a vše jsem mu říkala. S kamarádem teď nekomunikujeme vůbec, ani o práci ne, jak jsem psala, předal věci, které jsme spolu řešeili, jinému kolegovi. Jestli to vhodné je, nebo není, to nedokážu posoudit. Nicméně z mé strany šlo o pomoc kamarádovi, který si o ni řekl. Děkuji Vám za názor a pohled na věc. Přeji hezký den

Myslím, že jste nic špatného neudělala. Je to všechno jen o toleranci a důvěře. Když člověk zdravě žárlí, tak je to v pořádku, ale váš přítel v tom vidí asi něco víc než jen kamarádství. Nakonec váš přítel vaše sms četl a stejně si je špatně vyložil. Já mám také přítele a kamarády. Mám je ráda a bez přátel se prostě neobejdu. Nemám problém jim říct, že je mám ráda ač je to muž či žena. Ale já je postupně seznamuji i s mým přítelem, takže už také ví o koho jde. Je pravdou, že občas také žárlí na mé kamarády. Přiznám se, že i já občas na ty jeho. Jen je rozdíl v tom, že on ty mé přátele zná, taky ví, co si s kým píšu, jelikož mu to občas přečtu. Ale, co on si píše se svými kamarádkami a expřítelkyněmi to opravdu netuším. V tomhle není tak sdílný jako já a možná má proto i své důvody, proč o tom se mnou nemluvi. Nicméně si myslím, že to, co si píšete s kamarádem a o čem mluvíte je pouze vaše soukromí a nikomu do toho nic není. Máte svědomí čisté, nic jste neudělala, tudíž se nemáte z čeho zpovídat. Mylím, že je dobře, že máte přátele. Ale pro klid vašich partnerů by bylo lepší seznámit se všichni. Vy, váš partner a kamarád se svojí přítelkyní. Pokud se to vašemu příteli nebude líbit, tak zjevně nehodlá skceptovat lidi s kterými se bavíte. Jistě má i on své přátele a kamarádky a zrovna tak by jste mohla podezdřívat i vy jeho jen proto, že píše kamarádce sms.

Arnika, děkuji za Váš příspěvek Ráda bych příteli představilia i  kolegy a kolegyně z práce, ale on o to nestojí. Zná jedinou moji kamarádku, ale to jen tak, že se pozdravili, strávit společný čas s námi oběma (respektive ve čtyřech i s partnerem kamarádky) nechce, nestojí o to. Vím, že on si píše s expřítelkyní, asi se i vídají, jistě si i občas napíše s kolegyněmi z práce a já to cítím tak, že je to v pořádku. Neříká mi, co si píšou a když se sešli, nevěděla jsem o tom a nemám důvod se v tom šťorat. Věřím mu a pokud by mě chtěl podvést, tak to udělá, ikdyž žárlila sebe víc, nebo byla v klidu… Alespoň já to tak vidím, ale přijímam i tu variantu, že on to může vidět a cítit jinak.

Mně přijde hrozné to, že Vám leze do telefonu a nerespektuje Vaše soukromí. On si tedy může psát s bývalkami, ale vy nemůžete napsat sms kamarádovi, kterého jste navíc před ním nijak netajila? Mám z toho pocit, že Vás chce vlastnit a že Vás za chvilku bude chtít izolovat úplně. A když se necháte, budete se za chvilku obhajovat i za to, že jste někoho pozdravila na ulici. Vy neděláte nic špatného, máte právo na přátele a on nemá právo Vám nic zakazovat!

Takového člověka, jak popisujete, jsem měla v mém předchozím vztahu a rozhodně bych nechtěla, aby to tak bylo i se současným přítelem. Ano, zastávám stejný názor, každý máme právo na soukromí a nemusí to nutně znamenat, že tím dělám něco špatného. Přítel je na tohoto mého kamaráda vysazený a stále tvrdí, že je a bylo mezi námi něco víc a měla bych se k tomu přiznat. Ale nebudu se přiznávat k něčemu, co tak není… Přítel mi nic doslova nezakázal, pouze mi řekl, že ho to ničí, že by se měl o mě dělit s někým jiným. Ale když se jen zamyslím nad faktem, že on si psát může jakkoliv a s kýmkolliv a tráví více času sám, jelikož já jsem více pracovně zaneprázdněná (plus ještě škola), tudíž já bych spíš měla a mohla být ta, kdo podezírá a nevěří mu… Ale taková já nejsem. Děkuji ještě jednou všem za názory, ať už jsou jakékoliv.