Téma: Žárlivost manžela mě psychicky ničí - máme šanci na normální život?

Osobní zkušenost nemám, ale z Tvého psaní je jasné, že nebojuješ s manželskými problémy, nýbrž jak jsi sama napsala v názvu tématu s problémem manžela, který je chorobně žárlivý, dle mě i majetnický a manipulativní a vše došlo tak daleko, že o sobě pochybuješ a balancuješ mezi pocity bezcennosti a myšlenkami na sebevraždu, manžel Ti kontroluje sms, emaily, žádá vysvětlení… No, ač zkušenosti nemám, myslím si, že i ostatní Ti poradí = pryč od něj, dokud je čas, aby jsi se nezhroutila úplně. On lepší nebude, ba naopak, potřebuje se léčit.  

Taky nemám až takovou zkušenost, ale manželovi se velice dobře daří z tebe udělat naprosto nesebevědomou trosku. Koukej se dát do kupy, pak si dupni a bud se začne léčit a nebo prostě odejdi. Vubec nechci domejšlet kdyby jsi mu porodila dětátko, by vás zničil. Podívej se jak se cítíš v manželství když se tak chová to vše by z tebe to malé do sebe vsakovalo jako houba Přeju hodně moc sil a odhodlání  

Něco podobného jsem zažila a ikdyž jsem v tom nebyla tak dlouhou dobu jako Ty, naprosto Tě chápu. Je to jako bych to psala já… Ty jsi ta, kdo by měl žárlit a podezřívat ho a podle toho co píšeš, on nemá žádný důvod Ti nevěřit a podezírat Tě. Spíš je to něco jako "podle sebe soudím Tebe". On se chová hrozně a obviňuje z toho Tebe. Vypadá to, že máš díky němu seběvědomí na nule, ale on je tady ten slaboch a ten "zlý". Samozřejmě do vašeho vztahu vidíte jen vy dva, ale tenhle jeho přístup a chování by sis neměla nechat líbit. Mě trvalo odejít něco přes rok, byla jsem sice odhodlaná a rozhodnutá, ale ta realizace byla horší… odpoutání se od takového člověka není snadné, protože to emotivní spojení je velké. Je jasné, že pochybuješ a bojíš se, ale věřím, že i Ty máš v sobě spoustu síly a pokud to tak budeš chtít a rozhodneš se, tak to určitě zvládneš. Z mého pohledu je správné odejít co nejdřív, jinak Tě to zničí a věř, že ikdyž to bude ze začátku hodně bolet a budeš hodně pochybovat, pak se Ti uleví. Život s takovým člověkem je opravdu náročný a já sama na sobě cítím, že mě to poznamenalo na zbytek mého života…

Držím palce, ať se dáš dohromady a pak zvládneš všechno co budeš chtít!

Vynech nachvíli myšlenky na manželství a manžela a podobné problémy, udělej si kávu, v klidu si sedni a přemýšlej nad tím co chceš. (Ne na to co po Tobě chtějí ostatní)

Třeba: chci klidný život, miminko, hezkou práci atd… a pak se zamysli nad tím, jestli to jde "dohromady" s tím v čem žiješ. Chceš dál žít ve stresu z manžela, který je sobecký prase? A chceš co toho mít miminko? což znamená být zavislá na manželovi i finančně.  

Nezapomeň u toho na to, že život není nijak dlouhý. Teď můžeš dávat manželovi čas, aby se napravil (což se podle mě nestane) a pak toho můžeš litovat ptz Tě psychicky zničí, ptz Tě připraví o čas, který si mohla být sama a v klidu nebo dokonce s někým jiným.  

Většina lidí se chová jako kdyby měli žít věčně a měli na všechno spoustu času, ale ono to tak není.

Z mojí zkušenosti: Taky jsem si myslela, že to nějak udělám a zařídím, můj manžel se polepší. Nejdřív jsem si říkala, že na mě přestane křičet, ale on mě začal mlátit, že přestane jezdit za milenkama a on si je za mojí nepřítomnosti začal tahat ke mě domů…  . a pak mi takhle jednou nebylo dobře a výsledek zněl: vaše nemoc se zhoršila a umřete na ni. Jsem šťastně rozvedená, děti jsou zdravé (až na pubertu), mám skvělého přítele, dobrou práci…

Pryč od něj! To už překračuje všechny meze, co dělá… Chápu, že ho miluješ, že to třeba ze začátku bylo krásné a je těžké si představit být bez něj… Ale udělej to co nejdříve…

Bude to chvíli bolet, ale po čase budeš šťastná, že ses tak rozhodla.

Před rokem se mi rozpadl vztah, byla jsem šíleně smutná, budila se po pár hodinách spánku a bylo mi z toho i fyzicky zle, sem tam si i vzala něco na nervy. Zpětně ale děkuji Bohu, že s tím člověkem nejsem. A to nebyl zdaleka tak hrozný, jak ten tvůj, spíš byl v některých věcech samotář a podivín, ale takto mě netýral.

Pryč od něj! Buď s rodinou, přáteli, věnuj se práci, koníčkům, SOBĚ… Určitě časem potkáš lepšího, budeš s ním šťastná a budete mít dítě.

Bude to znít asi divně, ale možná to v něčem bylo i dobře, ten potrat, připoutalo by Tě to k němu více a utrápil by Tebe, a tím pádem i to dítko.

Rozhodně s ním nezůstávej. To, co popisuješ, fakt normální není, a ještě když se to opakuje a vleče.

proc se chces kvuli idiota zabijet? nemate deti, tak se zbal a kasli na neho, ztracis akorat cas a pochybuju ze se to nekdy zlepsi, spis naopak

Mně stačila už jen ta věta na začátku:

 V prvním roce vztahu mi přišlo velmi pozorné, že mi říkal, abych na setkání s přáteli moc nepila, že jsem jen jeho

Čili jinými slovy Ti řekl, že 1) Ty jsi jeho majetek a 2) Ti vlastně dal najevo, že si o Tobě myslí, že pokud se víc napíješ, jen tak s někým skočíš do betle = podle sebe (tedy jeho) soudím tebe? ! ? To já bych si tedy v té chvíli rozhodně "jedinečná" nepřipadala.

No myslím, že tohle úplně stačí. S něčím podobným jsem se setkala. Žíla jsem s přítelem 7 let, ale byla to chyba už od začátku. Musím říct, že byl hodně žárlivý, možná to u něj byla už choroba. Takže jsem se já vzdala všech svých přátel a kamarádů, neměl rád kafíčkování a tlachání o ničem. Pokud to byl kamarád, tak už jsme spolu byli v podezdření, že spolu něco máme. Nelíbilo se mu, když jsem nosila krátší sukně, pěkné spodní prádlo. Můj život se točil pouze kolem něj jeho koníčků a jeho přátel. Vadilo mi dost z toho, ale jelikož jsme měli pár koníčků podobných, tak jsem neprotestovala. I když mě mrzelo, že už nemohu dělat cyklo a turistiku s přáteli a vlastně kromě zaměstnání nepříjdu mezi lidi. Život šel dál. postupem jsem zjistila, že v zaměstnání běhá za mladýma kamarádkama a mají čas si dát kafíčko po obědě, pak tu byl mobil, který skovával a chodil tajně telefonovat. Nakonec odcházel z domu, prý za svýmy koníčky, ale přitom jeho kroky vedly jinam. Dopadlo to asi tak, že když jsem odhalila jeho nevěru a milenku, tak  mě vyhodil z domu i s dětmi. Byla jsem tak naiví a myslela si, že když se nám narodil syn a opravili jsme dům, že poslední tečkou bude svatba. a ono nic. Ani jeho rodiče mi nevěřili, že má milenku a já si prý všechno vymyslela. Když to vyustilo do krajnodti tak mě fyzicky napadl a to před dětmi a mojí matkou. Byla jsem já ta nejhorší. Tohle byla poslední tečka. sbalila jsem děti a odešla. Bez peněz a bez ničeho… Začla jsem úplně znova.

Dnes jsem ráda, že jsem odešla, mám své přátele zpět i nové, které mám ráda a kteří mě podrželi, koníčky, které chci dělat a které mě naplnují a baví. Mám klid a děti také. Udělala bych to znova. Našla jsem i  nového přítele, který je tolerantní a laskavý.

To, že jste potratila bylo znamení, že on není ten pravý muž pro vás. Jste psychycky vyčerpaná a pokud dělá to, co dělá tak je to špatně. On to může dělat, zatím, co vy nesmíte nic. A bude se to stupnovat. Já být vámi tak se rozejdu a to, co nejdřív jak to jen jde. Myslím, že vám bez něj bude lépe. Budete sama sebou a jistě potkáte někoho kdo vás bude ctít a bude si vás vážit už jen proto, že jste.

Držím pěsti a přeji hodně štěstí.

Můj názor je, že byste měla od manžela co nejdříve odejít. Jeho jednání vůči Vám hraničí s psychickým týraním, nebo už k tomu v podstatě došlo. Pod jeho vlivem Vy pak hledáte chybu u sebe, myslíte si, že Vy jste ta špatná, ale opak je pravdou. Váš muž má velké psychické problémy a Vy kvůli tomu trpíte. Měla byste najít v sobě sílu a opustit ho. Požádejte Vaši sestru nebo přátele, aby Vám s tím pomohli, ať v tom nejste sama. Pokud byste měla strach z jeho reakce, nebo se chtěla poradit s někým, kdo tomu rozumí, můžete kontaktovat některou z institucí na webu, který Vám tu dám http://rosa-os.cz/informace-pro-zeny/dulezite-kontakty/ protože tam pracují lidé, kteří se s těmito problémy setkávají a umí odhadnout situaci a poradit. Před odchodem byste měla shromáždit Všechny Vaše doklady, které budete potřebovat, abyste předešla problémům později. Na Vašem místě bych muži nic neříkala a odešla až nebude doma. Rozhodně to není člověk, s kterým byste měla založit rodinu, protože Vám vůbec není oporou, ničí Vám sebevědomí, ubližuje Vám. Držím Vám palce a přeju Vám hodně štěstí.

http://rosa-os.cz/informace-pro-zeny/dulezite-kontakty/