Téma: Po ručení přítelkyní na dluh jejích rodičů se dlouhodobě dostáváme z problémů, jak zajistit fungující vztah?

Je to, jak sám píšeš obsáhlý výklad. Bohužel se z něj toho moc nedá vyčíst. Dobře, pomohl jsi přítelkyni s dluhem jejích rodičů, za což jsi místo vděku sklidil nálepku tyrana. Nejde se dočíst o jaké to katastrofě píšeš, kvůli které jste byli u psycholožky před pěti lety, ani co trápí váš vztah v současné době. Co nefunguje?

Bohuzel nepises, jak ten problem tvoje pritelkyne resi a ani to, kdo se obratil proti tobe.
A co rodice? Jak se k tomu stavi oni?
Taky nepises, co bylo pred 5 lety.
Samozrejme nemusis, ale v tom pripade ti nemuze ani nikdo poradit nebo vyjadrit svuj nazor.

Zkusim trochu priblizit. je podstatnou roli v nasem problemu hrajou nase osobnosti. v teto zalezitosti, jak jsem jiz vyse zminoval jsem se hlavne interesoval ja. pritelkyne zvolila unik a snazila se utikat, myslim pri konkretnich krocich. bylo to pro ni opravdu tezke, to si uvedomuju. probihalo to porad stejne, ona pasivni a ja moc aktivni. pravdepodobne jsou tam jiz bariery, ktere ani nepovoli. s tim jsem se do jiste miry smiril, ale nejvetsi problem je vychova, kterou ona v jistych ohledech bere hodne na lehkou vahu, a ja zase vsechno moc hrotim a vysledek je ten, ze vetsinou ve sporech syn utika pod pod ochranu sve matky. pravdepodobne to nebude idealni souziti, ale v jinem pripade, kdyz jsme se synem sami, jsem opet stastny a uvedomuju si, ze ziju. povetsinu je to ale naopak. tak presne to byl duvod, proc jsem pred 5lety inicioval psycholozku, ktera namm neprinesla nic. asi prave dnes (12.03.2017) jsem si timto projevem lecos vysvetlil. samozrejme nepopiram, ze jsem bez viny. jsem z toho strasnne unaveny

Martine, jak se rika, opaky se pritahuji. Mozna ty vase odlisne povahy byly ze zacatku prave to, co vas dalo dohromady. Pises, ze pritelkyne bere vsechno spis na lehkou vahu. Tak ji vychovali jeji rodice a ona je jejich vyplodem.  Bohuzel, v tomhle pripade na tu lehkomyslnost  nedojeli oni, ale jejich dcera. Nedovedu si  predstavit, jak bych zila dal, kdybych svemu diteti takhle zavarila!! Jak se k tomu stavi oni? Mozna, ze cela jejich rodina to nevidi tak tragicky jako ty, a prave proto ty, ktery se snazis vse napravit,  jsi ten spatny. Mozna bys mel v tomhle smeru trochu pribrzdit a tvoji pritelkyni spis ukazat tu spravnou cestu, nez ji do neceho nutit. Nakonec je to problem jeji a ne tvuj, i kdyz se te hodne tyka.
Diky tve nemoci jsi si prosel peklem a zmenily se ti priority. Mate krasne zdrave dite, a to je opravdu ten poklad nejvetsi. Ze deti okamzite vyciti rozdilne nazory na vychovu a vyuziji je ve svuj prospech, je zname. Deti maji skryte anteny a reaguji velice citlive.
Preji ti, aby vam vas vztah, i pres vsechny ty problemy, vydrzel a aby jste spolecne nasli tu spravnou cestu. Mozna by vam dokonce prospelo i oddelene bydleni?

Po 5 letech sporů bych byla také unavená + Ty máš k tomu navíc prodělanou těžkou nemoc.  

Myslím si, že tady těžko "rozsoudíme" kdo z Vás dělá větší či menší chybu či něco špatně atd.

Já osobně bych doporučovala opět vyhledat nějakého odborníka, 5 let trvající stres a neshody nejsou dobré ani pro jednoho z Vás, ani pro Tebe, ani pro přítelkyni, a už vůbec ne pro Vašeho syna, kterému už je 7 let, ale Vaše spory zažívá minimálně 5 let.

Ideální by byla partnerská poradna, pokud by přítelkyně odmítla, zajdi někam sám. Podle mého názoru potřebujete pomoc z venčí, ale k tomu je třeba opravdu být více konkrétní, přesně popsat Vaše sporné situace, od začátku Vašich neshod až dosud, a to je na dlouhé povídání

Bohužel, tohle je typické chování dlužníků - naprostá většina řeší "únik", nic nechtějí řešit a jen čekají, že "ono to nějak dopadne" - a pokud se jim někdo snaží pomoci, tak dokud je to v úrovni "nezávazné diskuse", tak odkývají, jak to opravdu chtějí vyřešit, že učiní takové a takové kroky, … jenže když přijde opravdu na věc, stáhnou se. Nechtějí řešit konfliktní situace, nechtějí omezit svoji spotřebu (prostě jim nedojde, že ty dvě stovky za kino dát nemůžou, ale že by měli splácet dluh) a ti, kdo jim pomohli, jsou najednou ti špatní, protože oni je do něčeho nutí, případně chtějí peníze, kterými jim vypomohli, zpět, atd.

V naprosté většině případů nejsou schopni a ochotní převzít odpovědnost, jejich život je plný lží a výmluv, oni nikdy za nic nemůžou, to "ti druzí".

Byla chyba s takovým člověkem jít do vztahu a ještě větší pořidít s ním dítě. Pokud nemáš na to ji z dluhů vyplatit (ovšem nečekej za to nějakou vděčnost), máš dvě možnosti - odstěhovat se (protože bydlet s takovým člvoěkem je jako bydlet s malomocným, všude, kde se objeví, se za ním potáhnou exekutoři a ty budeš muset neustále prokazovat, že všechno zařízení je tvé, že jsi ho zaplatil z vlastních prostředků), nebo bydlet v emočně nestabilním prostředí.

Napadlo mě to samé. Museli se omezit a proto peklo. A stejně jako Ty si myslím, že jít do tohoto vztahu byla velká chyba. Ne proto, že to stálo nějaké úsilí, ale proto, že děvče z tohoto prostředí vyšlo a má naučené nějaké vzorce chování, které nepůjdou tak snadno překonat. Teď, kdy vychovávají dítě každý po svém je jasné, že dítě se přikloní k pohodlnějším řešením a to bude znamenat další neblahou linii v její rodině.

Pisatel zůstane tím, kdo na to bude doplácet.

Patriku, zatimco ja to vidim uplne jinyma ocima, musim priznat, ze tvuj pohled je naprosto spravny a ve vsem s tebou souhlasim.
Zit s nekym, kdo ma exekuci, je asi neco podobneho jako zit s alkoholikem.