Téma: Po dlouhé době si přestáváme rozumět

Dobrý den, přibližně před půl rokem jsem navázala kontakt se svým kamarádem, který se mi vždy líbil a se kterým jsem chtěla vždy být. Jednoho dne mi napsal a od té doby jsme si psali hodně často, pomalu to přerůstalo do větší známosti, začali jsme k sobě jezdit, flirtovat spolu, dávat si pusy apod. Byla jsem štěstím bez sebe, choval se ke mě vždy mile a přišlo mi, že mu na mě opravdu záleží. Dlouhou dobu sem se bála se ho zeptat, jak to mezi námi vlastně je, řekla jsem mu to až po cca půl roce, co jsme se tak často vídali. Bylo mezi námi už i něco víc, prostě bylo jasné, že nezůstaneme jenom známí. Když jsme si řekli že spolu budem, odjížděla jsem od něj se slzami v očích a s šílenou radostí která ani nejde popsat. Je to můj vysněný kluk, zamilovala jsem se do něj a i když měl někdy horší náladu, vždycky ke mě byl slušný. Nyní jsme spolu měsíc a mám pocit, jako by všechno krásné pomalu vyprchávalo a jako by se z mého skvělého přítele stal uplně cizí člověk. Dost často se stane, že máme oba uplně odlišný názor a díky tomu se pohádáme. Sice ne tolik a většinou si to vyřikáme, ale stejně mi to vadí. On se snaží být ve všem nejlepší a mít ve všem pravdu. Dost často má špatnou náladu, když se ho zeptám proč, odpoví mi že to tak prostě někdy mívá. Někdy si říkám, že už to snad nemá cenu, jenže on se začne najednou zase chovat úplně jinak, začne být milý a hodný a já jsem zase spokojená. Celkově mi přijde stále v pohodě ale někdy mě jeho změny nálad prostě štvou, když si s ním chci psát, tak hraje hry nebo si s někym volá po skypu a když chce on a já nemám čas, vždycky ho to naštve a nebo je z toho zklamanej. Je nám oboum kolem 18, oba jsme dlouhou dobu neměli vážný vztah ale já o něj nechci přijít, mám ho moc ráda a až na ty jeho nálady se ke mě chová hezky, už nevím co dělat, bojím se aby to už nebyla prostě moc dlouhá doba, do té doby, než jsme se dali dohromady tak se tohle skoro vůbec nedělo. Jsem ráda že ho mám a udělala bych všechno pro to, abych s ním mohla být dál.