Téma: Manžel mi lže a utrácí potají peníze - totální ztráta důvěry v manžela

Já Ti svým názorem asi moc nepomohu, ale kdo ví, stejně to řeknu. A předem se omlouvám za upřímnost a otevřenost.  

Někteří lidé (zpravidla ženy) dávají příliš silnou váhu instinktu (v tomhle případě přesněji citům). Jiní lidé zase dávají příliš silnou váhu logice.  

Když se dá moc velká váha instinktu (v tomhle případě přesněji citům), dopadá to tak jak píšeš.  

Nejlepší postup je poslechnout instinkt, ale prověřit si co říká fakty (logikou) a i když to bolí, být k sobě kritický.  

Ten muž je nevyléčitelný lhář a slaboch. Ty ho sice vidíš jako dobrého tátu, ale já si dobrého táto nepředstavuji jako slabocha usmívajícího se na dceru a způsobujícího jí mnohem vážnější životní problémy.  

Bohužel nepíšeš věk.  

Chápu, že člověk nechce zůstat sám. Chápu, že dítě potřebuje otce. Ale zákony ČR a dluhy Tvého nezodpovědného muže Tebe i Tvoji dceru mohou v budoucnu ohrozit ještě více.  

Je to těžké rozhodování a teď nevím co napsat víc. Asi že láska je slepá. Bylo to hezké, ale teď si to vybere svou daň. To je fakt.  

Věř mi, chápu, jak těžké to máš. Sám teď nevím, co bych Ti poradil. Ale věřím, že když není odpověď dnes, může přijít zítra. Proto věř, že nakonec vše dopadne dobře. Otázkou je jen zda s ním nebo bez něj. Ale konec bude dobrý.  

Děkuju za tvůj názor. Nemyslím, že se za upřímnost a otevřenost musíš omlouvat.  

Ono to bohužel už tak asi bude. Každý si musí nést následky za svoje rozhodnutí.  Bohužel co se týče svatby, přikládám asi největší váhu své potřebě po úplné rodině. Když se narodila dcera tak jsem hodně dlouho bojovala s jakýmsi vnitřím stigmatem, že přivést dítě do nekompletní rodiny není správné.  

Že je lhář a slaboch bohužel vím, ovšem kdyby lhal jen v těch "důležitých" věcech (jsem si vědoma toho, že je to hodně relativní pojem, pro mě jsou to např. finance, majetková situace apod.)  bylo by pro mě rozhodnutní naprosto jasné, ale on lže i v naprostých zbytečnostech, jako že vstával v 9 a přitom vím, že byl vzhůru už v 6. Nebo, že se v noci pořád budil a přesto vím, že spal jak dudek protože jsem celou noc bdila nad dcerou.  Nevím jestli je to takto dostatečně pochopitelné.  

Právě kvůli tomu, mám dojem, že se může jednat o nějakou psychyckou poruchu a chtěla jsem aby tento probléím řešil s psychologem. Se vším souhlasil a chtěl to také řešit. Bohužel asi jen v tu danou chvíli, protože jinak si to neumím vysvětlit.  

Na jednu stranu vím, že bych mu asi měla dát prostor pro to, aby ukázal zda to myslel vážně a naše společná rodina mu stojí za to aby se sám snažil s tím něco udělat. Ale uvnitř mě to citově totálně požírá a moje neustálá potřeba ho kontrolovat a nedůvěřovat mu tomu také moc nepřidává.

Moc děkuji za tvůj názor. Vesměs máš pravdu a když se na to podívám jako nezúčastněná osoba tak bych asi napsala to samé.

Je mi 25 let, manželovi 27

Tvá potřeba úplné rodiny je přirozená. Myslím si, že každý normální člověk, vychován tradičními hodnotami západní civilizace chce úplnou rodinu. Snažíme se toho dosáhnout, protože víme, že to je nejlepší model, jaký lidstvo bylo schopno zatím vyvinout.  

Myslím si ale, že někdy to nevyjde a tehdy bychom to neměli nést tak těžce jako naši předkové, ale měli bychom se k tomu postavit tak, že je možné vytvořit novou rodinu, jen teď trochu jinak a lépe.  

A mluvím z vlastní zkušenosti, když povím, že to jde.

Pokud vnímáš manželovo chování jako nemoc, což je možné, pak je pro Tebe nejúčinnější, když se sama zkontaktuješ s odborníkem a zeptáš se, jak se máš chovat a jak máš vést život s takovým jedincem. Takže začni u sebe, můžeš s tím získat mnoho vědomostí a naučit se mít svůj i jeho život více pod kontrolou.  

Možná, až tu dojde uživatelka Plamínek, poradí Ti i konkrétního odborníka nebo instituci nebo prostě něco jiného odborného. (Ta holka se v tom opravdu vyzná.)

Děkuju moc za tvoje povzbuzení. V tuhle chvíli je to asi i to co jsem potřebovala. Ujištění, že nejsem divná když chci žít normální život s normálním mužem a tvořit s naší dcerou normální rodinu. Bohužel se to neshoduje se současnou situací a jeho postavením k tomu jak žít život.  

Že lze vytvořit novou rodinu vím, už jsem jednou rozvedená (mladická nerozvážnost a růžové brýle) ale díky bohu tehdy bez dítěte ale z jeho popudu (zamiloval se jinde). Tehdy jsem to nesla veli těžce. Zklamání z mé představy a plánů mého života a s nálepkou "rozvedená". Nicméně i tohle jsem překonala a i tehdy s pomocí psychologa a hodně jsem se poučila jak se ve vztahu nechovat. A možná v tom současném manželství to je ten problém. Dávám mu možná až přílišnou volnost v tom, že mu nikdy nic nezakazuji, nepřikazuji a nedělám scény. Vždycky jsem si myslela, že tím se ničeho nedosáhne. Ale jsou chvíle kdy začínám nabývat dojmu, že kdybych ty scénu a zákazy dělala tak by to možná fungovalo lépe…  

Je to smutné, že ač bych chtěla pro svojí dceru a pro sebe to nejlepší, tak i přes to jsem se vědomě dopustila něčeho co v případě, že neukočíruje můj manžel může mít pro nás obě ošklivou dohru a to bohužel nejen v ohledu citového zklamání ale i finanční existence

V současnosti nejsou jeho dluhy zatím nijak vysoké a jedná se o částku max do 20 tisíc, ale i tohle je pro mě velká částka.  

Každý někdy potřebujeme povzbudit, jsem rád, že je Ti malinko lépe.

Co se týče volnosti a zákazů, myslím si, že u normálních solidních mužů (nebo žen) by to mělo být jak píšeš. Jenže ten, kterého máš teď, mi do té skupiny nezapadá, takže možná trochu tlaku potřebuje. Otázkou je, zda Tě bude vztah v tlaku bavit.

To, jaké partnery si vybíráme, to samozřejmě můžeme do určité míry ovlivnit, ale nikdo z nás se nerodí s vědomostmi předešlých generací a vše se učíme. Není proto Tvoje vina, že Tvůj partner má chyby. On je za to zodpovědný víc než Ty, proto se neobviňuj.  

Rozhodně bych žádnou částku nepodceňoval. Jde o princip. Dnes je to 20 KC, zítra to může být 200000.  S problémy je nejlepší jednat hned na začátku, přesné jak to děláš.  

Většinou se snažím příčinu nebo začátek problémů hledat v sobě a taky tu chybu potom napravit. Jenže tady jsem prostě trochu bezradná. Je to věc, kterou nedokážu ovlivnit a to mě neuvěřitelně ničí.  Vím, že jeho život řídit nemůžu a ani vlastně nechci. Jen nevím jestli si uvědomuje, i když jsem mu to říkala, problém, který by mohl jeho chováním nastat.  

A to nemluvím jen o té finanční stránce, ale také o tom zklamání ve vztahu mezi námi o té porušené důvěře, která je pro mě ve vztahu jednou z nejdůležitějších věcí.  

S tím výběrem partnerů si uhodil hřebíček na hlavičku, občas mám ten dojem. Ale i já jsem si vědoma, že mám své chyby. Nejsem zase tak naivní abych si myslela, že jsem bezchybná a dokonalá. Protože taková rozhodně nejsem.

Svého muže miluji i s těmi chybami které má.  V tom mám stále jasno. Ten cit tam prostě pořád je. Ale otázkou je jestli dokážu žit s někým komu se bojím důvěřovat a jestli když dokážeme vyřešit jeho "problém" tak dokážeme obnovit tu důvěru mezi námi.  

Vždycky jsem chtěla pro své dítě toho nejlepšího otce. S manželem se známe už od základní školy a tak jsem si myslela, že ho znám. a přitom každé další zjištění jeho (byť sebemenší lži) je pro mě jako facka od toho kluka jakého jsem ho poznala

Moc ti děkuji, za tvoje reakce. Hodně mi to pomohlo si některé věci trochu utřídit v hlavě. I když řešní stále nemám žádné.  

Musíš mít pod kontrolou život svůj i své dcery. Někdy to znamená mít pod kontrolou i život svého muže. To neznamená nic špatného, obzvlášť, pokud je nemocný. Protože buď budeš kontrolovat život svůj Ty, nebo ta nemoc, nebo jeho dluhy. Rozhodnutí je Tvoje.

Důvěra je důležitá pro hodně lidí. Ale je vzácná, jen málo lidí jí umí opravdu dokázat. Já za celý život potkal 2 takové lidi. A to jich potkávám hodně.  

Rád jsem přispěl.  Zajisté se ozvou i holky.

Mila LIth, na netu jsem nasla tohle:
http://www.prodamy.cz/notoricke-lhani-ci-vymysleni-si.html
http://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-laska-a-vztahy-laska-a-vztahy/114410/muj-zivot-s-notorickym-lharem-aneb-kdyz-je-lez-nemoc.html
Tvuj problem to sice nevyresi, ale neco malo se doctes o notorickych lharich.
Ja osobne bych videla nejvetsi problem v tech dluzich. Jak je videt, on je asi velice lehkomyslny a neumi nest zodpovednost za sebe ani za rodinu. Bohuzel, pokud naseka v manzelstvi dluhy, jsou to i tvoje dluhy! Na to by ses asi mela zamerit v prvni rade.
Musis myslet predevsim na sebe a svoji dceru. Jednej. Dej mu nejakou sanci, ale nenech to zajit prilis daleko.

Dekuju ti za odkaz, urcite si to prectu.  

Lehkomyslny opravdu je. Ovsem dluhy vznikli jeste nez jsme se vzali. Vim, ze co je novy OZ tak je to slozitejsi co se tyce pripadnych exekuci apod. Ale zatim pokud vim tak od doby co jsme se vzali zade dalsi dluhy neudelal. Alespon v to doufam.  

Snazila jsem se mu prave rict, aby pochopil, ze nejde jen o nej a o to ze si pujci, ale o to, ze jsme rodina a ja o tom nevim a tim nas ohrozuje. Vzdycky se chvili zdalo, ze to chape, ale pak jsem zase prisla na dalsi jeho lez, kterou se snazi vysvetlit mi dalsi lzi a z toho jsem uz vycerpana a zhnusena. I pres to jsem ale ochotna nejak na tom pracovat a vyresit to. Jenze z jeho strany zatim neni viditelna zadna snaha. Tedy vlastne ano, dneska si cetl na internetu co to je vlastne lez a lhani a co je to chorobny lhar. Ale tim to zase skoncilo  

Nejhorsi je, ze on v soucasne situaci ani nechape proc ja jsem nastvana a kdyz jsem mu rekla, ze uz mu nemuzu duverovat tak se urazil… Ted se chova zase jako by se vubec nic nedelo.  

Vubec nevim jak ho "potrestat" aby si toho konecne vsiml a bylo to pro nej dostatecne citelne. Protoze jak uz jsem psala vyse tak on proste v klidu pocka az me prejde nejhorsi vztek a pak si stejne udela co chce, protoze to tak cely zivot videl doma

Tvůj muž je útěkář, ono dneska se vše tak nějak ladí do hávu psychického postižení a nemoci atd, ale tohle je velmi běžné u dětí, jejichž rodiče za ně snímali zpdpovědnost a všechno přikrývali. psychické poškození, leda na vrub rozmazlení a nepevnosti rodičovské osoby, a le chybami výchovy trpíme všichni ajsme za ně zodpovědní. On taky.  

Ty nevyřešíš nic, podívej se do minulosti- tedy jeho- jak moc byl v životě vystaven nutnosti sežrat si, co nadrobil, kolik už průšvihů měl, jestli bylo u nich v rodině normální, že syn lhal mamince a tatínek- tedy jeho- manželce, atd.  

Ale udělalas chybu, te´d bys ho měla vystavit následkům jeho vlastního jednání, jinak tyhle lidi absolutně nic nenutí, aby svoje chování změnili.  

Dekuju za reakci. Rada bych se na to podivala tak jak pises. Ale  bohuzel si v soucasne situaci nejsem vubec jista cimkoliv co mi kdy rekl. A uz asi nedokazu uplne presne rozlisit mezi jeho pravdou a skutecnou pravdou… Jeho rodinu samozrejme znam, ale ne tak dobre abych mohla dost dobre nahlednout do minulosti a do chovanu jeho rodicu a fungovani jich jako rodiny. Vetsinou mi to prijde tak, ze si kazdy dela co chce podle sveho nehlede na nazory ostatnich.  

Asi mas pravdu, ze bych ho mela nechat nest nasledky za jeho chovani. Ale jak, kdyz nechci ukoncit manzelstvi a znicit rodinu?  

No ano, řekne se to lehce a těžce udělá, ale obávám se, že se na to ale v podstatě jinak podívat nemůžeš, pokud si nechceš obrovsky nabít.  

Je otázkou, jestli je to mýtoman- patologický lhář, většinou má Munchhausenův syndrom- prášilovský, co se mu ve skutečném životě žít nechce, anebo je to účelový lhář a používá jen "praktické lži."

Podívej se třeba sem:  

http://www.portal.cz/casopisy/pd/ukazky/-ziju-s-patologickym-lharem/48863/ plus všechno to, co uvedla Lištička, to je velmi užitečné.  

Budeš mu muset nastavovat hranice- velmi přesně sdělit, co je pro tebe přijatelné a co už ne a co se stane, když on tyhle věci nebude respektovat. Obávám se, že si ale problém možná dost neuvědomuješ. ačkoliv to jen tady já od počítače můžu vidět jako velmi ohrožující. Spíš bych ale řekal, že a) je správně.  

On tě může přivést do neuvěřitelných problémů, díky jeho případným dluhům se může celá rodina dostat do neřešitelné situace, vždyť se jen podívej na všechny ty exekuční historie, z toho jde hlava kolem… Pokud on si bude dál vesele šafářit, tohle nebude sranda. A chápu, že nechceš rozbít rodinu, ale je to riziko, že  přijde nějaký opravdu velký průšvih a ona se ti rozbije sama.  

Tohle asi přesahuje možnosti místní diskuse, měla by sis o tom popovídat s někým odborně vyškoleným na problémy soužití.

Neříkám, že tu takoví nejsou, ale na to probrání by to chtělo více času. a detailů, odborník ti poradí, jak se zachovat v konkrétních situacích a tím myslím psychologa a ne kurzem upraveného kouče.  

Jde o to, aby to pomohl zvážit, jak se zachovat, jak vytyčit hranice, co dělat, když se ty hranice překročí, jak si nelhat do kapsy a nepřehlížet varovné signály, atd.  

Už jsem trošku otravná s tím neustálým doporučováním odborníků, ačkoliv vím, že i tam kvalita sakra kolísá, ale u tebe to skutečně nebude asi tak jednoduché. Potřebuješ se fundovaně poradit.  A lépe te´d  s poradcem, než pozdějis  právníkem.  

Moc dekuju. O vyhledani odbornika jsem samozrejme premyslela a k temto strankam jsem se take tak dostala, hledala jsem psychologa a kupodivu mi vyjeli tyhle stranky tak jsem chtela zkusit nejdriv napsat sem.  

Vis rozumem a logikou je mi jasne kam nas muze dostat, jak to muze dopadnout. V nasem okoli mam nejeden pripad. Bohuzel si asi nedokazu sama sobe priznat, ze by to mohlo dojit az tak daleko  

Zase jsem v tom svem zajeti citu, kdy za me rozhoduje cit a laska k nemu a jakesi moje vnitrni presvedceni o tom, ze dceri musim dat celou rodinu, misto toho abych premyslela rozumem a hlavou.  

Sama bych totiz kamaradce ve stejne situaci poradila asi to same co zde zminujete vy vsichni.  

Vtipny je, ze ja sama si nikdy na nic nepujcila protoze se bojim toho, ze bych se nekdy dostala do situace kdy bych to nebyla schopna splacet. Kdyz jsme se o tomto tematu bavili ze zacatku tak mel uplne stejny "nazor" a proto jsem byla naprosto sokovana tim, ze i tohle byla lez.  

Ono nejde jen o finance. Jen jsou pro me asi nejvetsim strasakem a nejlepe popsatelnym faktem. Jedna se i o to, ze tvrdil, ze zdedil pozemek v australii, od doby co jsme byly spolu mi tvrdil jak se ho snazi prodat, a ze pak koupime vetsi byt. V posledni dobe zase zacalo, ze realitka co ho prodava tak s nim nekonunikuje, ze je bude zalovat a ze musi najit jinou, ktera pozemek proda. A ja jak blbec, jsem jeste hledala a obepisovala realitky, ktera by to zvladla zaridit nakonec se pri velke hadce ohledne jeho lzi priznal, ze si to vymyslel.  

Lith, s tim pozemkem v Australii jsi me tedy dostala!! Copak on tam ma nejake pribuzne?? Vzdyt on te ma za uplnou husu (promin)!!
Nenech si to libit a jednej driv, nez bude pozde!!

Mel tam snoubenku co umrela, jeji rodice byly bohati pravnici a tak meli celkem velkou vilu i s pozemkem. Ohledne toho ze mel snoubenku z australie tak to mam potvrzene i neprimo od rodicu takze to je snad pravda. Ten zbytek uz nevim… Jsem proste hloupa a duveriva nana no. Ono takovych lzi mimo finance je vic… A vetsinou prave uplne zbytecnosti jako treba s prebalenim dcery, vyvencenim psa, i blbosti jako co mel k obedu apod. A pritom jsem mu nikdy, myslim, nedala prilezitost aby mi musel nebo mel potrebu mi lhat.  

Sranda je, ze nasi spolecni pratele me upozornovali na to, ze je to pohadkar a ja tomu proste nechtela verit

Chápu, potřebuješ čas si to přiznat. Bohužel ho zas tak moc nemáš.   Dělej, co umíš, máš ale dítě, takže to nelze příliš odkládat, problémy můžou dopadnout i na něj.  

Toho jsem si vedoma. V prvni rade najdu nejakeho psychologa, ktery mi snad dokaze poradit a rict co sama se sebou. To bude prvni krok.

Moc dekuju za rady a nazory

Lith, porad hledas chybu v sobe!! To je spatne! Jak je videt, on se nezmeni. Bud obezretna! Asi je jedno, proc lze, proste lze, a to se nezmeni. Otazka je, jak se k tomu postavis ty? ! Vyhledej pomoc driv, nez bude pozde!

Asi uz jsem takova, u toho co delam spatne ja muzu totiz udelat nejrychlejsi zmenu a muzu to ovlivnit. Jeho chovani ovlivnit nemuzu  

urcite najdu nejakeho psychologa a zacnu to nejak resit a tohle bude asi ten prvni krok. Protoze i kdyz vim, ze mate asi pravdu tak ja sama v sobe si to neumim priznat.  

Dobry den, zajima me, jak dopadla situace u vas doma? Zjidtila jsem peave, ze mam doma to same a horsi. Nevim, co s takovym chlapem…

Dobry den,

nastesti to u nas dopadlo dobre! Stalo nas to oba hodne usili a hodne prace na sobe a hlavne na nasem vztahu, ale s odstupem muzu rict, ze jsme to nakonec zvladli. Zacali jsme chodit do manzelske poradny a velice nam to pomohlo! Dochazeli jsme tam asi rok a velice to nam obema prospelo. Naucili jsme se spolu komunikovat na rovinu. Od te doby bylo jeste par drobnejsich bot, ale vsechno jsme spolecne zvladly. Verim, ze pokud ten druhy spolupracovat chce tak to zvladnete. Manzel si uvedomil, ze opravdu neni potreba aby si ihned vsechno vynahrazoval tim, ze si na to co chce pujci, ale ze musi take premyslet dopredu a hlavne v zajmu vlastni rodiny. Dluhy postupne splaci. A hlavni duvod jeho lzi? Bal se, ze budu jako jeho matka. Ze mu budu vsechno vycitat a schazovat jeho touhy. Vlastne to bylo jednoduche. i kdyz ta cesta k tomu uvedomeni si kde je vlastne problem a jak ho resit bylo velmi narocne.