Téma: Když se s někým zkamarádím, brzy jsem na druhé koleji - co dělám špatně?

Když jsi u ostatních na pomyslném druhém/třetím místě, tak si nemyslím, že neumíš lidi zaujmout 

Upřesni ještě ten časový úsek. Třeba v rámci večírku, kdyz si dotyčný za chvíli jde bavit s někým jiným nebo to myslis ve třídě spolužáků v delším časovém úseku?

Tohle bylo konkrétně myšleno na tu školu.

Myslim, ze ve skole se lidi vseobecne s nikym moc dlouho nebavi (tedy pokud nejde o dobre kamarady, kteri se bavi skoro vyhradne spolu). Na to je tam moc lidi a na dlouhe hovory neni cas.
Myslim, ze si zbytecne neco namlouvas.
Jeste me napada, ze by stalo zato, si  vybrat par lidi se stejnymi zajmy a bavit se s nimi. Dulezite je spolecne tema.

Nejsi sám, kdo něco takového zažívá. Já to mám podobné. Měla jsem tady napr jednu kamarádku, se kterou jsem si hodně rozuměla. Byli jsme jako sestry. Chodili jsme spolu do čajovny, restaurace, na pařby, na procházky. Pak si ale našla kluka a od té doby semnou nikam nešla. Tehdy jsme se vídali každý den a teď mi sotva napíše. Doslova mě vyloučila že života a začala se bavit jen s lidmi v rámci jeho rodiny. Většinou si lidé na přátelé jen hrají, ale jak už se jim nehodíš, tak tě klidně vylouci že života. Ono to tak prostě chodi. Nejhorší je, že to člověk pozná až potom.

Život je někdy zvláštní. Jsme jeho součástí, každý člověk je jiný. Někdo hovorný, smutný. Netrap se, je to zbytečné. Nikdo není dokonalý, třeba nejsi pro ně, tak zábavný jak chtějí, ale to není nic špatného. Smát se a nevdět čemu, to je horší.   nesnaž se být jiný než jsi nyní, byla by to křeč. Vždy buď sám sebou to je nejepší.