Téma: Jak moc se ve vztahu přizpůsobit koníčkům a zálibám

Ještě jsi zapomněla na třetí, tu nejpodstatnější možnost a řešení: najít si někoho jiného a to pro společné zájmy, společný život a budoucnost, zejména v Tvém věku. Předpokládám, že chceš mít taky někdy rodinu. V té by měli být na všechno dva. Chodíte spolu 5 let, ale vídáte se ze 7 dnů v týdnu tak max. 2x týdně na pár hodin - to není vztah a chození. Určitě se svým koníčkům nevěnuje od rána do večera, v noci a každý den? Vaše "chození" nevidím jako vztah, tudíž ani nevidím důvod zamýšlet se nad tím, jak moc se ve vztahu přizpůsobovat = být Tebou.

Jak píše Dany, to není vztah a chození. Miluje Tě? A nepiš, že to říká, protože to není láska. To musíš na tom druhém poznat a poznáš to.

A co děláte, když jste spolu? Mám takový pocit, že se milujete, ne? Potom pro něj seš jen kámoška na milování - promiň.  

Moc se mi to nezdá - zvlášť, když je to aktivní chlap, tak bych se nedivil, kdyby měl ještě něco někde......

Osobně moc nerozumím, jak to může takhle fungovat 5 let nebo teda můžu, ale jak si v tom mohla / můžeš fungovat Ty, protože očividně chceš normální vztah.

Ano většinou se milujeme. pokud děláme něco jiného, je to z mé hlavy a velmi chladné přijetí z jeho strany. Ne, neříká, že mě miluje. Říká, že mě má rád jak nikdy nikoho neměl. Ani nevím jak to myslí. Je fakt, že si nejsem jistá co vlastně ke mě cítí...

Jak v tom můžu fungovat? těžko, tápu mezi touhou být s ním dál a nějak to překonat a touhou konečně vzdát prohranej boj o jeho čas a jít dál sama...

Tak tím to jen bohužel potvrzuješ.  Milovat se chce, ale být s Tebou jinak a dělat to, co chceš Ty, ne (teda možná jo, ale je to přijato chladně)

HOLKA! Seš mladá! Najdi si chlapa, který s Tebou chce být! Sdílet s Tebou svůj čas a ne jen 2x týdně přijít na sex.  

Neříkám, že to bude lehké, ale tato situace je snad lepší? A co takhle si s ním promluvit? Říct mu, že bys chtěla s ním být nebo dokonce žít! Za 5 let "chození" by se vztah (pokud tomu tak řekneme) už klidně mohl posunout alespoň do fáze bydlení. Jinak fakt ztrácíš čas.

Mluvení jsem zkoušela několikrát. Prý není rozdíl, jestli by mě viděl 3x nebo 2x týdně, že víc času by stejně už opravdu neměl

Pak se dlouho nic nedělo, ale teď mi nabídl právě to společné bydlení cca do měsíce nebo dvou zařizuje byt. Jenže já začínám váhat, mám strach... co když to bude stejné, budu ho potkávat jen mezi dveřma a dělat mu tam levnou uklízečku...

Jak můžu poznat, jestli mu jde o mě, nebo jen o náhradní maminku?

Pokud Ti nedokáže za 5 let nabídnou víc = tedy to co ke vztahu patří, ukončila bych to, do společného bydlení bych nešla, zkrátka zbytečně bych neztrácela svůj čas.

Přesně. Napsala sis to přesně. Bohužel. A na rozdíl od maminky máš ještě další výhodu, že s ním spíš.

A Ty to víš a začínáš prozřívat! Fandím Ti, prozři úplně a najdi si chlapa, který si Tě zaslouží.

No docela se divím, že tě to pořád baví po 5 letech dělat aktivity, který baví jen jeho. Já bych se teda takhle nemohl věčně přizpůsobovat, když on nechce dělat to co baví tebe a jak říkají kolegové nahoře tohle není vztah.

Takže si myslíte, že se tento vztah zachránit už nedá? že on se nikdy nezmění a pořád bude jak teď, ne li horší? On mi tvrdí, že v bytě půjde vše snáz, že ho budu víc vídat, že budeme mít svůj klid, že časem chce rodinu a mě nechce ztratit. Já mám strach, že když mě nemiluje, že mu to začne časem vadit a najde si holku, kterou milovat bude

Samozřejmě, že se budete více vídat - v posteli večer a budete spolu sdílet jednu postel. ale jinak se změní co? Ty budeš doma po práci, starat se a on bude pokračovat ve své krasojízdě.

Možná trochu otočím, ale je tu šance:  By bylo dobré toho využít a říct mu, že se nastěhuješ, ale musí s Teboou trávit více času, protože CHCE a ne jen když má chuť... Každý je jiný a Ty potřebuješ i u někoho se schoulit a ne jen čekat než přijde domů, podstrojit mu apod. , protože tak si myslím, že by to dopadlo.

Klidně s ním zkus bydlet, pokud to bude za měsíc už, tak po 2 měsících poznáš, zda je to lepší nebo ne. Ale nic mu neslibuj, ať to bere jako zkoušku a uvidíš, zda se chytne za nos.

 Nenech se ochlácholit řečma, které na většinu žen platí, že chce mít rodinu apod. , protože jde i o to, že by Ti měl pak pomáhat a ne pořád chodit na své aktivity - jak si to představuje vlastně,  ít dítě? Pro něj se  nic nezmění a ty se budeš starat? On si pochová, půl hodinky pohraje a nazdar, jdu na fotbal nebo nevím co?

Přesně, představ si, že s ním čekáš dítě. Jak by se zachoval? Změnil by své aktivity a nebo by se strachem připo... ? Co myslíš? Drž si svůj odstup a klaď si své podmínky. KLAĎ MU PODMÍNKY a uvidíš to hned, protože kdybys byla maminka musela bys mu ty podmínky dávat tak jako tak, dříve či později. A pamatuj, že nejsi něco míň než chlap.

Ve vztahu se přizpůsobuj pouze do okamžiku, kdy je to tobě samotné příjemné  a nevadí ti to... Musíš být přesvědčená o tom, že tvé konání má smysl... Jakmile nastane okamžik, kdy musíš dělat ústupky a konat něco proti své vůli, je čas zamyslet se... Vztah není vězení, dveře u zdravého vztahu mají kliku z obou stran, takže z něj může kdokoliv kdykoliv odejít... Ale také vstoupit, proto jsou vztahy tak složité... Zadarmo jsme dar schopnosti milovat nedostali, proto láska občas bolí... Kdyby nebolela, zevšedněla by a poté bychom si skutečné lásky nevážili...

  Nevím jak je to u Vás, jste na začátku a každý vztah se stejně časem mění. Jediné, co Ti mohu říct je to, že zatímco já ze svých předsvatebních aktivit nemám už ani jednu, tak můj manžel má všechny a ještě nějaké přibral..... Nikdy jsem nechodila s aktivním sportovcem, do jisté míry mi ukázal nový svět.... první rande jsme měli va hřišti u Boby a několik dalších všude možně po hřištích..... no a teď ty hřiště obrážím se synkem.   Koníčky mi nevadí, on moc dobře ví jak a čím tu absenci nahradit a zatím se snaží.... a o to jde, aby to konpenzoval jinde, aby ten zájem byl vidět, protože v koncentráku nikdo žít nebude..... Držím Ti pěsti ať se rozhodneš správně a nic Tě netrápí..... Ty jo, ale že Tě miluje říct může, pusa mu neupadne....

Jdi od něho pryč. Evidentně tě má jako doplněk ne jako partnerku. Vztah musí být rovnovážný. Každý může mýt své koníčky. Lidi, kteří nemají koníčky, jsou většinou prázdní. Partnerský vztah je něco jiného než doplněk ke koníčkům.  

Jeho zájem zrovna moc vidět není, nevnímám, že by to nějak kompenzoval. Když už konečně dojede, chce sex a pak jdem většinou spát, protože jezdí hlavně k večeru... jindy mená čas. Sice mě tento půl rok dokonce 2x vzal na půldenní výlety, ale tím už to nejspíš nevytrhne

Jsem z toho špatná, ale máte pravdu... nejspíš to není chlap pro vztah.

Děkuju za vaše názory