Téma: Sex až po svatbě - sexuální abstinence či celibát před svatbou
Dneska jsem četla zajímavý článek na tohle téma. Pro většinu z nás je sex přirozenou potřebou, stejně jako se chceme dobře najíst, vychutnat si dobré víno, tak když s někým jsme, nestačí nám jen se vodit za ruku…
Přesto je ve společnosti cca 1-2 procenta lidí, kteří vydrží sexuální abstinenci či chcete-li celibát do svatby, důvodem je většinou víra…
Ještě před 50lety bylo málo obvyklé, aby dívka do manželství nevstupovala jako panna, ale píše se rok 2012, přesto to není přežitek.
Slavné panny a panici:
-
ADRIANA LIMA - brazilská topmodelka, tvář Victoria Secret, byla pannou do 27let, kdy se vdala za basketbalistu Marka Jarice
-
RICARDO KAKÁ - třicetiletý fotbalista se oženil před sedmi lety se svou dětskou láskou, oba samozřejmě jako panna a panic
Zajímalo by mě, co si o tom myslíte?
Zdroj: ONA DNES
(0 lidí)   (0 lidí)  
Stránka otevřena 5494x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Vzhledem k tomu, ze jsem taky verici, ale mam se sexem zkusenosti, rikam klobouk dolu.
Moc tomu nevěřím. Teda věřím, že nedošlo a nedochází k pohlavnímu styku, ale jinak se muckají a provozují necking a petting.
A potvrzuje to i nejvyšší. Čili nad tímto přimhouří okem.
"Na jednu stranu neexistuje žádný "předpis", který by snoubencům předepisoval co je ještě možné a co není (vyjma pohlavního styku). Na druhou stranu to však vůbec neznamená, že vše je dovoleno a vše je v pořádku. "
Ale jinak - jsme v 21. století a měla by se vyvíjet i církev! A ne, abychom pak četli, jak si náctiletí i mladí lidé přes dvacet let zoufají, jak je špatné masturbovat a nemůžou se toho hříchu zbavit.
http://otazky.vira.cz/kategorie/sexualita-jine.html
Já nikomu víru neberu, ale je třeba poznat míru víry, aby nedocházelo až k fanatismu a nesmyslným příkazům a zákazům.
Ale to já asi nikdy nepochopím. (sorry za off topic o víře)
Není na tom nic zvláštního, pokud se tak mladý člověk rozhodne. Možná, kdyby nebyla HA, tak by takových rozhodnutí bylo více a různých nemocí méně. Kdo je příliš promiskuitní za svobodna, jen těžko to ukočíruje v manželství.
Anebo právě naopak - vyřádí se a pak je klidný. Přece se říká, že k. rvy bývají nejlepší matky...
Pokud jde o mne, tak říkám ne... Když dělám vážná rozhodnutí v životě, tak chci být přesvědčený o svém konání... Nové auto si chci projet na zkušební jízdě a zjistit, jestli mi padne do ruky a bude pohodlné na jízdu... Pokud mám s nějakou ženou prožít zbytek svého života, tak chci vědět, jestli nám to bude v sexu fungovat... Když si nebudeme "vonět", tak nám problémy v sexuálním životě naruší vztah a bude zle... Je to cesta do pekel, v lepším případě do náruče někoho jiného...
Ale je to pouze můj názor, kdybych byl skutečně silně věřící, tak bych se na to možná díval jinak... Ale jsem rád, že jsem v životě nikdy neměl žádné vážné důvody, abych neprovozoval s chutí předmanželský sex... Co si budeme nalhávat, co si neodmilujeme před manželstvím, to v manželství nedoženeme...
Správne rozhodnutí Medvěde.
Záleží na domluvě obou partnerů, naštěstí jsem s tím nikdy problém neměla.... Svatbu jsem měla v kostele a stojí..... takže i šéf nahoře je vpohodě.... tedy doufám.....
Já nevím, trochu teď do toho vtáhnu i jiné téma, ale vidím mnohem lepší cesty jak prokazovat křesťanství - dobrovolnictví, služba potřebným, péče o opuštěná zvířata, čestnost, pravdomluvnost, různé charitativní činnosti...
Když člověk nemá sex, je neurotičtější atd. Pokud muž nemá sex ani nemasturbuje, sstejně to tělo projeví dřív či později.
Chápu tuto ideu v dobách, kdy se do manželství vstupovalo třeba v 18 v případě ženy. V tom věku jsem ještě taky dáááávno byla panna. Ale dnes, když se lidé často berou až kolem třicítky... Dnes má navíc člověk díky pokroku moderní doby mnohem více volného času (ten čas už nevěnuje starosti o obživu a přežití), tím pádem má více času i na volbu partnera, je tedy logické, že si chce vybrat k sobě partnera co možná nejvhodnějšího.
Sex až po svatbě může být jistě krásný, lidé si mohou být tím pádem pak i vzácnější... Vůbec jim to neberu, pokud prostě souhlasí oba, je to super, je to jejich cesta.
Tohle je zkrátka téma, kde neextistuje správná či špatná odpověď. Je to záležitost, kde je potřeba shoda obou partnerů. Vo to gou, o nic víc.
A obecně prostě podle mě jsou otázky, třeba jako tato, kde nejde předem přesně říct, jak jhe to správně, není žádný návod na život. V tom je právě úkol každého z nás, hledat cestu, která je naše a která je správná. Absolutní dokonalost není v našich rukách, absolutní dokonalost je něco, co se v mých očí rovná právě pojmu,, Bůh", my si musíme přiznat, že pro nás lidi je nedosažitelná, přesto ale nesmíme rezignovat na snahu přibližovat se jí.
Můj osobní názor je, že není špatné mít sex před svatbou, pokud dotyčného milujeme a pokud v době, kdy ten sex máme, se domníváme, že bychom s tím člověkem dokázali být navždy.
Dík všem za názory. Osobně si myslím, že je opravdu jiná doba, svatby se odsouvají a nedovedu si představit, že bych měla čekat se sexem třeba do třiceti... Takže pokud je to s někým, koho miluji, nevidím v tom problém...
Moje známá si vzala v 18 prvního kluka, s kterým měla sex, dokonce byl první s kým se kdy líbala, ve třiceti začla mít pocit, že si nic neužila, začala blbnout, skončilo to rozvodem... ted má druhého muže, je spokojená a prý to co zažila v sexu tady s tím druhým, nikdy v prvním manželství nepoznala a netušila, jak může být milování krásné...
Co to z toho vyplývá, je to každého volba, ale za mě ne...
Ó Triniy. Moje oblíbené téma. Sex a milování. “ Sex až po svatbě miláčku? “ Je to každého rozhodnutí a ostatním po tom nic. Když to tak partneři cítí a chtějí tak budiž „děj se vůle Páně. “ Ti kteří odsuzují a soudí druhé, zpravidla hovoří o sobě, o tom co jim vadí na nich samých.
Pluto, já myslím že tady nikdo nikoho nesoudil, já už vůbec ne...
taky jsem to napsala v poslední větě, že je to každého volba... ale já nejsem věřící, moje volba je jiná...
Třetí dohoda• Nedělej si žádné domněnky.
Já jsem pro to, nekupovat zajíce v pytli.. a tady to platí taky.
Medvěd mi plně mluví z duše.
A přesně.. užít si a pak jít unavená(ý) do manželství, abychom neměli potřebu zkoumat, jestli to jiný(á) dělá jinak.