Téma: 10letý partnerský vztah - vyhořeli jsme

Takže kdybys měl na to, vyplatit přítelkyni a neměl problém to sám utáhnout, byl bys v podstatě rozhodnut.   Takže máš jiný problém, než o jakém píšeš a ten budeš muset řešit, ne?

To by se asi dalo zařídit, ale i tak ji mám rád a nechtěl bych ji úplně ztratit.

Pak jsi měl ale řešit, ne si najít milenku. Nechci nikomu kázat, ale sám vidíš, že tohle bylo špatně. Tvoje přítelkyně Ti nedává v posteli, co by sis přál, ale pokud jsou tu jiné sdílené hodnoty a nechceš jít dál svou cestou, pak nechápu Tvůj dotaz.

Řešil jsem to mockrát, ale vždy bez úspěchu. Jiné hodnoty jsou, ale stačí to bez sexu? Spíš by to mělo být takhle. Stojí ekenomická jistota a pár společných zájmů za nudu a šeď?

Jednoznačná odpověď. Nestojí. Kdyby tam nebylo to ALE. A to je to, že ji máš rád a nechceš o ni přijít. Takže ani tak ta otázka zřejmě nestojí správně.

A jak si myslíš že stojí správně?

Nic si nemyslím.... spíš bych řekla, že jsi opravdu zoufalý, že bys chtěl, aby všecko bylo jak má.... a ono to takhle prostě nejde. Nejde mít všecko. Ne za téhle situace. Tedy - řešit. Ale jak? Už teď víš, že bez sexu, jak si ho představuješ, to nepůjde.... a když to víš, tak asi taky víš, co by mělo následovat.

Strašně mě štve jak to dopadlo, miloval jsem ji a chtěl jsem s ní mít děti. Dokonce si rozumím i s rodiči, ale ona se na náš vztah hodně vykašlala a myslela si že to bude fungovat asi samo. Asi to skončí rozchodem, akorát se ještě uvidí jestli bude hnusný, nebo "normální". Kazdopádně to bude těžké, ale asi to nemá vyhnutí.

Zkus jí to všecko říct, řekni jí, jaký máš k ní vztah a co bys rád změnil.... a pak uvidíš. Buď bude z její strany vůle, nebo ne.

Nebude, říkal jsem jí to mockrát co bych chtěl změnit a nikdy se nic nezměnilo, akorát se vždycky rozbrečela, urazila a řekla mi že jestli mi to tak vadí tak ať si najdu jinou.

Takže to vlastně sama rozetla. Nedává Ti jinou možnost, pokud očekáváš od života víc, než jen zplodit a starat se....

Akorát to bude asi síla, máme dost společných přátel a pracujeme ve stejné firmě tak jsem zvědavý jak se ti přátelé rozdělí. Jen tak pro zajímavost, kolik je ti let?

Dobrá otázka.... jak se rozdělí přátelé... Řekla bych, že víc jich zůstane tomu, kdo je nebude zatahovat do téhle záležitosti, ne? Nikdo nechce být soudcem, nikdo nechce být součástí pomluv, klepů.... Můj věk... napsala bych Ti to, co jsem už tady komusi napsala, když se ptal ve veřejném vzkazníku - že jsem starší, než dřevěné uhlí, ale Ty se jistě ptáš opravdu jen ze zajímavosti, takže 51.

Ptal jsem se, protože máš rozumné názory a věřím že dokážeš hodně pomoci lidem tady.

Děkuji... jsem tady už delší dobu na webu a tak vím, že poradit tady umí i podstatně mladší ročníky. Bývám i překvapena, jak zralí lidé sem chodí. Ale neomylný nejsme nikdo a určitě jsi mě potěšil.... přeju Ti štěstí a snad i rady jiných trochu pomohou...

Děkuji. Snad to nějak elegantně vyřeším bez zbytečného ubližování.

Škoda, že neznáme názor druhé strany.

Znát ho tak už by to bylo vyřešené

Záleží i na tom-pokud jde momentálně o to milování, JAK jí to říkáš, jak jí to podáš, jak si to "přeješ".... asi víš, jak to myslím. Někdy stačí třeba jen slovo či věta, nevhodná otázka, co se druhému zdá např. vulgární, necitlivý přístup, natož nátlak(! )a člověka to-bez ohledu na pohlaví(i když spíš v tom mladším věku)"blokne" i na několik let. Jen nevinná otázka, nevypadáš na to, že by to byl Tvůj případ, jenom mě to napadlo. Jinak všeobecně-u nás vše začíná v hlavě, a dooost záleží na tom, jak se k nám chlap chová v "běžném životě". Neudělals něco, co neděláváš nebo jsi "přehlídl" něco, co jí vadí? A hlavně-mluvíte spolu?? ! A milenka teda rozhodně řešení není... To je právě to (většinou u chlapů) "neřešení". Co s tím, když se to (cokoliv) zakope pod koberec... myslíš, že nejen při velkém úklidu se to tam nenajde.. ? Něřešit není řešení. A ve všem je to předevší o KOMUNIKACI. To je základ vztahu. Když si něco lidi nepoví, pak logicky nemůžou ani vědět, co se děje, co je na druhém trápí, mrzí..... Přestali jste s tím nebo KDY to začalo? Zkus se v paměti vrátit do té doby, možná na to přijdeš-pak je daleko snažší hledat řešení.

Máme na to stejný názor, probíraly jsme to spolu mockrát. Jemně jsem naznačoval, nestačilo to. Potom jsme si spolu promluvily a jedinou odpovědí bylo najdi si jinou když ti to tolik vadí. Nicméně i tak jsem se snažil, dělal snídaňi do postele, dělal vše co jsem jí na očích viděl (i v sexu), ale i tak se to nezměnilo. Ja vím, ženy jsou v tomhle složitější, ale asi se nedokáže změnit. Netvrdím, že nevěra je dobrá, rozhodně není a ani mě to tak nebaví.

Tohle mi připadá, že už si dávno našla také nějakého milence a nechává rozhodnutí na tobě.

Kdybych ji tak dobre neznal tak bych si myslel to same, ale nenasla.

Především si musíš ujasnit priority co vlastně chceš. Jestli aby Ti měl kdo pomáhat splácet hypotéku (tedy dobrá kamarádka se psem) a půjčky nebo jestli chceš spíš změnu (nový kvalitní partnerský vztah).

Podle mě u vás už vztah nic nezachrání a je to jen otázka času, kdy půjdete od sebe. I ten dlouhodobý vztah s milenkou asi není nic kladného pro váš vztah-nevztah s přítelkyní.

Životní proirity v životě jsou velmi důležité. To máš pravdu avatarku.

Koukám, Petrikkku, že já nečetla všechno. Třeba jak se snažíš řešit, mluvit o tom, co Tě trápí, děláš, co jí na očích vidíš.... a ona se rozbrečí, urazí a pak ještě řekne, ať si najdeš jinou.. ? Pláč sice vždy neznamená manipulaci, ale urážení se.. ? . Na to má "právo" akorát tak 6-leté dítě. Možná jinak (asi? ) neumí dát najevo, že.... na to znáš odpověď spíš Ty. Až  jsem vše dočetla, už nemyslím, že Váš vztah stojí za pokračování. Je to smutné, ale pokud by Ti měla dalších několik let říkat pokaždé, když jí něco bude proti srsti, ať si někoho najdeš... Kromě toho, že už jsi to udělal(ale nevymlouváš se na to, že do cizí náruče Tě vehnala ona apod), sám píšeš, že Tě to tak nebaví. Tvá snaha a její "nesnaha" skoro bije do očí. Ano-asi myslí, že vztah snad funguje sám ode sebe( jak získala takový dojem? ). Když se pořád snaží jen jeden, dojde síla i důvod v tom pokračovat. Vztah je přece o DVOU lidech. "Dávat a brát" je v nervnováze, neochota měnit(nebo se asp. pokusit) to, co na nás partnera mrzí a ještě ho odbýt tím, že si má někoho najít(víš, jak by reagovala, kdybys řekl, žes" to teda udělal"? ). Jako by jí Váš vztah byl ukradený. Společní přátelé se opravdu někdy "rozdělí", ale Vy s nimi  děláte... a Barča má pravdu v tom, že zůstanou spíš těm, co je do toho nebudou zatahovat, i když tj. někdy těžké.

Uz jsme se kvuli temto problemum kdysi rozesli. Byly jsme asi mesic od sebe a daly se dohromady, protoze slibila ze se pokusi zmenit, bohuzel ani k tomu pokusu nedoslo. A pritom si myslim, ze kazda jina holka by to rada udelala, protoze to neni nic tezkeho podle vetsiny holek se kteryma jsem se o tom bavil. Nas vztah asi opravdu nema cenu. Jenom sebrat odvahu a rict ji to.

V utery jsme se rozesli, nejhorsi na tom ale je, ze tvrdi ze me miluje a ze je ji to vsechno lito jak se ke me chovala a ze beze me nedokaze zit. Dokonce i v posteli se chovala jak jsem vzdycky chtel. Porad chce abych ji dal jeste sanci. Jak mam ale vedet ze to nebude jako vzdycky? Zase na me bude mesic nebo dva mila a bude to super a pak se to zase vsechno pokazi a ja z toho budu zase uplne v haji. Jaky je na to vas nazor?

O svých obavách bys měl mluvit především s ní. Na tohle je každá rada drahá a záruční list Ti nikdo nedá.

Bohužel když s ní o tom mluvím tak z toho mám takový divný pocit. To je fakt, nikdo neví jak by to dopadlo.