Téma: Opakovaně zamilovaná do kluka co o mě nestojí - chci se odmilovat

Hlavne Ty sama si můžeš pomoct, musíš hlavně CHTÍT žít normálně, klidně…A pokud ho miluješ, chceš pro něj to nejlepší a to, co on si přeje. A pokud si nepřeje být s Tebou, zkus to respektovat. Třeba ještě naposledy se sním sejdi nebo mu napiš, vyjádři mu, co k němu cítíš a jak dlouho to trvá, ale že už dál to takto nejde, že Tě to nepětování vyčerpává. Uvidíš jeho reakci, v zázrak nedoufej, ale aspoň to vše bude jasně vyjádřeno, vysloveno…Buď hodná sama na sebe, tak jako by s byla na někoho, koho miluješ (na něho třeba). Rozvíjej sebe sama, své zájmy, znalosti, vztahy s lidmi, sportuj…Raduj se ze života a ten pravý partner se snad objeví.

no  to prave jsem udelala uz kolikrat jsem se mu vyjadrila sve city takze zadna schuzka nepripada  v uvahu z me strany protoze vim ze akorat bych se vratila tam kde jsem byla a akorat bych byla sklamana

skusila jsem vsechny metody jak se odmilovat ale ani jedna nepomohla proste nemuzu na nej zapamenout at chci nebo ne. nevim co to je mam ho pred ocima den co den minutu co minutu  a to me moc trapi protoze  je to sice krasny videt nekoho koho tak strasne miluji ale i to boli protoze to je pro me zakazany ovoce takze uz nevim co fakt mam delat . mela jsem i jeneho partnera ale i tak to nepomohlo takze vim ze tedka kdyz se nekdo najde tak to bude jedno a to samy

Práce léčí. A pokud ji nemáš, tvrdě na tom zapracuj.

mam barco a i tak to za ty leta nepomohlo jak uz jsem psala skousela jsem vsechny metody jak se odmilovat a ani jedna nepomohla

Podle mě jediná věc, na kterou budeš muset přijít je, že na světě neexistuje žádné kouzelné zaříkávadlo, které by tě zbavilo myšlenek na bývalého nebo ti nějak jinak navodili pohodu a klid v duši.

Vždykcy na sobě musíš zapracovat ty sama. Vždycky jsi to ty, kdo si dovolí nenechat se už dál zatěžovat tím, co tě trápí.

Každý na to může mít různé pomůcky, různé způsoby, ale to nejzásadnější je pro všechny stejné - PUSTIT TU MYŠLENKU, KTERÁ HO TRÁPÍ.

Toho blázna, který potřebuje psychiatra ze sebe děláš ty sama. Žádného psychiatra nepotřebuješ. Pokud cítíš, že potřebuješ pomoct, stačí ti psycholog. Dobrý psycholog by ti měl pomoci, aby ses na svůj problém dokázala podívat z jiného úhlu a připustila, že to není nic tak příšerného. Že umíš žít i bez toho člověka, který se ti neustále vkrádá do mysli. To ty si ho tam pouštíš. A pokud ses už několikrát vracela a víš, že to nemá smysl, že ani on to nechce, tak jsou všechny tyhle myšlenky na něj zbytečné. Podle mě už je to jen nějaká posedlost, která ani nemá žádný rozumový či citový základ. Normálně ses prostě sama přesvědčila o tom, že ho bezmezně miluješ a nemůžeš bez něj žít. Jenže můžeš! Tak si to konečně přiznej.

Můžu žít bez ________, můj život je na něm nezávislý. Umím se o sebe sama postarat.

Do teď se totiž staráš sama o sebe a žiješ sama se sebou a jde to, ne? Jediné co tě trápí je tvoje utkvělá představa o tom, že máš být s někým, s kým ti to prostě nefunguje.

tak to si moc hezky napsala a vezmu si tvoji radu k srdci dekuji moc za komentar

A co na to rika on, na ty rozchody a prichody? To on tu hru s tebou hraje? Psala jsi, ze moc hezky. Uvedomujes si, ze mu nejspis holky nadbihaji a je docela mozne, ze nejsi jedina? Pokud ti rekl, ze na vazny vztah neni, tak to tak proste ber. Z vlastni zkusenosti ti muzu rict, ze hezky chlap to nema jednoduche. Zenske mu nadbihaji a on  jednou podlehne. Takze i kdyby jste meli vazny vztah, porad bys zila v nejistote. Nejen, ze mam osobni zkusenost, ale v mem okoli je krasny par - uplne vystavni. Zatimco slecna je silene zamilovana, on ji ma na okrasu a uziva si i jinde! Tim ovsem nechci rict, ze tvuj pritel dela totez.
Zkus si najit nekoho jineho a hlavne ho nesrovnvej.

Ahoj,

představ si, že umřel a budeš mít pokoj. Já jsem taky taková nerealistka. Můj bývalý manžel zemřel /upil se/ a mě z toho také nebylo dobře několik let, protože jsem mu nesměla jít na pohřeb. Zákaz od tchýně, ale to ji nevadilo, zatajit mě před svatbou, že její synáček je závislý na alkoholu. Žila jsem s ním od 21 do 34, ale umřel v mých 38. Pak jsem měla přítele cizince, kterého jsem nesmírně milovala asi 12 let. Také jsem byla hloupá, rozešla jsem se s ním  1x a pak se vrátila. Rozešli jsme se. Jsem ráda, že s ním nejsem. Pak jsem se zamilovala, náhodou úplně strašným způsobem do mnohem mladšího muže, ale žádný vztah z toho nebyl. Vůbec jsem si nemyslela, že by se mi mohlo něco takového přihodit, nijak jsem si ho nevšímala, ale při jeho pomoci s učivem jaksi přeskočila jiskra a já nejsem na mladíčky i když mě v minulosti také chtěli, můj bývalý přítel byl o 12 let starší. Naštěstí ten mladší muž žije v jiném městě, ale mám tu smůlu, že musím u něj dělat státnice. Možná, že to poznal, ale já se budu tvářit jako by se nic nestalo. Více jako rok jsem si to  protrpěla. Vůbec se mi nechtělo žít  a jsem už odmilovaná. Ti první dva si mě vybrali, ale já je ne. Prostě se  v životě stávají různě věci. Jsou to jen životní zkoušky a záleží, jak se s tím vyrovnáš. Prostě se měj ráda a přide určitě někdo, kdo Ti to vrátí tu lásku, kterou dávaš někomu, kdo si to nezaslouží. Mě obtěžuje už od prosince 2011 ženatý kolega a je to hnusné. Nepomáhají žádné věty, aby mě nechal na pokoji apod.  Prostě se s tím také musím vyrovnat.  Kup si knihu Tajmá pravidla jak najít báječného manžela -Ellen Feinová. Už jsem zjistila, kde jsem udělala chybu. Bohužel jsem byla vychovávaná jako kluk a to u mužů nezabírá. Odmiluješ se, až se zamiluješ, ale ne prosím tak hloupě jako já.

Ahojky. Takhle se nikdy neodmilujes, kdyz ho budes neustale kontaktovat a vidat ho. Ten moment kdy to na Tebe prijde a budes ho chtit videt budes muset prekonavat. Okamzite smaz jeho tel. cislo, doporucuji zrusit facebook jestli mas, necumet na jeho fotky a nepidit se po tom co dela a jak se ma. Zacni behat, poznavej nove lidi, pomahej druhym lidem … Jestli se chces ale zcvoknout nebo zasebevrazdit tak pokracuj v tom co delas. Po roce me terapie Ti garantuji ze budes natolik silna a v pohode ze jeho sms budes mazat a jeho telefony tipat. A vzpomen si nekdy na to co Ti ted napisu - ten kvuli kteremu se ted trapis nebude tomu dalsimu sahat ani po kotniky.

ja jsem to vse udelala krome civeni na fotek to se priznam ale jinak vim ze se snim nesmim stykat proto jsem psala ze po treti a dost a uz se znova snim nesetkam protoze vim ze by to nikam nevedlo  nechci zcvokatit proto jsem to sem napsala abych dostala vase rady

Taky jsem byla takto zamilovaná, každý tvrdil, že čas všechno zahojí, pro mě ne. Čas utíkal, ale rány na srdci se stále nehojily, nevěděla jsem jak, udělal to za mě, zablokoval mě na různých sociálních sítích, bylo mi to blbé, ale psala jsme mu na Skype i na telefon, chtěla jsme se jen zeptat proč, nikdy neodepsal, po třičtvrtě roce jsem si myslela, že je to za mnou, dokud ho kámoš nedotáhl k nám na pivo, bylo by to fajn, byla jsem z něj unešená jako kdysi, než padlo to, že on chudáček se rozešel s přítelkyní ( mě říkal, že žádný vztah nechce). Tím chci říct, že čas u mě nic neléčil, až přišel úplně nečekaně jiný, nový neznámý … říkám tomu léčba šokem teď jsme spokojení oba dva a na "ex" si tedy občas vzpomenu, ale už ne tak, abych zpytovala svědomí kvůli novému příteli. Přeji ti hodně štěstí, prostě jen nekontaktuj ho, nevídej se s ním, změn prostředí a pokukuj po někom jiném ale říct, že to NEJDE není řešení (Chápu, říkávala jsem to samé).  

Jsem na tom téměř stejně. Tazatelka ale má to štěstí, že ho nemusí vídat. Já bohužel vídám a mluvím s ním několikrát do týdne a nejde to omezit Plácám se v tom již čtyři roky i když jsem měla mezi tím roční vztah, ten ale nevyšel podle našich představ. No ale jsem velmi ráda, že ho můžu alespoň vidět a pokecat. Na kafe ale jít nechce, nezbývá než se s tím prostě smířit a užívat si alespoň toho mála

no tak to ti uprimne nezavidim …. ja bych sice byla v sedmym nebi ale kdybych ho vitala tak casto tak bych proste chtela byt snim za kazdou cenu a moc by me bolelo ze ho mit nemuzu ze nema proste zajem … ja jsem se stim smirila i jsem pochopila duvod proc me nechce ale proste nic nepomaha abych se odmilovala …. proto chci mit rodinu protoze verim ze mi aspon to dite pomuze zapomenout trochu protoze budu mit jiny starosti a jinej zivot  

Zrovna ode mne to bude znít hloupě ale já se také s bývalým snažila o dítě s tím že když to vyjde, odstěhuji se za ním do jiného města kde nikoho neznám a začnu nový život s někým jiným a na chlapa mého srdce zapomenu. Nestalo se tak a já jsem za to velice ráda, rozešli jsme se po dá se říct vzájemné domluvě (neměli jsme nic společného) protože jsem pochopila že bych se trápila ještě víc a chtěla se za každou cenu vrátit ale s dítětem už by bylo o problém víc. Neříkám že je dítě problém, to vůbec ne ale pokud nemá matka vyřešené vztahy, dítě nic neřeší, jen oddálí. No a právě toho chlapa do kterého jsem zamilovaná vídám dost často např. minulý týden třikrát. Jak říkám nelze to nějak omezit. Možná si to jen namlouvám ale tak nějak cítím že jistá naděje tu je, jen musím něco na sobě změnit (zhubnout). Dříve jsem mu psala sms, nereagoval a docela mne i ignoroval, že ani nezdravil. No ale nevím proč, teď najednou otočil a normálně se se mnou baví. Vím, je to málo ale i to mi stačí abych měla motivaci. No a když to časem nevyjde s ním, doufám že se najde jiný. Moje motto zní " Naděje umírá poslední" 

Po dnešním telefonickém rozhovoru s ním, je jasný že naděje umřela

Řekl mi, že nemá absolutně čas se mnou diskutovat a že není žádný důvod si volat. Musím už konečně na něj zapomenout ale jak???

no a vidis to … ja zase tomu do koho jsem uz pres 4 a pul roku silene zamilovana pred asi 8smi mesici rekla at mi napise no ale marne jsem verila ze to pochopi napsala jsem mu vse co jsem mela na srdci. Minuly tyden se mi ozval i po tom co jsem ho upenlive prosila at mi da pokoj kdyz o me nestoji chce me jenom jako kamaradku a milenku zajemne … no a ja jak debil mu odepsala dala mu na me zase kontakt ale vedela jsem ze se snim nesetkam vysvetlila jsem mu ze kdyz me bere jako dobrou kamaradku takze to taky mezi nami bude ale stykat se snim nebudu rekla jsem mu ze si budem jenom psat ale to je vsechno no on to repektuje ale kdyz jsem u rekla ze jestli chce at je semnou v kontaktu ze ja jeho cilo nebudu potrebovat ze nechci nic snim mit spolecnyho tak on mi na to odpovedel ze o co se snazim ze stejne budem nejak v kontaktu at ma moje cislo nebo ne. Zae jak debil jsem snim v kontaktu ale uz se drzim od neho dal ma me rad ale takhle to nemuze brat ze ja snim celou dobu budu tohle tahnout nez se on odhodla jit do nejakyho vztahu semnou nebo s jinou ale on proste me jinak brat nebude vim ze hleda tu pravou a ver mi ze si nepreji nic vic aby on byl stastny a ja mohla konecne tuhle kapitolu ukoncit 

Jak jsem pochopila, ty chceš něco víc než jen kamarádství a on chce kamarádskou milenku? Nějak se v Tvém psaní ztrácím, tak mi promiň jestli jsem to pochopila špatně

Někdy i z kamarádsko-mileneckého vztahu může vzniknout vztah partnerský.

Co já bych za to dala, kdyby chtěl být v kontaktu "jen" jako kamarádi, občas zajít na kafe, pokecat. No a pak by se vidělo, jenže on nemá zájem o ŽÁDNÝ kontakt. Nedal mi žádnou šanci aby mne lépe poznal. Dnes jsem ho opět viděla a zítra zas

Zase mě bude nejspíš ignorovat ale to mu napíšu poslední sms, ať se chová normálně, že jsem mu přeci nic neudělala. Jen jsem potřebovala uzavřít jednu kapitolu. Samo, že nebudu čekat odpověď, to bych se od něj nedočkala.

no chce jenom kamaradku a milenku zaroven kdyz se snim bavim tak mi ukazuje ze me ma rad  ale potom se treba tri mesice neozve a ja na to nemam nervi sme sice v kontaktu ale to je jenom pro nej dobre protoze kdyz on chce se setkat tak se ozve a chce me videt a tak dale ale jinak jsem mu lhostejna ze se neozve jen tak treba jak se mam a tak vis co  ozve se jen pro jeho potrebu a takhle se to tahne uz skoro pet let dvakrat jsem skusila ho rok nevidet ale i potom roce sme se setkali…. chtela bych jenom aby pochopil ze se trapim a ze to takhle dal nejde proto si preju aby byl stastny a usadil se aby on mi rekl ze me nechce videt ze uz nekoho ma ale za tech pet let jsem to byla jenom ja kdo mu to rikal a on byl ten co mi nikdy nerekl ne  nechce me stratit jako kamaradku a zaroven chce mit pohlavni styk jenom semnou ale jinak se nechce nijak vazat a proto aby tahle kapitola skoncila musi se on zamilovat a zacit zit 

Ty jo, my toho máme společného víc než dost

Taky mám takového dlouholetého kamaráda a taky se vždy ozval když měl tu potřebu on a né já. Taky jsem do něj byla zamilovaná osm let a byla jsem moc ráda za ty chvíle strávené s ním i když tam spíš šlo o jeho uspokojení nikoliv o moje. No byla jsem mladá, zamilovaná a vše mu dovolila. Pak ta zamilovanost  nějak sama přešla i když intimnosti zůstali, on byl sám, já sama, tak proč ne. Teď jsme se neviděli víc jak rok, protože jsem měla přítele, kterého jsem sice měla ráda ale milovala a stále miluji toho koho mít nemůžu, ten kamarád se kvůli mě stáhl, aby nepřekážel v mém vztahu. No a zrovna v neděli se ten dlouholetý kamarád náhodně ozval, jak se mám. Jinak jsme si psaly pouze k narozeninám, svátkům, Vánocům… Ve zkratce jsem mu psala tak nějak o všem (nikdy jsme neměli před sebou tajnosti). No a domluvili jsme se i na setkání ale pouze jako kamarádi. On mi nepomůže se odmilovat. Spíš mám strach jak jsem teď zranitelná abych do toho nějak zase nespadla a trápila bych se ještě víc než teď.

skousela jsem vsechno ale trva to skoro 5 let jsem jim uplne posedla a uz nevim co mam delat proste jsem k nemu laskou nemocna dala bych vsechno za to kdybych na nej mohla nejak zapomenout ale at skousim co skousim tak nic nepomaha 

Pokud tu posedlost nedokážeš svojí vůlí zvládnout, tak zkus opravdu navštívit odborníka. Nemyslím si, že Ti dítě pomůže zapomenout, protože v těhotentsví naopak můžeš být citlivější, plačtivější, depresivnější atd. , to samé po porodu.  Může se Tvoje posedlost rozšířit o silnější touhy a další představy o něm. Ne, v Tvém případě si myslím, že nejdřív potřebuješ pomoc tuto posedlost vyřešit tak, aby jsi tuto kapitolu Tvého života opravdu v sobě jednou pro vždy uzavřela. Aby jsi přestala trápit sebe sama víc než je zdrávo, aby jsi byla v pohodě. Pak teprve bych uvažovala o rodině a miminku, dříve nee.

to mas pravdu vim ze musim navstivit odbornika a ze by mi zalozit rodinu nepomohlo protoze moje posedlost je jako vzduch ktery dychas ale nevidis … musis ho dychat ikdyz ne nekdy otraveny