Téma: Je zamilovanost důležitá pro vztah?

Jednou mi kamarádka říkala, že to bývá prakticky vždy, že jeden je zamilovaný a druhý to bere spíš z rozumu. Každý je jiný. Já bych s ní byla být tebou, jen je riziko, že se ti za pár let zapálej lejtka a půjdeš za jinou, do které se zabouchneš. Ale to nikdo neví, jak to bude, také to tak být nemusí. Být tebou, tak bych si prostě užívala to, co je.

Já bych spíše řekl, že ona s ním být nechce: "jenže nejsem zamilovaný jako dříve a ONA TO CÍTÍ stejně". Tazatel nejspíše žádné pochybnosti nemá, a pochhybnosti jdou z opačné strany než z jeho.

Rekla bych, ze vas vztah ma sanci se vyvijet. Namisto prvni zamilovanosti se muze zmenit v hlubokou lasku zalozenou na pevnem zakladu. Zamilovanost je sice krasna, ale trva tak rok nebo dva a pak se vztah stejne meni. Ale zaruku ti stejne nikdo neda.

Ahoj, a už jsi měl někdy dlouhodobější vztah? Počkej, co budeš řešit za dva roky, pět. deset let. Vztah není jen o zamilovanosti, vztah je neustálá spolupráce, řešení problémů, oboustranné ústupky… ale samozřejmě taky láska, radost, zážitky, sdílení.

Prave ze nemel. A hlavne ona nemela jeste ani kluka a ani po pul roce nechce mit sex, protoze ke me neciti to same jako k nekomu pred rokem…

Poznal jsem teď milou, hodnou a hezkou holku se kterou uz půl roku chodím, mám ji rád a chci s ní být, pohlížím na tu ženu jako na dokonalou partnerku, dávám do vztahu všechno.

A dál ty konsekvence.

Tak pokud k ní aspoň něco cítíš a dobře vám to klape, tak by se vás vztah mohl vyvíjet dál. Teda pokud má aspoň ona k tobě stejný vztah.  

 bylo by blbý se dávat dohromady s holkou, kterou bys bral opravdu jenom jako kámošku a necítil k ní nic. To by se ta holka spíš ve vztahu trápila.    I když nejste hodně zamilovaní, tak něco k sobě cítíte ne?  

To co máte mezi sebou je taky podle mě nějaká forma lásky.  

Také bych s ni zůstal. Měl jsem to ve vztahu opačně - já miloval, ona měla jen ráda. Pak jsem ji nesnášel, ona mě milovala : D Takže určitě se to může obrátit, jde jen o to, zda to bude včas. Pokud nevznikají nějaké konflikty, tak bych to zkusil.

Dlouhodobý vztah si neměl, pak by mě zajímalo, proč ty předchozí vztahy nevyšly?

Vztah z počátečního "mám rád/ráda může přejít v zamilovanost, ovšem u Tebe si nejsem jistá, zda-li jen neslevuješ na základě předchozích nevydařených krátkodobých známostí/vztahů a z obavy budoucnosti, jak i sám připouštíš. Proto moje otázka na úvod, na kterou by mě zajímala odpověď, neboť její obsah může být důležitý pro další rady.

Nevyšly, protože jsem nenarazil na holku, která by se mnou chtěla být. Vždy jsem se zamiloval a byl jsem odmítnut.

Asi ano, slevuji, protože jinak bych si nikoho nikdy nenašel.

Dobrá, tak pak je ještě důležité, jaké byly konkrétní důvody odmítnutí ze strany partnerek v předchozích vztazích?

Moc vztahů nebylo. Spíš mě odmítly hned ze začátku, asi jsem se jim nelíbi, necítili to na vztah, ale jen na kamarádství. Bylo mi také řečeno že mám až moc aktivit, které mi ale byly jen únikem od toho, že nikoho nemám, abych neseděl doma a nekoukal do zdi. Doufal jsem že mě moje aktivity, kde potkávám dost lidí mi pomohou k nějakému objevu (častá rada tady), tak jsem se potkal i s touhle holkou, ale je to spíše naopak. Kamarádky mě říkají, že jsem fajn kluk, hodný, milý, nápomocný, ochotný, že si určitě časem někoho najdu. Ale doposud jsem nepotkal holku, která by mě uháněla, sváděla, byla do mě zamilovaná a dala mi to najevo.

Už s tou holkou, o které jsem psal výše nejsme, dali jsme si pauzu, no spíše se rozešli a ona si nechala zadní vrátka, kdyby náhodou. Řekla mi, že je spoustu věcí, co si na mě váží, ale že jsme až moc rozdílní (Mohlo to být dáno i věkem, ona (20 let) nastoupila do prváku a já jsem mnohem dále). Mě ta rozdílnost právě vyhovovala, měl jsem an ní co oběvovat a nic nebylo takovým zásadním rozdílem, abych vztah ukončil já, teda až na to že čekala pořád se sexem, jejím prvním, až se nedočkala. Ale pro to jsem měl pochopení.  

Popravdě, klidně bych si takovou holku našel znovu, ale asi to neudělám, protože nevím co mám změnit aby to dopadlo jinak. Nechce se mi do dalsiho vztahu davat tolik energie, jsem beznadejny romantik, co pise basnicky atd. ale nikdy to nemelo zadny smysl.

Měl jsem to podobně. Pak jsem zjistil, že jsem pro ženy nezajímavý tím, že jsem až moc dobrý/hodný, že jim to přišlo divné. Také jsem si málo věřil a neznal svou hodnotu.

Pořád jsem také beznadějný romantik, ale na hlavu si s*rát nenechám. Nikdy bych si předtím nepřipustil, že můžu chodit se slečnama, za kterou se každý chlap otočí. A že ještě budou prosit, abych se k nim vrátil. A může za to jen změna ve mě samotném. Předtím by si o mě taková neopřela ani kolo. Bohužel to tak chodí. Nejhledej v tom logiku, protože tam není.

Hlavní problém ve tvém případě spíš vidím v tom, že holky do 25 let vůbec nemusí vědět, co chtějí.

Pořád to může být holka - ditě, která se může vztahu i bát, je ve věku kdy zjišťuje, že už by k něčemu mohlo dojít a mohlo by to být vážné.  A co kdyby náhodou otěhotněla.

20-ky na vztah nebrat. Dívej se spíš po takových, které už zkušenosti mají. Takže ideální je asi od 25+.

Věř, že ji to bude mrzet, po několika měsících nebo až za pár let, až dostane rozum. Až uvidí, že tomu co si našla po tobě na ni nezáleží.

Mohu se zeptat jaka zmena ve vas samotnem? Moc dekuji

Hlavně jsem si uvědomil, že mám určité potřeby a sny a ty si chci naplnit. Začal jsem aspoň trochu myslet sám na sebe a ne jen na to, jak udělat lepší den slečně. Neřídit se jen tím co chce ona, ale i co chci já.

Vždy jsem si myslel, že když ji dám všechno co chce, tak dá všechno ona mě. Jenže to funguje přesně opačně a navíc pro ni budeš jako bez vlastní osobnosti. Nebude vědět s kým chodí, protože se vše bude točit jen kolem ni. Pak tím nabude dojmu, že je vlastně tak skvělá, když se tak o ni snažíš. Až ji nakonec přestaneš bavit, budeš nudný a předvídatelný. I když vlastně bude mít úplně všechno, tak ji to nebude naplňovat. Musí cítit, že s ni nebudeš spokojený jen tak a hlavně, že na ni nejsi závislý. Pokud nemá jistotu, že si tě omotala kolem prstu, bude se snažit si tě udržet. A čím více si bude myslet, že ji můžeš kdykoli vyměnit, bude to pro tebe o to lepší. Jen nesmíš dojít do stavu, kdy začne žárlit.

Takhle se chovaly všechny slečny, které jsem poznal.

Ty, které si nevěří vůbec se budou snažit pořád, pokud si podvědomě myslí, že ulovily někoho lepšího, než si zaslouží. Ty, které mají vysoké sebevědomí tě budou pořád zkoušet, co si mohou a nemohou dovolit.

Názorný příklad: Jdete spolu do obchodu - ona chce jít nakupovat oblečení, ty chceš jít do elektra.

Namísto toho, že s ni poslušně půjdeš, tak ji řekneš, že chceš jít nejdřív tam. A ne, že se ji budeš držet všude jak ocas. Ale ukázat ji, že chceš něco jiného.

Když se naučíš ženy motivovat tak, že z nich budeš dělat lepší, než jsou, tak si tě budou pak o to víc vážit.

Třeba namísto toho, že pojedete výtahem protože jste unavení ji řekneš, že chceš pro sebe něco udělat a půjdeš po schodech. Řekne, že jede výtahem a ty řekneš NE, já jdu po schodech. Pokud se to bude opakovat, tak uvidíš, že bude chodit pak po schodech s tebou.

Pokud se naučíš s ženami jednat tak, že z toho budou mít dobrý pocit a cítit se nějak obohacené, tak tě nemohou opustit.