Téma: Mám muže a dítě, miluju i jednu ženu

Ahoj všem,

už jsem to psala před pár měsíci, ale stále to trvá. Cítím a vím, ze slov i gest, že je to vzájemné, zároveň máme obě rodinu.

Mám ji strašně ráda. Není to jen pobláznění fyzické, i emočně, občas mě to přímo dojímá.

Je o generaci starší a je moje šéfová. Ale rozhodně to není nějaké mé prospěchářství. Má charizma, má v sobě prostě něco, co mě úplně dostává. Zdají se mi sny… Ale ne nějaké perverzní, ale plné blízkosti a silných emocí.

Ale zároveň to ve mně je i trošku propojené se sexualitou. Ne s nějakými zvrhlostmi a extrémy, ale spíš s touhou po celistvostia splynutí, jak tomu bývá, když člověk prožívá silný cit.

Ale jsem i nervózní v její přítomnosti, jak mi na tom záleží. Přitom dokážu mluvit před skupinou cizích lidí, učím dospívající mladé apod. Ale před ní se nedokážu moc uvolnit ani v běžném rozhovoru, abych to nějak nepokazila.

Nevím, asi jsem bisexuální. Četla jsem o tzv. Kinseyho stupnici, kdy je asi 7 úrovní. 0 je jasná hetero, 6 jasný homosexuál. Jsem asi někde na úrovni 2. Tedy výjimečně mě dostává žena.

Četla jsem i, že někdo to má tak, že se nezamilovává primárně do jednho pohlaví, ale zamiluje se do konkrétní osobnosti bez ohledu na pohlaví.

Nevím, ale toto mě nijak netrápí. Jsem i ráda, že to tak mám, vnitřně mě to obohacuje. A už jsem velká holka, nějak si s tím vnitřně poradím,

Mám pořád tak nějak vnitřně pocit, že s ní by to nebyla,, zas až taková nevěra". Když můj chlap nemá chlapskou konkurenci. I když vím, že leckdo by mi oponoval.

Nehodlám na svém rodinném životě nic měnit a ona jistě taky ne. Ale miluju ji a miluju chvíle, kdy s ní mluvím, kdy se usměje, kdy mi pošle smsku s pusinkami.

Myslím, že tak do roka na něco intimnějšího dojde. Přála bych si to.