Téma: Miluji zadaného muže - nemám sílu ukončit náš vztah

Eliso - nemáš to lehký, nechci se opakovat - proto moje rada zde:  http://www.mojestarosti.cz/poradna/vztahy-manzelstvi-rodina/jsem-zamilovana-y/neopetovana-laska-jak-se-odmilovat-psychicky-se-trapim.html#post139677 

Snad Ti pomohlo se vypsat, protože nějak nevím co vlastně chceš slyšet.

Začala jsi jako milenka a tak to začíná i končí.

Nevěřím tomu, že jsi "včas" nevěděla, že je zadaný a tak sis mohla vybrat, začít a být milenkou - respektovat parametry toho vztahu nebo to prostě nezačínat.

Je, ale naivní a hloupé začít si se zadaným a v případě, že se objeví city, očekávat, že ten zadaný začne něco řešit.

To, že jsi ho měla postavit před otázku: buď ona nebo já, to není pravda. Nikdy jsi nebyla a nejsi v pozici kdy bys na položení téhle otázky měla právo, to má pouze a jen "ta první".

Samozřejmě, že existují i situace kdy se z mileneckého vztahu stal běžný, ale tam je to buď otázkou času než se příběh bude opakovat, či stavem kdy zadaný v zásadě chce ukončit stávající vztah, ale nemá k tomu "důvod"/odvahu.

Nebudu Tě soudit, za určitých pravidel a podmínek nepokládám nevěru za něco co je třeba soudit. Nicméně Ty si odpověz na to zda jsi schopná a ochotná respektovat fakt, že jsi byla, jsi a budeš milenkou a tou druhou nebo nejsi. To rozhodnutí je na Tobě, nikom jiném.

Taky se mi líbí zadaný muž. Myslím na něj ve dne v noci. Touha je silná a ovládat se nedá. Rozum by měl zvítězit nad touhou, ale je to těžké. Připadá mi to oboustranné. Je to můj šéf. Nic mezi námi není a nemělo by být. Jak se říká, srdci neporučíš.

Eliso, plne se shoduji s nazorem Veselky. Pokud se spokojis s roli milenky, muze vas vztah trvat i nekolik let! Existuji milenecke vztahy, ktere pretrvavaji cely zivot. Tvuj pritel neni prvni ani posledni, ktery udrzuje dva vztahy najednou. Nekteri muzi jsou tak nastaveni a necini jim to potize. Pokud je milenka tolerantni, funguje to. Ovsem… problem nastava, kdyz si milenka najde pritele!! Jednak zena vetsinou neni schopna sve city delit, a druhak muz neni ochoten tolerovat druheho muze. Bylo by zraneno jeho ego. Jak sama pises,  o tveho pritele je postarano ve vsech smerech. proc on by mel neco menit?  
Zalezi tedy na tom, co chces ty!
Jeho pritelkyne je mi uprimne lito, ale budiz ji utechou, ze nic netusi. Tenhle muz ji totiz bude neverny po cely zivot. Ale. c´ est la vie, nic noveho pod sluncem.
 

… a co, když do hry vstoupí třetí žena? Muž, který podvádí a očividně mu to nevadí, bude podvádět dál. Má nějakou hodnotu vztah s mužem, který podvádí a nevadí mu to? On má komplet servis po všech stránkách u všech dotčených žen, u jedné má zázemí a domov a u druhé má diskuze o práci a sex. Jsou asi jen dvě varianty, žít dál pro pár hezkých chvil s pocitem, že se o muže dělím nebo se s takovým mužem rozloučit. Osobně bych rázně za takovým mužem ty pomyslnné dveře zavřela, nevážila bych si sama sebe. Mějte ženy hezké dny, Věra

Myslím si, že je lepší mít za sebou něco nežli nic. Já v 36 letech nemám za sebou ani to, co Elisa. I kdyby to ukončila, má na co vzpomínat. A kdyby si s ním vůbec nezačala, nemá na co. Lehce se radí, nezačínejte si se zadanými, ale co když nikoho volnýho nepotká, s kým by tak si rozuměla? Seznamky jsou plné volných chlapů… Ale jakých? Buď uráží už při psaní nebo na rande nepřijdou a když přijdou, tak uráží. A když neuráží, tak to nezajiskří a je to jen o tom popovídání a nic víc …

Milá Eliso, toto se stává dnes a denně a každá si myslí, že to zvládne. Vše je ukryto v našem vnímání. Vše je to o vás a na Vás. Jak to chcete vidět? Dovolila jste to a co teď? Máte dvě možnosti, ukončit to s myšlenkou na další možné trápení a nekonečné výmluvy na rodinu a málo času. Nebo trpět to ponížení, že jste ta druhá a časem se zbláznit z myšlenek co dělá, když není s Vámi. Zapojte rozum a srdce na chvíli umlčte. Chcete ztrácet čas čekáním na skutečnost, že se nikdy nerozejde se svou ženou? Jak ještě dlouho?  Vy to tak vnímáte a chcete být zamilovaná. Je to stav Vaší mysli. Milenecký vztah je o sexu, nikoli o lásce!!! Je to o dobrodružství, protože doma jsou každodenní starosti, řešení složenek a plateb, práce kolem buty či domku a děti. Už vyprchalo to jistřivé svírání kolem žaludku a úžasný sex. Ne, že by toho již manželé nebyli schopni, ale s milenkou je to jednodužší. Odskok stranou, je to přitažlivé, natěšené a hlavně nic neřešíme. Pokud začnete řešit, ukončí to on sám. Protože to má doma. Tak všechno zvažte a raději si najděte svého chlapa a snažte se mu nedat důvod najít si milenku. Už víte o čem to je. Moc Vám držím pěsti, abyste se správně rozhodla

Eliso, nikdy jste neměla připustit takový vztah, tím budete trpět jen Vy sama. Vidím to tak, že za čas váš vztah skončí, pán zůstane se svou přítelkyní, protože má u ní všechen servis a nabrnkne si časem jinou milenku a to klidně v práci. Vy na ně budete denně koukat a bude Vám to rvát srdce z těla a nakonec opustíte místo. Jo, jo, bude to životní lekce, že takto již nikdy víc. Mějte se. Pavla

To jí může rvát srdce, i kdyby s ním nic neměla.

Samčo, Vy v tom ten rozdíl nevidíte?

Konečně někdo něco takového napsal, Pavli.

Mě stačí už jen třeba věta:
"Ne, nevrhám se na zadané muže, ale když je mi s ním dobře, tak nevidím důvod proč si to odpírat. Já jsem přece svobodná."

Zažila jsem něco podobnýho. Nevěděl, rozhodoval se, nechtělo se mu vztah (který podle jeho slov moc nefungoval) ukončit. Přesto jsme byli spolu, sex úžasný, rozuměli jsme si… Čekala jsem velmi dlouho, skoro dva roky. Tvrdil, že nechce trápit ani jednu, že neví, vypadal vážně "hotově" (na dně). Nakonec se rozešli. A dneska? Stále neví. Vidíme se, ale není to ono, nejsme spolu jako "klasický" pár. Prý potřebuje čas. To chápu, i mě to drásá. Nebo spíš - už moc necítím. Mám jen velký pocit zmaru, zamilovanost vyprchala, vše se samozřejmě podepsalo na sexu. Byla a je to velká lekce, ale i velký smutek, co se může z jedný ohromný lásky stát. Radím - pryč. Promarníte čas. Ano, kdo ví, koho potkáte a co zažijete, pokud budete s ním, ale za mě - nestojí to za to. On se nerozhodne. Já dneska trnu, jestli ji vidí, nevidí, jestli s ní spí, nespí, jestli byla u něj, nebo ne… Takhle nejde žít (v nejistotě, ve hlídání někoho - ač nevyřčený). Musel by to být velmi pevný a rovný člověk, který ví, že chce vás. Ale on to podle všeho neví, a proto je stále s ní. Dva měsíce odloučení přišly jako na zavolanou, nemyslíte? Radila bych to utnout, žádný kontakt. Jen to, že se vidíte v práci,, je hloupý. Snad ji jen změnit (ano, těžký) nebo zatnout zuby. Ač bude prosit, škemrat. Omlouvám se za negativní podtón mého psaní (nějak to na mě padlo ve vzpomínkách, jak mi bylo - chvíle euforie se střídaly s hlubokým smutkem, kdy je s ní - a zůstal dneska spíš jen ten zmar, ale i vděčnost za lidi, který jsem v průběhu těhle těžkých časů poznala). Ale vážně - radši zatněte zuby a najděte si někoho, kdo bude mít JEN vás. Raději anonymně.

A ještě dodatek - nemyslím si, že úplně každý chlap se nikdy nerozejde a z "milenky" neudělá partnerku. To si rozhodně nemyslím. Ale už i z věty toho muže "… my budeme víc než kamarádi a s přítelkyní zůstanu" je jasný, co má v plánu.. Nenechte si zdevastovat s (ebe) vědomí. Neznamená to ale, že by vás neměl rád, určitě má, když se k vám tak hezky chová (nebo je to výborný herec). Ale ji má rád taky. A já osobně se neumím vyrovnat, a zatím ani nechci, že má někdo partnersky rád dva či více lidí.

Ahoj,, tak by mě napadlo jak to vše dopadlo,, jste spolu nebo ne,,, promiň že se tak ptám ale po také době si člověk uvědomí, zda to všechno bylo k něčemu dobré a nebo to bylo jen jedno velké zklamání a utrpení. teď zažíváme to samé,, už to bude rok co sem si začla o 17let starším chlapem … není ani ženatý ani nemá děti ale háček je v tom že má už pět let vztah s jinou. říkala. jsem si nesmím mu natolik podlehnout aby to nezaslo dál než bych chtěla,, ale jak se říká srdci neporucis. … zamilovala jsem se až po uši,, a furt si dělám pláně naděje že ji opustí a budem konečně spolu … ale na otázku proč?? … mi nedokáže odpovědět … vidím na něm že se asi též zamiloval a nebo to je jen pocit spokojenosti a nebo závislosti?? . nikdy mi nebylo tak krásně jako s ním a teď jsem už konečně řekla na rovinu, že promiň ale tohle dál nejde, a skončila jsem to (asi už tak 4krat a vždy jsem to nevydržela a zas to pokračovalo) nevím nechci o něj přijít ale tak to ani žít nechci … pořád na něj myslim, vyčerpává mě a hlavně omezuje v osobním životě, protože  absolutně  nemyslím na nic jiného než na něj ( (

Plně Vás chápu, zažívám něco podobného. Jen má děti o to je to horší. Zdá se mi, že se snaží žít dva životy. Jeden s ní a mě věnuje chvilky, když mu čas dovolí. Snažila jsem to ukončit, jen to prostě nejde. Mám ho fakt ráda a s ním cítím, že žiji. Jsem vdaná a děti jsou skoro plnoleté, ale s manželem, mám pocit, že jen přežívám. Taky nevím co dělat. A vím, že když člověk má někoho opravdu rád, ze života ho nechce odstranit, ba naopak.

Ten člověk má rodinu, nechte ho být, ať neuděláte nešťastných několik lidí, jen pro své sobectví… pokud někoho mám ráda a je zadaný, dopřeji mu ten klid a nedělá sobecké kroky…