Téma: Manželství z rozumu - zamilovala jsem se teď do jiného

Někdo Tě tlačil do vdavek do 30 let? Děti nemáte? Pak nechápu sňatek z rozumu. Snad ne peníze.

Moc nerozumím. Pokud nemáte děti a myslíš si, že nový bude lepší… Ale bacha - je to 1x týdně, je to vzácné, takže krásné.

Jaký máš vztah s manželem? Proč to neklape? Z čí strany? Nějak si myslím, že z Tvé.

MitsCa: Kvůli penězům opravdu ne. Prostě vždycky, když jsem se v minulosti hodně zamilovala, skončilo to nějak špatně. No a když jsem potkala svého současného manžela, tak on mě uháněl, dával mi najevo, jak o mě stojí, tak jsem si řekla, že je hodnej a spolehlivej a že třeba ty city přijdou časem, no ale nepřišly…děti nemáme.

Chápu, že jednou týdně je vzácné, ale pro mě je to málo. Zas na druhou stranu nepotřebuju být s tím druhým každý den, dvakrát nebo třikrát týdně by mi stačilo…

Týnko a jak by jsi si to vlastně představovala? Jakože na jedné straně manžel a společná domácnost a na druhé straně 2x - 3x týdně milenec, když to by Ti stačilo? Mě to přijde poněkud nefér k manželovi, který Tě uháněl a dával Ti najevo, že o Tebe stojí, je hodný a spolehlivý (to bude zřejmě z Tvého pohledu jeho "mínus", ne každá žena hodného muže chce). Mě připadá, že Tvůj problém v manželství není pouze to, že se city u Tebe nedostavily, ale zřejmě o tom nechceš mluvit - Mitsca se Tě na to ptal, neodpověděla jsi. Tak si myslím, že na manželtsví ani nic zlepšit nechceš - pak si ale myslím, že by bylo fér to narovinu manželovi říct a v takovém manželství nesetrvávat. Mimochodem by mě zajímalo, co na to manžel, že 1x týdně odjíždíš? Taky si neumím představit, že by jsi v manželství zůstavala a odjížděla 2x - 3x týdně. Já nevím, ale když Vám manželství neklape a o jeho zlepšení Ti nejde, tak proč ho neukončíš? Píšeš, že kdyby Ti milenec dal jasně najevo, že chce, abys byla jenom jeho, tak by jsi se kvůli němu rozvedla. Na mě to tedy dělá dojem, že chceš jít pouze z jistoty do jistoty, že Ti jde pouze o tu jistotu. Proč jinak by jsi zůstávala v manželství, kde není láska a které neklape.

Myslím si, že když si s ním budeš méně večer psát přes internet, spíš to zůstane tak jak to je - že se budete viídat jen jednou za týden, alespoň takový to na mě dělá dojem z toho, co píšeš - že mu to tak vyhovuje, když to večerní psaní je takové nemastné neslané. Taky sám Ti řekl, že si není jistý, jak s tou situací naložit. Podle mě, kdyby chtěl něco víc jako Ty, vypadalo by i to večerní psaní jinak.

     Lásku a úctu jsi vyměnila za vypočítavost a kalkul (manželství). Na milence bych se vykašlala.

Asi jsem se nevyjádřila jasně, nechtěla jsem to rozepisovat příliš, protože jsem si říkala, že by to nikdo nečetl. Naše manželství nefunguje, protože můj manžel pro mne není oporou, v mnoha ohledech se chová nedospěle, není pro mne ten "strom", o který bych se mohla opřít. Když jsem s ním ve společnosti, často příliš pije a pak říká věci, které se mi nelíbí, takže se za něj stydím. Bez úcty jsem s ním nikdy nejednala, to spíš ostatní lidé z jeho okolí, já jsem ho vždycky bránila. Myslela jsem si naopak na začátku, že když k němu budu přistupovat s úctou, že mu to pomůže, aby si začal víc vážit sám sebe, nějaké změny pozoruji, ale pomalé. Bohužel já už na to po těch letech nemám sílu, připadá mi, že jediný, kdo náš vztah někam směřuje, jsem já, on že se jenom veze.

Dany: tak bych si to opravdu nepředstavovala, naopak se snažím s tím něco udělat, protože si neumím představit, že by to takhle mělo pokračovat dále a nejsem ten typ, co by někoho dlouhodobě podváděl, nikdy jsem nikoho ze svých předešlých partnerů nepodvedla. Chci situaci vyřešit, jen je to pro mne těžké rozhodování a nechci udělat ukvapené rozhodnutí.

Mrzí mě, že jsem z toho, co jsem napsala, vyšla s takovým opovržením, vždycky mi odpovědi tady přišly vlídné, proto jsem se odhodlala napsat sem o radu

    Týnko a od kdy manžel pije a chová se nedospěle?   V době chození se takto neprojevoval?

Týnko, ono to tak z Tvého psaní vyznělo, o těch jistotách a tak, tak proto taková moje prvotní reakce. Taky jsi psala, že jsi si říkala, když jsi poznala manžela, že je hodný a spolehlivý…teď píšeš, že pro Tebe není oporou, ve společnosti často příliš pije  atd. , přes to sis ho po třech letech vzala, píšeš, že z rozumu, ale ten tam asi v tu chvíli nebyl, nezlob se, ale já tomu nějak nerozumím. Já si myslím, že to byla chyba, myslet si, že se manžel změní. Ale podle toho, jak to píšeš, tak bych nakonec nevolila ani jednoho. Spíš si říkám, psala jsi, že máš špatné zkušenosti z minulosti - asi bych být Tebou zkusila přemýšlet proč, kde se ve všech Tvých vztazích stala chyba - kde jsi dělala chyby Ty, co by jsi mohla změnit, aby se ty chyby neopakovaly v nových vztazích.  

Dany a ještě k té jistotě: v tom máš bohužel částečně pravdu, to se přiznávám, bojím se jít do nejistoty. Ale taky je to proto, že manžel je na mně hodně závislý, tak mám obrovský strach, co by rozvod udělal s ním, jak by to zvládnul, uvědomuji si, jaká je to zodpovědnost. Nechci, aby můj vztah byl racionální kalkul, ale vždycky, když to bylo v minulosti hlavně o citech, dopadlo to špatně, tak jsem si řekla, že když si spolu lidé rozumí, může to taky fungovat, i bez té zamilovanosti…

Týnko, citát pro tebe: "Jsi navždy zodpovědný za to, co k sobě připoutáš" /Exupery/ Polud ti manžel nevyhovoval, nemělas právo zahrávat si s jeho city. Pavla

Julie: už od začátku se chová nedospěle a víc pije, on není vyloženě alkoholik, jen pije vždycky víc, než ostatní a pak se taky podle toho chová, jako kdyby měl tu normu nastavenou jinde…ostatní se baví, on už je opilej a chová se nevhodně, já se pak stydím… Já jsem si říkala, že se to třeba změní, že jen potřebuje partnera, kdo by se k němu choval hezky (přísahám, že jsem se k němu vždycky chovala s úctou, tím jsem si naprosto jistá), on jinak není špatný člověk, je na něj spoleh a snaží se, proto jsem do toho šla, jen jakoby prostě neměl vůli k tomu svůj život někam směřovat a mně už prostě došly síly a nevím, jak dál…

Za plotem je tráva vždycky zelenější. Ale kde bereš jistotu, že tenhle vztah "z lásky" bude jiný než ty ostatní a že se nespálíš? Obzvlášť, když se vídáte tak málo a většinu času Tě má "na krku" jiný a bylo Ti řečeno, že si onen milenec není jistý. Trochu mi v tomhle přijdeš, že je Ti o polovinu méně (nemyslím to zle, ale takové chování je typické pro pubertu…).

    Vdávala ses z rozumu, tak sis patrně byla vědoma, že Ti na Tvém nastávajícím nic extra nevadí a dovedeš si s ním život tak nějak představit. Jsi dospělá, vdaná, nepíšeš, že byste s manželem měli nějaké extra problémy, tak je nehledej, přestaň koukat za plot a věnuj se tomu, co máš doma. Trochu lituju Tvého muže. Jestli na to přijde, nebo se rozhodneš odejít, moc bych se nedivila, kdybys nakonec zůstala sama jen s očima pro pláč.

   Vím, že srdci se těžko poroučí, alě měla bys to ve vlastním zájmu zkusit.

Lucy, to je ale zvláštní, píšeš mi, že můj projev je jak od puberťáka a doporučuješ mi setrvat v něčem, v čem nejsem šťastná a přitom v jiné diskuzi od Tebe čtu, jaký jsi sama ve vlastním životě expert na prodlužování nefunkčních vztahů. Tvojí radou se nejspíš řídit nebudu.

Pokud nejsi v manželství spokojená, pak bys měla v prvé řadě řešit tuhle situaci.

Malá poznámka: píšeš, že sis vzala hodného a spolehlivého. Jak ale může přijít to ostatní, když volný čas věnuješ cizímu muži, ať už naživo, nebo po internetu? A opravdu si myslíš, že ten cizí muž to nezaregistroval? On si možná taky není jistý, že by nedopadl stejně.

Svého muže si nezasloužíš a naopak potřebuješ ještě pár lekcí od života, abys věděla, že s lidskými city se nezahrává.

Týnko, jak tady čtu tak pulka názoru je odsuzujucich. Nechápu to, nýbrž jasně bylo napsano aby tebe nikdo tady neodsuzoval.

   No, k tvému problemu: neznam tvého milence, ale když při komunikaci po netu s tebou díva se na televizi tak neni tak tebou okouzlen jak se ti zdá. Přemýšlela jsi nad tim jestli tvůj milenec neni s tebou jen na sex? jestli nejseš pro neho jen adrenalin jako zakazane ovoce (třeba milenci vyhoví že jseš vdana)? Jsem zvědava jestli by tvůj milenec byl by ochotný o tebe postarat se kdyby jsi třeba z nějakých důvodu zustala se bez manžela?  A zkoušela jsi najit něco ve svém manželovi co by tobě pomohlo třeba do něho i zamilovat se?

   Víš, ono je těžko radit… Pro tebe momentalně milenec je adrinalinem ale nezapomen že můžeš nest následky. Pokud by tvůj manžel by o tvém milenci zjistil tak ztratila bys u něho důvěru a tim pádem můžeš ztratit i manžela. Trpělivost lidi i těch nejklidnějších neni bezhraniční. Jen aby jsi pak nezustala se bez manžela i bez milence. A už vůbec nejde o to kdo koho si zaslouží.

   Když jsi vdávala se z rozumu, tak zkus na svoji situaci podivat se ze strany jako střezlivá osoba. Podivej se třeba na situaci z rozumu. Chápu že jseš asi zamilovana ale na tom u svého manžela můžeš pohořet.

   Tak že hodně štěsti.

Týnko, přesně vím, co prožíváš, jsem podruhé vdaná a opět v podobné situaci První manželství jsem měla tak nějak jako ty, žádná velká zamilovanost, ale rozumněli jsme si, bylo mi s ním fajn, neměl v podstatě žádnou chybu, tak co řešit, ráda jsem ho měla, vzali jsme se. Po dvou letech jsem potkala nynějšího manžela, láska jako trám, rozvedla jsem se a vše bylo růžové. ale je to tu znova, opět mi někdo skřížil cestu. Ale máme malou dcerku, tak je to už zase složitější. Navíc ten druhý mi připomíná právě toho tvého, jakoby mu vyhovovalo, že se vidíme 1-2x týdně a víc nepotřeboval. On je teda hodně služebně mimo město. Zkoušela jsi třeba navrnout společný víkend nebo že budeš jezdit každý den? Podle mě by to stálo za to, možná by jsi přišla na to, že řešíš zbytečnosti, že v podstatě o tebe ten druhý ani nestojí a ještě ráda budeš s manželem Nebo tomu milenci řekni, že od manžela odcházíš, jak bude reagovat. on si žádný chlap nechce vzí na bedra, že rozbije rodinu a většina prostě čeká, až to žena udělá sama od sebe. ale otázka je, zda tento o to vůbec stojí? A to by jsi měla zjistit, předtím, než to třeba opravdu uděláš. Protože by se taky mohlo stát, že by jsi si šla za svou láskou, ale on by tě nechtěl vídat víc než teď nebo by to rovnou odpískal a neměla by jsi nic a to za to nestojí. Takže radím, vyzkoušet, a pak jednat. Doma si to okecáš. školení od práce na víkend, jazykovej kurz od práce, kámoška vyhrála víkendovej pobyt a bere tě sebou, týdenní školení, týdenní pobyt se cvičením atd atd atd No a uvidíš, jak se milej zlatej druhej zachová a bude chovat, když se k němu nakvartýruješ. možná to bude vše krásné růžové a budeš vědět, že se už domů ani vracet nechceš a taky možná naopak, budeš štastná, že se máš ke komu a kam vrátit. Toto by pak mohlo prospět i vašemu vztahu s manželem, když prozřeš, tak najednou uvidíš jeho opilství jako velkou malichernost a začneš si vážit všeho toho, co jinak s ním máš. Nebo to ještě vydrž, od srpna je to krátká doba, 3měsíce trvá aková ta první velká zamilovanost, na jaře to bude zase už jiné a třeba ti to i přestane bavit a z pohodlnosti to i sama ukončíš. dej tomu čas a zatím testuj a ono se samo ukáže, co a jak