Téma: Mladá holka holka bez peněz, bez práce a bez vzdělání bez přátel, bez podpory rodiny - je na tom někdo hůř?

Text uživatele: 

Ahoj.

Nikdy to není tak zlé, jak to vypadá. A v životě vždy blbé chvilky vystřídají ty hezké.  

Co s tím uděláš, aby jsi se odpíchla? Uděláš si nějakou školu? Přestěhuješ se za prací do většího města? Odkud jsi?  

Text uživatele: 

Mých problemů je tolik, že už ani nevím jak se odpíchnout… Je to jako, když člověk žije v nějakém kruhu, ze kterého nemůže najít cestu ven… Školu bych si chtěla udělat, ale v mém věku už mám mít dávno odmaturováno a sedět denně ve škole po dobu 4 roky bych už nevydržela. Jsem prostě nějak pozadu než ostatní… Přestěhovat se do většího za prací by bylo ideální řešení, ale otázkou je kdo mi tam zaplatíbydlení a postará se tam o mě do doby příchodu první výplaty… V mé situaci hrají velkou roli peníze, které já do

 

začátku budoucnosti nemám.

 

Text uživatele: 

A odkud jsi?  

Text uživatele: 

Zdravotně fyzické a psychické problémy jsou co?

Pokud nemáš vyloženě postižení nebo sníženou pracovní schopnost, tak se dá tak trochu říct, že možná velká část světa je na tom hůř. Což ti asi neuleví.

Takže jde o to, co s tím.

Radila bych:

a) najít si práci nebo alespoň brigádu

b) najít si podnájem (obojí klidně v nějakém městě, které ti bude připadat perspektivnější než ta "díra" v níž žiješ)

 

A začni rovnou teď, neodkládej to, zamysli se, do jakého města by se ti líbilo se přesunout, koukni se, co tam je za nabídku práce a brigád a koukni na inzeráty na podnájmy, spolubydlení a pod. K internetu přístup evidentně máš, tak ti nic nebrání.

 

c) řešit ty zdravotně psychické problémy pomocí odborníků - což asi taky jde lépe v nějakém větším městě než v nějaké "díře"

d) najít si nějaké kamarády - pro začátek třeba v práci nebo pomocí netu - chodit někam do společnosti, na nějaké akce mezi své vrstevníky. Ve větším městě stačí leckdy koukat na plakáty a dřív nebo později člověk narazí na něco, co by rád viděl, kam by rád šel a pod.

 

Až se sejde rok s rokem, může z tebe být mladá holka s prací, kamarády, zájmy a koníčky - sice asi stále jen na podnájmu, ale třeba s nějakým založeným spořením - ale hlavně: s chutí do života.

Text uživatele: 

Samozřejmě, že jsou na tom někteří lidé ještě hůř nebo mnohem hůř, někteří bez možnosti na zlepšení.

Ty jsi však ještě mladá a zatím předpokládám (přestěhování do většího města za prací nevylučuješ), že možnosti na zlepšení u Tebe jsou. Jenže to by jsi musela být o sobě více konkrétnější, co, proč a jak tak, aby se Ti daly poradit konkrétní kroky.

Text uživatele: 

Ahoj Klare, i já jsem si myslel že moje situace nemůže být horší a vše je pěkně. Ale lidi mi tu ukázali že to není až tak nejhorší… Poradit  ti nejspíš neporadím… Navíc  tady Kateřinaa to napsala velmi pěkně…
Ale pokud by jsi měla zájem si o tom nějak pokecat, a nebo najít normálního kamaráda ať už přes net nebo na nějaké ty  vyléty  či kino apd. Ozvi se mi klidně na můj mail maddex@email.cz 

Text uživatele: 

Já vám moc děkuju za vaše komentáře jste moc laskaví Ono se těžko staví na vlastní nohy, když má člověk jen základní vzdělaní, nezaměstnané rodiče, vygumovaný mozek ze všech problémů, které mě v minulosti potkaly a nejen z minulosti i z přítomnosti, a okolo sebe falešné, posměvačné lidi… žiji v malém městě u hranic se SR.

 

Milý LonelyBoy,

Kamaráda potřebuju jako sůl… určitě se ti ráda ozvu… Před

chvílí sem si dočetla tvůj příběh a sme si na tom docela podobně…

 

Text uživatele: 

Super, budu rád já právě taky.

Text uživatele: 

Nevypadá to, že máš vygumovaný mozek. Spíš to vypadá že čekáš, že o to, abys měla lepší život, se mají postarat ti okolo.

 

 

Asi se ti nebude líbit, co ti teď napíšu, ale jestli jsi plnoletá a nestuduješ, tak už se máš koukat uživit sama a ne se odvolávat na rodiče. Nebo dokdy si tak představuješ, že by tě rodiče měli živit?

 

Všechno co píšeš, má nějaké řešení a nemyslím, že extra obtížné.

Ale jestli čekáš, že rodiče si najdou práci, abys ty dělat nemusela, lidi okolo tebe se odstěhují, aby ti neotravovali život a ty jen budeš čekat, až ti z nebe spadne lepší mozek a okolo tebe vyroste velkoměsto, tak to se asi nedočkáš - sorry.

Text uživatele: 

Pro  KATEŘINAA - Hele, hele SORRY- já si nemyslím že by dívce na dně sil tohle co píšeš pomohlo. Právě jsi mne přesvědčila že i sem choděj lidi, co si rádi přiloží "polínko! " Přesvědč nás o tom, že to tak není. ! Umíš jen kritizovat? !!! Nebo i poradíš  Kateřinaa?

 

Text uživatele: Jsi mladá a jsi holka. Dle mého názoru dvě velké devizy na kterých se dá stavět. Jsi jen bez peněz, nebo máš dluhy? Nula nevadí, dluhy a hrozící exekuce jsou už problém - takový člověk je horší, než malomocný, kde se objeví, táhnou se za ním exekutoři a zabavují majetek (i třeba spolubydlících). Pokud jsi tedy nespadla do dluhů, tak dobré. Můžeš zkusit si zvýšit kvalifikaci, nabízejí to i úřady práce, teď je obrovský hlad po lidech, spoustu firem bere nekvalifikované síly, které si samy vyškolí, využij to (výhoda o proti škole je, že budeš pobírat plat). Pak můžeš zvolit poměrně osvědčenou metodu - pověsit se na krk nějakému staršímu chlapovi, co bude ochoten tě - výměnou za tvé mládí - finančně podporovat, ale je to poměrně riskantní podnik, klidně tě může za pár let vyměnit za mladší model.

Text uživatele: 

Patriku, radit holce, co má problém se postavit na vlastní nohy aby to vyřešila tím, že se pověsí na krk chlapovi jen kvůli penězům, mi přijde jako rada léčit tuberkulózu rakovinou. To je jen výměna jednoho druhu závislosti (na rodičích) za jiný, a udržení si vlastní nesamostatnosti.

Text uživatele: 

Patrik Chrz: Úplně v pohodě stačilo napsat jen jedno slovo, ktere to všechno to všechno definuje- zlatokopka. Ale zklamu te ja takova nejsem a nikdy bych se na takovou uroven nesnizila. Mame tady v okoli par firem do ktere berou i bez vzdelani to ano, ale myslis si ze maji zajem o zdravotne omezene zeny? Ne, davaji prednost pochopitelne muzum.

Mozna se ti to nebude libit, ale nikdy jako clovek z Prahy nedavej rady lidem z venkova. Nechci delat zadne rozdily, naopak do Prahy bych se rada v budoucnu nekdy dostala,

 

ale socialni a pracovni podminky jsou uplne jine nez na Morave.

 

Katerinaa: Dekuji za zastání…

Text uživatele: 

Claro, myslím, že pro tebe není povinné zůstávat někde, kde jsou špatné sociální a pracovní podmínky.

Co ti brání jít někam jinam?

Bydlení? Sorry, ale to najdeš dnes (09.03.2017) už skoro všude.

Práce? Tak asi má smysl jít někam, kde je práce víc než tam, kde jsi teď.

Rodiče? O ty přeci nepřijdeš, možná se jim i uleví, když se postavíš na vlastní nohy.

Peníze? Buď pracuješ, pak vyděláváš - nebo nepracuješ, pak máš nárok na nějakou podporu. Jsou i podpory na dojíždění za prací a pod.  

Že se o tebe nebude mít kdo starat? Holka, jestli jsi plnoletá, musíš se stejně o sebe naučit postarat sama. Věř tomu, že čím dřív tím líp. Čím déle to budeš odkládat a spoléhat na druhé, tím to bude těžší.

 

Já vím, tobě přijde, že druhým se to snadno říká a pro tebe je to nepředstavitelný problém, ale ty máš bohužel na vybranou jen ze dvou možností - buď nad tím problémem vyhraješ, nebo necháš ten problém, aby ti zničil život.

Jinak řečeno - buď se s tím popereš a budeš přemýšlet, jak to zařídit, aby to všechno šlo nějak vyřešit - a posuneš se v životě někam dál - nebo budeš vymýšlet, proč ten život změnit nejde a tak jak žiješ teď budeš žít dál a nikdy jinak, nikdy líp.

 

Teď hned si zkus najít nějakou stránku s nabídkami práce a zkus hledat - nejen ve svém regionu, ale i dál. A následně hledej inzeráty nabízející podnájem nebo ubytování.

Pokud si myslíš, že máš na to dělat v administrativě a s počítačem, tak si něco vygooglit by pro tebe neměl být problém.

A když nenajdeš nic dnes (09.03.2017), hledej znovu zítra (10.03.2017) a pak každý den.

Text uživatele: 

Je úplně jedno, co uděláš, ale prostě něco udělej. Ve všech zaměstnáních jsem měl řadu mimopražských kolegů, v některých to byla i více, než polovina. Některé firmy nabízejí už i ubytování. Aktuálně je situace na pracovním trhu, zejména v Praze pro zaměstnavatele na hranici zoufalství, třeba Lidl od 25 % zvýšil mzdy, protože není schopen sehnat lidi.

Pokud si myslíš, že tam, kde jsi, se dál neposuneš, tak se zkus posunout někde jinde.  

 

Nemá smysl čekat na "deus ex machina", pravda, někdy se i takové řešení objeví, ale většinou "čekáním na zázrak" promarníme příliš mnoho času.

 

Vypůjčím si citát, který jsem někde četl, už ani nevím, od koho je. Kdybych mohl můj život žít znovu od začátku, udělal bych stejné chyby, ale udělal bych je dříve.

Text uživatele: 

Téma:  Mladá holka holka bez peněz, bez práce a bez vzdělání bez přátel, bez podpory rodiny - je na tom někdo hůř? text uživatele Klare:

Moje milá Klare, všechno špatné je k něčemu dobré se říká, ale moje zkušenost je pravda, že celý život je u každého složitý a komlikovaný je tak, jak si ho my sami uděláme!!! Hrají v tom velkou roli rodinné predispozice a možnosti zda vyrůstáš v bohatsví či chudobě. Moji rodiče v mládí neměli vůbec peníze a začali takzvaně od nuly. Když umírali tak moje další starší dvě sestry se přičinily o to, že v posledních chvílích nechaly podepsat podvodně u otce i u matky, když později o 2 roky umírala, závěti v jejich prospěch a ode mne si nechala ta nejstarší podepsat můj souhlas s tím, že jediným účastníkem, za nás 2, v dědickém řízení bude naše sestra Z. S. Vše se vyřizovalo přes její známé právníky a soudce. Pak se do mne opřely obě dvě, že stejně z nich nic nevysoudím a že z dědictví po obou rodičích neuvidím já ani mé děti, ani korunu. Neměla jsem štěstí ani na manžela který mně mohl proti nim aspoň morálně pomoci, což by udělal každý chlap pro svoji ženu. Ba naopak mne přemlouval, že se mám na nějaké dědictví vykašlat pro klid v rodině. Tak se stalo že  jsem  přišla  nejméně o cca  více než 10 000 000, - Kč a pozemky po otci Ottovi v Židlochovicích a dividendy za  KARAT BRNO na Orlí ulici i ty dividendy za KARAT a podílnictví firmy v Králově Poli a nakoupené drahé kameny a zlato a jeho sbírky hodin a drahých mečů a mačet. Také měl více jak 65 litrů pravé kvalitní vlastnoručně vypálené slivovice která zmizela u mých sester aniž by se se mnou rozdělily, jak to slibovaly, obě dvě původně. Všechno mělo být na tři díly. Nejsem duše důvěřivá, ale do téhle doby jsem s nima neměla sebemenší rozepře a neměla tak důvod jim nedůvěřovat. To je jenom začátek a mohla bych pokračovat. Nechci pokračovat. Věřím v čistotu a úctu. Odpustila jsem jim. Odpustila jsem všem. Věřím! Tedy jsem. Zjistíte, že hmotné statky i když pomáhají mít ten život lepší, tak nezpůsobí, že se stanete lepším člověkem. Potkávala jsem v životě cizí lidi, kteří mi pomohli, a nebyli žádáni. Potkala jsem spoustu milých a Krásných… ::: … mužů i žen, Andělů a zrovna když jsem to nejvíce potřebovala. Zrovna dnes (11.03.2017) jsem otevřela tuhle www.mojestarosti.cz, protože po 25ti letech s manželem jsem okusila, jaké to je být manželem napadena a zbita. Jaké to je, když ON vás zezadu vezme a odhodí na prosklené dveře (naštěstí otevřené) a proletíte až do předsíně asi tak pět metrů vzduchem a nezlomíte si vaz o to jak přistanete hlavou o zeď až vám teče krev z hlavy a nosu. A to jenom protože nechodíte do práce a nevyděláváte peníze na nájem pro něho a protože nechcete odejít ze svého bytu, protože si váš manžel myslí, že vy jste jen kus nábytku se kterým on může zacházet jak on bude chtít! ? Přitom nechce se nechat rozvést a doma má elektrický paralyzér na 500 000 V a povídá vám, jak je spokojený s vámi, akorát domů momentálně nenosíte peníze ale jinak vás venku vodí za ručičku a na všechny se okolo vás usmívá. Bývalé kolegyně, když je potkáte, tak vám říkají: "Ty máš ale štěstí, že máš tak hodného manžela! " Milá mladá dámo, život je vždycinky těžký, ale musíš chtít žít!!! Musíš si přát! Plnit si přání a musíš se vynasnažit překonávat neustále zlo, které přichází aby jsme mohli zažívat DOBRO a štěstí. Jedině smrt je spravedlivá. Protože všechno má svůj RUB i LÍC… ::: … Hodně lásky a nezapomeň si to přát. Ahoj z Brna… ::: …

Text uživatele: 

Milá evolet,

Výše kritizuješ Kateřinuu za to, že nemumí poradit, neboť jsi si nejspíše nepřečetla všechny její odpovědi v tomto tématu, a přitom nějak nechápu, v čem má pomoci Tvůj příspěvek, který je o tom, jak a o konkrétně jaký majetek jsi přišla, a dále o fyzickém napadaní Tebe Tvým manželem. To má pomocí Klare jak?  

Mimochodem, pokud se Tvůj manžel nechce rozvést, můžeš to udělat sama. Nyní máš k tomu velmi pádný důvod a hlavně důkaz = fyzické napadení + ublížení s případnými následky. Vyhledala jsi lékařskou pomoc? Volala jsi policii (sousedé jistě něco také slyšeli)? Ta by manžela z Tvého bytu vykázala na těch cca 10 dní (nevím teď přesně kolik to je), kdy by jsi si mohla zařídit vše potřebné včetně trestního oznámení za ublížení na zdraví, případně s následky. Nezlob se, ale v tomhle Ti pouze věřit nepomůže, v tomto případě je třeba jednat, ne čekat na to, až Tě příště manžel pomalu přizabije.