Téma: Třes těla při sociálním kontaktu s okolím - sociální fobie?

Ahoj Martine,

nevím jestli to můžu přirovnávat, ale když jsem byla zhruba ve tvých letech, měla jsme hrozný problém komunikovat, seznamovat se, a nedej bože, když jsem měla jít něco kupovat do obchodu bez samoobsluhy, měla jsem z toho panickou hrůzu, a vždycky jsem tam posílala kamarádky.  

Nevím čím to bylo, každopádně časem to úplně odeznělo. Ani nevím co poradit, v jaké situaci je pro tebe toto nejhorší?

No nakupování mi ani až tak nevadí, to zvládám, ale třeba. když du do banky zaplatit balík a sednou si tam, nebo řešit účet, tak mi šíleně tluče srdce a třepu se, nebo když mě kamarád pozve někam a má tam svoje kamarády, to je taky šílené… nebo klasika ve škole před mistrem nebo před třidou, ale to už je lepší, to už nemám až takový problém

V bankách, pojištovnách a spořitelnách, mám taky věčně problém, možná je to tím, že nejsme v takových věcech tolik zaběhlí, že nevíme co po nás budou chtít, nebo možná blbá zkušenost z dřívějška, mluví na nás jazykem "jejich" a my nevíme co odpovědět. Nad tím bych se tolik nepozastavovala, ale nad čím možná ano, nad tím, že máš takový problém i ve společnosti mezi kluky, zapojuješ se do mluvy pořádně nebo jen sedíš "na okraji" a posloucháš?  

Zájímavý… Ja jsem v Tvojem věku mělpodobný problem ale jen v konkretních případech. Třeba na diskotece na zkouskách, na uřadech atd.  Nejhorší to bylo když jsem měl vystupovat solo (byl jsem žakem hudebí školy). Ale ty problemy nebyli všude. Třeba obchod, hospoda, jogging a pod. věci mi nikdy starosti neděláli. Doporučovali mi aby s tím jšel na psychologickou poradnu ale jsem se na to vykašlel. Prostě časem to zmizlo. A to přejí takyTobě

Spíš sedím a poslouchám, protože se většinou baví o věcech kterým neholduju, oni mají svůj hip hop a fotball a věci co já prostě nemusím, sem spíš samotářský typ.

Zrovna dneska du zaplatit zásilku, a jen uložit si peníze a pak to jít zaplatit je pro mě šílený problém, udělal bych to přes Internetbanking že, jak to dneska dělá kdekdo, ale něco s tím mám, takže musím dojít.

Možná je to jen právě tou spoleečností, se kterou si nemáš co říct, zkus se spíše zapojovat do nějaké skupiny, které ti bude koníčky a svými zájmy blíže, kteří budou řešit problematiku, které rozumíš, které tě baví, kterou budeš moci umět okomentovat. Pak se vsaď, že jakmile budeš mít takovou "partu" a naučíš se zapojit do kolektivu,  i to vyřizování zásilek půjde jednodušeji. Hodně štěstí ti přeji!! Určitě to zvládneš.  

Víš co Ti, Martine, poradím z jógy? Najdi si na you tube nějakou relaxační muziku, posaď se do křesla nebo si lehni, zavři si oči  a začni si hezky vědomě dýchat. Pomalý hluboký nádech nosem a pomalý výdech taky nosem …ten má být delší.

Protože bez DECHU není život!

A když se vědomě rozdýcháš, tak s každým nádechem si představ slovo KLID a s výdechem -  A MÍR. (nebo třeba POKOJ - DUŠE )

Když si tohle osvojíš, pak tuhle techniku můžeš trénovat kdekoliv…. na procházce, cestou do školy nebo mezi kamarády, ve frontě na poště nebo při čekání v bance, někdo si takhle může dýchat v supermarketu, kde mu to dělá potíže…. Je spousta lidí, kterým právě takové vědomé dýchání s myšlenkou na nějakou afirmaci docela zbavilo sociální fobie. ( A dokonce pomohlo kuřákům při odvykání kouření. )

Držím Ti moc palečky, ať jsi jedním z nich.

Také by nebylo od věci se naučit podle nějaké relaxační meditace uvolňovat své tělo, tak zkus si třeba vyhledat kroužek jogy nebo si zakoupit nějaké CD …. mým cvičenkám se velice líbí právě tohle :

Jóga Nidra se sankalpou - Lenka Kovalová.

 Martine,

pokud budeš chtít uvolňování těla a mysli vyzkoušet , tak nemusíš ani žádné CD shánět. Před chvílí jsem si na sobě vyzkoušela tuhletu relaxaci se sankalpou  a je vynikajícíííííí, tak si na sebe udělej každý den chvilku, lehni si, zavři oči a jen poslouchej.

Mohou to vyzkoušet i ostatní, ale pozor na afirmace!

Nemá se říkat :

Nechci, aby mne bolela záda, ALE Moje záda jsou zdravá a bez bolesti. Nebo : Nechci kouřit. je špatně ale  - Chci žít bez cigaret atd. Nesmí tam býta předpona  - NE.

Však Vy už víte… A hlavně nezapomínat na úsměv.

Díky, určitě to vyzkouším snad to nějak pomůže

Jde asi o nějaký typ sociální fobie, pokud by Ti to v běžném životě překáželo nebo Tě to omezovalo, řeš to s psychologem, který Ti pomůže pochopit, z čeho máš vlastně strach.