Téma: Rozpad pětiletého vztahu - neřešené hádky a studentský život

Dobrý den vážení.

Rozpadl se mi téměř pětiletý vztah a teď si připadám, jako by toho litovala, ale je za tím někdo jiný, pravděpodobně kamarád, který k ní něco cítí, nebo jají matka, co mě neměla moc v lásce. , .
Po docela špatném rozchodu (rozešla se semnou na moje narozeniny smskou) jsem byl nějaký měsíc sám, chodil s přáteli na pivo, snažil se zapomenout a začít něco se sebou dělat. Bohužel jsem docela spadl do drog. Potom jsem potkal JI, byla pro mě dokonalá, jak po fyzické, tak psychické stránce. Je o tři roky mladší, ale chovala se dospěleji, než její vrstevníci. To mi ale nevadilo, cítil jsem že je to Ta Pravá. Bohužel studovala v jiném městě, takže jsme se vídali jenom přes víkend. Všechno bylo v pořádku. Chodil jsem na vysokou, brigádně si přivydělával a věnoval se samostudiu. Najednou ale o mě ex (ta s tou smskou) začala po městě roznášet pomluvy a já neměl jak to vyvrátit. Ze stresu mi začaly zdravotní problémy a musel jsem ukončit studium. Následovalo přijetí na pracovní úřad, pokračování zdravotních problémů, ale přítelkyňe při mě pořád stála a já pomáhal jí se vším co potřebovala. Nakonec jsem si našel zaměstnání, ale na dobu určitou, protože jsem měl stále studijní ambice. Mezitím se přítelkyně dostala na vysokou do Prahy. Začala si užívat "studentský život" a vídali jsme se ještě méně, než předtím. Což mi ohromně vadilo. Dokonce jsem si natruc podal přihlášku na školu na druhé straně republiky, ale byla to jenom demonstrace. Nakonec jsem začal shánět práci a bydlení v Praze, abychom mohli být stále spolu. Podařilo se, našel jsem a zařídil bydlení a dostal jsem se na jednu z nejlepších fakult na obor, co má hodně společné s psychologií. Začali jsme bydlet spolu, pořídili si domácí mazlíčky, ale já poznal její přátele ze školy a jako velmi vnímavý člověk jsem poznal, že se několika lidem líbí. Ti lidi mě začali před ní shazovat a ponižovat, co jsem si ale nenechal líbit, tak jsme se začali hádat. Vždy jsem ale chtěl problémy řešit, kdežto ona jenom mlčela a nechtěla se bavit. Tak problémy místo toho, aby se vyřešily, začaly nahlodávat zevnitř. To vyúsťovalo v hádky, když jsme byli někde na pivu. Začal jsem pozorovat, že problémy začínají od jinud, než od nás. Vztah se začal podobat sinusoidě - vše ideální - problém (bez řešení) - vše ideální - problém atd. I sex přestal být pravidelný a poslední půlrok jsem spolu spali jenom, když jsme byli na pivu a nepohádali se, nebo 1x -2x do měsíce. Přestala mě i orálně uspokojovat.  
Mezitím jsem se ponořil do studia a když jsem nedávno pořádal setkání celého oboru, tak tam za mnou přišla, já ji říkal, že se ji nebudu moct plně věnovat, ale to akceptovala, dokud se nestalo něco, co ona tvrdí jinak, než všichni ostatní, co u toho byli (spolužák ji prý urážel a ponižoval). Zničehonic se zvedla a odešla, dohnal jsem ji na zastávce s otázkou, co se stalo. Dohádali jsme se a v rozhořčení jsem řekl, že jestli znova odejde od problému, tak je konec. Odešla. Druhý den mi řekla, že ten rozchod bere vážně. Tak jsem si vzal pár věcí a šel na týden spát po kamarádech. Když jsem se vrátil, tak mi řekla, že potřebuje čas pro sebe, dát si nějak život do pořádku a že se od sebe odstěhujeme. Ale že chce, abych bydlel stále s ní v bytě, než vyprší nájemní smlouva. Řekl jsem si, že to asi nebude konec (a u kamarádu jsem už rozhodně spát nechtěl), tak jsem přijal, s tím, že jí pomůžu se vším, co bude potřeba. Najednou se začala chovat ambivalentně. Mluví se mnou o všem, jenom ne o tom, co se stalo. Nezměnila vztah na Facebooku (já vím, že to vypadá jako blbost, ale je to jenom část…), stále chce semnou chodit na nákupy a vařit a občas mě jakoby omylem chytne za ruku. Spíme každý v jíné místnosti, ale řekla mi, že ji v posteli chybím. Stále hledá, kde by bydlela, ale nějakou záhadou nemůže najít nic, co by ji vyhovovalo a stále opakuje, že po čase se můžeme dát znovu dohromady. Neustále balí věci do krabic a dává je do pokoje, kde spím.  

Nevím, co mám dělat, mám z toho v hlavě (a v srdci) velkej bordel. Prosím o radu
Děkuji.