Téma: Podvedla mě s mým kamarádem

Ahoj, chci se Vás zeptat jak by jste se zachovali v mé situaci. S moji ex-přítelkyní jsme byli cca. 3roky, ze začátku bylo vše krásné a hezké, byl jsem do ní blázen ještě předtím, než jsme se vůbec dali dohromady,  a ještě dlouho budu.  Věděl jsem, že je to ta, se kterou bych chtěl zůstat na zbytek žiovat po jejím boku. Problém byl v tom, že v tu dobu kdy jsme se začali vídat byla zadaná. Nic jsem s ní neměl, nechtěl jsem aby měla zbytečné problémy, kvůli mě, se svým stávajícím partnerem. Po čase to ukončila a následně jsme se dali dohromady. Měli jsme a furt máme strašnou spoustu společných přátel,  stejné koníčky, zájmy, chutě, vše bylo uplně super. Byl to můj dá se říct první delší vážný vztah, možná proto tak těžce nesu, že už spolu nejsme. Já byl její již několikáty v pořadí. Trávili jsme spolu veškerý volný čas, buď u mě, nebo u ní. Víkendy s přáteli nejčasteji v baru, hodně jsme pili někdy i do pozdního rána, to byla chyba, jelikož nyní si uvědomuju, že za většínu problému mohl právě alkohol. Časem jsem se s k ní začal chovat ošklive, někdy až moc, někdy až odporně moc,  ona to stále trpěla a v duchu mi dávala další a další šanci. Neuvědomil jsem si, co v ní mám, nedokázal jsem si představit, že by mě někdy opustila. Před několika měsíci jsem ji seznámil s mým kamarádem, dobrým kamarádem,  po vzájemně stráveném čase i s ostatníma jsem si ale nemohl nevšimnout, že mezi nima je něco víc než sympatie, několikrát spolu zůstali sami v hospodě (údajně), tančili spolu, byli stále vedle sebe;  jednou mě s ním v opilosti podvědla, od té doby už ho měla v hlavě. Podvedla mě a táhla to s ním delší dobu, po práci když musela do obchodu, tak to byla jen záminka k tomu aby se s ním mohla vidět. Zhruba měsíc, za mými zády. To jsem ale něvěděl, pouze jsem měl podezření.  Po čase jsem poznal, že něco není v pořádku, milionkrát jsme se ji ptal, ale ona nechtěla nikdy nic řešit. Ofíko jsem to zjistil až poté, co mě s ním podvedla před zraky mých přátel na hudební festivale. Problém je v tom, že ji nechci vymazat ze svého života, ba naopak, i když vím, že to správné není.  Ale fungovalo by nám to vůbec ještě? Co vzájemná důvera? Co ten idiot? Uvědomil jsem si, jaké jsem udělal velké chyby, v podstatě jsem ji k tomu svým chovaním donutil, ale nechci na sebe dávat veškerou vinu, nyní to táhne s ním, příjde mi že je ráda, že už vedle ní nejsem a může si opět užívat. I když ji znám a s tímto idiotem taky dlouho nevydrží.   Na druhou stranu já doma brečím do polštáře a zpytuju svědomí, za to jaký jsem byl idiot. Co bych dal za možnost vrátit se v čase…  Když jsem to zjistil, ani jsem mu nedal do držky, a dusil (dusím) to v sobě,  toho trotla už nikdy nechci vidět.  navíc už se nechci ani moc vídat se svými "přateli", které poznala díky mě, jelikož jsou v bandě i oni dva - už je to další měsíc, ale já na ní furt myslím a pořád ji mám plnou hlavu. Všichni mi radí ať zapomenu, neudělala to po 1 a ani ne naposled. Ale i přesto všechno ji mám stále moc rád, byl to ten nejhodnější člověk, kterého  jsem znal. Společně fotky jsem vymazal, na sociálních sitích si ji zablokoval, ale hlavě to vůbec nepomohlo. Jsem typ člověka, který nedává emoce příliš na jevo,  dusím to v sobě a možná proto se i tak trápím;  opravdu nevím co mám dělat, vím, že musím zapomenout, vím, že tuto kapitolu musím uzavřít a jít dál, ale proč to tak bolí, když ona je ta která to ukončila? … Absolutně se ale nechci doprošovat a chovat jak idiot, tím bych se zhnusil i sám sobě. No řeknu Vám jedno z nejhorších období v mém životě, a jestli tohle časem překonám, tak už překonám vše!