Téma: Psaní s kamarádem...

Nepřestává mě fascinovat, co všechno současné rádoby matky řeší, místo aby se starali o miminko.

tím chceš říct, že miminko má být u ženy středobodem veškerého dění? To podle mě taky není moc dobrá představa. Mám známou, která je závislá na svém dítěti a kvůli tomu kašle na všechno a všechny. To taky není úplně ideální.  

ono to není nikdy tak jednoduché. jak reagoval přítel v minulosti když ti někdo projevoval náklonnost. žárlil? pokud ano, pak jsi s takovou reakcí měla počítat. pokud ne, tak to může být tím, že teď máte rodinu a nejde jen o vás dva. píšeš, že jste měli těžký začátek. jak se u toho partner angažoval, byl ti oporou nebo dělal jen to nejdutnější? pokud ti pomáhá a ty se mu odvděčíš laškování se sousedem v době, kdy zakládáte rodinu, tak se mu nediv. pokud je to ale typický žárlivec, tak záleží jen na tom, kolik toho vydržíš

První příspěvek nemá cenu ani komentovat. Protože neřeším tady miminko, ale problém, který nastal potom.
Přítel je mi ve všem oporou i pro naše dítě (brala jsem to vždy jako samozřejmost - moje chyba, moje rozežranost). Nikdy nežárlil, nebo mi to alespoň nedával najevo. Dodám jen, že jsem mu o tom psaní říkala, že mi píše právě ten kamarád, ale on mi na to odvětil, že když to není nic vážného, tak že ho to ani moc nezajímá. Možná odpověděl tak, jak odpověděl, protože byl utahaný z práce. A já do něj ještě hustila všechno možné, protože jsem si chtěla "povídat", tak jak to dělá většina žen. Bohužel to moje zraněné a nízké ego si to vzalo hodně osobně, že ho vlastně nezajímám (což nikdy nebyla pravda). Kéž bych se dříve nad tím více zamyslela. no to už je ale bezpředmětné řešit.
Rozhodně se mu nedivím, že se tak chová a jsem ochotná snášet vše pro jeho "uzdravení", jen si nevím rady. Už zvažujeme i návštěvu poradny, protože nechceme, aby to zanechalo trvalé následky. Je těžké, když jsme nějakou dobu v pohodě, a pak najednou se to zase vrátí.

Myslela jsem to tak, že já po porodu bych se starala o dítě, abych měla vše zajištěné a pohodu v rámci možností, ale každá žena má priority někde jinde.

A kdo říká, že nejde obojí najednou? Psala jsem snad, že jsem své dítě zanedbávala? Ne a znovu říkám, že tento příspěvek neřeší otázku blaha dítěte, to bychom byli někde jinde, takže pokud k tomu nemáte něco jiného, nějakou jinou radu, tak prosím přejděte někam jinam. Protože řeším jiný problém. Díky.

pokud přítel předtím nežárlil. na rodině mu podle toho, co píšeš asi záleží, tak to jeho současné chování bude důsledek toho, že se bojí, že mu rodinu rozbiješ. bohužel si asi budeš muset přetrpět, co jsi nadrobila a doufat, že ho to přejde. pokud je ten s kým jsi "laškovala" váš soused, tak mít toho člověka pořád za rohem asi taky není příjemný pocit. nedávej příteli záminky proč by měl mít pochyby. srovnej si to v hlavě a chovej se k němu tak, jak se chová on k tobě. někteří lidé neví, co mají doma, dokud o to nepříjdou a pak už bývá pozdě. co se týče poradny (nemám vlastní zkušenost), tak hodně asi záleží, jaký je ten psycholog. kamarádka docházela s manželem do poradny půl roku. během těch rozhovorů si uvědomila, kolik toho v tom vztahu dělá ona pro něj a kolik on pro ní a rozvedla se. možná je to tak ale lepší dříve, než později

Nechápu, můj manžek byl něčím co ve slušné společnosti nemá jméno, ale nikdy bych si nedovolila zvedat sebevědomí u souseda, protože nás živil. Když jsem si potřebovala zvednout sebevědomí, a to jsem fakt potřebovala, šla jsem studovat a s každou zkouškou mi bylo líp. Nechtěla jsem ohrozit rodinu, protože sama bych dětem nemohla zdaleka poskytnout to co mohl on. Nebylo to ideální, ale prázdné komplimenty jsou k ničemu a pokud jsi jim věřila, tak se přítel zlobí oprávněně. Stačí se zamyslet nad smyslem počínání a stanovit si co je podstatné. Dle mého je to rozhodně pohoda, bezpečí a jistota pro dítě než to, že mi sluší nový účs nebo jsem zhubla do plavek za dva měsíce. Zarážející povrchnost. A není pravda, že o dítě a jeho prospěch nejde, jde. Pokud příjde o tátu, je to tvrdý dopad. Pokud je u vás dusno, tak to vnímá a není to dobré. Ty jsi si své potřeby saturovala na úkor těch, kteří měli jako jediní být v tvém zorném poli. řeki si sama pro sebe co jsi získala a co ztrácíš. Možná najdeš i odpověď na otázku kde a proč je Tvé sebevědomí. Možná bys měla sklopit hlavu a zeptat se přímo zda lze ještě něco udělat pro záchranu vztahu, protože pokud budeš jednat sama za sebe utvrdíš ho v tom, že něco tajíš a potom stačí málo a domeček z karet budeš zametat na lopatku.

Komunikace a zase jen komunikace.   

Ono se nejednalo o "psani s kamaradem", ale o flirt!!
Podivej se do zrcadla, a tam uvidis pricinu svych problemu.
Tvuj pritel se chova naprosto adekvatne.