Téma: Nechci být s manželem - nevím jak mu to říct

Ahoj, to je těžký, jednak se pár řádky nedá zhodnotit vztah, který trvá 20 let a jednak je to strašně individuální. Já tento problém řešila taky a s manželem jsem zůstala ale je pravda, že druhý vztah udržuji v tajnosti už několik let. Manžel na nic nepřišel a mě to takhle vyhovuje. Když on večer usne, já jsem jako u kamarádky na kafču a užiju si jinde. Pak se vrátím jakoby nic a je to. Ale to nemusí každému vyhovovat. Mě to ale vyhovuje, tak mě tady za to nemusíte hned odsuzovat. Je to je názor a rada jak by to mohlo být i u Keisy.

je otazka jestli to vyhovuje i tvemu manzelovi, ale asi tezko kdyz o tom nevi

Tak to máš docela silnej žaludek Naturko…. tady každej píše jak by chtěl zachránit vztah a ty bez obalu napíšeš, jak zahybáš manželovi, který večer spí. Není třeba unavenej z práce? Myslela jsi na něj? Je mi z toho fakt špatně, co to je za dobu? Každej zahybá každýmu, kde je lidská pokora a důstojnost? Já zrovna teď bojuji o záchranu vztahu, jak se můžeš dočíst v mým příspoěvku ale tohle číst to je hnus velebnosti.

Jak by bylo Tobě kdyby to bylo obráceně? Nad tím ses asi nezamyslela co? A co Keisy? Ty nejsi spokojená s tím co máš doma, že hledáš jinde? Vše si přece musíte vyříkat a vše se dá řešit, ale snad né tím, že si hned bajdu jinýho kolík do postele. Ženský proboha vzpamatujte se. My jsme sice chlapy ale jsem taky jenom lidi a máme svoje city, které možná nedáváme tak jako vy najevo ale to neznamená, že vás nemilujeme. Já třeba svojí ženu miluji tak, že bych za ní položil život a nikdy bych nedovolil aby jí kdokoli ublížil. Nedovolím aby si jí odvedl někdo jiný a udělám pro to maximum. Prostě chci jí a s chybami a udělám všechno na světě co jí na očích uvidím, aby byla jen moje. Tak se holky proberte!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Keisy, všichni ví, že chlapi neumí reagovat na naše impulsy, potřebují jasnou a srozumitelnou otázku, žádné signály.  

Takže asi jsi si s ním nesedla a nepromluvila rovnou, na férovku jak se cítíš, ale naznačuješ a on chudák netuší, že nejsi štastná.  

Na tvém místě bych to prvně probrala u vínka, než se rozhodneš pro jiného.  

Věřím tomu, že před dvaceti lety tvůj muž byl pozorný a nadbíhal ti stejně jako tento nový.  

Jen prostě váš vztah se posunul jinam. Zvaž dobře, ať nešlápneš vedle. Když ptáčka lapají …však to znáš.  

Přesně Sorbi … tohle jsem taky chtěla napsat. Taky o těch imlpuzech. Chlapovi je potřeba říct stručně a jasně o co nám jde, oni neumí "číst" impulzy.

Asi by bylo nejlepší, aby jste každý šel svou cestou, nic Vás nedrží a když Váš manžel nemá zájem se snažit ten vztah zachránit, tak byh to ukončila.

Děkuji, že mě hned nesoudíte, opravdu nevím jak dál. Nechci ublížit nikomu ale zase na druhou starnu si myslím, že musím žít život podle svých představ a to při pokryčování mého manželství asi nepůjde. nemáme společné cíle a to je asi chyba. Dříve nás spojovali kluci, dvojčata ale dnes? Jen prázdnota. Nejsem ještě tak stará abych nemohla začít s někým jiným nový vztah. to je teda aspoň to, co se mi děje v hlavě. Ale opravdu nevím jak dál.

Keisy, nikdo nemá právo tě soudit, jen než se rozhodneš k odchodu, měla by sis říct, že jsi udělala vše, ať máš svědomí čisté. I když mají kluci svůj život, ani pro ně by to nebylo snadné, přijmout rozvod rodičů  jen tak, jako blesk z čistého nebe.  

Víš, já jsem pro to bojovat o vztah a pokud všechno selže, pak jít dál. Dneska je to sport, ty rozvody. Ale co třeba zařídit si volný čas jen pro sebe, kosmetika, cvičení … 

Nemůžeme přece od partnera očekávat, že nám zaplní náš život. My se musíme naučit být štastní sami se sebou, ne prostřednictvím jiného člověka.  

Asi nemá koníčky, stejně jako je nemáš ty. Tak na tom zapracuj, kup lístky do kina, zaplať víkend pro dva. Nic tě neomezuje. Je to dost časté, žena se najednou nemá o co starat a co teď? . Najednou zjistí, že ten muž jí nevymýšlí program aby se nenudila. Tak se rozvede.  

Uvidíš sama, přeber si to ze všech stran a rozhodni se podle toho, co je nejlepší.  

Tak je jasné, že pokud jsi s manželem téměř 20 let, sklouzlo Vaše manželství do jakéhosi stereotypu, stejně tak jako je jasné, že druhý - nový muž, je k Tobě pozorný atd. , neboť je to v začátku a nic Ti nezaručí, že nový vztah nebude vypadat po 20 letech stejně. O tom to je a to je třeba si uvědomit. Pak si taky myslím, že jste s manželem ještě nevyčerpali všechny možnosti pro zachování Vašeho manželství, ale i na to musí být dva a chtít dva. Píšeš jen o impulsech z Tvé strany směrem k manželovi naznačujících, že mezi Vámi není něco v pořádku, žádné komunikaci, případně poradně atd. Ty musíš vědět, jestli chceš ještě zabojovat nebo ne (já osobně bych v tomhle případě bojovala).  Pokud ne, řekla bych to manželovi narovinu. Nejsem zastáncem paralelních vztahů - stává se z nich ve společnosti jakýsi standart.

Keisy, pokud se necítíš šťastná, přestup v klidu na jinou loď. Tak to prostě v životě chodí, pokud není co zachraňovat, tak to stejně nemá smysl. Je fakt, že za 20 let to s novým chlapem bude třeba stejné ale taky je možné že to tak nebude a ty se nebudeš užírat a říkat si, proč já tenkrát neodešla. a když to tak bude, tak prostě opět zvedneš kotvy a najdeš jiné plavidlo. Takhle to život přináší. Je blbost zůstávat v nefungujícím vztahu. Čeká Tě s novým partnerem nový život, tak vzhůru do něj ….

Ženský co to tady plácáte za blbiny? Jak překotvit a změnit plavidlo????? 20 Let vztahu se nedá jen tak hodit za hlavu!!!!!! Zapojte mozečky!!!!!!!!!

Samuraji, tak co začít u sebe? Tak má dalších 20let být s manželem, se kterým není šťastná a pak toho litovat, že promarnila čas a mohla být někde jinde, s někým jiným šťastná.

Racku, ono to není tak jednoznačné, jak se ti teď, ve tvém mládí, zdá.  

Zkus si to převést na své rodiče, mohly by být v tom věku. A mamča by se rozhodla odejít od táty jen proto, že už se s ním nudí. I jí by jsi poradila, ať si najde jiného?

Přece jen ta žena neudělala nic proto, aby ten vztah neumíral, nesala, že organizuje výlety, že koupila láhev vína na večer, zaplatila let balˇonem.

Nic takového, jen pasívně čeká, až to bude zase krásné. dokážeš si pžředstavit, že by tak každých pár let měnila muže jen proto, že ona si nedokáže vyplnit svůj volný čas?  

Tady se obávám, že chyba není na straně muže. Vždy jsou na to dva.  

Rodiče jsou o 20let starší a když odbočím od tématu, tak bych byla radši kdyby šli od sebe, protože si nerozumí.

,, Přece jen ta žena neudělala nic proto, aby ten vztah neumíral, nesala, že organizuje výlety, že koupila láhev vína na večer, zaplatila let balˇonem.

Nic takového, jen pasívně čeká, až to bude zase krásné. dokážeš si pžředstavit, že by tak každých pár let měnila muže jen proto, že ona si nedokáže vyplnit svůj volný čas? '' 

Tak to máš pravdu, to souhlasím, o vztah se musí pečovat jak o květinu.

Prosím tě, jak můžou zapojit něco, co neexistuje? Nám děti vylétly s hnízda před 18 lety a každý máme své zájmy. Máme čas na své koníčky, na své zájmy. Přece nebudu ženu nutit do svého koníčka, když ji to nebaví. Je zajimavé, že tady téměř ve všech tématech kňourají jen ženské. To se  tady fakt sešli jedna jak druhá. Větší snůšku feministických blábolů, jsem nikde jinde nečetl )) Jedna větší Horákyně, než druhá Přidat práce a je po zbytečných starostech.

Racku, copak já u sebe začal a snažím se své manželství zachránit, protože dlouhodobý vztah je vždy o dvou lidech, nikdy nejde jen o jednoho. ale co ty v Tvých letech můžeš vědět o dlouholetém vztahu, o tom, co ti lidé už mají za sebou, co spolu prožili a jak jsou na sobe fixování, to ty prostě nemůžeš pochopit. Nezlob se na mě ale nemůžeš… zkus si přečíst můj příspěvek v této sekci ….

stejne ale nevis jak se ten novy objev bude k tobe chovat za 5 let, kdyz si vzpomenes tak urcite kdyz si poznala manzela byl stejny jako ten tvuj novy objev ale za 20 let se urcite neco zmeni

Takže nakonec je to stejně na mě ale asi jsem nečekala nic jiného, je to jen o tom se správně rozhodnou že? Jen jsem myslela, že když tady je vždy v příspěvcích tolik odpověďí, že i mě se podaří najít radu…Ale tady jsou všichni záchranáři vztahů za každou cenu…. příklad Samuraj mluví za vše.

Keisy, já jsem sice rozvedená, ale úplně z jiného důvodu než píšeš ty.  

Vždy je to na každém z nás, z toho ti  nikdo nepomůže. Nuda je zabiják, ale je třeba se kouknout do vlastní kapsy, jestli si tam tak trochu nelžeš.  

Aby jsi potom nelitovala. Jinak držím palce, ať to zvládneš co nejlépe.  

Keisy, já si myslím, že má cenu bojovat o vztah, který trval dlouhou dobu a vlastně se skoro nic nestalo … je to jen můj názor, tak se do mě nenavážej. Prostě to tak mám. Co je špatného na tom, že miluju svojí ženu i po tolika letech a vaďí, když si smskuje s jiným mužem? Na tom přece nic tak děsného není, bojím se, že o ní přijdu a protože ji miluji víc než svůj život, budu o ní bojovat za každou cenu. Je to moje životní láska a chci s ní zestárnout. Co se Ti na tom nelíbí?

Samuraji, Samuraji, jsi ztracenej případ, nech svou ženu ať se rozhodne s kým chce být a Ty se s tím smiř. Třeba nejsi takovej supersamec jak si myslíš …

Keisy, mám z Tvých reakcí pocit, že jsi sem přišla, abys dostala jakési potvrzení, že uděláš dobře, když se rozhodneš odejít. Nestalo se tak a když, tak od mladších, bez zkušeností ze života. A Samuraj, ať už se vyjadřuje jak chce, je pro Tebe tady výhodou, protože on píše jakoby pohled z druhé strany.

Rozhodni se podle sebe, opusť klidný přístav … ale počítej i s tím, že můžeš i ztroskotat. Nepíšeš nic o tom druhém, proč je sám ve svém věku? Je vdovec? Protože to jediné by mohlo svědčit v jeho prospěch. To, že Tě umí "omotávat" rozhodně není zárukou do budoucna … a ani to, že si začal s vdanou ženou.

Myslím Keisy, že Tobě není co radit, Tvůj mozeček by to stejně nepřebral.

Samuraji, vím, ž tady jde o emoce, ale proč pořád operuješ s tím mozečkem? To mě zarazilo. Tvůj osud a vztah není vztah Keisy. Každý je zodpovědný za svůj život a za svoje svědomí. Každý je jiný.

Určitě je to zlom v životě, hlavně pro ženu, když děti opustí hnízdo. Žena jakoby ztratí náplň života. A teď je to na ní, jak se s tím popere. Jestli se uzavře do depresí a bude brečet, že život končí, není pro koho-co žít. Nebo se zaměří na sebe, začne žít naplno, věnovat se sobě a také svému vztahu- manželovi. Žena je zase svobodná ( bez srarostí o děti), tak může volný čas a prostředky využít pro sebe, kosmetika, kadeřník, zájmy, koníčky… A myslím, že taková žena se stane i zajímavější a přitažlivá pro svého partnera. Není už to jen ta ustaraná matka. Ti dva teď mohou využívat čas sami pro sebe, cestovat, zajít večeři, do kina atd atd. Vždycky je věc dvou lidí! Musí pro to dělat něco oba. Takže i Ty… Nečekat jen, co udělá manžel. A je třeba zase začít hledat ty společné cíle. Doteď to byly děti.

Děti neumřely, jen odešly z domova. A jednou přijdou ty společný vnoučata, třeba za několik let, ale ty můžou být nádherným cílem, kterého si budete společně užívat. Do té doby si můžete užívat jeden druhého. Nejsem proti novému vztahu, ale opravdu to bude jen na Tobě. Jak se říká nové koště dobře mete… A vše je růžové, krásné, připadáš si zase krásná, atraktivní, je o Tebe zájem. Znám to! S manželem si takl už nepřipadáš, zná Tě, všechno jste si už řekli.  Stereotyp. běžné starosti atd. S novým mužem je stále si co povídat. Ale jak se zde psalo, za pár let to může být stejné, ne-li horší!

Zkusila bych si zavzpomínat, co vše jste s manželem zažili, zážitky s dětmi, radostné chvíle… Píšeš, že je to hodný člověk, tak jestli tohle vše zahodit? Co synové, jak by to brali oni?

Nedávno jsem četla citát, že jaké máme manželství záleží i na tom, jakým jsme my manželem!

Zkusila bych určitě promluvit s manželem, říct co mě trápí, jaké mám pocity… Uvidíš jak se k tomu on postaví, třeba Ti řekne to co Samuraj, že o tebe nechce přijít a bude o tebe bojovat.

Opravdu je to jen na tobě. Ale názory zvenčí určitě mohou pomoci k zamyšlení, třeba z druhého úhlu.

Majky, moc děkuji za příspěvěk, je fakt, že se nad tím vším musím zamyslet. nejde si prostě hodit kostkou, není to jednoduché, dnes večer se chystám manželovi říci, že je v mém životě ještě i jiný muž a pak děj se vůle boží, ale déle to tajit nebudu. Nikdy jsem si nemyslela že budu já milovat dva muže. ale stalo se a musím to prostě řešit i když nevím jak. nějak se v sobě nevyznám.

Zdravím, možná už reaguju pozdě a zbytečně. Jsem tady za to mladé pako Takže je jasné, že s dlouholetým vztahem nemám zkušenosti, jen si ale myslí, že mezi lidmi jsou jistá pravidla, která by se měla dodržovat. Všeobecně by se tomu asi dalo říct třeba lidskost, nesobeckost či empatie.

Chápu, že nevíš a cítíš se zmatená, proto jsi asi přišla sem a položila jsi otázku. Holky na ni odpověděly moc hezky a taky ze svých vlastních životních zkušeností.

Podle mě má cenu za vztah bojovat. Mám pocit, že je to jediný způsob, jak mít dobrý a pevný vztah. Ono totiž když se za něj nebojuje a jen tak plyne, prostě je, tak dřív nebo pozděj začnou nějaké neshody, pak už to jen tak neplyne a člověk se stejně musí snažit. A když to jen tak nepustí, pak si myslím vztahu s druhým člověkem i víc váží. Nebo odejde a začne to zase od začátku jinde.

Samozřejmě že se člověk nemá zbytečně trápit, takže pokud přes veškerou snahu vztah stejně nefunguje, je lepší odejít. Jiná věc je, když ti druhý nějak ubližuje. Pokud tě ale jenom "nudí", pak bych se nejprve snažila něco s tím udělat.

Nikdo tu není za "mladé pako". Je to jen omluva pro některé nedomyšlené názory.

Já jsem to myslela jako vtip nebo spíš prostě jen konstatování, že jsem mladší. Takže mě to nijak netrápí. Prostě chápu, že životní zkušenosti mění postoje a nebo náhled na věci.