Téma: Trápím se chováním manželky a naším vztahem - chodím k psychologovi, manželka chce jen "provozní stav" vztahu

Všude je něco, nedá se na to ale svalovat kdeco. Třeba nynější manželčino chování.

Mimochodem - u chlapa taky nepředpokládám běhání po psychiatrech, ale spíš hledání řešení uvnitř svazku. To ovšem předpokládá oboustranný zájem. A pokud není, pak k čemu takový svazek je? Sám píšeš, že to odnáší i dítě, takže kvůli němu jistě není potřeba udržovat něco, co vlastně už není.

Ono je tezke posuzovat nejaky vztah nebo nekomu radit, kdyz zname jenom  nazor jedne strany. Treba bychom se od zeny dozvedeli neco uplne jineho.
Evidentni je, ze zena nema o vztah s tebou zajem. Kdyz tak casto "utika" s kolegy ze zamestnani, asi se dobre bavi. Jelikoz chce udrzovat jen "provozni" stav, mela bych vazne podezreni, ze si nekoho nasla, ale ten neni pro ni volny.
Meli by jste si promluvit a otevrene rict, kam se ma vase manzelstvi v pristich letech ubirat. Je docela mozne, ze se vase predstavy naprosto rozchazeji.  
Dalsi z moznosti je, ze vas vztah uz se stal stereotypni a zena si po materske dovolene chce trochu neco uzit. Ale na to, proc to tak je, se budes muset nejlip zeptat ji.

Nejvíce ji vyděsí opravdu Váš jakoby "trvalý" nezájem o vaši ženu  a současně zájem o jinou bytost. Možná i Vaše pozdní příchody s nádechem parfému (co si koupíte sám). A když řeknete, že a jdete z práce. Upozorňuji,  že to dělá divy. Ono na rajzy má každý spády, když má toho druhého jistého… ovšem když se objeví "jako" někdo nový - tedy pro vás "nová žena" - pohádková postava se výbornými vlastnostmi, veselé děvče…  dobrá kuchařka - tak vaše žena velmi rychle vychladne… stačí párkrát říct … já už jsem večeřel (ikdybyste si měl dát v marketu jen rohlík) a nevečeřet. nebo prohlásit u oběda … Šárka tohle vaří moc dobře… , ale hlavně se neprozraďte a nikdy ji to neříkejte - ukažte že i vy můžete mít ženských kolik chcete a že si na to čas najdete. přeji hodně štěstí!!!!!!

Nemyslím si, že v tomto případě je Tvoje rada dobrý nápad. Podle mě by toto byla pro manželku tazatele jen poslední kapka a z provozního stavu by se rázem stal stav rozchodový - rozvodový.

Tak, být na míste manželky, tak leckterá tohle vezme jako dobrou záminku a bere roha.  

O manželku se pravděpodobně nestaral, např. problémy se svojí se vměšující matkou neřešil, je zranitelný, žárlivý, labilní atd, jako opora nevypadá, sám se spíš kácí…

On má problémy sám se sebou, měl by řešit své chování a prožívání, nejlíp nějakou individuální terapií a pokud se pochlapí, může mít jiné reakce a může to ovlivnit i vztah. Pokud je takový jaký je, žádné kytky ani předstírání " známosti" to nespraví.  

Promiň, ale jste spolu 18 let a celou tu dobu, musela Tvoje manželka snášet časté návštěvy Tvé matky, která i po tak dlouholetém Vašem vztahu a manželství se Vám nebo Tvé manželce stále snaží radit - tudíž se plést do Vašeho života a soukromí? A to jenom proto, že Ty, ač jsi byl s touto situací několikrát konfrontován, tak jsi jí neřešil, neboť jsi měl pocit, že máš svých starostí o syna a zajištění rodiny dost? Tak pak se ale nediv, že pohár trpělivosti u Tvé manželky přetekl - já nesouhlasím s tím, že vina je pouze na její straně. Ona čekala, že jsi i její partner, ale Ty jsi se do toho raději zbaběle nepletl a teď se zbaběle hroutíš z toho, že by jsi mohl o manželku přijít.  

Přijdeš mi v některých věcech trochu málo samostatný a málo chlap. Neumíš si doma sjednat pořádek se svojí matkou a když Ti manželka oznámila, že se domnívá, že byste spolu měli udržovat jen "provozní" stav, tak Tobě k tomu chybí, že nedodala detaily? Co to znamená provozní stav je víc než jasné. Mimochodem sám píšeš o x letech Tvé nečinnosti. Tak začni jednat. V prvé řadě si promluv se svojí matkou - návštěvy ano, ale po vzájemné dohodě a rady ano, ale pouze pokud o ně samy požádáte, jinak ne. Jste oba dva dost staří na to, aby jste měli svá rozhodnutí a svůj život a Tvoje matka by to měla respektovat. Nemůže Vás pořád někdo vést za ručičku. To je podle mě první krok k tomu, aby jsi Tě začala Tvoje manželka znovu vážit. Druhý krok udělej to, že se uklidni, promluv si i se svojí manželkou a zkus jí třeba doma s něčím pomáhat, vem syna odpoledne nebo o víkendu ven, nemyslím na zahradu, ale třeba na kolo, nebo do zoo, prostě na nějakou aktivitu mimo zahradu, pak pozvi třeba manželku na večeři a povídej si sní, jen tak, jako když jste spolu začínali. Chápeš jak to myslím? Prostě začni jednat a zkus být takový, aktivní a se zájmem, jako když jste spolu začínali, aby jí to připomnělo ty "staré" dobré časy, kdy jsi o ní měl aktivnější zájem, než ten stereotyp, do kterého jste spadli. Já vím, že zajistit rodinu je důležité, ale stejně tak je důležité stále dávat najevo zájem o svého partnera a toto nenechat vyprchat.

Manželka toho zažila tedy hodně - smrt otce, potrat, to je velká zátěž. Vypadá to že jí nejsi tou správnou oporou, kterou od tebe čeká. Proto zřejmě utíká z domu a snaží se to ventilovat jinak. Tvoje deprese bere jako další zátěž, se kterou si ty sám nevíš rady. Jak píše Dany, také mi připadá že nejsi samostatný. Maminka v tom sehrála asi určitou roli. Myslím že jsi manželce hodně dlužen a teď máš jedinečnou příležitost ji to začít vracet. A co máš dělat? Poskytnout manželce čas, který potřebuje a začít víc dávat než brát.

Dany, Barča, Lištička a Inka v podstatě řekli to, co bych psala i já. Jen mě ještě zaujalo to "… z akce se skoro neozvala… ".  Nějak mi připadá, že jdu-li se někam bavit, není důvod každou chvíli volat domů a podávat hlášení. Stíhačky a stíhači dokážou zničit i vztahy méně problematické, než je ten váš. Zamysli se především nad sebou a rozhodně se vážně zachovej podle poslední věty z Inčina příspěvku.  

Diky vam vsem za nazory a podrobne odpovedi. Uvidim, co cas prinese.

Samozřejmě to je Tvoje věc, ale můj názor v tomto případě je, že jen pasivním čekáním na to, co přinese čas, se Vaše situace nikterak sama "nespraví" a tím si zpět manželku nezískáš, ba naopak = když něco chci nebo si přeji, musím pro to také něco udělat

Dekuji. Vyjadril jsem se ponekud nejasne.

Osobne se snazim situaci resit, coz je konec koncu i duvod meho prispevku zde, odpovedi a pokracovani v reakcich. Jeste jednou dekuji, kazdy nazor je cenny i kdyz chapu, ze nekdy je obtizne porozumet situaci a je to jen muj nazor.

Škoda, že nejsi víc sdílnější. Mám ráda, když se z dotazu stane pokračující příběh, když je to psaní si zde takové více kontaktní, byť anonymní. Také je to pro mě zajímavé z důvodu zpětné vazby a pak ráda čtu, jak se ten který příběh vyvíjí dál - někteří sem dokonce napíší, jak to u nich pokračuje dál i po delší době či po letech. To je pro mě hezké.

panM, to co popisujes pusobi hodne jednostranne. Chybi mi tam podstatna informace: Jak o manzelku pecujes? Cim delas jeji zivot zajimavy? Jak casto ji prekvapujes? Jak casto si stanovujete novy spolecny cil? Cim prispivas, aby ona dusevne rostla a aby se Vas vztah posouval dal?

Ja se neptam, na to, jak casto ji koupis malou cokoladu, (i kdyz asi bych se mel, jelikoz ani to nepises), ale ptam se na neco opravdu velkeho. Protoze pokud jsi vztah nepestoval, pokud vas vztah nerostl, coz je Tva odpovednost, pak je cas zacit myslet jinak.  

Nepteje se co manzelka udelala pro Tebe, ale ptej se, cos pro ni udelal Ty!

Ja nevim, ale z Tveho prizpevku mam dojem, ze vic hledis na sebe nez na manzelku. To ty ji musis davat pocit, ze je pro tebe vzacna, ale ne tim, ze ji nikam nepustis, ale tim, jake skutky pro ni vykonavas … casto.

A hlavne, Ty mas byt chlap, ktery ji dava bezpeci.  

Me kdyby muj manzel rekl, ze potrebuje doktora drive nez ja, asi bych se moc bezpecne necitil. Ty ano?

Předpokládám že Vám vrací to, jak jste se choval Vy, nic neřeší, je jí vše jedno.

Dobry den jeste jednou. Situace se vyvinula nasledujicim zpusobem. Po sezeni u psychologa mi bylo doporuceno, abych se vice otevrel a snazil manzelce naslouchat, pomohl ji a projevil zajem o jeji starosti. Zkratka byl oporou. Tak jsem cinil radove tyden (od sezeni s psychologem) a od doby, kdy se mnou manzelka zacala opet komunikovat.

V patek odesla na planovanou akci - hokej v hospode, popral jsem ji prijemny zazitek a aby se mi ozvala, az pojede domu. Vetsinou prijizdi kolem 3 hodiny rano a mivam o ni strach. To splnila. V sobotu jsme stravili spolecny rodinny den na vylete, ale mel jsem zvlastni podvedome tuseni, ze neco neni v poradku.

Nasledne jsem objevil komunikaci s tim, ze byla u "pritele" po skonceni hokejoveho zapasu a nasledne si domluvila navstevu u nej i na nedeli odpoledne, kde opravdu byla.

Mam dojem, ze uz toho bylo dost a zatimco ja se snazim, pracuji na sobe, ona ve chvili nejvetsi snahy o obnoveni duvery provede takovou zradu. Protoze vedela a vi, ze pro mne je nevera zasadni veci.

Bohuzel si opet nevim rady.

Dekuji.

Bohuzel se zda, ze jsi to zacal resit pozde a manzelka tuhle situaci vyresila jiz davno po svem. Ted to od Tebe bude chtit hodne trpelivosti a hlavne neprestat ve snaze o sebezlepseni.  

Zda to pomuze nebo ne ted ukaze jen cas a kapacita tve trpelivosti a vytrvalosti. Rozhodne ale nevidim cestu v konfrontaci. Tudy IMHO cesta nikdy nevede.

Spis bych chapal, ze manzelka mela duvod udelat to co udelala. Tim, ze ukazes svoji velkorysost je mozne, ze se k Tobe vrati, protoze to od milence nedostane ani nahodou.

Ale bude to pro Tebe tak ci tak moc tezke. Proto preji hodne sil.