Téma: Šílený život - od vybírání odpadků k jídlu až po sobectví odsouzeného partnera

Trochu zmatené psaní.... ale v první řadě by ses měla obrátit na sociálku. To, že jsi volila jídlo z popelnic pro dítě, je neskutečná nezodpovědnost. Ani bych se nedivila, kdyby se sociálka u Tebe objevila poté, co jsi tohle psaní vyvěsila i jinde.

Píšeš, že jsi spálila svoje oblečení i boty pro trochu tepla.... a já nevím, neděláš si z lidí blázny?

V jednom máš ale pravdu. Internet je plný zoufalých lidí, ale v první řadě se každý snaží si pomoct sám, žádají radu, vypíšou svoje trápení a co pro záchranu udělali... tady to ale postrádám...

Je mi Tvého dítěte neskutečně líto, trpí nezaviněně.... o Tobě ale pochybuju, nezlob se...

PS. Tak alespoň něco TADY

To, že jste pálila své oblečení a boty, abyste byli s dítětem v teple a že jste pro sebe i dítě vybírala jídlo z popelnic mi přijde, nejen šílené, ale - jak už psala Barča - i strašně nezodpovědné - hlavně vůči Vašemu synovi. Nevím, jestli Vám někdo na uvedenou adresu něco pošle. Spíš než abyste jen čekala, co Vám kdo pošle nebo dá, měla byste se sama snažit Vaši neutěšenou situaci aktivně řešit. Zajděte na oddělení sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě Vašeho bydliště a požádejte je o pomoc. Mohou Vám například pomoci s nalezením vhodného ubytování - třeba v azylovém domě pro matky s dětmi. Také se vydejte na úřad práce a požádejte o nějaké dávky. Jestliže bydlíte s rodiči, bude těžší dávky získat, ale zkusit to můžete. Pokud je synův otec uveden v jeho rodném listě, podejte k okresnímu soudu v msítě synova bydliště návrh na určení výživnho - výživné můžete požadovat až tři roky zpětně. Jestliže v rodném listě uveden není, budete muset nejprve podat žalobu o určení otcovství. Přeji Vám, abyste tohle všechno úspěšně zvládla - už kvůli Vašemu synovi, který si zaslouží klidné dětství a spokojenou mámu.

Jsem autorka článku a musím reagovat, protožeasi tím, že k internetu jsem se dostala jen díky rodičům a jelikož ho nijak neužívá, protože si to dovolit nemohu, at už si kdokoliv o mě myslí cokoliv.. je fakt, že to byl nějaký zoufalý nápad a  víceméně něco ze mě muselo ven a s nějakým soucítením jsem ani nepočítala,, a článek jsem napsala na  2 odkazy, které mě názvem přišly, že sem lidi píší právě zoufalé nebo jakékoliv životní příběhy a nestane se, že mě ještě přesně ty uvědoměly ženský, který reagujou vlastně ponejvíc kritikou na většinu článků a hrajou si na co a ještě překroutí  a řeší to, že jsem si to vymyslela atd.. pro mě je to něco šílenýho, vždyt oni si hrajou na nejchytřejší, ještě absolutně dokonalé matky, že ze mě udělaj případ pro sociálku a vlastně tímvyhrožují,, hlava mi to nebere, protože kdybych už asi neměla v životě za sebou věechno co mám, tak místo toho, že jsem vlastně ani od nikoho nechtěla peníze, nebo čekat, že mě bude někomu líto a něco nám dá.. poprosila jsem jen pokud má někdo něco pro mého syna, protože vím, že ta situace vyjímečná není, že někdo se i rád zbaví čehokoliv a já jsem v nikom soucit  anebo doprošovat se o radu a to mi prominte všichni, vždyt já sama vím, že jsem udělala spoustu věcí, které budu vědět do smrti, nejsem dokonalá matka, ale syna miluju, on miluje mě, možná právě, že oba máme hodnoty ne v penězích, ale milujeme se, a to, že jsem napsala, že jsme si obstarávali jídlo atd. nebylo že jsme lovili veverky, jedli schnilý odpadky, ale venku roste ovoce, zelenina, jsou ještě čistý studánky a potoky, a odpadky nejsou vždycky odpadky, nejedli jsme zkažený salámy z vyhozenejch igelitek, ale na vesnici asi jídlo tak neřeší, protože položí v ned. když odjíždí z chat, plný tašky jídla, jen aby to nevozili domů, že tady maji lidi slepice, zvířata a nás-já bych svýmu dítěti nic špatnýho nedala a to nepíšu kvůli tý snůšce kritiky, od těch paní chytrých.. kdybych byla měkota, a čekala po tom, co jsem napsala nějakou tu pomoc, musela bych se oběsit, ještě po vyhrož. sociálkou aještě jako bych článek zveřejnila po celým internetu a ne na 2podobné stránky, které jsou vlastně o živ. útrapách.. byla jsem z těch reakcí a klasicky, vždycky od ženskejch.. chlapi at už napsali cokoliv, třeba pochybovali atd, tak soudit někoho si odpustili, spíš se ještě v diskuzi popichovali a i když třeba nic neposlali, že brali, že jsem jedna z těch co řeknou cokoliv, aby si v něčem pomohli aspon mě v něčem pochopili a jsem jim všem za to vděčná a trochu mín lituji toho, že jsem článek napsala a čekala něco jinýho než to, že jsem si připadala jako totální macecha, ještě lhářka.. a je mi jedno co už mi kdo napíše, už to číst  nebudu.. přeju všem který si myslej, že v životě už maj všechno narýsovaný, jako já před pár rokama, at je nic špatnýho nepotká, ale nesudte nikoho, přispíváte do stránek o lidsk. neštěstích tak, že psychicky zlomený člověk, by nejspíš spáchal sebevraždu, takže já i jdyž nejsem vůbec dokonalá v ničem, syn je pro mě vše a já vím, že i já pro něj a vztah máme krásnej, přes vše nikdy nebyl nemocný, doktorku zná jem z prohlídek a očkování, je ve škole jedničkář, pohodovej hezkej kluk, kterej nepotřebuje k životu nejl. mobil a značkový hadry a já to samý, peníze jsou jen nutnost bohužel a já vzhledem k tomu, že neseženu práci, sociální rad, od soc. pracovnic nejsou opravdu pro mě a vím, proč to  píšu a o soc. systému a především některých soc. pracovnicích mám svoje mínění a to nic nezmění.. znova píšu, že jsem napsala jen o něco, kdyby se někomu nehodilo a mě by ted pomohlo.. protože dům je sice na vesnici, ale když mě bude 50, tak je asi jasný, že rodiče mám starý a ted díky nim a zahradě už v jídle nestrádáme, ale pomáhám jim sama a večer leckdy padám grogy do postele, když čas dělím mezi starost o rodiče, pomocí doma ale hlavně na ne malé zahradě a občasným přivýdělke a synem, který je na mě upnutý a nechci ho ještě zanedbávat v čemkoliv dalším, takže fotbal, vybijka, honěná, schovka, bojovky mě neminou ani 1den, ale to není stěžování,, takže ještě chci napsat, že díky většině za příspěvky  a komentáře, už nechci ani jednotlivě nic nikomu psát, chci jen, aby redakce můj článek stáhla a tímto vše ukončit a žít dál.. bez toho abych se nějak srovnal s tím, a je to moje blobost, že sjsem lhářka, podvodnice, zlatokopka a Pata asi zralej na dětský domov.. a jsem ráda i když jsem v životě podělala co šlo, nikdy bych nikoho nesoudila, nikoho nekritizovala a že mám city a rozum, abych věděla, že ten, co je ted nahoře, může bý za chvíli dole i kdyby si myslel, že jemu se nic takového stát nemůže.. a vidím, že jsou i lidi, který nemjí svoje problémy, protože já bych se ke svýmu životu nedokázala hrabat ještě a radit v životě druhý.. Spozdravem Cerná Lenka unava autorka článku Nikdy nem. býthůř

Tady je rubrika Věnuji /zdarma/ jsou tam hračky, oblečení, nábytek, spotřebiče, zkuste si něco vybrat:

http://www.mimibazar.cz/nove_fotografie.php?typ=4&order=1

nebo tady: http://www.nevyhazujto.cz/index.php?mod=home

Lenko, po klukách mi zůstaly nějaké obrázkové časopisy, knížky, autíčka... i nějaké oblečení mohu pro Patrika pohledat, ... tak když i toto málo by tvému synovi pomohlo, tak mu to ráda pošlu.... Držím palce, ať se ti objeví nějaká dobrá práce a váš život se změní k lepšímu.

Lenko, nejak jsem nepochopila vasi reakci. Napred sem napisete  takove volani o pomoc, ktere jednoho vezme za srdce,  a kdyz se vam nekdo snazi podat pomocnou ruku, zkritizujete ho. Vim, ze je asi tezke, si pripustit, ze potrebujete pomoc od socialniho oddeleni. Kdyz uz jste udelala tu chybu, ze jste naletela svemu priteli, myslete na sveho syna. Ted je maly, ale za nedlouho bude mit problemy. Deti dokazi byt mezi sebou krute. Mela by jste se snazit syna zabezpecit vsemi moznymi dostupnymi zpusoby, obehnout vsechny urady a zjistit, jaka pomoc vam nalezi. Je krasne, ze ho milujete a on vas, ale jenom z lasky se zit neda. Ja na vasem miste bych v tehle situaci asi hodila veskery stud stranou.  Pisete, ze jste z vesnice.  Neni to jednoduche, lide vidi sousedum do talire. Ale tohle by mi bylo jedno, jde o vas a o vaseho syna.
Budu se snazit vam jeste pred vanoci poslat alespon nejake hracky, at ma Patrik aspon radost pod stromeckem. Drzim vam palce a zustante silna!!!