Téma: Přítelkyně je extrémně vybíravá v jídle

on je dost zasadni rozdil v tom jestli neco neji, nebo nechce jist... ja treba nesnesu tepelne upravovany ovoce... treba ovocny knedliky do sebe nedostanu, aniz bych nemela zaludek desetkrat naruby :P a vyzvracet jidlo pred "tchyni" zpatky do talire, to uz se snad radsi omluvim, ze to proste nemuzu jist :D pokud se ji ale z daneho jidla nedela spatne, jen ho nechce, je to opravdu rozmazlenej fracek (to jsou ty deti co zacnou hystericky jecet ze nebudou jist to co dostaly a maminka pribehne misto s vareckou se susenkou) ... a v jejim veku nevim nevim, jestli s tim jeste mas sanci neco udelat... zkus si s ni promluvit, ze te to mrzi a ze se pak stydis privest ji domu...

Nedavej ji co vari mamka ale co udelas ty to pak zena oceni. To ze toho polovinu neji takova uz je hold doba a neudelas s tim nic, leda ze by jsi na to mel kuraz a zmenil ji Na zeny je jednduchej recept ... Kure, smetana a smes bylinek.

Babička mi říkávala, že  "Doma jez co chceš a jinde co Ti dajů" a měla pravdu. Tečka.

Tak určitě samozřejmě záleží na tom, zda přítelkyně jídlo opravdu nejí, nebo to dělá tak trochu neschvál. Ale za sebe se jí musím docela zastat, protože já osobně třeba moc nejím maso (ne z nějakého přesvědčení, ale prostě mi moc nechutná) a obecně třeba moc nemusím těžká jídla, která se na podobných návštěvách vaří (knedlo vepřo zelo, smažený řízek apod.). A věř mi, že na návštěvách u příbuzných svého přítele jsem zažívala doslova muka, protože mne vždy uctili řízkem nebo pečeným kuřetem a já se cítila hrozně, že bych to třeba nesnědla. Naštěstí jsem si vždycky mohla nandat, takže jsem to řešila malými porcemi, případně nenápadným přeskupením z mého talíře na přítelův. Takže pokud přítelkyně má něco podobného a nandává jí jídlo tvoje máma, tak je podle mě lepší, když na rovinu řekne, že nechce, než aby se v tom hrabala a ve výsledku stejně nic nesnědla. Samozřejmě nemůžu říci, jak to je u ní, ale u mne to rozhodně nikdy nebylo myšleno jako projev neúcty, jen prostě nedokážu (asi narozdíl od jiných lidí) sníst něco, co mi opravdu nechutná. A rozhodně si nemyslím, že když člověk nesní všechno, co se mu na návštěvě dá, zamená to, že je to rozmazlený fracek a člověk by se kvůli tomu měl s ním rozcházet apod. To mi přijde docela přízemní.

Na tvém místě bych se pokusila o tom s ní promluvit. Holt každý nemusí milovat jídla, která se v některých rodinách považují za to nejlepší jídlo na světě:) Já mám radši těstovinový salát, rodiče zase preferují řízek nebo to knedlo vepřo zelo. Každý z nás je jiný a v tom je ta krása. Mým rodičům také těstovinový salát nechutná a nemám jim to za zlé ;)

   Tak to si musím zapsat, až budu jednou tchýňa a synek pozve kytku k nám, co papá.  Ale je fakt, že jsem o tom takhle nikdy neuvažovala, jinak já jím vše. (kromě dušené kapusty)

Nevím, co si pod tím mám přesně představit, protože sice znám lidi, kteří opravdu tohle a tamto nejedí a ani se nenamáhají ochutnat. Jenže taky znám i trochu něco jiného.

Sama jím prakticky všechno, jsem vychovaná tak, že je neslušné jídlo odmítnout aniž bych ochutnala a rozhodně nejsem vybíravá.

Jenže má bývalá tchýně měla přesně ten pocit, že jsem neskutečně vybíravý člověk a ono tak asi i vypadalo. Skutečnost byla taková, že jsem u ní po vlastní ochutnávce nechtěla jíst hovězí maso, řízky, rizoto, špenát apod.

Ne, protože bych to opravdu nejedla, ale problém byl v přípravě. Maso na omáčku vždycky rovnou vařila, nikdy ho nezatáhla a tak bylo maso smradlavé a bez chutě...u vepřového se to dá, ale u hovězího je to tragédie, řízky byly vždycky připálené a plné oleje, totéž ostatní jídla, všechno se topilo v oleji, do špenátu dávala špek, aniž by ho skutečně vysmahla, atd. Takže proto jsem ta jídla nejedla, protože se mi prostě dělalo špatně.

Ale musím také říct, že dělala vynikající ovocné knedlíky, jen mi je nesměla utopit v másle a ještě pár opravdu dobrých a chutných jídel. Ovšem vcelku to vypadalo, že téměř nic nejím.

Takže bych se pokusila zamyslet nad tím jestli je opravdu tak rozmazlená, což nevylučuji a nebo má proto prostě jiný důvod.

Ještě bych dodala, že partner byl na její jídlo zvyklý a na začátku to moc nechápal. Pochopil po první dovolené a i on pak začal mít stejný problém.

Hahahaaaa to mi pripomina maminku meho ex. Ta varila tak strasne, ze muzu s cistym svedomim rict, ze jsem horsi jidla nikdy nejedla(a to byla ve skole opravdu silne podrumerna jidelna).

Vzhledem k tomu, ze jsem ale vychovana v tom snist, co mam na taliri a prislo by mi neskutecne blby rict, ze neco nejim,, kdyz to delala kvuli mne, tak jsem snedla vsechno.
A to musim priznat, ze kolikrat se mi fakt zaludek u obeda nekolikrat otocil. Resila jsem to tak, ze jsem pokud jsem zrovna prisla, tak jsem rekla, ze jsem jedla i za cenu, ze budu mit hlad a pakud jsem tam byla dyl, tak jsem si davala opravdu minimalni porce, ze ktere jsem jeste pulku preehodila k priteli na talir s tim, ze uz nemuzu...

Nikoho jsem ale neurazila a jidlo jsem vzdy pochvalila(coz byl taky problem, protoze z presvedceni nelzu, takze jsem si musela vybrat nakou cast, ktera se preba jist dala...). Podle me je to slusnost, pokud me nekdo hosti, to snist. 

Ale zase pokud neco opravdu nemuzu pozrit, treba maso, spenat nebo tak, tak staci prece slusne rict "Moc dekuji, ale ja si to dam bez spenatu" a ne stylem "fuj, to nejim...!" 

maminka má asi pravdu .... ostatně maminky mají vždycky pravdu.

Možná by neuškodilo na týden přítelkyni zavřít bez jídla. Vzpamatovala by se

Já si myslím, že je chyba na obou stranách. Já taky hodně věcí nejím, a proto raději nikam nechodím. Nicméně tvoje matka by mohla být tolerantnější a zeptat se přítelkyně, co má tedy uvařit, aby jí vyhověla a ne jí nutit něco, co opravdu nejí a z čeho se jí dělá zle.