Téma: Přítel se mi věnuje stále méně

Jste mladá a váš přítel předpokládám také. Pokud se vídáváte o víkend, měli byste si co říci a bavit se o všem možném a ne prožívat nudu. Možná, že je přítel z práce mezi lidmi utahaný, unavený, že pak nemá náladu se bavit, že je umluvený. Možná se chce odreagovat u PC, být chvíli sám se svými myšlenkami. Pokud je to ale stále dokola stejné i po odpočinku a nemáte společný zájem, tak si o tom promluvte, zda to také cítí a vidí stejně, a jak si představuje, že to půjde dál. Je potřeba, aby věděl, že Vás to trápí a pokud Vás má rád bude se snažit to změnit.

Když to je ten problém, že je to takhle pořád přijde mi že už ho to prostě nebaví třeba dnešek, ozval se sám? ne? ani na dobrou noc nenapíše, prostě z jeho strany už není vůbec snaha, nevidím ten zájem, myslím, že ho ztratil. Když se k němu přitulím a řeknu, že je to zvláštní, že bych to chtěla tak a tak, tak on to prostě neřeší, řekne at nezačínám, že se nechce hádat a že neví co změnit. On tvrdí, že je spokojen. já jsem prostě jen pořád naivní a chtěla bych to jako na začátku, možná je celá chyba ve mě Vím, že můžu mít jiný kluky(nechci nijak machrovat), ale prostě držím se tohodle a nechci ho opustit, miluju ho. Ale mám pocit, že jediná kdo se snaží jsem já vždy už se ani nezajímá co třeba dělam, prostě nic. Ale jediné kdy dokazuje, že je můj přítel je když se někde bavíme a jsou tam cizí kluci, to děsně žárlí.. tak snad mě má ještě rád. Nemůže být chyba vážně ve me?

Když začínáte pochybovat a hledat chybu u sebe, tak to není Moc dobře. Většinou bývá chyba na obou stranách. Je důležité se o věcech bavit, o tom, co a jak cítím a druhý by měl partnera ujistit o své lásce, o tom, že s ním je rád a že ho miluje. Možná je to vývoj vašeho vztahu, ta prvotní zamilovanost je pryč a přichází denní všední život, ale neměla by to být nuda. Záleží, jak přítele znáte, jakou má povahu a co jste ochotna tolerovat, s čím jste schopna žít. Pokud zde kladete tuto otázku, zřejmě, to není to pravé ořechové. Mluvili jste spolu i o případném rozchodu? Žárlivost není zrovna ten nejlepší důkaz lásky.  

Ano, už jsem mu to naznačovala, ale to se rozbrečel, že o mě nechce přijít, že mě miluje. Hodně lidí co nás opravdu zná mi vyčítají, že jsem se mu měla ne naučit říkat na začátku, že akorád trpím a on mě má,, ochočenou,, což je trochu pravda musím přiznat. chová se jak chce, ajk má zrovna náladu. Už ho znám řekla bych dobře a dokážu vždy odhadnout jeho reakci, proto taky už vím, že řešit to, že já nejsem už tolik štastná nemá cenu.. on se naštve, že to řešit nebude, že jemu to vyhovuje. nebo když se ho zeptám jestli mě ještě miluje, urazí se, že to přece vím moc dobře a když mu odpovím, že už to právě tak moc nevím tak se ještě naštve, že teda neví co ještě dělat.. ale on právě nedělá nic, necítím z něho tu láskua když už jo, a je to někdy vážně krásný, tak to hned vzápětí zmizí, protože se třeba vůbec nezajímá, skoro neozývá, jako bych zase nebyla. ptala jsem se ho jestli se treba nechce ještě pořádně bavit, že je mladý a jestli nechce být sám, aby si mohl užít a to je taky špatně.. je zle když se zeptám, protože to nechce. tak já nevím, najednou jako bych ho neznala

Takovej mladík(chlapi dospívají později)není na opravdovej vztah ještě připravenej, jako by Tě fakt měl jen na...... víkendy. A jak podotkla Pavča-žárlivost teda důkaz lásky opravdu není.. ! Vážně se nauč říkat ne. A hlavně(častá "vlastnost" nás, ženských)se neobvniňuj-přesně tam to už míří a byla bys brzo 1 z těch, které k takovému myšlení "chlap"(ještě jím zcela není)dohnal.

Nemám co mluvit do toho, co máš dělat, ale očividně Tě "nebere". My se taky s přítelem vidíme převážně o víkendech, ale DENNĚ si píšem, bo jsme si vzácní. A říct mu, co a jak si třeba  představuju nebo přeju a on to nazvat "řešením" a že se nechce hádat(co to jako je? Copak tohle je námět na hádku.. ? ), tak..... ale tohle by neřekl, můj milý je dááávno dospělý. A ještě se naštve(? ! ? ), když mu řekneš, že se Ti něco nelíbí... ? No, je vidět, že musí, chlapec, nejdřív dospět. **********Víš, skoro vždy zůstat se svou první láskou, se kterou jsme od nějakých -nácti=nemít to srovnání, nevědět, co chci a jak to chci. Ale to je jen na Tobě...

Souhlasím s holkama. Na Tvém místě bych byla víc pasivní, tzn. nepsat, nekontaktovat, neřešit, nepřepínat.....

Holky děkuju.. je mi na nic. sem pořád ten snílek co se dívá přes růžové brýle. řekla jsem si, že já už mu ted schválně první sama od sebe nenapíšu a uvidím jak bude reagovat. jestli si toho vůbec všimne.. a uvidíme jak to dopadne. sem ale bohužel pesimista a tak to moc dobře nevidím. i když bych tak moc chtěla. nevím co dělat, abych na nej nemyslela, abych neměla nutkání mu psát. nebaví mě jít nikam za nikým.. chjoo. já vím, že je mi teprve 21, jsem mladá, ale chci mít jistotu, chci mít přítele jako oporu a pocit, že s ním můžu počítat do budoucnosti. copak je to tak moc??

  Moc to není, ale musíš si najít chlapa, který si Tvé lásky bude vážit a bude oplácet stejnou kartou. Plnohodnotný vztah není jen brát, ale hlavně dávat. Klidně budu vařit, prát, uklízet, dělat pomyšlení, ale potřebuji zpětnou vazbu, jinak to nemá cenu. A vše je o komunikaci, né se chytnout prvního a hurá mám vztah, musíš hledat kvalitního i kdyby to byl až dvacátej týpek, ale musí Ti sedět.

Ale já nechci jinýho.. chci tohodle.. chci, aby to bylo zase jako dřív, chci, ab se semnou bavil, smál, hrál.. Nechci nikoho jinýho, miluju ho, celý dva roky a nechci hledat někoho jinýho Nemáte nějakou radu jak toho docílit? aby se semnou o všem bavil? nebo co dělat, abych poznala jestli mu stojím ještě za to.. nechci to vzdávat bez boje, vzdát to bych asi ani nedokázala.. býtbez něho? nee...

  Chtít musí on a připadá Ti že by chtěl?   Mě tedy ne. Chlap který miluje se chová jinak a nikdy žádného chlapa nepředělávej, on musí být kvalitní ze své podstaty a né že si ho uděláš k obrazu svému. Toť můj názor.

No tak to je dobré!! On nic nechce měnit, on je tak spokojený ON..... je pěkný sobeček že? Velkým důkazem, jak Tě miluje je skutečnost, že během týdne Ti ani nezavolá, jak se máš, jestli jsi v pořádku... Vůbec mu nechybíš holka. Kdyby se s Tebou slehla zem, patrně by si toho vůbec nevšiml. Ano úchvatný důkaz lásky.  Má Tě jen jako inventář.

Tohle opravdu chceš? Sundej si růžové brýle šípková růženko. Kluků je habaděj, ta ses upnula na iluzi.... Máš na víc kočko, věř tomu. Už tam někde na Tebe čeká něco mnohem lepšího... tak se probuď!!

" Já se měnit nechci a nebudu, řekl pařez "

To už mu nemám dávat šanci? nějak si s ním zkusit promluvit? Mám od něj odejít? ale vždyt ho miluju, jak můžu opustit milovanou osobu? jak? vždyt to snad ani nejde holky? co by jste dělali na mém místě.

A moc děkuju, že to semnou takhle řešíte, vůbec se naznáme, a takhle mi pomáháte, i když se mim to po pravdě teda nečte nejlíp, ale i tak mi to pomáhá, že se můžu takhle,, vypovídat,,

Děkuju

Podívej. Znovu jsem si přečetla Tvůj dotaz nahoře. Ty máš z vašeho vztahu negativní pocit, už to je známkou, že je něco špatně. Vztah musí být vyrovnaný a harmonický. Jste spolu teprve 2roky a žijete ne spolu, ale vedle sebe, jako manželé po 20ti letech . Nuda, stereotyp, bez jiskry. No nevím nevím. Já mám prostě pocit, že Tvůj přítel váš vztah bere nezodpovědně a víkendově. Spíš mi to připadá, že Ty jses na něj upla víc a on Tě bere víc jako "kamarádku". Problémy jsou od toho, aby se řešily. On řešit nechce, aby nedošlo k hádce. Čili zde vidím, že vy jste vaše problémy řešili křikem a hádkami? Ale tak se to přece nedělá... Je třeba si v klidu sednout, probrat, vyslechnout jeden druhého, jak to vidíš Ty ze svého pohledu, on Tě musí vyslechnout, a pak řekne on, jak vidí problém ze svého pohledu, Ty ho vyslechneš a dojdete k určitému kompromisu. Pokud je zaseklý a nechce řešit, je to špatně. Pokud s Tebou tedy nechce problém probrat, napiš mu dopis, vypiš mu tam vše, co Tě trápí, co Ti vadí. A hlavně dodatek, že pokud ani nyní nepřijde sám a nebude mít zájem si v klidu promluvit, a vyřešit, rozejdeš se sním. Na tom trvej. Buď mu to dojde, nebo je konec. Je mi líto, ale pouvažuj trochu. Představ si, kdyby jste se náhodou vzali, měli mimčo, a on nebude nic řešit, bude hrát mrtvého brouka. K čemu takový vztah?? Ty potřebuješ muže, o kterého se budeš moci opřít, na kterého bude spoleh. Tvůj přítel mi spíše přijde, že si chce ještě užívat, nevázat se. Ještě asi nedospěl.

A pak, on opravdu není jediný kluk na světě, rozhlédni se kolem, jistě se najde nějaký, co Tě bude nosit na rukou... Moc jses na toho tvého upla.

Takže své jsem napsala, držím palce, život utíká a na nikoho nečeká, na to nezapomeň... Pa

Víš, člověk na vše musí přijít sám, musí se spálit, musí se zklamat..... aby přišla ta poslední kapka, kdy si řekne:Tak dál už ne. Ale to chce i mít sebevědomí a úctu a vědět, odkud pokud. Tohle asi u Tebe ještě nenastalo a nebo se nenakupilo dost(pro Tebe) toho, co Ti tak vadí. Jestli to má přijít, přijde to...

Člověk zjistí co měl až když o to přijde. To je pravda a taky jediné řešení, pokud si ho chceš udržet. Přestaň ho kontaktovat, nevnucuj se mu, ignoruj ho. Klidně se s ním i rozejdi. Řekni mu že už dlouho nejsi šťastná, že ses mu to snažila říct, ale že tě  ignoroval, a že už takhle prostě nemůžeš dál. Pokud tě miluje a jen si zvyknul že tě mám i bez snahy, probere ho to a bude z něj zase ten pozorný, milující chlap jako na začátku, když se snažit musel. Pokud to s ním nepohne, znamená to, že pro něj nic neznamenáš - a uděláš nejlíp, když ho pustíš z hlavy a najdeš si lepšího, který tě bude mít opravdu rád...

Holky, dneska jdu na to.. ud vše nebo nic.. rozhodla jsem se.. nachystám večeři, vínečko a prostě si o tom popovídáme. držte mi prosím palce co to jde.. vím, že jsem naivní a chci, aby se to urovnalo, ale do prdele mu nepolezu. Otevřeli jste mi oči a dnešek rozhodne..