Téma: Přítel mi nepřinesl žádný dárek k narozeninám a Vánoce odbyl dárkem za 200 Kč - je to hulvát a lakomec?

11.02.2017 14:44
Uživatel: Janinka
Věk: 39

Město: Znojmo

Odpovědí na téma: 12

Text:

Dobrý den.

Potřebovala bych znát váš názor, radu. Asi budu můj problém popisovat moc zeširoka, ale potřebuji uvést určité souvislosti, tak děkuji předem vám, kteří se prokousáte tímto čtením až do konce.

S přítelem jsme se seznámili 08/2016. Mám ho ráda, myslím, že i on mě, rozumíme si, máme podobné koníčky a náhled na život, je velmi chytrý, studnice informací, máme si stále o čem povídat.

Vídáme se 1x, vyjímečně 2x týdně, jednak z časových důvodů a taky jsme oba založením tak trochu samotáři, takže nám to takto vyhovuje. Tím pádem by se dalo říct, vzhledem ke společně strávenému času, že se moc dobře ještě neznáme.

Kromě několika úvodních schůzek - procházky, sednout si na kafe, trávíme společný čas výhradně doma. Nějak mi to nevadí, jsem pecivál, ale občas bych si někam mezi lidi vyšla. Ještě musím říct, že mi přišlo chování přítele trochu zvláštní. Těžko popisovat v čem, příčinu vysvětlím později.

Během doby strávené společně měl přítel několikrát poznámky typu, že je něco drahé, že tento měsíc vyjde s výplatou taktak, že si něco nemůže dovolit a podobně. Znám jeho plat, on zná můj. Má dle mého názoru nadstandartní příjem, i když také velké výdaje.

Je 2 roky (02/2015-02/2017) rozvedený, všechno nechal manželce. I tak mu ale po zaplacení nutných měsíčních výdajů (nájemné, hypotéka, výžívné na děti) zbyde na živobytí cca 15.000 Kč. Já mám plat mnohem nižší, ale jsem schopna ušetřit, hlídám si výdaje.

Zádrhel přišel kvůli narozeninám. Máme je ve stejný den, navrhla jsem, že se vzájemě pozveme na večeře, souhlasil. V den našich narozenin jsme se domluvili, že se potkáme v restauraci. Dorazil bez dárku, bez kytky, ani čokoláda, prostě s prázdnýma rukama. Já jsem mu samozřejmě dárek přinesla. Nedokázala jsem zakrýt zklamání, řekl mi, že mi dárek chtěl dát až o víkendu, že to tak u nich v rodině dělají, v den narozenin si popřejí a o víkendu slaví. Chápu - částečně. Nedalo mi to ale, pak jsem mu v SMS napsala pár věcí, mimo jiné, že mi přijde neslušné k narozeninám nedat ženě květinu, to že pořád sedíme doma.

Také jsem napsala, že nemám problém se na různých aktivitách - kino, výlety, jídlo v restauraci podílet finančně i já, nevadí mi to, připadá mi to takto správné. Omluvil se mi s tím, že mě nechtěl svým jednáním nějak zklamat, zranit a také mi řekl, že má pravděpodobně Aspergerův syndrom, kvůli němuž se asi částečně chová tak jak se chová. Příznaky a projevy Aspergerova syndromu jsou zde.

Po tom, co jsem se to dozvěděla, jsem si o tom přečetla více, snažím se chápat, v čem jsou tito lidé jiní. Mimo jiné jsem se dočetla, že tito lidé také nechápou význam dárků. Takže se mi částečně ulevilo, ale pořád mi v hlavě hlodá, zda-li prostě není jen hulvát a lakomec. Rozebírali jsme ten jeho problém a domluvili jsme se, že na sobě bude pracovat a že i já budu tolerantní.

Během našeho vztahu jsem mu nakoupila pár drobností, jen tak pro radost, dárek z dovolené, on ale ne, úplně zpočátku vztahu 2x růžička, mrzí mě to.

Přicházel čas Vánoc, dárků, shodli jsme se na tom, že si nebudeme dávat žádné velké dárky, řekla jsem mu, ať si nechá poradit, když je v těchto věcech takový bezradný. Pak se mi dostalo dalšího zklamání. Do mého vánočního dárku investoval asi 200 Kč.

Vím, že se láska, nebo to jak mi na někom záleží nedá vyjádřit penězi, ale určitou spojitost to myslím má, možná to vidím nesprávně. Pro každého je asi pojem malý darek něco jiného. Chápala bych takový dárek od člověka v nějaké tíživé finanční situaci a vážila bych si ho, ale v jeho případě mě to urazilo, že do mě investoval částku malého nákupu potravin. Možná je ještě pravda taková, že prostě peníze nemá, neboť je opravdu utratí, rozhází, nepřemýšlí jak ušetřit, jak jsem tak nějak vysledovala. Už jsem ale neměla sílu to rozebírat, ten dárek. O to to bylo horší, protože jsem měla pocit, že jsme si tyto věci už vyříkali. Je mi moc nepříjemné s ním o tom mluvit, otázka peněz je velmi citlivá a nechci, ať si myslí, že očekávám, že mě bude zahrnovat dary a zvát na večeře, platit dovolené, toto opravdu nečekám.

Nechci o tom s ním mluvit, protože já sama jsem měla vzah s mužem, který nepracoval, využíval toho, že já se vždycky postarám, ten pocit, že mě využíval byl hrozný, nechci aby si myslel toto o mě, protože to tak není. Blíží se sv. Valentýn, tak nevím, jestli se mám dopředu smířit s tím, že tento svátek pravděpodobně přejde bez povšimnutí, nebo jestli se nechat překvapit. , nebo přítele trochu " nakopnou" a připomenout mu to. Vím, že je to svátek mnoha lidmi neuznávaný, ale já ho beru jako možnost si udělat hezký večer. Slíbil mi, že vyhledá psychologickou poradnu, aby se se svojí odlišností naučil lépe pracovat, ale zatím nic, řekl mi, že si myslí, že to zvládá dobře.

Potřebovala bych radu, jakým způsobem si s ním popovídat o té finanční stránce, protože se nemohu zbavit pocitu, že to není jen o jeho "poruše", ale že je jednoduše lakomý sobec, který si své peníze nechává jen pro svou radost. I když tak nějak vnitřně cítím, podle toho, jak se ke mě chová, že je prostě jen "moula s aspergerem", ale nějaké pochybnosti tam jsou.

Děkuji moc všem za názor a radu co s tím.

Odpovědět

(0 lidí)

(0 lidí)
Stránka otevřena 2844x Předchozí téma | Další téma

Původní název příspěvku před úpravou administrátorem: Přítel a jeho vzah k penězům a dárkům