Téma: Přítel mě ponižuje, vyčítá, nadává a žárlí - nevím jestli ho ještě miluju

Text uživatele:   Pryč od něj, vem nohy na ramena a odejdi od něj, jinak z tebe udělá trosku. Je to hysterický parazit se sklonem k násilí. Na nic nečekej a ukonči to.

Text uživatele:      http://www.youtube.com/watch?v=GiOr-FfX1QQ

Text uživatele: Tak, jak píše julie, tady tě nic hezkého nečeká

Text uživatele: Počítám s tím, že já budu ta největší mrcha až ho opustím. Jen mě mrzí, že někdy se chová tak nádherně, říká mi, jak mě miluje a pak se chová tak strašně

Text uživatele: Nemůžeš být mrcha. Vztah je risk a každý má právo se svobodně rozhodnout že chce z toho ven. Nemáš sebemenší důvod zůstávat s člověkem,  který Ti odebral důstojnost a stala jsi se jeho majetkem. Potřebuješ svůj prostor stejně jako on a pokud není ochoten toto přijmout, tak časem ti to vodítko ještě zkrátí.

Text uživatele: Myslím, že ve 20 letech Tvůj život teprve začíná, takže je vcelku jasné, že si najdeš někoho jiného, s kým budeš šťastnější. Nemá cenu "plácat" se ve vztahu, ve kterém člověk není šťastný. Na to je život moc krátký.

Text uživatele: 

Moje milá, nedávno jsem četla knihu od Danielle Steloovej. Ne zamilovanou, to právě ne. Byla o domácím násilí. Zapoměň na to, že tě miluje. Postupne te úplně ovládne a z tebe zbyde ubrečená troska, úplne te zbaví sedevědomí. Je hrozné co umějí silné povahy udelat s tema ostatníma. Nebo te žádám zajdi si k psycholožce. Ta ti řekne, že to není normální, a co je nejhorší, bude se to zhoršovat. Neveř, že to přestane, nenech se učíčíkat, protože skončíš zle. Jestli chceš tak ti seženu název ty knížky od Steelovej, je tam dopodrobna popsaný celý jeden, dokonce dva příbehy manželství, s agresorem. Jestli si myslíš, že přeháním tak nedělej nic. Je to jen na tobe. Jsem slovenka, tak mi promiň mé chyby. Anna

Text uživatele: 

Dobry den...mohla bych poprosit o nazev te knihy?...Jinak bych chtela rict, ze muj pritel s kterym jsem take rok me take ponizuje...hlavne ..kdyz se opije...ja ho moc miluju...nedokazu odejit...a hlavne uz si zacinam myslet, ze jsem opravdu tak strasna jak mi porad rika...Jana

Text uživatele: 

Mám úplně totéž :) Přítele miluji a moc, ale to, jak mi ubližuje tím omezováním, je už hrozné... teď naposledy mě seřval za to, že jsem si psala s kamarádem a už asi 3 dny se mnou nemluví. Kam tohle vede?

Text uživatele: 

Tohle je přímá cesta do pekla ... tam to vede .

Text uživatele: 

víš co mám uplně to samé ,ale do puntíku mám přítele jsme spolu rok a cokoli udelam tak je špatně,neustále mi hraje na city a já mu na to skáču byla sem s  tim i u  psychiatra ,ale řekl mi jen ať ho nechám ,ale to já nedokážu,snažim se  s nim o tom mluvit ,ale nejde to vždycky mě něčím odkopne tak ,že nevím co na to říct! pořád čekám ,že se změní ,ale co je horší...důvěra se mi nějak strácí důvěra v  to ,že to bude lepší :/

Text uživatele: 

Mam to same ze zacatku byl mily aby me dostal vlastne mi prijde ze se choval tak jak ja jsem chtela respektive choval se podle toho co mi chybelo v predchozich vztazich. to se postupne zhorsilo hadky citove vydirani vydirano sebevrazdami neustale kontroly mobilu a neduvera. co 5 min jsem se mu musela ozyvat z prace. s kazdym kolegou co jsem se bavila sem hned spala neustale mo vyhrozoval ze ode me odejde chtel dokazovat velkymi gesty lasku. vynucoval si sex. jsem z toho na prasky nadava mi rika mi jak lituje ze spolu jsme atd. uz me chytl i pod krkem a to v 5 mes tehu. driv jsem ho milovala dnes (03.10.2018) uz je to spis zast. jenze spolu mame mimco ktere si vicr mene taky narosilo diky vydirani ze ode me odejde. nelituju toho ze mam toho prcka ale toho ze teď nemuzu nic malemu sou dva mesice skoro neapim pres den malej jen place pritel chodi fo prace na cely den ale ja uz nemuzu porad posloucham jak s nim nespim mam dva mesice po porpdu a sex me boli ale to ho nezajima. ani to ze bych take potrebovala odpocinek. v noci vstavam 3 k malemu usina na 9 pak se po par hod budi a v 7 uz nespi. tak jdu s malym jinam aby mohl ritel spat. staram se o domacnost o vse a jsem ry nevdecna nemam k nemu uctu. ze chodi do prace. je tohoo moc vic vseho. nemluvim ani o jeho chovani kdyz jsme ri porodu malem vykrvacely (on tam nebyl uz jsem lezela v nem.) a ja si po noci na jip precetla dost hnusne zpravy. jenze mam strach odejit. driv jsem byla zenska co se s tskovyma floutkama vyporadala snadno a poslala je nekam. proc s nim ne nevim. je zadluzeny  neustale posloucham kdyz zvysim jemne hlas kdyz je na me rotivnej co si vlastne myslim s kym si myslim ze mluvim a ze uz me ma dost ze radsi bude sam a platit aliky. nez aby byl s nami. vudy se omlouvam ja snazim se udrzet vztah ale rijde mi ze jemu na nas nebo na nasem vztahu nezalezi.

Text uživatele: 

Tohle už zavání psychickým a fyzickým týráním, je to ubožák, který si na Tobě "léčí" své komplexy. Dovoluje si na Tebe, protože jsi zranitelná žena, na chlapa by si to nedovolil, protože by si vysloužil minimálně proplesknutí z každé strany.

Musíš najít sílu odejít, ale tak, aby to netušil a nebyl u toho. Nejlepší by bylo, kdyby Ti s tím někdo pomohl. Prostě udělat takovou hurá akci, on odejde do práce, pak by přišli nějací Tví známí, kamarádi, kamarádky, rodiče, kdokoliv, rychle byste vše Tvoje a dítěte sbalili, naložili a odvézli někam pryč, do bezpečí.

Jasně, že mu na Vašem vztahu nezáleží, nemá city, je to psychopat, s ním vztah nezahraňuj. Nedokážeš se mu postavit, protože z Tebe cíleně udělal nesebevědomou trosku. Proto se potřebuješ dostat z jeho spárů, aby sis od něj vyčistila hlavu a uvědomila si, s kým že jsi to vlastně žila. Tohle není v pořádku, musíš  znovu najít lásku a úctu k sobě, aby jsi dokázala opět takovým šmejdům říci jasné NE.

Text uživatele: 

 

Ahojte,

mám podobný problém.

Jsem s přítelem už 3 roky, myslím si že máme docela hezký vztah, ale občas se něco stane.

Přítel na mě strašně moc žárlí, ale nic mi nezakazuje. Ted už chodím do práce a trochu jsem o sebe začala víc dbát. Hezky se namaluju, učešu, a styl oblíkání jsem taky trochu změnila. Hned jsem se dozvěděla jaká jsem pipina, jak jsem namyšlená atd..

Ted nedávno jsme se taky pohádali, nebo spíš s tím začal on. Měla dobrou náladu a on na mě začal hned řvát, že ho určitě podvádím a já ho poslala někam..

Jakmile to slyšel začal se ke mě chovat hrozně začal mlátit do dveří začal mi nadávat jaká jsem kurva a děvka a chytil mě dokonce i pod krkem. Strašně moc jsem se bála, že mi něco udělá. Párkrát mě zhodil na zem nebo do mě žduchl a pořád na mě řval. Brečela jsem, ale mu to moc nevadilo. Až pak se uklidnil omluvil se mi, že měl dnes blbý den a ted ho to hrozně mrzí. Neděje se to nějak často máme spolu hezký vztah. Tohle bylo poprvé co mi tak ublížil. Strašně moc ho miluju a chtěla bych aby se to nikdy nestalo.

Myslíte, že mu mám znovu věřit nebo že se to bude opakovat?

Text uživatele: 

Bude se to opakovat. A ne proto, že se to stalo jednou, ale proto, že se neumí ovládat. Blbých dní přijde víc a když to nezvládá..... co myslíš, že se bude dít? Začneš se "ovládat" Ty. Začneš schovávat dobrou náladu, líčit a upravovat se budeš za jeho zády.... bude to mít nějaký smysl? Ne, ono se vždycky najde něco, abys byla tím hromosvodem. Takhle to slaboši mají....

Text uživatele: 

  Bude se to opakovat a stupňovat. Uteč dokud je čas.

  

Text uživatele: 

Barulko, jestli mu máš věřit? Na to by ti daly odpověď ženy, které musely využít služeb DONY .  

 

Text uživatele: 

Uteč! Copak je tohle normální, takovýhle chování tvýho kluka? To není tím, že měl blbej den. To je tím, co je v něm. Však kolik lidí má v životě blbých dnů, maximálně jsou teda protivný nebo nemluvný nebo vyprovokují hádku, ale tohle? ! A navíc - má být rád, že má takovou kočku. Už tím, jak žárlí a podezírá, ukazuje, že to není vyrovnaný člověk. Vím, že se to snadno píše a moc špatně dělá, ale je "dobře", že se tak projevil teď. Odejdi prosím, nenech se uprosit. Tohle je začátek a bude se to s největší pravděpodobností opakovat a dál stupňovat. Ostatní můžou to, co jim dovolíme.

P. S. Kdyby ses s ním rozhodla skončit, měj u sebe radši oporu, třeba taťku nebo tak. Hrozí, že bude další výbuch vzteku! Můžeš to navléknout tak, že ti jde pomoct odnést věci, že toho máš hodně.

Napiš, jak to dopadlo, pokud budeš chtít : )

Marky

Text uživatele: 

 S takovým agresívním žárlivcem už to bude jen a jen horší..... jenom vás, mladé holky, opravdu nechápu, jak můžete pořád milovat někoho, kdo vás drží pod krkem... vdyť to přece není normální....

 A že se to bude opakovat, na to vem jed... protože jak s něčím takovým jednou začal, tak už se pak při každé podobné příležitosti nebude umět ovládnout.

   Určitě na tebe někde někdo čeká jiný, kdo si tvoji lásku zaslouží víc... držím palečky, aby ses od něj dokázala odpoutat.

Text uživatele: 

  Ale že těch agresivních chlapů je!   To mi nejde do hlavy, kde se to v nic bere a proč?

Text uživatele: 

Zkoušejí to, když jim to partnerka dovolí, tak to zkoušejí dál... Už to není jako dřív, to se mlátili chlapi s chlapama... Ale to musel být chlap připravený snést nějakou ránu... Dnes si léčí své stresy a komplexy na svých partnerkách, tam se účinná fyzická obrana nepředpokládá... Sráč si udělá dobře a myslí si, že se rány zahojí a život jde dál... Ale šrámy na duši neřeší, páč je nevidí... Je to špatné...

Text uživatele: 

 

Znova a znova se, po přečtení těchto příspěvků, nestačím divit, kolik takových případů je, kdy žena týrá muže, ženy většinou slovně a kolik mužů ponižuje své ženy a dokonce je fyzicky napadá. Přitom mě nejvíce děsí neschopnost partnerů si s trýzniteli poradit a napadá mě, jestli to nejsou, svým způsobem, spojité nádoby, ti trýznitelé a ti trpící. Znám i mnoho takových párů v okruhu svých známých.

Projevy těchto párových problémů jsou někde drastické, že končí i u soudů a někde jsou jemnější, že si sousedé i známí ničeho celé roky nevšimnou.

V čem to vězí, že je tolik lidí, kteří jsou ochotní se mnohdy celý život trápit, stěžovat si, trpět hrubost, násilnosti a také bolest a nic, kromě slovních výlevů, s tím mnohdy roky neudělat.

Proč má tolik lidí sklony k hrubosti a násilí? Je to na dlouhou úvahu, pro kterou tu není místo a tak jen několik poznámek.

1.        Je velmi mnoho takových lidí, kterým v podstatě vyhovuje stavět se do role oběti, stěžovat si, vyžadovat od známých soucit, protože si tento soucit pletou s projevem lásky či přátelství, nejčastěji se jim dostává pouze projevů zvědavosti od sběratelů drbů. To je jejich životní postoj a tací k sobě různé násilníky, alkoholiky, různé závisláky, své trýznitele, také podvědomě přitahují. Takoví s tím prakticky nikdy sami nic neudělají a dojde-li náhodou v takovém páru k rozchodu, najdou si opět nové a velmi podobné protějšky. Rady psychologů odmítají, je zbytečné jim pomáhat.

2.        Jsou takové, hlavně to bývají ženy, které trpí ze strachu, že kdyby cokoliv podnikly, šly se poradit k psychologům, postěžovaly si příbuznému, že jejich peklo bude ještě horší. Stydí se za své utrpení, stydí se, že si našly takového rabiáta.

3.        Další páry jsou svázány ekonomicky, společný majetek, společný dům, chata, televizor atd. Opět je to strach, co se mnou bude, partner mě připraví o majetek, a tak raději existují, či spíše živoří, sežíráni nenávistí a nadávající na celý svět.

4.        Další oběti mají možná takzvaný Stockholmský syndrom a nemohou se tak odtrnout od svého trýznitele, pro kterého hledají nejrůznější omluvy, viz Příznaky a projevy nemocí od MUDr. Mlčocha.

5.        Je mnoho dalších důvodů, které si sami doplníte.

Jaká je teda moje rada.

Musím se v prvé řadě rozhodnout, zda chci něco na tom změnit, zda chci žít jinak, než dosud. Musím milovat v prvé řadě sám sebe a přát si pro sebe jen to nejlepší. Vědět že si to nejlepší zasloužím.

Musím vědět, že nevychovanec, hrubián, hysterik či hysterka, násilník, alkoholik, nemocný závislostí na drogách, gambler, se sám od sebe nezmění. To by bylo jako věřit, že zrovna mě, bez mého přičinění se přihodí zázrak.

Zázraky se dějí, ale aby se staly, musíme pro to něco dělat a pevně věřit.

Nesmím se bát. Strach je nejhorší rádce. Musím vědět a věřit, že vždycky všechno dobře dopadne, že život v lásce a pokoji stojí za to riziko.

Musím něco aktivně podniknout. Navštívit manželskou poradnu, psychologa, policii, nebo některé krizové centrum, které se podobnými případy zabývají. Jejich pomoc bývá bezplatná.

Musím vědět, že rozchod s takovým partnerem je lepší nejen pro mě, ale také pro případné děti, které v takových vztazích trpí neméně.

Mimochodem, opakem lásky není nenávist, ale strach

Přeji odhodlání a žádný strach.  

Text uživatele: 

Jen rozchod, nucený rozchod nic nevyřeší. Ten problém je hlubší a rozchodem se reší jen symptomy ale ne přičina. Po tom rozchodu přijde nový na záčatku krásný vztah ale pak nejpravděpodobněji se přiběh zopakuji. Nemyslím si, že spravnou cestou je zustat s partnerem, který žarlí a tiranizuje ale jen řikám, že důležité hledat příčinu nejen venku ale i vevnitř.