Téma: Posunout se v mileneckém vztahu nebo vztah ukončit úplně?

Já bych asi šla hledat štěstí někam jinam, protože nevím no, mně připadá, že Tvůj ''přítel'' si tě nechává, aby nebyl sám a pak jak se do nějaký zamiluje, tak frnkne za ni, tzv. si nechává otevřená vrátka.

Podle mě se zamilovaný člověk chová úpně jinak, proto bych se takhle nenechala ponižovat.  

Tak to dělá dojem na mě, kyžtak počkej ještě na další odpovědi.

Pokud spolu jste jako milenci, tak se nedivím, že loví i jinde v takovém vztahu závazky nebývají. Udělat z milence přítele není uplně jednoduché.  

Nejdřív zvaž jestli a jak moc ho chceš a pak s ním o tom promluv a řekni mu co by si chtěla. S tím co Ti odpoví toho moc neuděláš. Buď chce vztah a řekne to nebo řekne, že nechce vztah a pak od toho jdi pryč úplně. I když si budeš myslet, že je to jinak než Ti řekne je to o ničem.  

No on mi právě cca půl roku po tom co jsme se scházeli řekl, že by chtěl vztah, ale že na mě nebude tlačit a bude doufat, že se to u mě změní. Nic jsme necítila a řekla jsem mu to. Jenže se nechoval zamilovaně a já nechápala proč chce vztah, když jsem se zeptala pořádně ani neodpověděl. Jako důvody mi tenkrát řekl, že je mu se mnou dobře, že vím co chci a že nejsem ani hezká ani ošklivá. Samé rozumové důvody. Navíc si myslím, že zamilovaný člověk vidí jako krásného i oškliváka, je to pohled ovlivněný city. Tak to alespoň vnímám já. Asi se nedokázal srovnat s mou netečností a tak hledal jinde. Co vím tak s nikým nic neměl jen si tak oťukával terén. Mě se na tom nelíbí, že to řeší tímto způsobem, místo toho aby se mi s tím svěřil. Říkám si, že to asi nebude dobrý start pro vztah. Po předchozích zklamáních mi trvá déle než si někoho pustím k tělu a tak jsme se dohodli, že to zatím nebudeme hrotit. Navíc si nejsem jistá zda by nějaké city dal najevo. Když byl v přítomnosti té slečny po které šílel vůbec to na sobě nedal znát. Dokonce bych řekla i že se k ní nechoval moc pěkně.

     Myslím, že rozejít, tohle nemá budoucnost. Drž se!

Půl roku je strašně dlouhá doba, to už potkal spousty žen, které by se mu "hodily do krámu" místo Tebe. Teď už bych do toho asi nešel, být Tebou.

nechápu a kulím oči nad větou " Po předchozích zklamáních mi trvá déle než si někoho pustím k tělu" - to je snad vtip??  Ty s ním spíš, nic od něj nechceš a přemýšlíš, jak si někoho pustit k tělu? asi jsem divný, ale já si myslel, že spojení dvou těl je to, že si někoho pustíš k tělu. ale ono je vlastně do těla, tak to je něco jiného. (to si dělám legraci, i když nevhodnou, ale zdá se mi to poněkud rozdivočelé celé)

Někdo není schopen dávat city najevo… může to být ten případ. Parek si protiřečí, když píše, že za tu dobu už mohl potkat sposty žen, které se mu mohly hodit do krámu, a že by šel od toho… a já si naopak myslím, že pokud mohl najít a přesto zústal s tazatelkou, tak to z jeho strany nějaký cit bude. Další, co Parek nechápe a já to v textu cítím jinak je, že paní píše "že jí trvá déle, než si někoho pustí k tělu" protože duše je daleko zranitelnější než tělo ( a možná je to trochu chlapský přístup) klidně se může na základě mileneckého vztahu - tedy je mi s tebou příjemno, tady a teď, oddávat "spojení dvou těl" aniž by si mladíky "pustila k tělu…  Dokonce nejedna moudrá žena ví, že muže je lépe si pustit "k tělu a ani o kousek dál" a má to svůj důvod takže za mě - neraď se a webem, raď se se svým vnitřním pocitem, jak se cítíš, když jsi s ním, když odchází, když jsi sama, když má přijít…  věkový rozdíl, pokud to není 10 let asi nebude podstatný, spíš rozdíl povah jako takových.   Zkoumej své nitro, ne názory lidí, kteří vás dva neznali a ani nepoznají…

Kde je Parek?

Zůstal s ní proto, protože má jistý sex.

Co se týče přístupu, tak chlapský asi ano, ale chlapi to mají jinak, nejsou kus "hadru" - tady v tomto případě bych to bohužel přirovnal k prostituci zadara s jedním člověkem  (neber osobně Mimi)

Jim je příjemně jen z orgasmu.

Micánku, je Ti dobře?

Jaký jistý sex? Jaká prostituce? Jakej hadr?  

Prostě spolu dva lidi sou ptz chtějí a jen tak jak chtějí. Mimi nechtěla vztah tak nebyl.  

Z vlastní zkušenosti: Někdo nepotřebuje mít doma celé prase, kvůli 10 cm klobásy  

Takhle má společnost, sex a žádné závazky. Teď by chtěla vztah, tak to musí změnit nebo hledat jinde. Nevidím na tom vůůůbec nic špatného.

aj. omlouvám se za neúmyslnou záměnu… MitsCa … samozřejmě.

MImochodem ty s nimi býváš, že to víš? nikdo nepíše o tom, že je chlap kus hadru, a vůbec si nemyslím, že je to prostituce zadara (to samu podstatu prostituce jaksi popírá), navíc sex věru není jen o orgasmu… a vztah samozřejmě není jen o sexu… a sex naopak nemusí být o vztahu a to ani tehdy, pokud nejde o prostituci… NA tohle všechno je život příliš pestrý a občas složitý, občas lidé nerozumí sami sobě, těžko pak rozumět tomu druhému a už vůbec vysoká škola je rozumět někomu, koho neznám…  Věřím, že leštíš  křišťálovou kouli často a důsledně, ale. přece jen… vážila bych závěry a někdy i slova

Já myslel tím kusem hadru ženu, protože s chlapem co se týče sexu jsem ještě tak zacházet neviděl. Proto jsem to napsal.

To mělo být přirovnání k prostituci - protože ji nezáleží na tělu de facto. Což jsi potvrdila i Ty, pokud jsem to dobře pochopil.

S předposlední větou souhlasím! Někdy si taky nerozumím.

A ano, leštím ho.

aniž bych se tě chtěla dotknout, tak tvé vnímání je vnímání koně s klapkama… možná to bude věk, možná prostředí. nevím, ale zatím jsi nepřekročil svůj stín…

mimochodem kdejaký chlap se sám chová jako kus hadru a kdekterá žena ho snadno do té pozice může dostat, Vaše hrdost má mnohdy velmi vratké základy.   Jinak nevážit si svého těla znamená prosím co…? Upřímně, někdy je to přesně tak, jak píše mimi, někdy potřebuješ blízko člověka, ale neumíš, nemůžeš, nejde ti  navazovat vztah jako takový,   pokud jsou oba s takovou situací obeznámeni a nemají blok v otázce sexu, není to o tom, že si žena neváží svého těla… jen má daleko citlivější duši… (to fakt některý ženský maj… ) a nevidím na tom nic zavrženíhodného, nečestného a špatného, pokud jde o souhru.   Jenže tohle jsou věci, které se obvykle příliš nerozkývají. černobílý svět je nudný, barevný svět vypadá jinak… nabízí i to, co jsme zatím nepoznali a možná si ani neumíme představit… nabízí a každý si může vybrat podle svého vkusu, chuti, nálady a odvahy…

Tak to asi nechápu. S citlivými zklamanými ženami jsem se setkal, ale žádná v tomto truchlícím období nikomu nedávala. Naopak. Klidně si nechala zajít chuť.

Ale Mimi to má evidentně jinak a myslím, že zas až tak raněná není, jen neví co chce s tímhle mužem a má zábrany do toho jít naplno. Ať je to jak chce (a to ví jen ona) přeju hodně štěstí.

Děkuji všem za rady. Samozřejmě se rozhodnu sama, jen mě zajímal pohled lidí, kteří nás neznají. S tím sexem zadara to může být i naopak, sama jsem navrhla, že budeme pouze milenci a on se na mě zpočátku hodně zlobil. To připouštění k tělu myslím k sobě, svému nitru. Jasně vím, že sex bez lásky není  to samé jako s milovanou osobou. Jenže, když není člověk momentálně lásky schopen, proč si neukrátit dlouhé chvíle pokud oba souhlasí a funguje vzájemná přitažlivost. V začátcích mi hodně pomohl se znovu trochu otevřít ( ne sexuálně pro vtipálky ). Trávíme spolu hodně času a v podstatě to vypadá jako vztah, ale bez emocí. Dlouho jsem se tomu bránila, ale je to stav na půli cesty a to mě vyčerpává. Celou dobu jsme se vyhýbala jakýmkoliv byť jen náznakům citu. Nechtěla jsem mu ublížit. Po půl roce se vyjádřil, ale scházíme se už něco přes rok. Napadlo mě, že hledám únikovou cestu, protože už se ke mě dostal až moc blízko. Je pravda, že se mnou zůstává i přes moje výstřelky, tak buďto je masochista a nebo tam asi něco bude. No nezbývá než se pustit a skočit jinak nezjistím jak to je. Není nic horšího než dělat věci napůl. Děkuji i všem štourům, věci nebývají černobílé. To bysme měli pak moc jenoduché.  

mimi, ono to není bez emocí, ale bez vně projevených emocí, což může být problém, protože oběma stranám chybí "informace"  a protože "každý cikán podle sebe hádá" dosadí si každý to, co jemu přijde jako logické, pravděpodobn, zjevné… a může být v terči stejně jako zcela mimo… a někdy by člověk ty emoce i rád vyjevil, ale má pocit, že jaksi "není příjemce" a on není ne proto, že by o to nestál, ale proto, že se na to necítí (z jakého důvodu už je věc druhá, většinou jsou to problémy, se kterými mu ten druhý stejně pomoci v podstatě nemůže) NIcméně nešťastný člověk nemůže kolem sebe dělat lidi šťastné, takže úkol číslo jedna je sám sebe v životě dostat do stavu pohody a to s někým, s kým mi není dobře prostě nejde, každý musí chtíc nechtíc začít u sebe

Děkuji za pochopení, pracuji na sobě a i proto jsem se rozhodla dát prostor také druhé straně a pokusit se pochopit také jeho motivy, místo toho abych do hned zatratila. Moc dobře si uvědomuju, že emoce mohou být zavávějící a nestálé, mnohdy vyvolané spíše domněnkou než něčím skutečným. Mluvili jsme o tom všem a jsem ráda, že mi nelhal a nepředstíral horoucí lásku až za hrob. Řekl, že tam něco je a stále chce vztah i přesto, že ho všichni odrazují, ale chce to čas k probuzení něčeho hlubšího. Já to mám stejně, takže ačkoliv bych mohla být dotčená, jakto že se do mě ihned nezamiloval tak nejsem. Pokud pominu uražené ego tak se ke mě až dosud choval moc pěkně.  

Ego je taková "fuj věc"  buď ráda, že je ti v podstatě dobře, nemusí to být vždycky vichřice, někdy se to plíží a nakonec to, zrníčko k zrníčku je hrad jak hrom