Téma: Pauza ve vztahu, odstěhovala jsem se od přítele protože jsme si nerozuměli a urážel mě

Pokud je tohle vse pravda, tak

1. jak se asi citi tva dcera?

2. proc chces udrzovat takovyto vztah? plny hadek, nezajmu, kriceni, vzteku?

3. on ti jasne dava najevo, ze s vami byt nechce, ty to nevidis?

4. nechavas se od nej urazet… proc?

5. jak dlouho vas vztak trva a po jak dlouhe dobe jste se sestehovali?

6. toto neni pro tebe vhodny partner, ani vhodny nevlastni otec pro tve dite, proc s nim chces byt?

O psychologicke pomoci bych v tvem pripade uvazovala, protoze si sama sebe nevazis…

K dcerce se začal chovat tak jako na začátku, stará se o ní, zajímá se o ní, ale ke mě je úplně bez zájmu. Kdyz se ho zeptám proč tak jen slyším že sem kráva, seberu se jdu do jiné místnosti aby jsme se nehadali a slyším zase jen no sak se úraz atd. Dcerka ho má moc ráda a moc dobře vím, že pro ni by takové žití nebylo v hodne. Ve vztahu nejde jen o mě a o přítele, ale i o dcerku, aby byla spokojená a vyrůstala v rodině bez hádek. Stale ho miluji, proto chci pauzu aby jsme si to každý urovnali. On aby si srovnal priority a já abych si ujasnila, zda ho opravdu chci. Svym chováním mi strašně snížil sebevědomí, že se za vše citim vína i když vím, že to tak není. Nechci jen tak zahodit 2 roky života aniž bych tomu nedala poslední šanci. Po roce a půl jsme se sestehovali. A stále doufám v to, že se změní a vše si během té pauzy uvědomí a jestli ne, tak rozchod pak nebudu tak dramaticky.

Ja nejak furt nevidim, co by si mel on tou pauzou uvedomit…

Jiste te velmi miluje, kdyz ti rika kravo a kdyz te o vikendu tak hrozne rad vidi.

Toz se holka vzpamatuj… dva roky nejsou nic… ani dva mesice jste spolu nevydrzeli bydlet bez hadek, po rozstehovani neni vztah o nic lepsi. tak nechapu, co furt zachranujes

Mne kdyby rekl pritel, ze jsem krava, tak uz me nikdy neuvidit. Ale jsou zeny, ktere si to nechaji libit. A kdyz si to nechaji libit, tak jim neni pomoci. Chudak dite, to bude jednou v zivote povazovat takove vyrazy za uplne normalni!!
Takze KH: probud se!! Tady neni co zachranovat.

Promiň, ale NE. V tomto případě pauza nic neřeší, protože:

1) společné bydlení nefungovalo, ukončení společného bydlení nefunguje, kdyby to bylo jen na něm, tak se třeba ani týden neozve, když se ho zeptáš, jestli můžete příjet, odpoví Ti, že je mu to jedno atd. = tzn. , že Ty osobně už mu dávno nechybíš.

2) Nadává Ti (sprostě) např. za to, že nebylo umyté nádobí, zatopeno atd. Tak se chci zeptat, když jsi bydela u něj, zapojila jsi se u něj do chodu domácnosti, nebo ne?  

3) Píšeš, že říká, když přijedete k němu na víkend, převrátiš mu život na ruby.  Co to podle něj znamená? A kolik mu je cca let? A on bydlí ve svém, nebo u jeho rodičů?  

4) On říká, že po něm furt šlapeš. Proč si to myslí, nebo proč to tak od Tebe vnímá? Je na tom  něco?

5) Podle mého názoru ve Vašem případě není poslední záchranou pauza, nýbrž konzultace v poradně, ideálně spolu, případně Tebe samé, i když si myslím, že už je pozdě, už to zašlo příliš daleko - odcizení, nadávky, nevhodné prosředí pro dcerku atd.

6) Ty chceš tou pauzou to, aby si on zatím srovná své priority, uvědomí si své chování. No ale co když on má pocit a i z Tvého psaní to vyplývá, že není úplně v pořádku Tvé chování? Tím neříkám, že Ti má nadávat, ale evidentně se mu z jeho strany na Tobě také něco nelíbí. Není náhodou něco, co by jsi měla změnit na sobě i Ty, a ne si pouze ujasňovat, zda-li s ním chceš být nebo ne?  

Podle mě máš vztah ukončit, protože ten muž tě evidentně nemiluje a to, jak jsi do něj zamilovaná ty, ho akorát rozčiluje.

Je otázka, proč se nerozejde on, ale tipuji, že za tím je určitá lenost něco řešit, možná obava z nějakých scén, obava, že by se tě stejně jen tak nezbavil, protože by ses dál doprošovala a snažila to nějak slepit, možná si jen nechává líbit víkendový servis - na víkend uklízečku, posluhovačku, kuchařku, možná sexuální pracovnici - a i na to nadává, protože po něm chceš "honorář", kterým nechce a nemůže platit, což je láska.

Je ti 24, máš celý život před sebou. Ty dva roky ti nikdo nevrátí a sorry, ale žádné kouzlo neudělá pěkné časy z minulosti, ve které ti partner říká "krávo".

Ty spíš mysli na to, abys neztratila i další roky.

Jestli chceš pauzu, tak si ji udělej, ale podle mě ne pro to, aby on pochopil, jak jsi pro něj důležité, ale proto, aby ty jsi pochopila, že život s ním tě destruuje, že ti to nic nedává, a nadechla se a zjistila, že být bez něj pro tebe bude lepší a že máš právo na něco lepšího.

Vyhledat psychologa nakonec taky není špatný nápad, ale ne proto, že jsi blázen a měla by ses léčit, ale aby ti trochu pomohl se ztraceným sebevědomím a pomohl ti s emocionální závislostí na tom příteli a prostě aby ti celkově pomohl pochopit, proč se ti dělo to, co se ti dělo a pomohl zjistit co dělat, aby to už nepokračovalo - čili aby ten následný partner byl perspektivnější.

Všem moc děkuji za komentare, za rady. Bydli u sebe. Jeste když vše bylo ok koupili jsme barák, který procházel rekonstrukci. Chapala jsem, že je unavený a pro to třeba podrážděný, myslela jsem, že toho má prostě moc a vše se mu snažila ulehčit. S rekonstrukci baráku jsem mu pomáhala aby na to nebyl sám, jako štukování, spárování dlažby, malování, montování nábytku, sekání zahrady, starání se o psa a vedla jsem celý chod domácnosti. Mel vyprání, uklizeno, navareno, ale stále mu to bylo málo a stejně si na všem vždy něco nasel co podle něj bylo blbě. Kdyz jsem mu řekla ať mi řekne co dělám špatně, ať řekne když se mu něco nelíbí na rovinu, jen mi odpověděl nic vše v pohode a pak si stěžoval u znamych a myslel si, že se mi to nedonese. V poslední době už mi lezlo na nervy to přijet, omýt nádoby, které během týdne nebyl schopen po sobě umýt, vyprat prádlo, uklidit, dát barák do kupy a takto to bylo poslední dobou kazdy víkend. Kdyz jsem mu nedávno řekla, že mě nebaví mu dělat uklizecku, pradlenu, myčku atd. A že to nádobí po něm mýt nebudu bylo zle. To že on neomylně nádobí za celý týden bylo v pořádku protože věděl, že já prijedu, bude mi to vadit a uklidím to, ale já když jsem nechala na sektorech 2 neomyte hrnky od kafe byl problém, když jsem přijela a šla nejprve obstarat dcerku, on přijel půl hodiny po mě a byl problém, že ještě není zatopeno. Psychologa určitě vyhledáme, potřebuji se s tím vším někomu svěřit a pomoct abych procitla. Sama vidím i když ho miluji, že to není k žití. Kdyz to teď čtu přijde mi to z jeho strany jako vypočítavost a nic víš. Potrebuje jen blbku, která mu uklidí, vypere, uvaří, užije si s ní a může zase jít. Stale jsem doufala, že se změní, ale je to marné.

Nikoho nemuzeme prinutit ke zmene.

Zmenit se muzeme jen sami. Chceme li.

Myslim, ze bys mela vyhledat toho psychologa, aby sis uvedomila, co delas ve vztahu spatne… a byla tak lepsi partnerkou pro jineho muze.

Vidim nekolik problemu z tve strany… nechas se urazet, nechapes vyznam partnerovych slov, vse resis pouze naoko-tedy po dvou mesicich spolecneho bydleni bez reseni uteces zpet k rodicum. a divis se, ze je partner pak na tebe nevrly a nepocita s tebou… a misto, aby ses zvedla a zacala zit se svou dcerou, tak porad resis nefungujici vztah.

Tot muj nahled a zamysleni nad tvou situaci

HK, kdysi dávno jsem žila s partnerem, kterého už jsem nemilovala. Bylo mi zhruba tolik co tobě.

Jelikož jsem neměla objektivní důvod pro to, s ním nebýt - nebylo vlastně nic zásadního, co by se našemu vztahu nebo jemu dalo vytknout, tak jsem s ním byla dál a pouze podvědomě jsem hledala cestu, jak z toho ven.

Byla jsem hádavá, vadily mi na něm blbosti, vítala jsem, když odjížděl na víkend s kamarády pryč a nebyl se mnou. Dělala jsem vše pro to, aby on měl důvod odejít - protože na to, abych odešla já, jsem byla moc zbabělá a vlastně nedospělá. Dělala jsem to tak dlouho, dokud jsem ho neodehnala.

Myslím, že něco podobného prožívá tvůj partner. Proto jsem psala, že si myslím, že tě nemiluje. To, co popisuješ mi přesně dává ten smysl, že se ti všemožně snaží dávat najevo, jak tě nemiluje, ale jelikož odvádíš tak "dobrou práci", a snažíš se to, že tě nemiluje, nevidět, nepřipouštět si to - tak nedovede prostě na rovinu říct: "Jdi a už se nevracej."

Asi bys taky chtěla vědět důvody proč tě nemiluje (což je nesmyslná otázka, přesto ji nemilovaní lidi mají tendenci pokládat a čekat, že na to existuje odpověď) , abys mohla něco napravovat, opravovat, řešit - ale ono to, že někoho nemiluješ, opravit a vyřešit nejde.  

A i kdybys byla Miss World, kuchařka Masterchef a Hospodyně roku, tak si bude hledat důvody, za co tě tepat, i kdyby mu mělo vadit, že máš jednu hlavu a dvě ruce a dvě nohy.  

Možná je vypočítavý, možná ale ani být nemusí.

Možná po tobě tak dokonalý servis nevyžaduje, protože to, co doopravdy chce je to, abys odešla - a možná totiž ty sama dobrovolně jen děláš to, že ty sama si tím svým dokonalým servisem snažíš tu jeho lásku získat - "koupit".

Udělat se pro něj natolik prospěšnou a cennou, aby to převážilo fakt, že citově jsi pro něj naprosto postradatelná!

A on jen třeba neví, jak se tomu ubránit, tak si nechává líbit ten servis, ale napětí, které v něm vzniká z toho, že žije v něčem, co nechce, má ten důsledek, že je pak na tebe zlý - i když obecně to ani zlý člověk být nemusí.