Téma: Neshody a hádky hlavně kvůli penězům - jsem opravdu semetrika a řídím mu jeho život?
Uživatel: Terezie
Věk: 26
Město: Praha
Dobrý den,
přítel Tomáš (28 let) a já (26 let) máme poměrně bouřlivý vztah. Často se hádáme a já kolikrát ani
nevím proč. Při minulé hádce jsem dokonce omdlela, jak mi z toho bylo zle. Vždy po hádce brečím
a je mi to líto, nechci se hádat. Mám náročné zaměstnání s nadprůměrným platem, přitom ještě studuji
vysokou školu. Často se hádáme kvůli penězům. Přítel platí hypotéku na byt a já mu platím měsíční splátku jeho auta, veškeré potraviny, drogerii a chod domácnosti. Přítel má 3 kočky a já malého pejska. Takže hradím i veškeré výdaje spojené se zvířectvem. Mám zvířata ráda, takže to mi nevadí. Přestala jsem kouřit a nechodím ani s kamarádkami na kafe, ani si nekupuji každý měsíc oblečení, jak jsem byla dříve zvyklá, abych ušetřila a utáhli jsme domácnost.
Moje práce vyžaduje být slušně oblečená a jako každá žena se ráda hezky oblékám, ale i v tomhle jsem se uskromnila. Přítel platí ještě nějaké dluhy z minulého vztahu (za jeho bývalou přítelky a nějaké jeho soukromé dluhy).
Kouří cca 1 krabičku cigaret denně a dřív kouřil i denně marihuanu. Jelikož spolu plánujeme rodinu, žádala jsem ho, i kvůi jeho zdraví, ať s trávou zkusí přestat. To se mnohem zlepšilo, jsem na něj hrdá, že se snaží a jde mu to, ale úplně bez mu to asi nepůjde.
Včera (13.9.2014) jsme byli na koncertě, tak si trávu zakouřil a jelikož jsme tam jeli autem, řídila jsem, i přesto, že jsem se těšila, že si dám skleničku vína. Nevadí, byl to koncert jeho oblíbené kapely, tak jsem to nechala být a vyšla mu vstříc. Dnes ráno jsem vstala a šla na dlouhou procházku s pejskem. Vrátili jsme se cca po hodině, přítel ještě spal, tak jsem si lehla k němu a hledala na internetu materiály do školy. Pak jsem usnula a on mi po chvli budil, že mu došly cigarety, jestli mu pro ně nedojdu (máme obchoďák cca 10 minut chůze). Nic jsem mu na to neřekla, říkala jsem si, že si dělá legraci. Pořád mne budil a říkal, že si tam tedy holt dojede sám, že nemá co kouřit, že je to hrozný. Tak jsem se ho zeptala, jestli pojede autem a on, že jo, že tam prší. Tak jsem se ho zeptala, jestli tedy rovnou nenakoupí jídlo, protože je to potřeba a nemám ráda, že takhle utrácí, že pojede takový kousek autem, se studeným motorem a tak jen kvůli cigaretám.
On mi řekl, že to taky nedělá rád, tak jsem mu řekla, ať jde tedy pěšky a může vzít pejska znovu ven, jestli nechce jít sám. Řekl mi, že pojede autem. Nic jsem na to neřekla a on se mi zeptal, jeslti se zlobím, tak jsem řekla, že ne, že jen se mi to nelíbí takhle utrácet a že to přeci ví. Na to mi řekl, ať si sbalím věci a začal se smát (asi velký vtip).
Mě to mrzelo a zůstala jsem v posteli a přemítala, jestli mi to za to stojí vůbec. Slyšela jsem ho, jak v kuchyni si říká sám pro sebe, že nic nesmí, že musí mít od rána program podle mě a takové. Tak jsem jen vstala a řekla mu, ať si dělá co chce, že jsem mu přece nic nezakázala. Řekl mi, že jsem jak jeho máma a že musí žít pořád podle mě a ať se radši zavřu v ložnici, že jsem zase hysterická a uřvaná, přitom jsem mluvila v klidu, dávala jsem si na to pozor, nechtěla jsem se vžádném případě hádat.
Ptala jsem se ho, co jsem mu udělala a on pořád jen opakoval, že on nic nesmí, že ho furt diriguju a říkám mu co má dělat a že se se mnou už o tom neche bavit a ať se jdu se uklidnit vedle (to už jsem brečela), tak jsem mu v klidu řekla, že nevím co jsem mu udělala a ať se mnou jedná slušně, ne jako s kusem hadru.
Začal křičet, že on po mě chce, ať jdu vedle a já to nejsem schopná udělat, přitom on m musí poslouchat ve všem a zase omílal to samé pořád dokola. Šla jsem tedy do ložnice a srovnávala si věci na sebe, přišel za mnou a ptal se, jestli se teda balím. Nic jsem neodpověděla. Křičel na mě, a´t si teda odejdu, že jsem dospělá a mám si dělat co chci a že mám zřejmě kam jít a že HO mám tedy pozdravovat. Nemám ke komu jít a už vůbec ne k nějakému jinému muži. Řekla jsem mu, že jsem udělala co chtěl a stejně že je na mě hnusnej a a´t toho nechá. Sebral se a odjel někam autem. Já jsem z toho zase vyřízená a jsem naštvaná sama na sebe, honí se mi zase hlavou, že se pro něj snažím dělat vše, téměr každý den má teplé jído připravené, když nevyjde měsíčně s penězi, dám mu na benzín, kupuju mu boty, oblečení… Na splacení starých dluhů jsem mu dala již přes 20 tis a dál mu dávám další peníze každý měsíc, takže vyjdu s výplatou tak tak. Přítel normálně pracuje a začal teď podnikat, jestli to bude úspěšné se ukáže tak za rok.
Říká, že ho to mrzí, že nevychází s penězi, že se za to stydí, ale že to snad po podníkání bude lepší, ať vydržím. Jinak když má dobrou náladu, tka i třeba uklidí, snaží se, je na mě hodný, smějeme se spolu, stará se o mě, nechodí do hospdy, měl i domácí práci, se kterou jsem mu samozřejmě pomáhala, ikdyž většinu udělal sám. Ale hádáme se pořád častěji a já taky dřu jak mezek, abychom vyšli a ještě se uskromňuji ve všem, co jde. Jsem z toho vnitřně nervózní a nemám ráda plýtvání. Přítele miluji, ale to dnešní ráno mi zase vrazïlo kudlu do zad a pochybuji o našem vztahu a všem. Co si o tom myslíte?
Jsem jen husa, která někoho "vyživuje" a nebo jsem opravdu semetrika a řídím mu život?
Omlouvám se, za tak dlouhý příspěvek a budu ráda za jakoukoliv reakci.
Díky, T.
(0 lidí)   (0 lidí)  
Stránka otevřena 3151x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Věk: 31
Zdravím Tě, nebudu to ani dočítat. Ty nejsi jeho matka, to si musíš uvědomit jak ty, tak i on. To co tady popisuješ je velmi nerovnoceny vztah a až přijdou děti, budeš mít o další dítě navíc, včetně přitele.
Terezko, nepíšete, jak jste spolu dlouho, ale ten vztah Vás vyčerpává. Umíte si představit, až by přišly děti? Co byste byli za rodinu? Asi bych zvažovala konec. Pavla
Být tebou tak bych to radši ukončila, mám strach, jestli třeba nebude mít časem sklon k násilí. Je jasné, že je to těžké pro tebe, když ho miluješ, ale asi to bude lepší. S dětmi by to bylo eště horší, byla bys úplně bezmocná. On nedodržuje pravidla, nemá na tebe co křičet a ty mu neplať jeho dluhy. Sama říkáš, že si vyděláš dost, tak si můžeš najít třeba podnájem malého bytu. Vážně bych byla na tvém místě opatrná, někdy to začne nenápadně hádkami křičením a pak třeba přijde facka. Ty už pak budeši v tom vztahu uvězněná a city k němu ti třeba nedovolí, abys tu situaci posoudila realisticky.
po tom co si tu napsala se jeste ptas jestli ma cenu dal pokracovat? si delas kozy ne
najdi si nekoho normalnejsiho a zacni se k nemu chovat jako k partnerovi a ne k decku
Nejsi semetrika, jsi rozumná, jsem jednoznačně na Tvé straně.
A přítel by měl přestat kouřit. Jestli kouří 1 krabičku denně, je to asi 26.000 Kč za rok, což je šíleně moc peněz, jestli otáčíte každou korunu. A přesně - i to zdraví.
Až bude chtít přestat kouřit, pošli ho do www.kurakovaplice.cz
Klikám na souhlas, přesto, že jsem také kuřačka. To proto, že roztahovat se s penězi můžu jen tehdy, že na to mám. A ne, že mě někdo dotuje a ještě platí dluhy.
Věk: 26
Město:Praha
Děkuji všem za reakce a názory, klidně si ráda přečtu i další. Snažím se hledat chybu v sobě
a být soudná. Vím, že nemá přítel rád (v podstatě asi jakýkoliv muž), když žena pláče, ale
mrzí mě to. Já si věcí a peněz vážím, zvláště proto, že na ně tvrdě pracuji, na brigády chodím
již od 15 let, nikdy jsem nic nedostala zadarmo. Ale zase na penězích nelpím, jen vím, že jich
je potřeba a je zbytečné je "vyhazovat z okna". Přítel se vrátil a sám od sebe teď uklidil nádobí
a vytřel. Nevím jestli se cítí provinile, nebo proč. Chtěla jsem si s ním o tom v klidu promluvit,
měl pořád štiplavé poznámky, pak mluvil o minulosti co bylo. Já chtěla jen vědět, co jsem mu
udělala, že se choval jako hulvát, řekl mi, že nic, že se přeci nic nestalo, že na to jen zapomeneme.
O to víc tomu nerozumím a zase mi přijde, že se chová divně kvůli té trávě (včera večer vykouřil
asi 3-4 jointy). Nechci mu křivdit, jen chci žít v pohodě…
@párek: Děkuji i Vám za reakci, ne kozy si nedělám, mám od přírody pěkné pevné čtyřky,
takže s tím problém nemám ) )
no vidis, tak ty pevne ctyrky do neceho oblec (ne moc) a najdi si poradneho chlapa, ne toho ktery te bude vecne financne vysavat, hadat se a jeste si myslet ze v dnesni dobe dobre rozjede podnikani, to by musel mit jo stesti
Prosím Tě, můžu se jen zeptat - Ty na konci řádku vždy zmáčkneš tlačítko enter na klávesnici? Má to nějaký důvod? Protože trošku tím rozhodilas grafiku příspěvku (zalamované řádky). V textu tématu jsem to pracně opravil, ale u každého příspěvku zvlášť se mi to opravovat nechce. Pokud by jsi se tomu tlačítku Enter vyhla, bylo by to lepšííí
Tak nějak si myslím, že on s Tebou není z lásky a jde mu čím dál méně to skrývat.
Hádky mohou mít též pozitivní význam. Myslet si, že se v partnerství vyhneme rozporům, je velmi naivní. To je jako, když bych si myslel, že po svatbě už nebude nikdy déšť nebo bouřka.
Hádkám a rozporům se teda nelze vyhnout, to bychom nebyli lidé.
Jde o to zvládat rozpory bez nenávistných hádek, kdy vyslovujeme slova, kterých pak litujeme. Je třeba vždy vyslovovat se věcně, bez vyčítání a zatahování jiných témat. Mluvím přece s někým, koho miluji, chci s ním žít, a proto mu nebudu ubližovat, urážet jej, nebudu v sobě živit nenávist.
Přesto lze vyjádřit to, co mně vadí vždy jasně a důsledně, přesto s láskou.
Jest-li mně něco vadí na druhém tak, že by to bylo překážkou vzájemného rozvíjení a budování vztahu, je třeba zvážit rozchod, než si neustále ubližovat. K udržení a hlavně rozvíjení a budování pěkného vztahu musí být vždy dva. Pokud se pokouší jen jeden, a nejsou ani jeden schopní kompromisů, je to marná snaha.
Z tveho prispevku je videt, ze ty jsi ta zodpovedna a on je tvuj opak. Kdo si asi myslis, ze v tomhle svazku bude vic trpet? Ne, on to nebude. On bude delat vsechno proto, aby si sel svoji cestou.
Jestli nechce přestat kouřit trávu a nezvládá to, tak to fakt podle mě nemá cenu. Měla jsem dva kamarády, co kouřili pravidelně trávu a ani s jedním to nedopadlo dobře. Přesně to znám, jak se to u nich střídá, chvíemi je s nimi sranda, všechno v pohodě, snaží se a pak najednou bezdůvodně hádky a napadání.
Ty hledáš chyby pořád u sebe, ale to je nesmysl. Jseš úžasná, skromná, neustále se snažíš budovat společnou budoucnost. Ale on ti v tom brání, neváží si toho. Proč bys nemohla před mužem brečet, pokud tě má rád, tak tě přece utěší. Musíš si představit, že je taky možnost, že mu podnikání nevyjde, zadluží se ještě víc a kdo si myslíš, že to pak bude platit. Umíš si představit, že bys to třeba už neutáhla a musela kvůli němu opustit studium nebo práci?
Pokud se rozejdete, tak se samozřejmě budeš nějakou dobu trápit, ale brzy určitě najdeš někoho lepšího, kdo si tě zaslouží. Můžeš mezitím chodit se bavit s kámoškama, jak jsi byla zvyklá, koupit si něco na sebe a věnovat se prostě chvíli jen sobě. Tenhle vztah je výhodný hlavně pro něj.
Věk: 26
Město:Praha
@Avatar: Omlouvám se, že se mi text tak špatně rozhazoval, psala jsem to z telefonu a tam ten text vypadal úplně jinak, než pak v normálním prohlížeči v PC. Nicméně děkuji za radu, příště se pokusím si na to dávat pozor
@Asti: Děkuji i Tobě za radu a názor. Je to přesně tak, jak popisuješ. Chvílemi je skvělá sranda, všechno super, svět a lidi jsou super, ale pak je všechno problém, všechno je hnusný a lidi mu jen ubližujou… Nechci ho soudit, nejsem tady vůbec od toho, ale tohle jsem vypozorovala i sama, ale říkala jsem si a možná naivně doufala, že se mi to jen zdá, že jsem zaujatá. Jsem si vědoma toho, že mu podnikání nemusí vyjít, naštěstí nejde o žádnou horentní sumu jako prvotní investici. Já se v tom plácám hlavně z toho důvodu, že on pořád říká, jak je kvůli mě neštastnej a že na mě čekal přes 10 let (známe se asi 12let) a mě na něm záleží, tak ho nechci nechat padnout na dno. Navíc má hodně nemocnou maminku, která na nás dvou hodně lpí a bere nás jako svůj motor a doufá ve vnoučky, tak to beru ještě jako trochu závazek a i kvůli ní je to těžké. Ale asi mi nic jiného nezbyde, než to ukončit, jinak to zničí mě…
Díky všem, klidně i dál pište, co vás napadne. Jinak přeji hezký a úspěšný den
T.
Věk: 55
Jak může být nešťastný kvůli Vám. Vy jste pro něho výhra. Myslím že Vás citově vydírá. Je to nevyzrálý, frustrovaný, egoistický a možná i závislý mladý muž. A je otázka co přesně k němu cítíte, jestli je to opravdu láska nebo lítost. Na Vašem místě bych opravdu zvažovala co dál. Nebo si zaděláte na problém.
Hlavně si uchovej chladnou hlavu a fakt neprošvihni ten okamžik, kdy by tě mohl strhnout na dno sebou. Já tě fakt chápu, jak je to pro tebe těžké, když ho máš ráda, ale nemůžeš se pro něj obětovat. Sama jsi neměla nic zadarmo a jsi na sebe možná moc tvrdá. Hlavně neztrácej kontakt s těmi kamarádkami, ať v tom nejsi sama. Drž se.
10 nejnovějších témat v kategorii:
Téma |
Odpovědí | Otevřeno |
Datum přidání (Autor) |
---|---|---|---|
nerozumím rozchodu | 3 | 1517x |
03.12.2023 09:24:22 (njn) |
Přítel ke me není upřímný. | 8 | 3441x |
31.12.2020 15:28:45 (Mona_) |
Objektivni nazor na uprimnost | 8 | 2973x |
13.11.2020 10:34:10 (Lepsi zitrek) |
Moje partnerka začala bydlet se svým dosud ženatým expřítelem | 12 | 3444x |
02.10.2020 18:46:52 (njn) |
Partnerské krize, odstěhování | 5 | 2163x |
11.03.2020 17:04:44 (123) |
Moje matka mi kecá do života!!!!! | 6 | 1526x |
02.02.2020 18:48:36 (Iceman) |
Proč se mnou je, když se mu nelíbím? | 9 | 2286x |
26.01.2020 16:01:05 (mini) |
Partnerova obezita - jak mu říct, že přibral | 5 | 2224x |
22.01.2020 16:02:48 (mafianka) |
Jak byste se zachovali??? | 4 | 1535x |
05.10.2019 13:30:13 (Iceman) |
Manžel se cítí na vedlejší koleji, jsme jako dva spolubydlící | 4 | 2701x |
04.09.2019 12:25:25 (Maky1357) |