Téma: Nervózní partner vybíjející si zlost na mě, chová se ke mě jako k hadře na podlahu - už to nezvládám
Dobrý den, neviem si uz so sebou rady ani s partnerom, ani so vztahom, sme mladi, on ma 28 ja 24. sme spolu už 6 rokov (2010-2016). nás vztah si presiel mnohými krízami, ale aj radostou, a tak. ako v kazdom vztahu. vzdy bol partner trosku nervak a casto vybuchoval, ale nie na mna, ale na nieco ine, v nejakych situáciach, je aj casty stresor, nemal to v zivote lahke, lebo mal velmi zlych rodicov, ktoráí sa nikdy o neho nestarali a dokonca maju problémy aj s alkoholom. On však vystudoval VS a dobre sa uplatnil. zaraba vyse 30 000czk, a tak, dokonca pred pol rokom si uz aj kupil vlastny byt. Vzdy bol samotarsky a tichsi, hanblivejsi, zacal sa vsa v práci stretavat s kolegami (pracuje len s chlapmi, asi 50-timi na jednom pracovisku, ziadne zeny), je totiz technicky inzinier, a tak sa aj zacal akosi spravat. Je bezcitnejsi, enej vnímavy, dost ho jeho "nove kamaratstva" iba s chlapmi premenili. do toho ma vela toho v práci, stresuje ho robota celkom, lebo on sa necha stresovať, chyba je v nom, samozrjeme. Zarába vela, ale chce este viac. On vzdy chcel viac, je velmi cialevdomy a tvrdohlavy. Musí si ist za svojim. Mal problémy aj doma cele roky, a stala sa z neho kopka nervov. Totiž v ich rodine doslo k tragedii a zle to znasal, a odvtedy sa velmi zmenil. je akoby bezcitnejsi, nic ho nezaujima, je taky divny. je tomu viac ako rok (2015-2016).
Nikdy som nebola stredobodom jeho nervov a vybuchov, je tak trosku cholerik. Ale nikdy nekričal ani neziapal, bol ku mne vzdy velmi dobry a mily, citlivy, laskavy, zalubeny, snazil sa naozaj. avšak posledny rok a pol sa nas vztah vyrazne zhorsil, z jeho strany.
Mala som aj ja divne obdobie, statnicovala som a tak, psledny rok, a bola som aj ja nervozna, ale vzdy som sa zalubene spravala, milo… az na hádky, ja trpim hysteriou a vela toho zleho poviem pocas hadok, dost aj hrubsich slov na jeho asresu, ale potom sa vzdy ospravedlnim.
problémy zacali u nas take vaznejsie, ktoré dovtedy neboli pred rokom a pol, ked sme boli na dovolenke v lete pri mori, zacal byt ku mne drzy, bezcitny, zrovna na dovolenke! nemal mi problem odseknut hocico, co som sa pytala (nebola to nasa prva dovolenka-na prvej bol este celkom mily), ale nasa druha dovolenka to pokazila cele, odvtedy zacínam mat pocit, ze sa nieco zle deje v nasom vztahu, zacal byt vulgárny velmi, dokonca aj na moju adresu. nema problém povedat " do P uz bud ticho ", alebo veci typu " krista naco si si robila ten caj, ked ho teraz nepijes "? a podobne frazicky,, predtym take nieco nikdy nevypustil z ust. on tvrdí, že to mne nenadava, ale len tak si nadava sam pre seba. trapi ma to. od tej dovolenky, takto hovorí stále, stal sa z neho trosku macho. ktory si velmi o sebe vedie, a nema problém mi hocico zle povedat.
po tej nevydarenej dovolenke to trosku utichlo, ale zase to zacalo opar mesiacov. Stále vkuse uz rok je nervozny a podrazdeny. vkuse na vsetko len vrčí, a nervuje seba aj mna. dost casto sa hádavame. &a to sme sa chceli vziat teraz v lete
dovoluje si na mna vyskakovat a vybucovat bez priciny, akoby som bola handra, raz ma dokonca (ano, raz za rokov ma nelichotivo nazval P. ! ) neunuval sa ospravedlnit, vybuchuje na kraviny uz cely rok, vsetko mu na mne vadí zrazu, aka som ja zla, ako ja nic neivem, ze neviem varit, neviem upratať poriadne (ma pravdu, ale predtym mu to nevadilo), začal byt proste ku mne zlý. Nie je to však vždy, niekedy je mily a zlato sa ku mne správa. zalubene. tak ako kedysi… aj mi stále hovorí, ako ma miluje velmi a casto ma nezne bozkava, hladka, po tejto stranke aj po sexuálnej a intimnej je to vsetko v poriadku, je velmi milyy, tam sa eho hrubost neprejavuje. ale prejavuje sa v slovách. a reči dokazu tak sialene boliet mam pocit, ze mu leziem na nervy. a neviem, ako to napraviť, kde sa stala chyba. a dokonca ani za svoje vybuchy sa nevie ospravedlniť, ani za svoje slová. za nič. nechce komunikovat.
on vsetko robí najlepsie, to ja ho hnevam vkuse avytacam, to su jeho slova. rptiom si tak nepripadám.
neviem, co mam s nimr obit, preto som sa obratila na tuto poradu. potrebujem pomoc. nechcem sa zatial rozist. znasam to, statocne…
nemam to vsak lahke… a bojím sa, co príde.
inu znamost neguje vyrazne…
dakujem vsetkym!!
Stránka otevřena 9249x Předchozí téma | Další téma
Pokud chcete, můžete vložit nové téma zde.
Reakce čtenářů
Zdravím, máte můj obdiv, že to snášíte a snažíte se to řešit.
Zdá se, že spouštěč je jednak ta tragická situace, druhak práce taky něco změnila. Možná takto reaguje na změny, špatně je snáší. Nebo to v něm něco vyburcovalo; třeba v té práci se asi cítí být na jiné, lepší úrovni a chce ji ještě přesahovat. To ho stojí ale stres. Trochu je zmatečné to, od kdy jaký je. Vyplývá mi z toho, že už před tím byl podobný, ale v jemnější verzi. Po těchto událostech se to zhoršilo - snad tomu tedy rozumím.
Velmi varovné je to, že si dovoluje už i na vás. Čím víc si dovolí a je přesvědčen o tom, že není třeba se omlouvat, tím víc s vámi může zametat. Občas k těmto typům lidí právě to shazování viny na jiné, jen ne na sebe patří. Těžko to chápat, nevíme, proč to přesně to dělají. Buď jsou natolik emočně vypjatí: agrese k ostatním, snad i k sobě. Dávají tím na odiv svojí velikost, nedoknutelnost a zároveň tím plivou na ostaní, ještě jsou schopní z toho vinit okolí. Občas si říkám, zda ta "velikost" a sebeláska nejsou jen kamuflované komplexy; tedy že naopak si myslí, že jsou slabí a dělají se silnějšími takto. Ale u každého je to jinak. Možná tím kompenzuje nedostatek citů v dětství, nebo neměl vůbec žádné hranice a přenesl si to i do dospělosti. Taky tam může figurovat absolutní chlad, neempatie, bezcitnost. Zároveň mě napadá i možnost, že si toho jsou až moc dobře vědomi a třeba se bojí trestu; kdo ví, třebas nějaká neblahá zkušenost z děství. Jinak to může být prostá část povahy - egoismus šmrnclí těžkým alibismem a infantilními reakcemi "já nic, to on/a".
Trochu mě i zarazilo to, že vy jste "hysterická", on cholerik. Moc o sobě nepíšete, ale pokud jste oba dva vypjaté osobnosti, jeden míň, druhý víc, je to asi docela vražedná kombinace. Vy ho můžete svojí hysterií hrozně štvát, způsobovat výbuch, byť nechtěně. Hlavně, pokud vyhledává samotu: oázu klidu, kde ho nic nečílí. Vy mu tedy omylem můžete být olejem do ohně. Ale je o tom málo info, nechci vás tím strašit, třeba se mýlím.
Pokud se ale nadále zhoršuje, je opravdu potřeba být opatrná. Asi vás to nepotěší, ale pokud to bude gradovat, odejděte. Nemusí to dopadnout vůbec dobře. Vím ale, že byste mu, vlastně vám oběma, chtěla pomoct. Buď zkoušejte nadále mluvit, probírat to. Nevyčítat, ale v klidu konstatovat a zkusit ho donutit k zamyšlení a reakcím. Pokud by k tomu byl hluchý, nebo i vzteklý, je to zlé. Pak bych zkusila prosadit rázně svůj názor. Ale opět, ne hystericky, klidně a chladně. Prostě se sbalte a jděte na pár týdnů pryč, máte-li kam. On vychladne a uvidí, co všechno mu odešlo. Pokud to s ním není tak hrozné, snad by to mohlo zabrat. V případě extrémů ale opravdu jděte pryč, a to na dobro.
Bohužel rada ohledně odborníka - psycholog nebo tak něco, je asi marná. Když s vámi takto jedná, nejsem si jistá, zda by to mělo význam. Ale vy ho znáte líp, takže pokud jen trochu cítíte, že by byl ochoten to uslyšet, navrhněte mu to.
Potřebuje asi za včas zpracovat svojí těžkou minulost + náročnou přítomnost (práce). Zároveň i vidění sama sebe, přehnaná cílevědomost, agrese, cholerismus atp. Pokud na to ale nepřijde sám a skutečně nezačne přemýšlet, jednat a měnit, nebude to o moc lepší. To už je ale na něm.
Je to dospělý, svéprávný člověk. Nejste zodpovědná za jeho chování. Jistě to není jen tak, má to pravděpodobně důvod hlavně v tom dětství. Ale má už několik let možnost se sebou něco dělat. Můžete mu pomáhat, být oporou, to ano. Ale nemůžete to celé vzít na svá bedra. Už má možnost volby.
Držím vám palce a doufám, že vás nebude dlouho dusit.
Tak. Je tam nejspíš taky krize po šesti letech, to je velmi časté, zátěž partnera z minulosti a hysterie (? ), těžko říct pisatelky. Aha, čtu dál, globus hystericus, tak to spíš bude mít spojitost s úzkostnou poruchou.
Pokud on do poradny nechce, měla by jít sama, protože samotní to pravděpodobně nezvládnou.
Ale i tak, je to rizikový partner, dělá cirkus, když se mu něco nelíbí, a to spolu ještě ani nebydlí.
Upřímně to je spíš na odchod. Až ho přejde zamilovanost, což se stane časem všude a každému, bude to velmi zlé, od slovního násilí to není k brachiálnímu zas tak daleko. A´t se mus talo cokoli, věci to yvsvětluje, ale neomlouvá.
Nicméně v poradně se jí dostane (doufám) fundovaných rad a potřebovala by vztahového terapeuta.
Ropousice dakujem za dotaz. k psychologovi ist nechce urcite, tam ho nedotiahnem.
snazim sa to riesit.
no on bol trosku vzdy taky mierne cholericky, rad si zanadaval v aute na druhe auto, aleo na vodicov, vulgarne. bola som z toho v zmatku, ale nakoniec som si pomyslela, ze je taky vztekly proste iba na ostatnych, nie na mna. necakala som, ze raz sa jeho zurivost obrati i proti mne.
nebyvame este zatial spolu, cize nemam sa kam zbalit, ja ho iba chodim navstevovat o vikendoch, mame vlastne takpovediac na dialku vztah, lebo cez tyzden sme od seba 100 km, a na vikendy sme iba bud u neho, alebo u mna.
bol vzdy trosku taky hnevlivejsi a stresujucejsi…
trable v rodine mu nepridavaju na pohode a ani v práci. v praci ho povysili prave minuly rok, na sefa oddelenia, preto sa asi citi byt na koni.
mozno mu vadim, a leziem na nervy, alebo si mysli, ze ma maistu …
zacal vybuchovat viacej na mna pred rokom a pol, na dovolenke, odvtedy su obdobia ticha a obdobia, kedy vybuchuje (on ale nekrici nikdy, len mierne zvysi hlas a stavia ma do pozoru), ako sa hovori, tak ustipacne jedna, tak ironicky, nechce sa nikdy za to ani omluvit, to je prenho tabu, nie je schopny si ani priznat svoje chyby, ze je zbytocne vztekly, a len to jadze na mna, ze by nebol vztekly, keby som ja nerobila kraviny, ale vraj ja stale robim kraviny a preto musi vyskakovat, lebo uz to nemoze vidiet.
on berie, ze robim kraviny tpyu, ked si nezmyjem kupelnu po sebe, ked sa dosprchujem, alebo ked vlasy necham vo vylevke, alebo ked nezmyjem riad po sebe, alebo ked prilis rozpravam, on chce mat klídek pohodu a ja ho akoby ruším … ked mam veci porozhadzovane po byte. narusam mu jeho sukromie, alebo co.
ja som hystericka osobnost bohuzial, nemam problem pri hadke vybuchnut velmi, kricat, slova prskat velmi zle a hrube na kazde strany, co mi je velmi luto, ale bohuzial, som taka, nezmenims a asi tak lahko, mam to aj diagnostikovane… globulus hystericulus. neviemci to poznate.
bola som taka odjakziva, a najma posledne roky.
ja sa nedokazem uz ovladat, ked sa hádam, potom mu vykricim velmi skarede veci, ze je jebnu… y a podobne. ale nemyslim ti tak. s nadavkami na jeho adresu som zacala ja, prave v tychto hysterickych vylevoch. preto asi on mne teraz nadava. sama neviem.
Připadá mi, že vás natvrdo ponižuje; já nevím, mně osobně by to za to nestálo. Je vlastně dobře, že nejste spolu pořád.
No jo, já to tušila, ono to "narušování" soukromí, klidu a vlastního světa dokáže hodně podráždit. Je to tolik osobní a zárověn příjemná věc, že každý rušivý element se dostává do role totálního nepřítele. To mají asi všichni introverti a samotáři oběcně, bez ohledu na agresi, která je u vašeho partnera. I když mi trochu není jasné, proč mu to vadí i jen na ten víkend. Spíš bych to pochopila, kdybyste spolu byli pořád v bytě. Když ale ne a přesto vám vyčítá, je to pěkně protivné. Když byste se sestěhovali, čistě teoreticky by z něho mohl být total despota, bohužel, jak píše Dara - dřímalo to v něm. Když vás bude mít jistou, může vesele vámi zametat dál.
Přesto je ve mně i trochu optimismu, když by byl totiž "jen" nešťastný a skrýval to za vztek, pak by mu mohla domácí harmonie a láska velmi pomoct. Ale opět, není tu jistota, raději bych z toho pomalu couvala, už jen pro to, jak jste si svým způsobem podobní.
Nevím, jestli vám ty nadávky, nebo výčitky vrací, spíš mu už to tak vadí, že i ta, která pro něho nebyla terčem, už jí je. Asi už se nedokáže krotit.
Tak jako tak ale nerozumím tomu, když jemu vadí tolik věcí na vás, stejně tak i vás samotnou to tolik deptá, proč v tom pořád pokračujete, s prominutím.
Ahoj. Těžko v tomhle poradit, když do toho až do takové hloubky nevidím, ale je možné, že v něm už něco takového dřímalo, jen to z něho ted vylezlo. Prostě jsi poznala jaký on doopravdy je. Chyba byla, že sis nechala líbit ty urážky. Těmi to většinou začíná a pak se to může stupnovat. Aspon většinou to tak je. Může to dojít i k fyzickém unásilí. Je také možné, že dostal choutky na jinou ženskou, a tak se snaží na tobě hledat chyby. Takového člověka podle mě nezmění nic. Aj mluvit sním je o tom zbytečné. On by se podle mě změnil jen kdybys najednou od něho odešla. Jinak si myslím, že si to neuvědomí. Pokud by si to neuvědomil ani potom a nezačal by bojovat - tak je to jasné.
dara007, ropousnice,
my sa lubime, mame sa skutocne radi, milujeme sa, . stále mi hovori, aka som krasna, ako ma miluje, … ako je rad, ze je so mnou.
ked sme u mna, doma, (aj s mojimi rodicmi) je dobry, mily, trosku podpocihovacny a ironicky, ale inak je OK, on neznása bordel a ja som trosku bordelarska zena, nepoupratujem vsetko po sebe, tak ako on je zvykly, mame to obaja tazke, lebo on je puntickar.
nechceme sa rozist, ja som mu to navrhovala, ale on nechce, a nechce aby som odisla, a ja tiez nechcem od neho zatial ujst. chcem tu vojnu vyhrat medzi nami, nech zvitazi láska. ktora vzdy medzi nami bola.
zase sa nechova az tak priserne ku mne, ako z nazvu diskusie vyplyva (to ho zmenil admin), moj nazov bol, ze partner je vkuse nevrly a podrazdeny, co s nim. a trosku to admin prepiskol s tym nadpisom. urcite nie je partner ani zurivy, ani sa nechova ako k handre ku mne.
niekedy mi to take pripada, ked vulgárne nadava smerom ku mne, "preco sido P nedala pozor na tu polievku, ked prihorela a tak."ale hovori to relativne klude, nie ze by nejak vrieskal…
neni zase stále taky- maximalne raz do mesiaca sa tak zachová… potom je zase mily, dobry. laskavy, zamilovany, vsetko v poriadku, nosi mi kvetinky, cokoladky, stara sa o mna, vsade ma zveze kam potrebujem, vybavuje so mnou veci, pomáha mi, naozaj pekne sa stara, nemozem povedat, venuje mi cely svoj cas.
vzdy vsak mal take divne tiky, ako podtazdenost, nervozitu, ale nikdy nebol nejaky nasilnik alebo agresivny… a vlastne ono nie je ani teraz taky, len trosku zacina mat "generálove " maniere. chce, aby vsetko zrazu bolo po jeho. vytyka mi vsetko, ze zle robim a pod.
pritom toto som robila vzdy, co robim teraz.
ja som si tie urazky nenechala.
ja som najprv bola z nich ohromena, potom som bola ticho, potom som bola v soku, potom som sa nerozpravala, potom som kricala, potom som sa snazila to nejak vyriesit. ale bezvysledne. on nadalej to robi, lebo vraj si to zasluzim, lebo robim kraviny. tak musi byt ku mne taky -ze vyskakuje na mna. to su jeho slova a nema sa preco za ne ospravedlnovat a vraj aj ja som hruba k nemu.
no ano, som-ked ma vytoci, tak aj ja som hruba, celkovo sa chovame k sebe ako psy. ale neviem, kto prvy zacal.
s tymi nadavkami na jeho osobu som zaacala ja, to viem naisto, v tych hadkach, a krute nadavky som pouzivala, lebo som bola v amoku, ako jebnu… ch… a pod. a neviem, ci teraz mi to takto vracia, alebo co.
alebo ma len tvrdu povahu a možno vzdy mal, a len laska ku mne ho nachvilku zmakla. ale jeho mama o nom hovori, ze je citlivy chalan, tak enviem.
no ono je to tak, ze my vlastne sme cez tyzden cca 4 dni od seba, tj. on pracuje, ja studujem v inych mestach, sme 100 km, lenze kazdy den volame, piseme na maily, na nete, smsky, vzdy vieme, co ten druhy rbi, a proste na vikend sme spolu … niekedy ja pridem k nemu aj na 4 dni, alebo trebárs teraz cez vianoce som bola unho cele dva mesiace s vynimkou par dni. tak možno preto bol nahnevany… lebo mu narusam jeho klud. on furt je tichy a hlbavy, chce mat pokoj, chce si pred telkou hoviet, alebo pred pc, chce mat pokoj a ja furt rozprávam, ako hovori, furt nieco riesim, a jemu to lezie na nervy.
a možno mal a ma zalusk na nejaku inu zensku, asi si mysli, ze by inu hned nasiel, alebo tak. ale popiera to.skor myslim, ze je sklamany zo zivota, je unaveny z neho, a je smutny. a vybija si to ale na mne na nespravnom cloveku.
najhorsie je, ze sa neda s nim hovoriť o tom, on nekomunikuje, on je zatvrdnuty, on nepovie nič, neomluva sa, jedine pod natlakom mojím. a furt hovori, ze ja vsetko kazimlebo furt kecam, rozpravam a riesim kraviny.
prenho je kravina, ked riesim, a ze sa urazim, ked mi povie " do pi preco si vyliala zase tu kavu, nevies davat pozor "? on to berie ako somarinu totalnu. ze to je kravina, ze to sa nea riesit, ze preco to nedokazem ja neriesit, ako on neriesi, ked mu v hadke surovo vynadam? on to nedokaze pochopit. nechape, ze mna to moze ranit a ublizovat mi take spravanie a najma, ked sa TAK NESPRAVAL, ale to mu nevysvetlite… a ja som uz fakt v koncoch.
No jo, buď tě má upřímně rád a říká to po pravdě, ty hezké věci, jenže to může být i naopak. Opět, to nevíme nejen my, ale ani ty. Jde o to, že do budoucna by to mohla být docela katastrofa.
Je evidentně labilní, a jen tak mimochodem - sama jsi v dotazu, nebo dalším příspěvku psala o tom, že se k tobě chová jak ke kusu hadru - občas tedy. Nebo něco takovýho.
A nenech se mýlit, mnozí "nadávají potichu". Občas je v tom větší vztek, než ve hlasitým projevu.
Já ti fakt nevím, měla by ti zablikat varovná červená kontrolka. Ale pokud se budeš ptát, abys nám pak řekla, jak se milujete a nechceš se rozejít, že to vlastně není tak zlé a tak, potom si přečti příspěvky od "maminka007"
Asi ses s tím nesetkala, nebo jsi tak důvěřivá a hodná, nevím. Ale zamysli se nad tím, jak to bude vypadat dál, jak to ty cítíš a jestli ti přeci jen ta červená kontrolka už nebliká (? ) když píšeš sem .
Chápu, že ti jde o řešení, ale není-li schopen kompromisů, pak se těžko něco vyřeší.
No jo, málo platný, jak člověk začne poukazovat na některé problémy s partnerem, tak mnohé ženy berou opačnou dráhu.
Vždyt on není tak zlý… No, není no, teplá voda a studená voda, chvíle lásky a pak tumáš. to je klasický scénář. Jenže jim to nedojde, ani když jim ten jejich poklad začne nadávat, ani když je poprvé zbije, prostě ne.
Tady se to samozřejmě ještě zhorší, protože spolu dosud nebydlí a jsou mladí. Až spolu bydlet budou a přijdou problémy, tedy ty opravdové, možná bude pisatelka k řešení náchylnější. Ted je to o hrachu, jak drží na stěně.
Ano přesně tak, docela bych si přála, aby nad potenciální hrůzou do budoucna přemýšlela už teď a v čas to zastavila.
nevim, ci vobec s nim mozem pocitat do buducna, ale trapi ma to, lebo som s nim ratala, ako s dobrym partnerom nechapem teda preco to tak nie je.
snazim sa zastavit tu katastrofu, ktora sa na mna vali, ake keby kazdy mal premyslat takto skoro tak sa nikto nežení ani nevydava, kazdy sa meni vekom. ale o inom, som chcela.
chapem, co chcete povedat, aj maminka mi to hovori, ze mam si to rozmysliet, ze co bude potom, ked budeme spolu byvat. a ja sa urcite chcem k nemu nastahovat, ved mame byt. ktory kupil pre nas dvoch.
blika mi sice varovna kontrolka v hlave, cervena, ako pise ropousnice, inak by som sem nebola pisala.
nie, ze ho omluvam v ostatnych prispevkoch, praveze nie, len hovorim aj klady aj zapory toho cloveka, nechcem byt len zaporna.
najviac ma na celej veci desí, ze on si neuvedomuje, ako mi ublizuje, euvedomuje si svoje chovanie zle, a neberie to za zle, lebo nema potrebu sa omluvit, a to ma dost trapi. toto asi najviac ma na tom celom trapi. on neni ale clovek od zaciatku co dokaze povedat prepáč, možno v nejakych blbostiach ano, ale vo vaznych evciach nie, lebo si mysli, ze ma stale pravdu.
viem, ze tichy vztek je niekedyhorsi ako ziapanie. to dobre viem, tak zacinaju tyrani a tak. chapem to, uz mam co to nastudovaneho okolo toho.
zatial mame krizu rok a pol, ktorá mozno uz dosiahla svoj vrchol. ono nie vzdy je to kriza. zacalo sa to kaslat pred rokom a pol, ale boli aj dva tri mesiace celkom dobre, potom boli dva mesiace vemi zle, plne hádk a zlych slov.
jeho vytaca proste moje spravanie, inak to pomenovat neviem, aspon sa tak teda správa: /
a to ma desi este viac.
bojím sa buducnosti, uprimne receno.
ja trpim tou hysteriou, ja mam globulus hystericulus, panicku poruchu diagnostikovanu, nie on. asi ste zle precitali
ja som opravdu dobry clovek, tolerantny, laskavy, milujuci, ktory ho ma skutocne rad, a miluje ho, chce mu dobre, aj nam obom, som ku kazdemu dobra, nie som ani protivna ani nijak, verim stale v dobro a toleranciu. preto ma tak zaraza, ako sa dokaze ku mne chovat.
niektore veci, po jej domluve, a kriku, tak niektore veci priznal, ze naozaj to opravdu prehána niekedy ku mne, a je zbytocne zly. ale to vieme obidvaja. ale aspon, ze to priznal. - odvtedy sa mierne snaíží byť lepsi, ale ta podrazdenost je v nom stále.
a neviem, ako to z neho dostať …
neviem proste jak mam nanho ist, aby s tym prestal, lebo nepomohol plac, ani prosby, ani krik, tak enviem, ako dalej.
ok, priznavam, neni to na dennom poriadku, ale kazdy mesiac sa to opakuje, stale to iste, on vybuchne pre totálnu kravinu.
on tvrdí, že to kraviny nie su … tak ja uz fakt neviem…
achich achich ouvej: a ja sa urcite chcem k nemu nastahovat, ved mame byt. ktory kupil pre nas dvoch.
To je mooc blbý. Když ho vytáčí "tvoje spravanie", budete spolu dennodenně v bytě. Proboha, máš dokoncce nastudováno o tyranech; no asi ne nadarmo. Dovedeš si představit, jak ho budeš rozčilovat, když spolu budete permanentně?
Mně to fakt připadá, že si tě omotává kolem prstu, čokoládky, cukrování, byteček. Pak tě bude mít pod taktovkou a spustí svoje despotické vlohy.
Maminka má pravdu. Nevím, co k tomu víc říct. Prosím, využij stále blikající kontrolky, než se do něčeho tak závazného vrhnete.
ja si stále myslim akosi, že ked ma muz v ucte zenu a miluje ju a je u s nou dobre, tak nerobi to co ten moj snubenec
a zase asi zena, co ma rada muza, tak v hadke mu nehovori, aky je je**y a pod. a nehysterci a nehce ho bit. ako ja. (ja som mu dala uz dvakrat facku)
neviem, ci na vine nahodou nie sme obaja a to je potom este horsie.
Tvrdíš, že to najednou až tak strašné není - neomlouvej ho. I kdyby byl opravdu kdo ví jak podrážděný z práce, tak nemá právo tě jakkoli urážet, i když je to jednou za měsíc. Kdyby to pro tebe nebyla žádná katastrofa, tak nepíšeš tady a neřešiš to tak, i když je to jednou za měsíc. Ty od něho očividně jen tak neoejdeš. Podle mě to mezi vámi vyřeší jen čas.
Jo, to je taky blbý "jednou za měsíc". Ono se to bude stupňovat.
viem, ze je to blbe jedenkrat do mesiaca, aj jedenkrat do pol roka by to bolo blbe, ale ako mam postupovat teda?
ako mu mam este povedat, ze ma to boli a mrzi, co robi? ako to vsetko urobit?
viem, ze sa nechovam ani ja pekne, ani on. a on je vkuse z niecoho podrazdeny. vkuse.
ja som sa preto prave k nemu chcela nastahovat onedlho, ebo chcme, aby sa to vyriesilo, chcem, aby konecne teda som prisla na to, c osa deje, alebo mozno to napravi nas vztah. mozno som naivna a hlupa, lebo je to moj prvy chlapec (aj ja som jeho prva divka) mtak preto asi neviem nabrat odvahu sa vykaslat nanho : /co ma dost trapi.
neviem, ci tie jeho pozornosti a laskavosti, ktore mi robi, ci je to len omotavanie kolo prsta, ako hovori ropousice, neviem ani to, ci ma teda opravdu miluje, neviem fakt : / co na to uz povedat. ci je to len jeho premysleny tah. alebo je skutocne do mna zalubeny, a ma ma rad, a naozaj ma len v povahe tu vybusnost, neviem neviem, ach jaja
je to strasne ako sa chova, neomluvam ho. len ho moc milujem asi si ma naozaj kvalitne omotal kolo prsta, ine mi uz z toho asi ani nevychádza lebo kedysi som bola presvedčena, ze keby sa takto chlap ku mne choval, tak sa rozídem okamzite, ale teraz toho nie som schopna : / som asi fakt prilis velky dobrak co si ani nezasluzi.
Už se přetransformováváš do role oběti. No za vše mluví to, že sis myslela, že bys nikdy s nikým takovým nebyla a teď; skutek utek.
Pochybuješ o sobě, začínáš hledat vinu i v sobě. Patrně jsi snadný cíl právě kvůli té naivitě a prosté zamilovanosti/lásce. Nakonec i to, že reaguješ, vyšiluješ, hádáš se, to je pro tyto další impulz. Víš přece, o co jde provokatérům - vyvolat reakci a tím se nasytit. Asi bohužel platí totéž i pro horší level.
Když bys nereagovala, neustupovala, nebo se dokonce důrazně projevila: našla bys slabé místo v té pseudosilácké krustě, pak bys měla navrh.
Jenže pokud už se teď kloníš k roli submisivní, zřejmě brzo minimálně šikanované ženy, tím dál jsi od toho.
Ony k tomu dámy, které to neskončí za včasu, dospějí (pokud vůbec!! ) až za léta útrap.
Já tě nechcu strašit, nechcu ti nic vyčítat. Ale poslouchej maminku, pročti si tady to, co tě oslovuje. Balancuješ, ale ještě tě nemusí mít úplně v hrsti.
Ten byt - pořád máš možnost cuknout. Vůbec nechápu, jak jsi přišla na to, že by se to zlepšilo? Jak jsem psala; když ho štveš teď občas, co teprv až to bude denně?
??
Nie si dobrák, si závislá a chod´do tej poradne. Sama.
Potrebuješ riadne konzultácie.
Samozrejme, že to možeš rozoberať kade tade, ale priamy rozhovor s odborníkom na vzťahy ti pomože.
Ináč sa budeš motať v kruhu. Aj keby si sa na hlavu postavila, potoky sĺz preliala, nebude to mať na tvojho milého vplyv. Navyše máš nejaký typ úzkostnej poruchy, preto tie prepiate reakcie.
Je zopár typov osobností, na ktoré proste pozitívne správanie nezaberá. Vždy je v nich nejaká ukrivdenost, pocit nároku, pocit, že na slabšom si možno vyliať hnev, posilujú sa mocou a spoločenským postavením atd. On je zrejme jeden z nich.
Ropoušice
myslim, ze laskou a tou rodinnou pohodou keby sme mali v nasom byte, tak by vsetko mozno sa na dobre obratilo, mozno by sa to zachranilo, mozno by laska v nom zacala znova kvitnut ako kedysi, lebo ja proste nemam pocit STALE, taky zly z neho, len niekedy. vzdy, ked nieco zle urobi, myslim, ze ma ten muz v konecnom dosledku ma rad, lubi ma, inak by uz davno tiez so mnou nebol, keby chcel inu, ved preco sa nerozide? nie… pytala som sa ho viackrat na to, a povedal, ze inu nema a rozist sa nechce jednoznacne. tak o co teda ide? sama nerozumiem, co sa deje.
nie som v role obeti, ja viem, ze on je na vine, ze sa tak blbo chova, nie ja. ja si nenecham toto vsetko a hadam sa s nim, kricim, ze to tak nechcem, co uz viac mozem spravit pre to, aby sa to urovonalo? dost nechapem tvojej vete. : /
samozrjeme tym, ze reagujem vysilujem sa, ale on vyslovene neznasa, ked reagujem na jeho reci. on sa vobec praveze nechce hadat, ach, nerozumiem jeho povahe, preco potom je taaky.
neviem ako mam mat navrch v takom vztahu.netusim.
preco mu tak strasne moc leziem na nervy????? tomu nikdy nepochopim, pytala som sa ho na to, a povedal, ze lezie mu na nervy, co robim vkuse… to bola jeho odpoved a ked sme spolu v byte este viac si vsima ako som leniva a bordelarka a flegmoska, ze mi je vsetko jedno, a jeho to vytaca. lebo on nema takych ludi rad.
on ma rad poriadok a cisto, je dost puntickar… kvoli tomu si na mne vylieva zlosz stale…
chce ma prijmat k tomu, aby som viac bola poriadkmilovna…
stále chcem verit, ze sa proste zmeni na takeho, aky bol pred tou osudnou dovolenkou. viem, ze odvtedy sa mnoho stalo, je povyseny v praci, slava mu stupla do hlavy, kupil byt a auto, a doma prezil prave nie najlepsizazitok, nasiel uzasnych novych kamosov, ktori ho prori mne huckaju, ze som stihacka, ze mu furt vyvolavam, vypisujem, ze co ho nenecham na pokoji, ale … ale aj tak. nechapem nicomu uz asi. tazko je to tu cele opisat na tento portal, lebo je tu malo miesta, ytch 6 rokov sa neda opisat na par A4iek.
Vy se i rozcházíte v tom, že jste svým způsobem horké hlavy. Potřebujete protiklady.
Za druhé: protiřečíš si. Ptáš se, proč se zlobí. Vzápětí tvrdíš, že není tak zlý, že se všechno spraví, div že není vina už jen na tobě a já nevím kom.
Správně ti tu Plamínek radí, přečti si to obzvlášť. Za to, že se ty sama - bez jeho vědomí snad radši - poradíš s odborníkem nic nedáš.
Věřím, že by tě pošoupl lepším směrem. Fakt si myslím, že by to šlo, ale potřebuješ vhodně navést.
stejně jako ty nejspíše nezměníš svůj postoj k pořádku a nepořádku, tak on se hned tak nezmění na milujícícho a nenadávajícícho partnera… je to v něm (protože jinak by ti nenadával) … a ruku na srdce, opravdu by s s takovýmto člověkem chtěla bydlet? Opravdu bys byla ochotna snášet jeho nadávky každý den (protože až spolu budete bydlet, tak se každý den uvidíte)? A on ti opravdu nadává, že jsi bordelář a to spolu ještě ani nebydlíte?
Ahoj, jste spolu 6 let, váš vztah se nějakým způsobem vyvinul… každý z vás dospěl. já bych se být tebou zamyslela nad tím, zda by jsi s takovým partnerem, jaký je teď, chtěla mít děti (ač třebas děti ještě nejsou na pořadu dne).
A dále bych se zamyslela nad tím, proč ti partner sprostě nadává, jelikož to není "normální"… a trošku bych měla obavy z toho, aby se to nestupňovalo více.
plaminek ale taky nebol, to je problem, odmietam verit tomu, ze prve 4 roky sa pretvaroval, : / to by predsa nedokazal… tak dlho… ono zhorsilo sa to az posledny rok a pol. jeho spravanie.
ja som uz bola v poradni, resp. u psychologa, nepomohlo to nijako. vobec. en som sa vyrozprávala a ona mi poradila, nech skusim s nim teda byvat. a uvidim casom, co sa z neho vykluje, a nec sa este nevydavam, to je cele.
mam pocit, ze s nim nic nepohne, je totiz skorpion povahovo, ja verim na znamenia a viem, ze štir je jedno z takych znameni, kedy nemam sancu vyhrat unho : /
Tak to je zlé. Možno pani psychologička dosiaľ nevidela dosť závislých a bitých žien, nuž aj takí sme my odborníci občas. Jaj, bože moj. To je ako pochopiť dvere, nedá sa.
Aspoň že ti neodporučila sa vydať. Ešte to tak. Tak skús párového terapeuta. ale ak mu budeš tiež hovoriť, že " on vlastne nie je zlý" tiež ti možno odporúča chvíľu spolu žiť, aby si viděla. násilkím ťa nikto na addiktológiu posilať nebude.
A že sa štyri roky nepretvaroval? Veď vy spolu nežijete, zatiaľ ste veĺmi mladí, zatiaľ ste žili na obláčiku, ten život, tie starosti a problémy vás ešte len čakajú. Hoci, jeho sa už možno dotkli a zato takto vystrája.
Ste rizikový pár. Veľmi.
Ináč úzkostné poruchy sa liečiť dajú a nie že nie, hysterické konverzie trocha horšie, ale tiež sa dá. Niekroré hysterické javy sú dosledkom rozmaznávajúcej výchovy.
předpokládám, že první čtyři roky vašeho vztahu ještě neměl koupený byt… a že nadávky se objevily až poté, co ten byt koupil… a předpokládal, že mu budeš líbat ruce/nohy za to, jak je úžasný, že koupil pro vás byt… a ty jsi místo toho nevděčná bordelářka
Máša on tvrdi, ze mi nenadava a ze to nemysli v zlom. ze to nie je na moju adresu. ze mi predsa nehovori hrubo, ze som P alebo K aleb J. proste nie. ze to je len jeho vybuch a predpoviedka, co hovori. ale nezda sa mi to, v poslednom mesiaci sa ma aj spytal, ze ci som sprosta? a tak… ja uz nechapem ničomu. co si dovoluje
Radím ti (z vlastní zkušenosti) … tento vztah dospěl do bodu zlomu… a je jen na tobě, jestli si necháš i nadále nadávat a tím si necháš snižovat své sebevědomí… nebo se vzchopíš a uděláš rázný krok
máša tie jeho vybuchy boli aj pred kupou bytu, ale odkedy ma byt tak je to trosku horsie, nie vsak vo vybuchoch, ale skor v tom, ze sa ma snazi napravit, aby som nebola bordelárka, a aby som bola poriadna, akoze nehovori mi to neslusne, len trosku tak ", prosim ta, mohla by si si konecne upratat tie vlasy z kupelky? ja sa chcem ist upat a je to humus, a aby som ich nemusel po tebe ja vysavat potom". hovori to tak doraznejsie, alebo ako by som to nazvala. praveze kupou bytu trosku zjemnil akoze prejav uz nenadava vulgárne, ale skôr ma stake kritizuje za nieco, co robim zle, že necham po sebe neporiadok…
plaminek, rakcia na teba-pani psychologicke som povedala, vsetko ako je, dopdrobna, neobhajovala som ho ani nič podobné.
noo on uz problémy v zivote zazil obrovske, existencne aj sociálne aj rodinne, preto je poznačený asi natrvalo : / a preto je taky vztekly a vybusny : /
praveze prve styri roky sme tiez nemali ruzove, furt boli nejake problémy, stale, najma na jeho strane s rodinou a existencnymi problémami, medzi sebou sme moc problémy nemali a ked mali, tak ja som nakricala nanho, hysterčila, on potom bol z toho mimo, a tak sme riesili problémy, nevedela som riesit konstruktine problémy a skor neosobne, a ked osobne tak som kričala, to bola zasadna chyba, ale kedze to bol prvy partner a ja som mala 18-19 tak som bola blba a hlupa, a nevedela som, ako co mam riešiť.
velmi mu o mna islo, to viem dost dobre, prve roky najma -velmi--ked som sa s nim raz rozisla v zachvate hysterie pred cca 4 rokmi, tak prisiel s prsikom, ruze mi nosil, stale chodil za mnou, prosil sa mi, ospravedlnoval a tak. pritom ani paradoxne on vtedy nebol vobec na vine, to len bol vyplod mojej hysterie ten roztchod. plakal, prosil. a fakt uprimne. videla som na nom, ze sa snazil úprimne. snazil sa aj komunikovat vtedy, ale to uz bolo strasne davno, pred 4 rokmi, vedy este bol studentom a nebol v práci, nemal nič, tak mu na mne velmi zalezalo, nie ako teraz. teraz uz ani neviem …
ale niekedy vie byt fakt, ze strasne mily. vie byt mimoriadne dobry, a laskavy, obetavy strasne, dokáže vstat kvoli mne o 3 15 len aby ma zaviezol o 4 15 na vlak, ked idem do skoly a tak. pritom moze spat do 7. a tak. je fakt obetavy. ja by som to prenhoo neurobila, ze by som vstavat mala 3 15. a on nereptá, on si ma proste takymito vecami strasne ziskal a tym, ze bol citlivy a hrozne nežny chlap, aj v milovani je velmi nezny a citlivy chlapec to sa mu neda proste upriet.
ziskal si ma tym celým. moje srdce, a teraz mi je starsne tazke, ked vidím, co robí a ako vsetko nici vo mne. ale laska je silna ako trám a viem, že ju len tak nezničí.
aj ked ma naserie strašne a zurim nanho, a kričím nanho, a ked mi aj vynada, alebo je protivny neprijemne, tak na druhy den to odčíni, je strasne mily a zallubeny a viem, ze uprimne, citim to. tak preto som na pochybách, co robít teda. som v koncoch.
Podívej, představ si sama sebe v pohodovém vztahu, nebo i soužití. Zkus zapřemýšlet, zasnít se nad tím, že se nebudeš muset ptát "proč" (je takový, proč to dělá atp atp.). Nebudeš se ptát ani sebe "co" (jsem udělala špatně, jak to napravím atd.) Napadlo tě, že s klidnějším člověkem by v tobě možná ani nebylo tolik tebou zmiňované hysterie?
Šla bys domů bez obav ve stylu "co zas bude". Nemusela by ses pozastavovat nad absurdními výbuchy. No a možná bys je ani ty sama neměla takové, jak píšu výše. Byly byste oba relativně spokojení a vyklidnění.
Teď si představ, co můžeš zažívat s typem člověka, jako je tvůj partner. Ty sama to tušíš, tuší to i tvoje maminka (maminky se mají poslouchat přeci! ), tušíme to i my tady.
Rozumím, že ti je z toho smutno, snaha o řešení z tvé strany je patrná. Ale z jeho ne. A opět: ty to dobře víš.
Tohle jsou opravdu nehezké a nebezpečné projevy, které mohou eskalovat.
Z nejakeho duvodu uz ses s nim jednou rozesla… a vas vzrah je spis horsi nez lepsi… dokud s nim nebydlis. dokud nemate deti… jeste je cas… pak uz je to vsechno mnohem slozitejsi. A jak píše Rypousice nize… ty jsi hybatelem sveho osudu. neni nutne byt cely zivot nestastna
Ropousice
ja neviem, ja zas nemozem povedat, ze by som sla k nemu s takou malou dusickou ako naznacujes, ze sa bojim, co bude, zase. a co spravím …
samozrjeme, mas vo vsetkom pravdu, je to tak, aj mama ma pravdu, že by som si to mala premysliet, ale ja stale verim v jeho dobrotu, v jeho lasku, ze by nicoho ineho horsieho schopny … som fakt asi blba a strateny pripad.
viem, ze možno pri inom chlapovi by som mala pokojnejsi zivot, i ked i tam by bol problémy, ako v kazdom vztahu, ale mozno mensie hystericke zachvaty.
len ja sa uz tazko dokazem ovladat
nechela som, aby ste mi tu na tomto fore hovorili, aby som ho nechala, aby som sa rozisla, lebo to nechcem. urcite nie, ja si nikoho ineho nedokazem predstavit pri sebe… : / to je asi sice chyba, ale je mi uz divne sa aj pozriet na ineho chlapa, i ked si viem predstavit, ze budem kludnejsia s kludnejsim partnerom. ale som rozpacita, nechcem sa bat buducnosti s ním, kazdy vztah aj manzelstvo su loteria, nie vzdy to vyjde, obcas sa oplati zariskovat.
vzdy som chcela kludnejsieho partnera, ale co uz, osud mi asi takoveho vybral. resp, vybrala som si ho sama.
možno je mojim osudom, ktovie. naozaj netuším.
niekedy mam chuť utiect a nikdy ho viac nevidiet, niekedy mam chut ho objat a byt s nim do konca zivota v objati, strieda sa to u mna ako rocne obdobia a aprilove pocasie. neviem, co robim dobre, a co zle. som este mlada, zivot pred sebou, ale predsa len neviem, co s ním.
Já to mínila v budoucím čase; až byste spolu bydleli, pravděpodobnost, že bys onu malou dušičku měla a chodila domů s obavami, tu je a ne malá!
Já vím, že jsi nechtěla nic vymlouvat. Já, ani nikdo jiný to nemyslíme ve zlém. Jde o to, že jsi ještě načatá, dokonce spolu ještě nebydlíte, možnost toho, že od něj odejdeš za včasu, tu je. Je tu několikrát popsané, jak katastrofálně takovéto případy dopadají. A protože nikdo nechce, aby to tak dopadlo, tak jsou snahy ti to vysvětlit.
Zkus si vybrat, najít jinou psycholožku, jak ti tu radí, snad už bys měla štěstí a pomohla by ti víc, než ta dosavadní.
Nepoddávej se pocitu osudovosti, proč bys měla od 20 let (prostě od té doby, co s ním seš) trpět? Jen pro to, že je to tvůj osud? Ale svůj osud neznáme. Pokud nedáš šanci i jiným možnostem, je logické, že ti zůstane na krku s prominutím a pak si budeš jen marně zoufat nad osudem.
Je tvůj první, nemusí být poslední, byť si to teď asi nedokážeš tolik představit. Život a jeho krásy máš před sebou, ty svůj osud můžeš řídit, ovlivňovat. A jak? No právě tvým vlastním rozhodováním.
Tak, jako on má možnost volby, dělat něco se sebou, tak i ty máš možnost volby od něj odejít a být v klidu.
Na to nezapomínej. Ty kormidluješ loď svého života.
Ropousice ja viem. dobre to myslíte : /
chapemtoto tu cele.
lenze ja skor som sem prisla po rady akos nim vychádzat, ako to zachranit, ako dalej pokracovat, ako ho prijmat k tomu, aby konal, a zacal so sebou nieco robit.
ja som mu teraz na valentina napisala dopis, v ktorom vsetko vysvetlujem, svoje pocity a dojmy a tak, emocie, aj tie negativne, hovorim o tom, aby sme sa lubili, proste taky motivacny akoby list, k laske, aby sme sa zmenilioat na stastny par, povedal, ze mam vo vsetkom pravdu, a ze sa pokusi byt dobry
tak dufajme, ze to vydrzi a nie su to len prazdne slova z jeho stranymeste uvidim, co mi k tomu dne spovie, ako sa zachova (vcera v noci ho az cital! )
Máša rozisla som sa vtedy kvoli jeho rodine a problémom tam, nezvladala som ich rod. situáciu a ked som sa pozerala nanho ako trpi, vzdala somto. lebo to mal doma priserne tazke, namoesto toho, aby som mu pomohla vtedy v tazkej chvili som sa mu otocila na par mesiacov chbrtom, az potom mi psychologicka povedala, ze to nebolo mudre riesenie… a potom aj on chodil ma odporist, ze on sa odstahuje, co najskor od rodiny, ze nech to este skusime, ze ma uz nebude tym zatazovat a pod.
a nazaj. snazil sa uz trosku od nich odstrihnut, nebyt stale na spagatiku im, stale vkuse im tak nepomáhat ako dovtedy, a konieckoncov siel pracovat prec a preto s nimi uz neni v takom kontakte a teraz kupil byt, takze uplne sa odstrihol, co je fajn, a preto ma to tesi, ze som mu vtedy uverila. prave preto hovorim, ze vtedy ddodrzal svoje slová. tak snad aj teaz dodrzi, možno som naivná, ale chcem, aby nas vztah bol spokojny, ako kedysi!
a keby som aj s nim byvala, vy pisete, ze by to bola hroza, ale prečo? iba 100 km od mojo domu (uz ja mam svoj dom podpisany po rodicoch, som jediny dedic, rodicia su starsi skor) ja sa mam kam vratit, keby sa zacal zle chovat, pobalim kufor a odidem, to je jednoduche, dokial nie sme manzelia a nemam s nim dieta, co sa moze stat? on sa neuchyli k nejakemu fyzickemu napadnutiu… poznám ho dost dobre. to by si nedovolil, lebo vie ze moji rodicia by ho prizabili tym padom, keby mne nieco urobil. nic nehrozi, ked s nim chvilku budem byvat, aspon par mesiacov. ja mam potom kam ist. a vyskusam si to aspon.
Píšeš, že: "myslim, ze laskou a tou rodinnou pohodou keby sme mali v nasom byte, tak by vsetko mozno sa na dobre obratilo, mozno by sa to zachranilo, mozno by laska v nom zacala znova kvitnut ako kedysi… "
Promiň, ale to je velmi naivní představa, protože, láska sice ke vtahu samozřejmě patří, ale jen sama o sobě nestačí. Jen láska nevyřeší to, že: a) nebude uklizeno, jak on si představuje, ale i jak i Ty sama přiznáváš, že má pravdu v tom, že neumíš vařit, uklidit atd. = mimochodem na tom jsi mohla za těch 6 let zapracovat, b) mu nebude vadit to, že si uvaříš čaj, který pak ale nepiješ, že nevyliješ kávu, že nepřipálíš polévku (jestli jsem to dobře četla), že mu nebudeš sprostě nadávat a dokonce ho fackovat atd. Chci tím říci, že mám pocit, že Ty jsi se celých 6 let zasekla pouze u lásky, ale podle mě on očekává po těch 6ti letech už i něco více. Tím neříkám, že chyba je jen na Tvé straně, u přítele samozřejmě platí to, co Ti již o něm napsali ostatní, takže to už nebudu opakovat. Prostě já si neumím představit, jak by asi mohla u Vás při společném bydlení nastat rodinná pohoda bez toho, aniž byste oba dva se změnili = začali na sobě pracovat. Nesnesete se už teď, když máte 6 let vztah na dálku, a kdy naopak byste měli být spolu v pohodě, protože byste si měli být vzácnější, jenže opak je pravdou. Tak není možné, aby tím společným bydlením se najednou stal zázrak a láska znovu ožila. Ta samozřejmě sama o sobě znovu jen tak nevzplane - jak říkám, muselo by se u Vás obou začít něco měnit. Jenže Vy dva nemyslíte ve Vašem vztahu ve smyslu = my DVA, ale každý sám a sebe ve smyslu = JÁ. On chce mít všechno dokonalé, až puntíčkářsky, jak píšeš + svůj klid, Ty zase píšeš stále dokola o tom, jak on Tobě slovně ubližuje, a že Tě to zraňuje, ale neuvědomuješ si, že Ty ho slovně také nemálo zraňuješ + dokonce jsi mu už dala dvě facky = tohle si jako muž nenechá moc dlouho líbit + navíc to snižuje jeho sebevědomí.
Ty se divíš, co se děje a nechápeš to? Já jo. Jste spolu od Tvých 18ti let a jeho 22ti let. Za těch 6 let každý nějak dozráváte, měníte se, a Ty, jak píšeš, děláš všechno stejně jako před 6 tely, kdy dříve mu to nevadilo a divíš se tomu, proč teď mu to vše ale vadí? No to proto, že na začátku v důsledku zamilovanosti hodně věcí přehlížel, stejně tak jako Ty, ale jemu už růžové brýle spadly, tak se v některých věcech pochopitelně začal ozývat. Toto by se Ti stalo v každém vztahu, nejen v tomto, protože Ty máš ty růžové brýle pořád a jak už jsem psala, zasekla jsi se těch 6let pouze u lásky. A jestli je pravda, to jak říkají Ti jeho kamarádi, že: "ze som stihacka, ze mu furt vyvolavam, vypisujem, ze co ho nenecham na pokoji.", no tak to je samozřejmě úplně špatně a je to jen další kapka směřující ke konci, a je jen otázka času, kdy může, pro Tebe překvapivě, ten pohár trpělivosti přetéci na jeho straně.
Dále mě zaráží to, jak píšeš, že: "je totiz skorpion povahovo, ja verim na znamenia a viem, ze štir je jedno z takych znameni, kedy nemam sancu vyhrat unho… " Proč mě to zaráží? Protože když chci mít opravdu dobrý vztah, tak to není o tom, kdo z koho a kdo vyhraje. Vztah je o komunikaci (bez slovního urážení a facek), o toleranci, o úctě, kompromisech, dohodách atd. A to jsem nějak z celého Tvého psaní nezaznamenala. Navíc, se štírem se dá velmi dobře žít, a ne že ne. Ale musíš vědět jak a nechtít s ním nebo nad ním vyhrát = tak to samozřejmě u nich nefunguje. Když už teda věříš na znamení, tak si o něm něco přečti, ale ne ty pár řádkové a nic neříkající charakteristiky, ale nějakou pořádnou charakteristiku, aby jsi pochopila, jaké jsou to osobnosti. Můj manžel, se kterým jsem žila 24 let, než zemřel, byl také ve znamení štíra, já jsem ve znamení býka, ale takovýhle vztah jsme teda neměli, naopak. Jenže my jsme spolu nežili stylem kdo z koho…
Já osobně bych Ti poradila totéž, co Plamínek a Rypoušice - vážně si najdi psychologa (možná i psychiatra -léky), jinak Ti nebudou fungovat žádné vztahy. Potřebuješ jednak zapracovat sama na sobě (hysterie, úzkostnost, závislost atd.) a jednak otevřít oči, čeho se máš v dalších vztazích vyvarovat tak, aby jsi nežila jen láskou, respektive aby jsi si sama sobě nenamlouvala, že jen láska stačí a vydrží navždy ve stejné podobě. Můj názor je, že každý by měl mít několik vztahů, aby získal zkušenosti, než se rozhodne pro vztah-manželství-rodinu. Proto Ti nepíšu o záchraně tohoto vztahu, protože jakmile se spolu sestěhujete za této situace, bude velmi rychle konec.
Dany. Krasne napsano. Presne tohle si myslim i ja.
A Valentino… kdyz spolu budete bydlet. tak pak se hure odchazi… protoze je to uz "vaznejsi" vztah. A sestehovanim se laska opravdu najednou neobnovi.
Vas vztah ma vazne trhliny. Nemate k sobe vzajemnou uctu. A to je spatne.
Ahoj. Ty se snažíš dělat vše pro to, aby ses sním nemusela rozcházet. Ale rozumím ti, protože to tak jednoduché není, zvlášt když máš k němu citovou vazbu. Ale pamatuj si, že každý se k tobě chová tak, jak mu to dovolíš. On viděl, že si to u tebe může dovolit, tak to dělá. Kdyby jsi od něho odešla, tak bys ukázala, že jsi hrdá a že nikomu nedovolíš, aby po tobě takhle šlapal. Třeba by mu to pak trklo a začal by si tě víc vážit. Kdyby mě kluk jen jednou řekl že jsem P, tak už by měl semnou problém!!
To samozřejmě ano, ale:
1) "ja som hystericka osobnost bohuzial, nemam problem pri hadke vybuchnut velmi, kricat, slova prskat velmi zle a hrube na kazde strany, co mi je velmi luto, ale bohuzial, som taka, nezmenims a asi tak lahko, mam to aj diagnostikovane… globulus hystericulus. neviemci to poznate.
bola som taka odjakziva, a najma posledne roky.
ja sa nedokazem uz ovladat, ked sa hádam, potom mu vykricim velmi skarede veci, ze je jebnu… y a podobne. ale nemyslim ti tak. s nadavkami na jeho adresu som zacala ja… "
2) "s tymi nadavkami na jeho osobu som zaacala ja, to viem naisto, v tych hadkach, a krute nadavky som pouzivala, lebo som bola v amoku, ako jebnu… ch… a pod."
3) "ja si stále myslim akosi, že ked ma muz v ucte zenu a miluje ju a je u s nou dobre, tak nerobi to co ten moj snubenec a zase asi zena, co ma rada muza, tak v hadke mu nehovori, aky je je**y a pod. a nehysterci a nehce ho bit. ako ja. (ja som mu dala uz dvakrat facku) … neviem, ci na vine nahodou nie sme obaja a to je potom este horsie."
Chyba je i na straně Valentinky, a to nemalá + navíc s tím začala ona, jak sama píše a uznává. Problém je, že to řeší špatně, respektive oni to neřeší vůbec, nýbrž přítel se začal chovat po svém směrem k Valentince = začarovaný kruh, ze kterého se evidentně sami, tj. bez odb. pomoci nedostanou, je můj názor.
Dany ty si to vystihla asi uplne najviac. vidno, ze si tomu pochopila. naozaj dobre.
zacali sme obaja akosi zle, sa nam to vymklo spod kontroly. lebo so zlymi recami a nadavkami som začala ja, ako som sama uznala svoju chybu, a vovztahu nemaju co nadavky robit, on nikdy ma predtym nenazval takou ani onakou, to by si nedovolil, ale odkedy som ja zacala hresit na jeho osobu, tak si to uz postupne dovoluje i on.
neviem, ale to riesit, netusim, ako to ma riesit, ked je to zacarovany kruh, uz sme aj uzavreli dohodu, ze teda nebudeme si nadavat ani nic podobne, ziadne nadvaky ani smerom ku mne ani na mna ani nijak, a darilo sa na, asi dva mesiace, ale potom zase prisiel vybuch a som sa neovladlaa som mu povedala, ze sa sprava ako jebn…
/to je moja najcastejsie nadavky / a potom on zacal, ze ci som sprosta a tak… ale uz aj on mi parkrat predtym povedala, ze " tebe ebe"? a tak… ale to myslel asi jen ako v zmysle zartu, to sa teraz tak medzi chlapmi bezne hovori.
no bohuzial, ako hovoris, ja som ostala stagnovat akosi, pocas tych 6 rokov, mna drzala iba ta laska, romantika, neha a tak, a on tou laskou presiel a je praktickejsi, uz mysli viac na rodinu do buducna a chce zo mna mat dokonalu manzelku a matku deti, ako hovori je to normalne a patri sa to, aby som vedela vsetky domace prace a aby som nerobila po sebe bordel. (uznavam ma pravdu, lebo mam uz 24 rokov mozem uz vediet vsetky domaceprace, ale este neviem), mam problém upratať nieco, alebo navariť. ja som ostala taka, aka som bola v tych 17 ked sme sa dali dokoy, lenze on chce odo mna vidiet pokrok a zmenu, ta zmena sa zacala asi pred rokom. zacala som trosku viac varit, ucila som sa piect, zacala som viac upratovat a davat si na to pozor, najma teda pri nom, aby videl, ze nie som neschopna, alebo co, ale to je uz o inom…
zacala som trosku pracovat na sebe, lenze on hovri, ze toto je ten stuipen 0, na ktorom som mala byt uz dávno a nie ze ja som bola - 5. ze som nevedela ani pracku zapnut v 22 rokoch, ze to je smiesne a tak. ale tak maminka robi vsetko za mna stále, a ja nemam dovod prať alebo tak. chapete asi.
mam doma mamahotel a full service a on toto neznesie. ze uz to mam davno vediet.
scasti ma pravdu, ale mohol by ma aspon respektovať a mat v ucte. ale on ma kritizuje,, ked nieco zle robim, ked robimnelogicke veci, proste jeho ta domacnost na mne najviac sere. ako hovorí sam …
ale tak ja sa snazim, robim pokroky, vidi ich aj on … ked je v práci nahodou a som u eho na byte, tak povysavam, alebo uvarim polievku, alebo spravim taky rychly kolac, alebo nieco. a dovtedy som to nerobila, ale teraz už ano, chcem, aby bol spokojny proste … lebo ked sa niekedy vratil z prace napriklad v septembri tak nasiel doma nepopratane, neurobene nic, riadu nenavarene. tak to vtedymi povedal, ze som mohla aspon nieco urobiť a nie byt stale na internete alebo citat knížky. akoze uznavam ma pravdu, evd nechce odo mna horibilne vykony, ako drhnut dlzaku denno denne, ale viem, ze ho to na mne vytaca aj ze nechavam za sebou bordel, povedal mi, ze neni moj sluha. to hej no, to uznavam. ale ja si nemyslim, ze je to zase az taky bordel, aby take kraviny mi vyhadzoval na oci, ako vlasy v umyvadle, alebo na podlahe, alebo neumyty riad, alebo pripalena polievka, neustlane postele. či?
pre daru
praveze on nevidel, ze si to moze dovolit, lebo ja pokazde ked zacal byt taykto divny (neratam prve razy, lebo to som si myslela, ze mal iba zlu naladu a ze ho to prejde tak som ostala zarazene ticho a potom som bola chvilku urazena! ), ale ostatne razy, ked uz zacal hresit smerom ku mne a byt vztekly a podrazdene reagovat na mna, tak som sa rozkricala nanho a povedala som mu, ze si to nenecham. ale nim to moc nehne ten moj krik (je nan uz zvyknuty ako hovori, preto ho neberie vazne), tak vie, ze ja to nemam rada, ja si to nenecham libit, neboj sa, on to vie, ze mi to vadi, ked to hovori a ked sa tak chova… ale akosi mu to je jedno úplne.
s tou neuctou som vsak začala ako prva ja, teraz si on mysli, ze si to tiez moze dovolit ku mne, proste preto, prestal si ma akoby vazit.
No promin. jsi snad jeho sluzka v jeho byte?
preco sluzka nechapem? on nechce, aby som uprativala zanho, alebo co, ale aby som po sebe svoje veci upratala, a je logicke, ze ked je on v praci do 17 a ja som doma cely den a nemam co robit a necham riady v dreze cely den spinave, tak to asi niec osvedci skor o mne nie? ci?
No a co tedy vlastne chces? Mam dojem. ze uz jsi stejne rozhodnuta. Sice stastna nejsi. pochybujes sama o sobe… ale to je tak vse.
lebo trebárs teraz cez vianoce som bola unho cele dva mesiace s vynimkou par dni. tak možno preto bol nahnevany… lebo mu narusam jeho klud. on furt je tichy a hlbavy, chce mat pokoj, chce si pred telkou hoviet, alebo pred pc, chce mat pokoj a ja furt rozprávam, ako hovori, furt nieco riesim, a jemu to lezie na nervy.
Toto jsi napsala ty sama. a to s nim fakt chces bydlet?
Valentinko, myslim si, ze jste oba zamilovani ale jste kazdy uplne jiny, nedokazete byt spolu. Ty jses s nim z litosti a opravdu si ho hodne idealizujes, chtela bys ho napravit. On te asi miluje ale nerespektuje te a ma sve zvyky a asi i nejake utrapy z detstvi, ktere nedokaze ovladat. Ze nema zcela normalni reakce, jsi uz davno pochopila, ale nejak ho porad omlouvas.
Pokud uz ted nedokazete byt spolu, jak to ma asi vypadat do budoucna? Pokud mezi vami ma byt harmonicky vztah, tak nejspis jen milenecky a nic vic. Neverim tomu, ze by jste se oba tak radikalne zmenili, abyste mohli zit spolu ve stastnem vztahu.
Nepsala jsi sem uz pod jinym nickem? (Lienuska? )
Precetla sem si diskuzi dva roky starou. a musim konstatovat. ze to je jeste vetsi katastrofa nez jsem si puvodne myslela
No vida, to mi uniklo, teda na to sem úplně zapomněla, obvykle si tyhle věci pamatuju. Njn. všechno je jednou poprvé, už asi stárnu
Věk: 40
1. Nejste schopni spolu bydlet, on zřejmě nevydrží mít v bytě další osobu. Píšeš to furt, tak s jakým zázrakem počítáš, že to změní?
2. To, že po 6letech vztahu SI koupil byt místo abyste ho koupili spolu, je celkem jasný signál.
sice ma lubi, ale neni schopny ma prijat taku aka som, a tolerovat ma. za to ja musím stale tolerovat jeho chyby.
ja sa viac snazim ako on v ton vztahu, viac ako on … je to priserne, som z toho zlomena, aj dnes (13.02.2016) sme sa pochytili, tesne pred svatkom zalubenych ( ( ( ( ( ( ( ( (uz ja nerozumiem ničomu … ved sme mali taky krasny den. zallubeny dnes (13.02.2016). este sme si aj vinko otvorili, pozerali filmrozumeli sme si… ale zase som vecer "urbila to, co on nechce, chce aby som to robila inak", a furt to iste dirigovanie a komandovanie, ako keby ma komandovala matka, neni proste ma prijat taku aka som.
mam pokrk jeho dirigovania, stale len ja som TA ZLA.
za to, ze som zle otvorila musli a a nie tam, kde sa maju otvárať. ale otváram ich inak, ako to je "bezne". a potom sa to začalo nabalovat, ze uz zacal rozprávť vselico len nie pekne a pozitivne veci. : (a moj otec mu aj drukuje, moj otec ma ako prvy upozornil, ako otváram musli a on partner tiez ma zacal potom dirigovat
zase som plakala aj pred nim, jemu ale je jedno, ked placem, ze co nanho hram divadlo, ked placem srdcervuco, ze ma uz mojho placu dost, ze furt revem. lebo sa tak chova, ze revem co ine.
vsetko mu proste vadí, este aj ako tváram musli a obhajuje to tym, ze ja robim nelogicke veci, priserne… a ze nikto normalny a logicky to nerobi ako ja, nelogicky. ze robim to zle, a on ma """len na to predsa upozornuje """. ja to beriem ako desne upizornovanie.
to ma od mojich rodicov, oni ma za vsetko komanduju a diriguju… a to asi maniere prebral od nich. vsetko je zle, co urobim, pre nich, aj prenho, som ZLA, ja som stále zla, ja ta zla… a uz som sa prirodzene znova na to urazila, a tak som mu to vytkla, ze co to zase hovori a preco kazi dnes (13.02.2016) ok, a on ze co si nepriznam, ze oni vsetci, co ma komanduju maju pravdu, ze otvarat sa maju musli tak, aby sa dalej nerozsypavali, ale ja ich otvorím tak, ze sa sypu, a preto proste nechapem, ved to je jedno, ako otvorím musli nie?? !! ale jemu to neni jedno …
a furt furt vkuse len """upozornovanie """
nevidí moju snahu, ako sa ja velmi snazim, teda robím veci, ktore nema rad, snazim s avarit, upratovat, prať … snazim sa to ucit, robim nieco pre nas vztah a on neni schopny ani si kusnut do jazyka, ked ""otvaram zle musli""". furt ma potrebu ma komandovať, ako nejake posetile decko, ktoré nema vlastny rozum, ale ja robim vsetko zle.
Holka. Precti si vsechno. co ti tady radime. zamysli se nad tim a probud se. mam ovsem dojem. ze v tvem pripade se vsechny rady miji ucinkem.
Takze jeste jednou. Tvi rodice jsou tvi… a pritel je pritel. Mas problem sama se sebou. To. co dovolis ostatnim. aby ti delali. to je jen na tobe! Ty si ridis svuj zivot. Tak prestan byt ve vleku ostatnich. Osamostatni se. Zij svuj zivot podle sebe a ne podle ostatnich.
Kdyz budes zit. tak jak zijes. tak se ritis do pruseru.
Budes zit s clovekem. ktery te komanduje. nadava ti. nevazi si te. urazi te. snizuje ti uz tak nizke sebevedomi… a mozna jednou te bude i mlatit. tak jak jeho otec mlatil jeho matku
A jeste bych ti doporucila… precti si svuj prispevek pred dvema lety. mozna te to konecne trkne
Valentinko, uprimne receno: proc sem pises, kdyz na rady jinych nedas? Mela by ses naucit, ze nektere skutecnosti v zivote se proste zmenit nedaji. Tvuj pritel se nikdy nezmeni a ty taky ne! Nejste schopni zit spolu! On ma sramy ze sveho detstvi, ty mas nizke sebevedomi jsi tvrdohlava a chces, abychom te pochopili. Ale tohle uz pochopit nejde! Tohle je sebetryzneni! Laska vypada uplne jinak! Existuje na to jedno trefne prislovi: Kdo chce kam, pomozme ma tam!
Je mi lito, ze to musim vyjadrit tak tvrde, ale mozna potrebujes nekoho, kdo by ti otevrel oci!! Masa ti to napsala velice vystizne!
preco sa chova tak tvrdo? a nekompromisne? co chce?
ako mam zakazat, aby mi toto ludia robili? aby sa rodicia tak ku mne chovali? aby sa on tak ku mne choval, a co ked som aj neporiadna, ale to vkuse ma musia upozuornovat? ako male decko? ako im to proste mam zakazat, ja rozumiem a viem, ze by som mala zakazat, ale ako?? ja som sa im vsetkym uz vzoprela, co ma stoji nemale sily, a energiu, ja som naozaj nakricala, povedala tvrde slova vsetkym niekolkokrat, ale stale ma rodicia pred nim zhadzuju aka som nemozna ako nic neviem, a on to opakuje, ako verklík. !! vsetko to ma od nich, keby sa oni do mna nepustali aspon pred ním, tak by si to ani on nedovolil, ale preco si kazdy ku mne vsetko dovoluje? (lebo som dobrak od kostí? lebo som citlivy clovek? tak furt maju potrebu sa vo mne rýpať???
co je na tom, ako otváram musli, kto sa co ma do toho starat? kto je ten povolany, aby ma kadroval stale? a zevraj nelogicky konám, to mi tvrdí kazdy… ok, možno nie su vždy veci suer, ktore robím, možno naozaj nie je to take super, ideálne, a skvelé, a možno naozaj robim nelogicke veci, ale co na tom záleží? ved kazdy sme jedinecny, mali by chapat moju indiviualitu, ale nie, oni su ako zmyslov zbavení vsetci a chcu ma len poucat a kadrovat, stale sekírovať a on odkedy k nemu chodím robi vkuse to prakticky stále. lebo on je zvyknutý na iné.
on furt odo mna očakava ze budem take veci iba robit ako on, podla neho … v domácnosti. proste stále, je to na obesenie
On jiny nebude. ikdyby ses postavila na hlavu. tak na ni budes stat blbe. Chapes to? Rekni mu sbohem jednou navzdy. Ale opravdu navzdy.
nedokazala by som sa este teraz rozist, nemam na to silu, naco by mi bol rozchod, ked viem, a poznam sa, ze som tak slaba, ze o par tyzdnov, meiacov by ma orehovoril naspat? len by som sa strápnovala pred nim, co uz som aj tak stránena dosť. ako vidím.
potrebujem ale zistiť, preco sa tak chova, preco je taky aky je, co ho vedie k tomu, aby sa tak choval, ci ma prestal uz naozaj lubt, ci ma inu, alebo mu leziem na nervy, alebo potrebuje si neco dokazovat, v com to tkvie, ja uz viem, ze sa nezmeni (a ja to bud mozem prijat alebo sa rozist), ale preco taky je, ked opomenieme rodinu ze ma taku hroznu, tak co mu dava pravo sa tak chovat? preco si mysli, ze len on ma pravdu? preco je to proste tak?? to kde sa naucil? ako je toto vobec možné?
Jak je to možné? No úplně jednoduše, a Ty o tom víš, jen teď přes ty emoce, které z Tebou mávají, nevidíš to, že takový už byl:
1) "nás vztah si presiel mnohými krízami, ale aj radostou, a tak. ako v kazdom vztahu. vzdy bol partner trosku nervak a casto vybuchoval, ale nie na mna, ale na nieco ine, v nejakych situáciach, je aj casty stresor, nemal to v zivote lahke, lebo mal velmi zlych rodicov, ktoráí sa nikdy o neho nestarali a dokonca maju problémy aj s alkoholom."
2) "Je bezcitnejsi, enej vnímavy, dost ho jeho "nove kamaratstva" iba s chlapmi premenili. do toho ma vela toho v práci, stresuje ho robota celkom, lebo on sa necha stresovať, chyba je v nom, samozrjeme. Zarába vela, ale chce este viac. On vzdy chcel viac, je velmi cialevdomy a tvrdohlavy. Musí si ist za svojim. Mal problémy aj doma cele roky, a stala sa z neho kopka nervov. Totiž v ich rodine doslo k tragedii a zle to znasal, a odvtedy sa velmi zmenil. je akoby bezcitnejsi, nic ho nezaujima, je taky divny. je tomu viac ako rok… "
3) "Nikdy som nebola stredobodom jeho nervov a vybuchov, je tak trosku cholerik… avšak posledny rok a pol sa nas vztah vyrazne zhorsil, z jeho strany."
4) "no on bol trosku vzdy taky mierne cholericky, rad si zanadaval v aute na druhe auto, aleo na vodicov, vulgarne. bola som z toho v zmatku, ale nakoniec som si pomyslela, ze je taky vztekly proste iba na ostatnych, nie na mna. necakala som, ze raz sa jeho zurivost obrati i proti mne."
5) "trable v rodine mu nepridavaju na pohode a ani v práci. v praci ho povysili prave minuly rok, na sefa oddelenia… "
CHYBA byla si myslet, že bude vzteklý celý život jen na druhé.
Vždycky byl takový, jaký je teď, jen se změnilo to, že svůj hněv již otočil i proti Tobě a proč, to už jsem se snažila Ti vysvětlit včera (13.02.2016) = on už nemá nervy na to, že si se moc nikam za těch 6let neposunula + ty Tvoje výbuchy, nadávky a facky taky nejsou ok = opravdu to řeš s odborníkem, jinak to bude Tvůj celoživotní problém a nevyjde Ti žádný vztah. Ano, teď nebo nějakou dobu se snažíš, ale jednak jen trochu - mohla bys v tom trošku víc přidat, a jednak je možné, že si se v jeho očích začala snažit pozdě.
Mě by nevadilo mi, že jsi jiná, to dokážu pochopit a tolerovat, ale, je Ti 24let = neměl by pro Tebe být problém po sobě si ustlat postel, umýt nádobí, uklidit vlasy v umyvadle, naučit se zacházet s domácími spotřebiči - pračka atd. a nenechávat se doma obsluhovat maminkou, naučit se vařit a péct atd. , prostě umět běžné věci znamenající být samostatná = seš už velká holka Tím ale neříkám, že pokud by jsi bydlela společně u tohoto či jiného přítele, že máš v domácnosti dělat všechno sama - ve vztahu by měli být na vše dva, tedy i na domácnost. Na druhou stranu, když jsi doma u rodičů, tak tam by jsi se neměla nechat obsluhovat, ale do chodu domácnosti se také zapojit
Otevírání musli a takové detaily neřeším, to není třeba dělat jen jedním způsobem a podle něčích představ - to samé s tou logikou = když dva lidé budou dělat stejnou věc a každý jinak, neznamená to, že jen jeden to dělá logicky a druhý nelogicky, a neznamená to, že když ten jeden to dělá jedním a pro něj "logickým" způsobem, že ten druhý, který to dělá jinak, to dělá "nelogickým" způsobem = to tak vypadá jen navenek. Ve skutečnosti to je tak, že ten co něco dělá v očích druhých "nelogicky", to tak dělá proto, protože má jiný způsob vnímání a myšlení, které takové je pro něj logické, neboť je pro něj přirozené. Tak se prostě někteří lidé narodí a nelze je za to odsuzovat. Pokud je za to někdo odsuzuje, tak je to jeho problém, že toho druhého nedokáže pochopit.
Takže, já být Tebou, tak se teď hodně zaměřím na sebe (odborník + samostatnost), jinak se opravdu brzy stane to, že ne Ty, ale on to ukončí = to, že otočil svůj hněv už i na Tebe, je jen začátek… A hlavně, měla by si se zaměřit na sebe ne kvůli němu, ale kvůli sobě. Váš vztah si myslím, že stejně dříve či později skončí, ale pokud na sobě nezapracuješ, vážně Ti nevyjde ani žádný další, a to určitě nechceš. Navíc si neseš v sobě určitou zátěž i z rodiny (od rodičů), která Ti také komplikuje život, tu však sama neodbouráš, stejně tak jako sama neodbouráš Ty svoje výbuchy atd. Tak šup, a už se někam objednej Uvidíš, že se Ti pak postupně uleví a budeš se na vše dívat i jinými úhly pohledu + se se vším vyrovnávat jinak - lépe a klidněji.
Dany dakujem za rispevok a komentár.
bolo by asi lepsie, keby to ukoncil on, ja na to nemam silu ani energiu.
bolo naivne, si mysliet, ze jeho vybuchy a nervozita sa neprejavi aj smerom ku mne, ja viem. uvedomujem si to, ale proste myslela som si to, ze z lásky ku mne to urobí pre mna, ze prestane s tým.
no takto, odjakziva som bordelárka, a on furt mi hovori, že to vzdy videla, le ze si mal myslel, ze mam pod 20 rokov (vtedy, ked som mala pod 20) tak ze sa zmenim, ked budem mat viac rokov, ze ocakaval odo mna viac snahy, ale on v com ma snahu? preco by som sa ja len mala menit? furt mi obíja o hlavu, ze preco nedokazem pochopit, ako je možne, že nedokážem robiť normalne veci v domácnosti, ze neupracem po sebe a tak, ze preco ma musi napomínať, ze je to prizemne a ze odo mna je to sprosté chovanie.
došli mu nervy so mnou, ale co akoze ja s tým? tak nech sa rozíde, ked chce, ale to tvrdí, že nechce, ze a lubi. on ocakáva vyssiu snahu odo mna. ze som z bodu - 10 presla na bod 0 tak hovori, a ja ked mu poviem, ze to prenho sa menim na lepsiu, tak mi povedal, ze hádam nie voli nemu, ale kvoli sebe a kvoli zivotu, a tym padom mne dojdu argumenty. moja snaha prisla pozde? preco ved len pred pol rokom kupil byt. nemala som sa kde inde prejaviť…
nečakala som, že bude taky ku mne hnusny. strasne som sa tešila na dnes (14.02.2016) ok, ze budeme mat konecne normalny den, a ze skončíme s blbostami a kravinami, ale vcera tie musli ma tak nastartovali, ze som uplne bola v trannze,
l/ebo mam nazor, ako ty na tie musli, ze kazdeho vec ako kto otvára musli, a nemusi nikto nikoho osocovať aza to, ale on ma za to, že ja robím stále chybne veci /, ze ked ja vzdy otváram musli, tak sa vzdy potom sypuuuu. a ze nikdy nic neurobim poriadne. vychazduje mi toto na oči.
tak ja som dostala taky hystericky zachvat dnes (14.02.2016), lebo povedal mi, ze som kazisvet, ze vsetko chybne robím, že sa nemoze na to divat, pan dokonaly.
a nasi akoze s nim drzia, lebo vraj ano, vsetko neurobim poriadne.
tak dnes (14.02.2016) ma chytila taka hysteria, mala som prenho prekvapko velke pripravene ( (bola som v tom, ze bude krasny valentýnsky den, som mu nakupila srdce cervene, bonbony, flasku vina. a on?? prisiel ku mne a ja som mala hystericky zachvat, lebo sa nespraval, ako som si myslela, ze sa bude chovat. myslela som si, ze pride a povie, objime ma, a povie, ze ma miluje a ze ho vsetko mrzi, ale on neprisiel s takym nicim, prisiel uplne normalne s jednou bonboonierou. a nic… nic nepovedal vobec. : starsne ma to zabolelo. ze vcera mi nic neurobil, tak preco sa chovam ako decko hystericke, sa ma spytal. ze nic nemienil tou ironickou poznamkou s musli. ale ok… nemienil, ale preco tie ironicke aposmesne poznamky ma stále?? hm? a na to nevedel odpovedať vraj lebo si ich zasluzim, lebo sa chovam vraj nie ako 24 rocna zena, ale ako male decko, a ze tým, že si vynucujem jeho lasku apozornosť a tak. podobne.
dnes (14.02.2016) bol najhorsi valentýn v mojom zivote … najhorsi, preplakala som cely den … priserne sme sa pochytili uz som vytahovala stare hriechy potom… a on sa furt ohradzoval tym, co mi akoze take priserne hrozneho povedl, ze inokedy povie horsie (co je sice pravda, ale mna proste nasral vcerajsok), a bodka. a on nebol schopny sa ospraveldnit, az potom neskoro vecer, a na to sa mu mozem vykaslat. inak upne sa mal chovať, uplne… a som mu povedala, ze citim, ze ma nelubi, nech ide do pekla, a nech sa mi viac neukazuje, a on povedal, ze ma lubi, tak co vymyslam… ale ja mu už neverím nič, nesnazil sa dnes (14.02.2016) nic, ani zmierniť moj hnev. len ma pohladkal po vlasoch sem tam, ked som sa ja s nim hadala, vraj bol cely den bez nalady, ked sa s ním hádam cely den, ze nema chut ma bozkavat ani objímať… hmmm hmmmmm : / a ja som tak cakala od neho, ze bude dnes (14.02.2016) zalubeny a normalny.
Holka. Ty ses naprosto marna. Naivni. STAVIS SE DO ROLE CHUDINKY. Chovas se jak vzdorovitej fracek. Neumis vzit svuj zivot do svych rukou a rozhodovat si o nem sama. Jen se nechas vlacet a pak se divis. ze nejsi stastna. Mozna se jednou budes na tomto webu ptat a zakladat tema: muj manzel mne bije a ja vubec nevim proc.
Tvuj pritel se s tebou asi rozejit nechce. protoze je vpodstate podobny jako ty… boji se byt sam. nechce zmenu. a taky mozna tusi. ze takovou trubku jako jsi ty. tezko pohledat. Myslim si. ze mezi vami uz davno neni laska… jen nejaka predstava o lasce. A rozhodne toto neni zdravy vztah.
Pardon za tvrda slova…
Ale ty potrebujes pomoct… jenze ti nepomuze nikdo. krome tebe same… ty se musis rozhodnout. protoze to je Tvuj zivot.
máša prečo si myslíš, že on si o mne myslí, že som trubka? resp, . prečo si myslís ty o mne, ze som trubka a prečo si myslis, ze chce ostat so mnou lôen preto, leb osa bojí že nenajde inu? ci? jak to mam správne chapat?
No, já si myslím, že jsi trubka, jelikož už dva roky řešíš to samé (vpodstatě se totiž ptáš na to samé, co před dvěma lety jako "Lienuska") … a nenastal u tebe žádný posun… Spousta lidí se ti tady snažila poradit, jak nejlíp mohla, ale ty máš klapky na očích a uších. toť vše
Není trubka, tedy ne zcela, je to těžká závislačka. Z tohohle se sama nevyhrabe.
Když je někdo slepý a hluchý… toť těžké…
A děkuji za výraz "závislačka"-přesně se hodí a vystihuje situaci
Tobe je 24 let? Z tveho psani a chovani mam totiz dojem. ze spise tak o deset let mene
No, to ještě uber.
ano, je mi 24 rokov,, prečo si mylsíš, že som v piberte a mam 14? za to, že chcem niekoho vidiet a byt s ním? za to, že nanho stále myslim a chýba mi? ved neni prave toto láska?
Věk: 25
Víš když si přečtu co tu píšeš tak váš vztah asik nemá cenu, protože si představ, že se k tobě takhle bude chovat celý život, nedejbože, když spolu budete čekat dítě nebo ho mít, nebo mít společné půjčky. to si myslím že už je horší kafe. dokuď můžeš utíkej co ti síla stačí… mě se to píše já to taky sama nedokázala a z našeho rozchodu mám smíšené pocity… (rozešel se semnou víckrát já mu odpouštěla) chvíli to bylo dobré ale pak přišla nová věc někdo mu něco nakecal a ovlivnil a bylo vystaráno.
Věk: 25
Myslím si, že všude jsou problémy. Můj partner byl hrozně výbušný a cholerický a pěkně si to na mě vyléval, ale ja ho stále milovala. Například se dokazal rozčílit když jsem mu řekla, že jsem snědla langoš, začal mi říkat že ho nemiluju že nehubnu pro něj… nebo se semnou nebavil když jsem si chtěla vzít plátek sýra z ledničky a to už vám dojdou veškeré argumenty no šilene. Ted se semnou rozešl protože s ním nechci jet do zahraničí. Jen tak mi oznámil jeho návrch a pokud jsem nebyla nadšená tak konec. Setkal se s tímto někdo? Myslím si že to hraničí s jistým vydíráním. jsem z toho tak umlácená že pomalu nevím co je normální furt si říkám co jsem dělala za chyby
Věk: 25
Ne nejsem sice modelka ale nějak obezní nejsem jsem normalni upravena holka která není svému příteli dobrá asik v ničem
a chodíte este spolu? ci ako je to teraz? no, ekby ma sekiroval za to, ze si vezmem kusok syra z chladničky, tak neviem neviem ešte ze toto mne moj nerobí
Věk: 22
čerstvě sse semnou rozešel měl opět jinou životní vidinu a ja ho dostatečně nepodporuji… bla bla. a ty si stále s ním?
zzzz: dobre, ze jste se rozesli. V cizine by jsi na nem byla plne zavisla a nemela by jsi uniku! Najdes si normalniho kluka, ktery te bude mit rad a nebude te sekyrovat a pujdes si za svym cilem. Gratuluji ti!!
Souhlasim
zzzzz ano stále som s ním, ale ked tak sa nad tým zamyslim, tak tiež mojmu snubencovi vadia na mne vseijake prkotiny, nie ze si veci beriem z chladnicky, ako tebe povedal tvoj byvaly, ale napríklad, ze vkuse rozrpávam, a o veciach o kt. som uz predtym kedysi hovorila, ide mu to na nervy, zahriakuje ma za to, alebo ked prilis rychlo chodim po byte a upratujem, ze tym prasim, alebo ked v obchode pochodim vsetky oddelenia a stále ešte listok nemam nakupeny, co je napisane na nom… a tak, take kravinky. aj tie mi vytyka. ze som nezabalila dostatocne maslo po otvoreni a ze ostarne, a ozltne, ked bude vycapene bez toho, aby bolo dobre zabalene, ze bude staré o chvilku, a tak… take kravinky, ze su vsade moje vlasya stale vsade po byte su kusky mojich veci, nech sa kamkolvek pozrie, ze preco ked on ich moze mat skrini a ja ich mam vsade roztrusene… tam malovatka, tam hreben, tam topanky, tam sveter. ide ho z toho poraziť… a to sa mi zdá trosku despoticke od neho
Valentinko, precti si znovu svuj prispevek a predstav si, ze to pise nejaka jina zena o svem priteli. Co bys ji na to napsala? Co bys ji doporucila?
To neni trosku despoticke chovani, to je despoticke chovani! Ten clovek te primo nesnasi!! Je nervozni a chova se jako stary nervni chlap. Jake to asi bude, az mu bude 40 nebo 50?
Vy dva spolu proste nedokazete zit! Jenomze ty to nechces slyset!
Pokud by ta vase laska byla takova, jakou si ji predstavujes, nebudes zde zakladat diskuze a nebudes ten vztah 4 roky resit!
Podle me nejsi na vztah s takto slozitym muzem naprosto pripravena. Mozna to ted nechapes, ale za par let pochopis, co se ti tu vsichni snazime vysvetlit.
Preji ti do zivota hodne lasky ale pokud mozno s tim spravnym partnerem, ktery ji bude opetovat.
listicka on tvrdí, ze ma fakt skutocne miluje, a tiez si inak nedokazem predstavit, ako sa bude chovat v 40. ke, ked teraz po 25-ke je taky, mozno sa zmeni, ale k comu k horismeu ze asi? uvazujem nad tym, naozaj… ale moja laska je slepa a hlucha, a sprosta asi, som priserne naivna, a hlupa, lebo druha by ho uz dávno poslala do horucich pekiel, ale neviem sa akosi vyslobodit z jeho osidiel, neviem preco, asi ma nejak zhypnotizoval, alebo co. staci, ked seka dobrotu tyzden a ja som z neho namakko. ked je tyzden normalny slusny zalubeny, tak potom vsetko akoby pre mna skoncilo a musim ho milovat. som ako chorobne nanho zatazena. pocas rokov som si uz snazila zhanat dakeho ineho chlapa, aby som sa odputala, ale nic normalne som nenasla, ale je to priserne, lebo chcem zachranit stoj, co stoj tento vztah. nechcem ho oznacovat hned ako despotu, aj otec mi take veci stale pripomína, ze preco kde co pokladam, kam, ze maslo sa nema tak otvárat a tak, ale som z toho v koncoch, lebo neviem… ci to artner naozaj tak v zlom mysli, alebo nie, on tvrdi ze to neni v zlom, ze proste ma to chce len naucit, aby som to v zivote mala ptom lahsie… on je velmi zlozity chlap, ako si sama nacrtla, je. istotne. a rozhodne by som chcela normalnejšieho menej zloziteho, ale on to ma hodne v zivote tazke, preto je taky aky je. nechcem ho ospraveldnovta, ale je to tak… prežil si toho mnoho v zvote a skor zlého…
neviem, preco sa chova ako stary nervozny chlap, ze mu vsetko na mne vadi, vysvetleni moze byt mnoho, ale vies, nedokazem pochopit, raz je strasne zlaty a hodny, uplne skvely, miluje ma, dokazuje mi to, citim sa s nim dobre ako v ráji a myslím, ze už nič nechýba k spokojnosti, ked ma objíme atd. pobozka, pohladí. a potom? naraz sa to vsetko zmeni
inak teraz sme par tyzdnov u mna iba doma, kde ma chodi pozriet tak max 3 krat do tyzdna a nie sme unho doma, tak je to medzi nami celkom fajn, nie je napatie, je uvolnena atmoška, ale akonahle pridem k nemu domov, kde sme sami dvaja, tak je trosku dusnejšie, lebo je to jeho doma a on tam nechce bordel a bla bla, dohovára mi, ale ked sme u mna je vsetko super, lebo za nic mi nemoze " nadavat ani kriitizovat ", lebo sme u mna, by som mu ukázala dvere. ale neviemako dalej, ked budeme spolu byvat, co z toho vznikne, ale bojím sa toho istotne. no je to zaroven aj vyzva, ze ci sa zmenime obaja, alebo ako to bude.
Valentinko, tak se k nemu na pul roku nastehuj a budes mit jasno.
Laska se po spolecnem souziti zmeni v partnerstvi, ta zamilovnost dostane jinou podobu.
Kdyz, jak sama pises, jsi hlucha a slepa, tak si to vyzkousej v realite. Nic jineho ti asi nepomuze.
Věk: 22
@Velentinka…
Tak to je asik vsude stejné ano problém vlasy u nás byl taky… furt remcal ze jsou nekde vlasy… mám celkem dlouhé vlasy a práve mi ani moc nepadají. no nejradši by mě viděl s květakem na hlavě obarvenou nejlepe na šedo. takovy pocit jsem měla… no tak snad si to vyřešiš a bude ti dobře! "!!!!!!!
ja uz fakt neviem, som zhrozena z toho, co robi. furt je zly afurt nervozny,, divne sa správa, nechapúem ho, akoby som bola len zeliezko, ktore ma na nohe, a ja ako keby som ho furt otrtavovala, nema chut skypovat vobec, so mnou pritom zijeme daleko od seba, a vidime sa len na vikend, a on enchce skypovat, vraj je unaveny z práce a nechce si namahat znova oci na skype a tak, a nechce vnimat, ze jemu staci telefonat… so mnou. vecer. a tak mne to furt vrtava v hlave, preco teda je to tak, co robi? ked so mnou vola? akoze chatuje si na n ete, ci co robi?? nastvalo ma to poriadne. ale topto sa uz taha dlhsie, ale asi parkrat dop tyzdna mi hovori, ako kuka noviny na nete, ako pozera futbal, ale toto ho oci nebolia??? !!! toto si nemusi namahat zrak?? toto ho chrbat neboli?? a tak ked vcera uz zabil, ze pozeral som spravy na nete (on nema doma telku a odovodnuje to tym, ze to je vlastzne telka), tak vraj to len akoby pozeral telku a tz pri tom sa tak nemusi sustredit na mna. a tak a ze ci sme od seba na mesiac, . ze sa potrebujeme vcidiet. tak som mu povedala, že ok, respektujem to, ze enchce skypovat, kedze ho boli chrbat a oci, lebo pracuje denne s pocitacom hodiny… umoznila som mu to, a on vcera mi povedal, ze pozerals pravy vecer. tak som sa donho obula, ako je toto mozne, ked mne hovori, aky je strasne hrozne unaveny a nevidi ani na oci a tak, a sa na mna osopil, zacal ziapat po mne do telefomn, . ze do P. -. co si o sebe myslim, ze chce mat pol hodiny vecer pre seba a ze aj to mu nepovolujem… ze chce si vychutnat správy v pohode a klude a co furt mam donho … ale ja chcem, aby sa mi viac venoval aby trávil ten cas so mnou, aby ho dal mne, ved to je prirpdzene, ked sme od seba srtovky km cez týžden. tak prirodzene chcem skypovat a podobne, ked mozeme ovsem obaja. ja to neznasilnujem, ale on nema zaujem. bojím sa, ze toto nikam nevede …
on ssi furt mysli, . ze mu davam malo slobody, ze mu berioem jezho volôny cas… on nechape, ze ja potrebujem s nim volat, písať, skypovat. on to odmieta akosi. jemu staci, ked si cez den vymenime jednu dve sms, alebo jeden dva maily… a vecer ked telefonujeme… nepotrebuje ma inak k zivotu … ja som z toho chor, uplne zrutena. a ruinuje ma to podstupne… on furt hovori, ze co chcem po 6 rokoch vztahu. ze to je pridoezene, ze uz furt nepotrebuje byt so mnou v kontakte, ale ja to furt očakávam. a vcera na mna tzak vyletel, krical. a potom zvesil, sice potom napisal sms, ze prepáč. ale ja som totálne znechutena z toho sklamana a slzy mi vyhrkli. ked na mna nakrical. co si o tom myslite vy?????
Chytremu napovez. hloupeho kopni. valentinko.
mam ho pokrk aj vsetkeho… co si todovoluje vobec, takto sa chovat … lebo radšej, mu je vsetko ostatne prednejšie, ako ja!!! a ja nevládzem proste … toto je na mna moc. co robí … a neviem, ako mu to mam vysvetliť, on to furt akoze odmieta chapať!!!!!! mna ide poraziť z neho. vazne
a nemáš spíše pocit (obávám se, že ty ale ne), že se s tebou chce rozejít, ale jen to nechce vyslovit? spíš čeká, až to uděláš ty?
Vy dva jste oba hrozne tvrde hlavy. Nejakym zpusobem na sobe visite, ale tenhle vas vztah neni laska. To by jste se k sobe chovali uplne jinak. Namisto aby jste si zivot zprijemnovali, si z nej delate peklo!!
máša ja som sa ho to priamo na to pýtala MNOHOKRAT. doslova stokrát, že vobec sa nenahnevam nanho, ak sa rozíde, ak sa chce rozísť, ak vie, že ma uz nemiluje, ze to budem respektovať, sa na mna urazil a sosopil, že co drístam kraviny, a povedla, ze ma ma rad a rozísť sa nechce. ja som sa už chcelarozísť mnoho razy, ale on nie a nie, že nie. že on nechce… takže som preto z toho chora. a som mu to hovorila velm kludne o tom rozchode, ze sa rozídeme bez zbytocnych rečí, že to aj tak nikam nevedie, spis som bola k nemu mila, ked som o tom hovorila, ziadne hystericka, ani nič, s kludom angličana, a on sa na mna osopil, a urazil velmi. takze vobec nerozumiem jeho chovaniu a som z neho na prášky, lebo akože na jednej strane tvrdí, ako ma lubi, že keby ma nelubil, nebol by so mnou, a dávno by mal inu, a na strane druhej sa správa, ako píšem, ako ciatte… nevyznam sa v nom vobec… ale coraz je to horšie, lebo mi nedovoluje nazriet do jeho sukromia. rozmyslam o vselijakych veciach… zee ci si on nemysli, ze ma na viac, alebo ci si nemysli, že som neni dost dobra prenho, alebo ze ci si nemysli ze by mal na lepsiu, alebo ci si nejaku nahlada, alebo ci uz aj nema, alebo ci si neuvedomil nahodou svoju inu sex. orientáciu a nevie ako i to povedať. sam je zo seba znechutenyy a nervozny, ktovie, pricin moze byt vela, nezdá sa mi, že je to iba v tom, že ho vkuse vytácam, ako hovorí DD
Valentinko, tvuj pritel je velmi komplikovana povaha a nikdy jiny nebude. Tohle te bude provazet po cely zivot! Myslis, ze si tohle na sebe chces nalozit? On ti nikdy nerekne, ze se s tebou chce rozejit, on te potrebuje. Ale tito lide namisto aby projevili vdek, se (i kdyz treba podvedome) msti za vsechna ukori, ktera v zivote museli prodelat.
Kdyz diteti nedas v detstvi lasku, nedokaze ji v dospelosti sam davat nebo opetovat. I kdyz to dela, sve jizvy si nese s sebou. On za to nemuze, on se stal obeti svych rodicu. A ty nejsi natolik silna osobnost, abys ho mohla spravne vest anebo ho lecit. Takze ty budes ta, ktera se stane jeho obeti.
Myslim, ze uz ti to dost lidi vysvetlilo, ale ty to nejak nechces pochopit. Radeji hledas priciny nekde jinde.
Myslis, ze je tak tezke, si najit normalniho kluka?
A nerikej mi, ze ho milujes, protoze to, co tu uz pres tri roky pises, neni laska!! Laska je krasna, tak krasna, ze ti zamilovani ani nemaji cas sem psat a radeji travi cas spolu.
Byla bych moc rada, kdybys byla v zivote stastna. Tak pro to neco udelej!!
listicka vyhrkli mi slzy, po precitani tvojho prispevku, musim sa priznat
sme divne povahy obaja, to musím priznat, on je divny asi pre rodinu zlu, ja som tiež divna. strasne tazke je najst si normalneho chalana v dnešnej dobe, ktory by ma skutocne mal rad, vsade dokola to vidim, aki su hrozni ti chlapi…
ale ako ho vyliecit z toho, ako ho usmernit? ja sa snazim, ale nejde mi tovobec, ale vobec… uz roky sa snazim. aby bol stastny, spokojny, aby. mne je tak strasne do placu, co pisem. ze to ani nedopisem ani. strasne placem, ked tieto riadky pisem.
Valentinko, tak to me moc mrzi, rozplakat jsem te nechtela. Mozna ale places, protoze je to vsechno pravda a ty ji nedokazes zmenit. Tak uz to v zivote je, ze jsou veci, ktere nezmenime.
Myslim, ze se muzes snazit cely zivot, ale jeho stastneho neudelas. Tohle by sis mela uvedomit.
A jak muzes vedet, ze jsou vsichni ostatni kluci spatni, kdyz jsi ani s jinym nechodila? Vzdyt ty celou svoji energii vynakladas na nej.
Nejlepsi by bylo, kdyby jsi se poradila s nejakym terapeutem. Ten by ti mohl pomoci.
Ale hlavne by sis mela uvedomit, ze na svete jsi jenom jednou, a ze zivot mas presne takovy, jaky si ho udelas. Rozhledni se kolem sebe, orientuj se i na jine veci nez na vas nestastny vztah, chod ven s kamarady, vyslechni si jejich nazory a hlavne se uvolni. Nikdo na svete nestoji zato, aby ses pro nej obetovala a venovala mu nejkrasnejsi roky sveho zivota!! Ty uz se ti totiz nikdy nevrati!!
Dobrou noc!!
Ona totiz valentinka je presne ten typ. ktery radsi bude brecet a stezovat si vsude mozne. ale neudela se svou situaci nic. Uz pres tri roky resi dokola to same a nepohnulo se to ani o pid. Jelikoz valentinka se boji zit. ona radsi jen preziva a skuhra.
Nemůže ho vyléčit, nemůže ho změnit, nemůže s ním nic udělat, pravděpodobně řeší nějaký přenosový vztah v minulosti, otce nebo já nevím koho, je závislá- tedy na opakování situace, abychom se tady zas nedostali do sporu, co je a co není nemoc a jak je závislost definována, prostě ona může řešit jen svůj problém. Jeho ne.
A ten je- závislost na nefunkčním vztahu. Jenže, i když jí psycholožka navrhovala, ať se teda sestěhují ale neberou, nezabere to. To by ji musel hned zkraje mlátit a tak blbej není. Valentinka bude stále hledat to pozitivní a " nechápat, jak to, že se on takto špatně chová". Právě to manipulativní- teplá voda/ studená voda, láska a pak tumáš- lidi jako Valentinka matou.
Je to na ní. Nechápat, stěžovat si a fňukat může zbytek života. Je to jednodušší než přijmout, co je její milý zač. Že si frustrace bude vybíjet na ní.
no baby, asi sa vazne boojím žiť, neviem, čo s tým, ale je to tak v každej oblasti môjho života, som taký človek, kde ma dáš, tam som a tak, neriešim moc takéto veci…
ja chcem, aby smeobaja boli šťastní, ako kedysi, ved sme to vedeli proste… boli sme šťastní, tak kde sa to naraz vytratilo? prečo si myslíte, že jeho nikdy neurobím šťastným?
a hej, asi ako vraví plamienok, hned prvý mesiac mi facku nedá, takže ja si stále nebudem uvedomovať, čo je zač, a nezistím to nikdy. to že je niekedy ako med na mňa a niekedy je ako ľad, tak to je tiež jasným znakom, ale ked si to tak vezmem v konečnom dôsledku tiež tak ja som taká istá, nanho. niekedy dobrá, až sladka moc, a zamilovaná a niekedy nie. lenže vždy mi musí dať podnet on, aby som bola k nemu zlá a nevrozna,
naprídem si taka zla, aby som vkuse musela riesit jeho podrazdene naladicky, proste. už mam toho dost akosi… napriklad teraz je par ni ticho, a dokedy? tuto otazku si kladiem vždy. asi.
a nechcem už takto pokračovať, chcem, aby všetko bolo dokonale. nas vzťah a tak.
aby sme boli stastni, chcem. aby on bol tastny, aj on. aby sme sa lubili a aby sme si uz zle nevraveli proste. ziadne zle slová a tak. a aby sme sa nehádali. neviem… inokedy sme vydržali bez hádok aj 8 mesiacov, bez jedinej a inokedy aj kazdy tyzden sa hádame, neznášam toto, taketo obdobia…
možno sme moc spolu v kontakte a je to vsedne, alebo neviem čo, alebo som vazne taka nemožna v domacnosti, ze m ito furt musi dokazovat a mozno som moc vztahovacna a beriems i vsetko k srdcu, mozno je kreten, mozno som blba ja, ktovie? to nikto tu aj tak nemoze posudit, lebo nas nepoznate
Proč proboha viníš sebe? Nač ty úvahy o tom, že jsi v domácnosti "taká nemožná"? Wtf? Chceš abyste byli šťastní? Proč se pořád ponižuješ, obviňuješ, hledáš řešení, který, bohužel, vy dva společně asi nenajdete (? ).
Promiň, ale chápu tě čím dál míň a mám dojem, že už asi nemá smysl, aby ti někdo radil, protože s ním budeš asi do tehdy, než ti fakt flákne a bude tě mít v totálním područí.
Odejdi za včas z vyčerpávajícího a zbytečného vztahu a zkus být sama šťastná, abys mohla najít takového, s kterým byste byli oba šťastní a v pohodě.
Fakt nevím, co má za smysl sem psát 150x to samé dokola, když s tím nic neděláš? A asi ani nechceš? Přitom tě to pořád trápí a někde v hloubi duše víš, že toto není správný směr.
Nechci být na tebe tvrdá, ale už nevím, co s tebou. Hlavně se k němu nestěhuj!
Valentinko, nepises nic o tom, jak na to reaguji tvoji rodice, pratele. Moc bych nedala za to, ze rodice uz nad tebou zlomili hul a pratele se stahli do ustrani, protoze vsichni zjistili, ze ti neni pomoci. Kdyz se budes cely zivot snazit napravit neco, co napravitelne neni, sama na to onemocnis. Ale ty to tak chces. Zacni resit sebe, neres jeho. Vas vztah nebude nikdy dokonaly!! To si musis rikat 100x denne!!
Mas cely zivot pred sebou a chces byt stastna. Tak uz konecne to stesti zacni hledat. Tady jsi na spatne ceste!!
listicka co na to rodicia? nic. oni dohovárali, a tak, riešili to, cele roky, aby som sa rozisla tlacili na mna, ale ja som nemohla… a nemozem ani teraz. ked sa nanho pzerám, ked ma bozkava, tak sa roztápam… a trasu sa mi kolena. prosteviem, že je to celé zle… ale je to proste tak. nemozem odísť od neho, aj keby som chcela, on vzdy vsetko, co urobi spatne, tak mu to odpustim, vzdy, co povie, alebo tak. a potom rano na druhy den idem ako odznova, a tak.
rodičia to vzdali, ale su zo mna smutní,
kamošky mam, tie su v pohode, oni nevedia moc o mojich problémoch s ním
rypousnice a prečo by som sa nemohla nastahovat na skusku k nemu?
Si hloupa
Ta úleva, říct to nahlas, dnes (18.03.2016) jsem měla taky sto chutí…
Valentinko, ztrácíš nejhezčí roky svého života. Nikdo Ti je nevrátí. Jednou budeš litovat. Miluješ ho, ale pokud vztah neklape, fakt je to zráta času. Vzpamatuj se. Někdy může být rozchod krokem vpřed - a zásadním. Po rozchodu můžeš najít (a na 99,9% najdeš) supr chlapa, se kterým budeš hepíííííí.
Promiň za upřímnost.
Měj se hezky a přeji hodně dynamiku ve zvažování (aby jsi neváhala do 30 let ).
Podívej, ty můžeš cokoliv, protože jako dospělá osoba máš už jednu úžasnou věc: možnost volby!
Prosím, klidně se k němu nastěhuj. Kdo ti to zakáže. Žádáš o rady, ale copak odtud nad těmi psaními aspoň přemýšlíš? Vypadá to, že ani moc ne. Natož, abys někoho z nás vyslyšela. Samo, že poslouchat na slovo někoho anonymního někde z netu by taky nebylo moc ok. Ale jde o to, že ty sama evidentně moc dobře víš, nebo min. tušíš, že tě bude čekat peklo. Jinak bys tu nepsala o všech podivnostech v jeho chování. Nečetla by sis o násilnících (! ). Netoužila bys v hloubi duše p o tom, aby to nejlépe za tebe někdo vyřešil.
On sice každý kafrá na to, když mu rodič kecá do vztahu. Když ono jim občas nic jiného nezbývá, viz tvůj případ. Oni moc dobře tuší, do jakýho průšvihu se řítíš. Řekla bych, že hlavně maminka, ty mámy jsou takové extra vnímavé a moc dobře vytuší, když je něco špatně. A protože jsi pro ně to nejvíc, nechtějí, aby ses trápila. Takže v tomto případě bych se vykašlala na věty, jako že ti rodiče nemají právo do ničeho kecat. Teď to právo mají, chtějí tě zachránit, uchránit před trápením. Poslechni aspoň je.
Dovedeš si představit, jak by z toho byli nešťastní? Jak by kroutili hlavami a říkali si, bože, kde jsme udělali chybu? Proč jsme jí to nerozmluvili? Neměli jsme udělat něco víc? V čem jsme chybovali ve výchově?
Chceš je trápit? Pochybuju, určitě je máš ráda. Sice ti na sobě samé evidentně nezáleží. Ale pokud ti záleží aspoň na nich, udělj to "pro ně". Jednou pochopíš, že to byla ta nejlepší věc, jakou jsi udělala. A že nakonec nebyla jen mučednicky pro někoho, ale pro tebe samotnou.
Přemýšlej, dokud máš čas, dokud jsi svobodná. Můžeš o to rychle přijít a těžko se z toho se svojí povahou vymotáš.
Já jsem takové holky litovala, ale ted už ne. Oni si vlastně můžou sami za to že jim to dovolí. Ona asi potřebuje, aby sní někdo takhle zametal, jinak to nevidím.
Daro, pro triletem usili o podporu, porozumeni, hledani pricin, po vsech tech diskuzich, vynalozene energii - s tebou naprosto souhlasim. Je to ztraceny pripad. Nejak jsem nepochopila, proc nekdo zaklada diskuzi, kdyz stejne nic nechce slyset, nechce zadnou pomoc, neni ochoten udelat sebemensi zmenu? Takovym lidem skutecne neni pomoci a i kdyz to mozna zni tvrde, tak prislovi "kdo chce kam, pomozme mu tam" je tady naprosto namiste.
Valentinko promin, vim, ze jsi jemna a citliva divka, ale kdyz to jinak nechces, tak si ten pohar musis vypit sama az do dna! Tobe neni pomoci!!
baby, ja práveže uvažujem nad vašimi radami aj nad všetkými, čo mi tu pisali, ja som prisla sem po rady, ako na to, pýtate sa, prečo sem písem, no preto, lebo sa chcem vyrozorávať zo svojich blbych problémov, ktore s nim mam, a možno preto, že chcem nabrať neaku silu a energiu prastiť so všetkým. prisla som si sem po rady od skusenych zien, ze ako oni zvladli taketo nieco, ako sa s tym vyrovnali a bojovali…
. len ked u mna je to ako na hojdačke, raz je lepšie, raz horšie, neviem, co z tohto vznikne, ale nic dobreho asi… teraz je napodiv klud medzi nami uz par tyzdnov, ale zase sa to dostane asi do zlých kolaji a zase bude nervozny na mna. zase mu istotne pojdem na nervy, nebude tomu dlho trvať.
možno by stahovanie k jemu bolo to najlepšie, co by som mohla urobiť, aspon sa ho rýchlo zbavim a uniknem pred nim, lebo ak to bude neznesitelne, tak sa odstahujem … logicky, nebudem trpiet jeho vylevy kazdy den alebo nedajbože nieco ineho, lenže takto, ked sme spolu iba tak, tak nepoznam ho uplne do detailov, proste chyba nam to spolužitie… možno by som sa p omesiaci otočila na podpatku a ušla od neho k nasim… možno to je ten zlomovy prevrat, a možno nie. možn oby am to prinieslo na psychiatriu, ale uz aj tak si myslim, ze tam patrím. ale asi to máme v rodine. tiež sestrenka takto trpí aj krstna mama, aj teta v takych manzelstvach, asi som to podedila bohuzial ( (a asi mi vazne neni pomoci holky…
ja sa furt proste snazim v nom vidiet to dobre, aj v kazdom cloveku, to mile, to zalubene, co kedysi bolo, a niekedy aj teraz stále je, ale nevyplatí sa mi to asi dobuducna…
stale sa snazim patrat po tej zmene, kedy to prislo, prečo to prisloprečo je zrzau taky ku mne, ale je to asi v jeho povahe, a ja s tým nič neurobím. no je mi to strasne luto a je skoda toho dlhorocneho vztahu. ale co mam robit? a ho mam naozaj opravdu moc rada, ja ho lubim… a sníva sa mi kazdu noc s nim, ako sa vydávam. sníva sa mi o nom, zosobnuje všetko pre mna, priatela, brata, kamoša, otca, milenca, pomocníka, zivotneho partnera, manžela, aj ked je taky aky je… ja si ttiž pri sebe nikoho ineho neviem ani predstaviť
ved teraz akurát som mala možnosť pred par tyzdnami mat ineho chlapca, a ja som ho odmietla zalubil sa do mna spoluziak, a ja som ho odmietla. a pritom je celkom fajn chalan. pozýval ma na kav, na disko, do kina… vela si piseme na nete a tak, ale ja nedokazem proste sa vymaniť z tohto vztahu (asi ma niecim zhypnotizoval, alebo co uz, neviem
A já sem musím opakovat. jsi hloupá a k tomu psychicky nevyzrálá.
Ty sis sem přišla jen psát, rady neposloucháš. Asi tě vnitřně uspokojuje, že tady na tvé nářky někdo reaguje. Ale věř mi, že už to tady nikoho nebaví. Rad jsi dostala dosti, je to už jen a jen na tobě.
Tak to se závislými bývá. Úplně nejlepší jsou poutníci po skupinových terapiích, ti se vždy stanou členy skupiny, pak skupinu zavalí podobnými problémy, vyslechnou názory, odmítnou je, odejdou, vrátí se, když mezitím byli v jiné skupině a situace se opakuje.
Je to takové emoční vyměšování, klient nic řešit nechce, potřebuje se z problému " vymluvit" odreagovat se. A tím to hasne.
A jako v jiných případech, hrozivá je kombinace s hloupostí.
V tématu byl bohužel překročen maximální počet reakcí (100 ks) a téma tak může být zátěží pro server. Z toho důvodu bylo zamčeno a není možné psát nové reakce.
V případě zájmu prosím vytvořte nové téma.
Děkuji za pochopení.
10 nejnovějších témat v kategorii:
Téma |
Odpovědí | Otevřeno |
Datum přidání (Autor) |
---|---|---|---|
nerozumím rozchodu | 3 | 1517x |
03.12.2023 09:24:22 (njn) |
Přítel ke me není upřímný. | 8 | 3441x |
31.12.2020 15:28:45 (Mona_) |
Objektivni nazor na uprimnost | 8 | 2973x |
13.11.2020 10:34:10 (Lepsi zitrek) |
Moje partnerka začala bydlet se svým dosud ženatým expřítelem | 12 | 3444x |
02.10.2020 18:46:52 (njn) |
Partnerské krize, odstěhování | 5 | 2164x |
11.03.2020 17:04:44 (123) |
Moje matka mi kecá do života!!!!! | 6 | 1527x |
02.02.2020 18:48:36 (Iceman) |
Proč se mnou je, když se mu nelíbím? | 9 | 2286x |
26.01.2020 16:01:05 (mini) |
Partnerova obezita - jak mu říct, že přibral | 5 | 2224x |
22.01.2020 16:02:48 (mafianka) |
Jak byste se zachovali??? | 4 | 1535x |
05.10.2019 13:30:13 (Iceman) |
Manžel se cítí na vedlejší koleji, jsme jako dva spolubydlící | 4 | 2701x |
04.09.2019 12:25:25 (Maky1357) |