Téma: Nerozumím si s potencionální tchýní (matkou přítele) - je to jednoduchá žena nechápající mou psychickou nemoc a její podstatu

Musíš si uvědomit, že Tvůj vztah s přítelem není podmíněn Tvým vztahem s jeho rodinou. Pokud bude svatba, vezmeš si jeho, ne jeho rodiče. Děti budeš vychovávat jeho, ne jeho mámy.

Nejsi povinna poslouchat nářky svých tchánů. Z toho by šla hlava kolem i mě.  

Nejsi ani povinna žít život podle jejich představ.

Stoj si za svým, za tím, co Ty cítíš.

Vztahy jsou o respektu, ale nestačí, když respektuje jedna strana. Musí obě. Mnoho starších lidí si myslí, že má patent na rozum, že má právo poroučet mladším a že staří zaručuje jakýsi status vážnosti. Jenomže většina starších se v tomhle všem mýlí.

Tak si s tím nenech otrávit svůj vlastní život. Nestojí to za to.  

Ahoj, moc vám oběma děkuji za odpovědi. Ano, taky mi přijde, že někteří starší lidé si myslí, že na základě svých jednostranných zkušeností mi mohou určovat, co je v mém životě správné a jakou cestou se mám vydat.  

Pro QAdama - teď mě napadlo, můj vztah k dětem obecně je velice ambivalentní, někdy si sama uvažuji nad tím, zda má pro mne vůbec cenu mít děti, už kvůli obecnému strachu ze selhání, nebo strachu z životního vyhoření, kdy se někdo obětuje pro děti a tak nějak duševně "vyschne", zkrátka ten můj důvod mít děti ještě není tak "hyperlogický", abych ho přijala. Mám svůj sen, svou ctižádost a víceméně všechno okolo svého života podřizuji svému koníčku, o kterém sním, že mne jednou bude i živit.  

Pro Lištičku - ano, generační problémy jsou problematikou poměrně častou, akorát já jsem si žádných problémů ohledně svého jednání nikdy nevšimla. Holt je vidím, až když je na mě někdo naštvaný a já marně tápám proč. "tchýně" říkala, že si o tom prý četla na internetu a cituji " četla jsem si o té tvé "nemoci" a dá se to léčit", podle mne z těchto slov pramení totální nepochopení. Jistě víte, že chtít po člověku s AS, aby správně interpretoval sociální situace je jako chtít po hluchém člověku, aby vás poslouchal. Něco jsem se zvládla naučit již z dětství, ale nyní jsem bez ruky babiček a všech těch, kteří mne chápali a tak nějak omlouvali. Teď mám prostě nálepku špatně vychované, duševně nevyspělé holky. Ano, distancovat se bude asi lepší, máte pravdu.

Právě schopnost rozporuplných pocitů a tzv. kritického myšlení je to, co Tě naplní potenciálem skvělé matky. Ale ne ve Tvém věku.

I navzdory našemu technologickému pokroku a informacím, které přijímáš, je příroda pořád kouzelně silnější než my. Jednoho dne, bez ohledu na to zda to chceš nebo ne, zda v to věříš nebo nevěříš, se příroda rozhodne za Tebe a Ty se s tou myšlenkou ztotožníš.

Já chápu, že to teď pro Tebe zní vzdáleně jako sci-fi. Ale celý život je plný zázraků a překvapení a Ty jsi myslící, život Tě nikdy nepřestane překvapovat.

Dle mých zkušeností jsou právě ženy, které mají obdobné pochyby těmi nejlepšími matkami.

A pokud vidíš selhání nebo vyhoření u někoho kolem Tebe, tak to neznamená, že dopadneš stejně. Stačí se nenechat strhnout davem, nejít podle šablon. Pak můžeš cokoliv. Skloubit rodinu s koníčkem a prací je dnes proveditelnější než kdykoliv dříve.

Technologie nám dávají více času a pohodlí a záleží na nás (na každém jedinci), zda se staneme jejich otroky nebo pány.

Holt je vidím, až když je na mě někdo naštvaný a já marně tápám proč.  

Nezdržuj se s lidmi, kteří za to nestojí.

Já v životě tohle dělal. A teď je to právě ten čas, který jako jediný lituji, že jsem promarnil.

Cítím v Tobě velký potenciál. Přál bych si, abych někdy mohl viděl jeho plody. Tak běž a nenech se zastavovat malými lidmi.  

Je pravda, že v setkávání s takovými lidmi se utopí spousta potřebné energie, kterou lze využít mnohem lépe. Na jednu mi AS dává schopnosti, které "normální" lidé nemají (slovo normální je poněkud zvláštní termín, že) - mám celkem slušný talent na jazyky, na literaturu, byť nemám hudební sluch, v šesti letech jsem se naučila hrát na flétnu tak, že jsem vytvořila vlastní systém not, mám vystudovaný animovaný film, ale můj sen je být profesionálním trenérem agility (mám vlastní kynologickou školu pro psy), možná právě kvůli tomu, že musím překonávat laťky v podobě mé motorické neobratnosti, která mne provází již od dětství (na mém příkladu lze úspěšně vyvrátit tvrzení, že lidé s AS jsou pouze úzce zaměření).

Díky za hezkou odpověď, potěší to.  

Ahoj Jaro, nejsi prvni ani posledni, kdy dochazi v rodine ke generacnim problemum. Z toho, co pises, jsem si vyvodila, ze nejvetsim problemem je tvuj AS a tchynina neznalost problemu, mozna i netolerance z jeji strany. Na tvem miste bych udelala jeden pokus: Najdi si na internetu popis AS, vytiskni ho  a dej precist pritelovym rodicum. Mozna jim to pomuze pochopit tvuj problem a zacnou te vnimat z jineho uhlu. Kazdopadne se divim, ze tvuj pritel se nesnazi rodicum tenhle problem vysvetlit.
Pokud ovsem ani pote nedojde ke zmene, kontaktu s nimi bych se vyhybala a zaridila se tak, jak ti doporucuje QAdama.  

Ahoj "Jaro", určitě je těžké pochopit takovou specifickou nemoc a možná je těžké s ní žít a setkávat se s nepochopením. To mně samozřejmě mrzí.

Ale vy chcete aby Vás rodiče přítele chápali, byli vstřícní, jenže oni neví jak a mají svůj názor. Všechno chce čas a porozumění z obou stran. Nikde nečtu, jak Vy chápete rodiče přítele a to, že se obětovali pro rodinu,  jen to zkrituzujete. Každý je jiný a začít změny musí každý nejprve u sebe a dát příklad a možná počítat s tím, že odezva nebude.

Myslím si, že taková názorová disharmonie je celkem běžná, nepovažuji to za nějakou kritiku z mé strany. Někdo se chce obětovat pro rodinu a někdo v tom smysl života zkrátka nevidí - tak jí to i vždy řeknu.  

V dotazu mi ale primárně šlo o to, že ona absolutně podstatě mé poruchy nerozumí (píšu schválně porucha, nemoc se zpravidla dá léčit) i přesto, že jsem jí všechno napsala a pokusila se to vysvětlit. Když jsem jí řekla svou diagnózu, bylo mi řečeno, že každý má svoje problémy a proč by mě měl někdo omlouvat nebo se mnou jednat jinak, když jí taky nikdo neomlouvá. Tohle mi irituje, její životní cesta je její volbou.  

Jenže její cesta, teda paní skorotchýně, může být také diagnóza a s největší pravděpodobností je. Proto, co chcete po druhém, pokuste nabídnout i Vy sama.