Téma: Manžel vášnivý rybář - už mě to přestává bavit

No co na to říct? Máte pravdu. přizpůsobila jste svůj život jemu, jeho zájmům a zábavě. Nejlepší by bylo si s ním promluvit a dát najevo jak si to představujete vy.

Že opět plánuje jet do Norska? tak vy plánujte jet do Španělska (třeba) a pokud nebude chtít jet s vámi, můžete přece jet s kamarádkou ne?

o víkendu bych si taky vymyslela jinou zábavu než čekat někde v křoví až ryba zabere... a nebo se u toho rybníka kus vedle křoví opalovat s pěknou knížkou...

prostě si najděte zábavu podle sebe a ne jenom podle něj...

Děkuji za reakci. S tím mořem jsem to zkoušela, že bych jela s kamarádkou, ale to se mu nelíbilo. On jet s chlapama může, ale já ne, protože kdoví, co bych tam dělala, že jo...

A abych řekla pravdu, raději bych s ním. Toho času spolu opravdu netrávíme mnoho.

Ano, nějakou zábavu si zkusím najít, chodím ven se psem a podobně. Je ale pravda, že jsem se natolik přizpůsobila, že mě vlastně ani nenapadne dělat něco sama, nějak jet a podobně

A co na tom, že se mu to nelíbilo? Nejste jeho majetek ani dcera a 18 Vám taky bylo. Když on může sám, proč Vy byste nemohla? On s chlapama tam taky může dělat bůhví co...

   Ale nemůžete se pořád jen přizpůsobovat. I on by měl vyhledávat společně strávené chvíle. A i kvůli bezpečnosti by bylo lepší, aby s Vámi jel k moři. Nikdo mu nebrání se vykašlat na rybaření a jedne rok jet se ohřát po Vašem boku.

  No to bych se mu taky pěkně poděkovala.....

Jůůů, Kamčo, chtěla jsi jet k moři a jemu se to nelíbilo? Copak Ty jsi nějaký jeho majetek Nejsme ve filmu o konkubínách, nebo v Arabských zemích . " Už to jak píšeš- on s chlapama jet může a já ne... " Prostě, Ty jsi mu sama dovolila, aby Tě bral jako svého podřízeného, ne právoplatnou partnerku. Můžeš si za to sama, promiň. A pokud dál budeš hrát roli podřízené, za chvíli začne hledat jinde- ženu, která má svou hrdost a váží si sama sebe. Protože na to, aby ho někdo poslouchal a podřizoval se jeho vůli může mít pejska, žena musí být právoplatným partnerem. V žádném případě Ti to nepřeji, ale troufnu si tvrdit, že nejsem daleko od pravdy...

Jsi na něm závislá, nemáš vlastní vůli. Za kamarádkama si zajdi, přijdeš na jiné myšlenky a najdi si nějakého koníčka, kde budeš chodit sama, bez něj. A začneš dýchat uvidíš. Není to zase tak těžké, jen stačí udělat první krok. A třeba se svěř dobré kamarádce, pokud je dobrá, bude se snažit pomoct Tě nakopnout a třeba Tě za ruku dotáhne na nějaké tanečky, na zumbu apd. Jednej včas, nebo svého manžela začneš nudit, přestane si Tě vážit a....

Víc k tomu zatím nemám a držím palce

Já byla na rybách jednou se známým. Něco jsem i chytla a taky mě to dost nadchlo. Ale jak, sama píšete, člověk má své zájmy a potřeby a rybaření nepatří do mých koníčků. Navíc, jak jsme tam tak mlčky seděli a koukali do vody, stejně jako x dalších mužů, došlo mi, že rybaření je chlapská záležitost. Sednou si, na nic nemyslí a čekají až ryba zabere. Odpočinou si od práce, od dětí, od nás, žen... A ještě když nepatříte mezi vášnivé rybářky je konflikt na světě.

   Trochu mě zarazila jedna z Vašich posledních vět - "... snad jak docílit toho, abych opět byla sama sebou, abych se sebou nenechala tak manipulovat, abych i já na něj měla nějaký vliv. Ve všech vztazích jsem byla já ta více autoritativní, jen tady se to teda hodně zvrtlo. Potřebuju nějak dokázat, že svět není jen o rybách a že i já mám své potřeby a že mi prostě chybí... "

   Vzala jste si, koho jste chtěla-určitě byl autoritativní i před svatbou a pokud potřebujete být doma šéfem, asi to nebyla zrovna dobrá volba. Svět není jen o rybách, ale také není jen o Vás a každý potřebujete mít něco svého.   Rozhodně bych se kamarádkám ozvala. Ať si manžel jede do Norska. Proč byste nemohla s kamarádkou na 14 dní třeba do Krkonoš? Na víkend si zajeďte s holkama pod stan, na kolo, vyražte do kina. Až se nebudete doma skoro vůbec potkávat třeba se manžel pozastaví, kde se stala chyba a milerád zaplatí zájezd k moři, kam pojedete spolu. A když se nepozastaví (a ani není ochotný problém řešit) asi bych mu popřála pěkný život s nějakou štikou a našla si chlapa, který bude stát o mě a o založení rodiny... A bude vyhovovat Vašim potřebám.

   Svůj přípsěvek nemyslím ve zlém. Jen na mě z Vašeho dotazu kouká trochu i otázka, jestli Vám jde o Vaši samostatnost nebo o "podřízení" Vašeho manžela. Nikdo Vám nebrání nejet do Norska nebo na víkend rybařit a dělat si něco svého s přáteli - tam naleznete sama sebe. Ale vliv na manžela si tak  nejspíš nezískáte. Pokud Vám nejde o vliv a abyste získala zpět autoritu ve vztahu, ale o manželství, mělo by to stačit. Samozřejmě manžel s Vámi musí chtít být, aby omezil rybaření...

     Začněte se věnovat svému, třeba si sám u rybníka popřemýšlí, spadnou mu z očí šupiny a bude zas normální manžel. Jen jestli nehledal u ryb úkryt před nefungujícím manželstvím, kde se tlučou dvě autority.

    Budu držet palce, ať to nějak rozlousknete

Dobrý den,

já jsem prožila něco podobného. S přítelem jsem něco přes rok a půl  nejsme sezdáni. Je to první muž, do kterého jsem se opravdu zamilovala. A proto, když byl zvyklý jezdit za svou rodinou o víkendech a po večerch sedět doma u TV, tak jsem se přizůsobila. A přizpůsobila jsem se ráda, protože jsem chtěla být s ním. I když bych si sama víkend třeba naplánovala jinak.. výstvy, výlety apod. Jenže pak jsem zjistila, že jeho neteř vídám víc, jak svou vlastní neteř. Do toho všeho vstoupily nějaké vztahové problémy a já si řekla dost. Promluvila jsem si s ním, že s ním ráda trávím čas, ale že by bylo dobré, abychom jeden víkend jěli třeba za jeho rodinou a druhý víkend k našim. Nejen dělba práce musí být Občas si taky večer zajdu  posedět s kamarádkama, i když bych ho raději vzala sebou, či byla s ním doma, ale vím, že pro zachování sama sebe a svého prostoru je to potřeba. Mně osobně pomohl ten rozhovor a také, že mě partner pochopil. Moc držím palce, aby Ti vše klaplo dle Tvého přání a představ.

Jak už tu bylo řečeno, na ryby i na dovolenou podle Tvých představ můžete i spolu.... ale do Španělska. Dám Vám tady odkaz na svého známého, stačí se domluvit. http://www.rybolovvespanelsku.com/ Spojíte tak jak středomoří, tak rybolov.

Pro Kamču.

Přestaňta ji pořád navádět že "není jeho majetek" atd. Žena má poslouchat a  následovat manžela, on ví nejlépe co je pro ni dobré.  

  Ale di Ty brepto, středověk už neníííí

Jane Holý, my se tu ale neřídíme Koránem.   

Barčo to bude asi troll.

Asi, protože jak je známo z Koránu, nejlíp to jde po ránu

No jéje.

 ... nóó... dopověz to...   nebo neé, raděj až se vrátíš.... (z wc) 

Teď jste mě pobavil. Opravdu jsou hodiny strávené u nehybné udice pro ženu to nejlepší? A myslíte, že tam na ní spadne nebeský prach a itěhotní? Porodí taky u rybníka a dítě bude přebalovat lopuchy jen protože její muž "ví" a předurčil jim život na břehu rybníka?

  Pane proberte se. Kdyby pisatelce vadilo, že na ryby jezdí ejdnou za 14 dní neřeknu, ale on tam tráví veškerý čas. Takhle se manžel nechová a rozhodně to není pro dobro manželky ani budoucí rodiny.

   Muže dokážu "poslouchat", ale na posouzení, co je pro mě dobré a co ne mám svou vlastní hlavu a nejsem ovce, abych strávila několik let po boku "malého kluka", který si koupil svůj první rybářský prut... Stejně jako každá jiná žena.

Také jsem dříve rybařil. Dovolenou jsme rozdělili na rybářskou a potom třeba na cyklistickou nebo na horské tůry. Je důležitý udělat kompromis. Bavila mne jak rybařina tak i výlety na kole nebo ty výlety, hlavně když jsem byl v přírodě.

Hlavně, když pro partnerku jedno z toho byl její šálek kávy..

Napsala jste to moc hezky a srozumitelně. Mně se nejvíc líbí odpověď první, od Kath. Ano, vzala bych si tu knížku a klidně vlezla do křoví. Sem tam bych se optala, jeslti berou a těšila se na kapříka, nebo jinou rybku. Víte, ono je to o tom, jestli je pravda, že manžela milujete, tak, jak sama říkáte. Přece nesedí na břehu řeky, nebo rybníku, s udicí v ruce po celý rok. Co děláte v zimním období.   A pak, trochu nerozím výrazu, že v jiných vztazích jste byla Vy ta autotirativní. Takže když jste uplatňovala předtím na jiném partnerovi svou vůli, bylo to podle \vás v pořádku? Asi ne, protože jste s žádným z nich nezůstala. Podle mne máte sakra štěstí a měla byste si toho spíše vážit. Co kdyby měl Váš partner úplně jiné záliby, a místo u řeky, by seděl někde u baru a "lovil" tam daleko "žravější" rybky. Nevymejšlete blbiny a buďte ráda, že loví okouny a kapry.  

Dag, Tvůj příspěvek zní velice logicky... ALE... poslední věta, to jsou jen taková "těšínská jablíčka". Musím říct, že ani mě by nebavilo žít podle představ někoho jiného, byť svého nejbližšího. Bez kompromisu to prostě nejde.

Ano, člověk nesmí být egoista.

 Chceš-li být šťastný jeden den, opij se. Chceš-li být šťastný týden, ožeň se. Chceš-li být šťastný celý život, staň se rybářem.

Při přečtení názvu tématu mně okamžitě napadlo, co se traduje mezi rybáři. Nečetl jsem ani téma ani příspěvky, proto to berte s humorem.

Podívejte se, jestli mu opravdu chcete udělat radost a být hrdá na to že ho nějaká práce a nebo koníček opravdu baví, tak mu na internetu a nebo někde v kamenných prodejnách kupte základní nové rybářské potřeby. Uvidíte že vás bude z lásky nosit v náručí. Oni ti chlapi toho často v životě moc nepotřebují.