Téma: Manžel už si se mnou nepovídá, je to konec?

tohle je úplně normální a přirozená reakce......ale vzpomeň si na začátky...každý začátek je takový i s tvým manželem určitě byl všechno bylo jinak byli jste spolu naslochali ste si a měli na sebe čas.....jenže každý život má své fáze většinou je to užívání si a pak přijde starost..v dnešním uspěchaném světě není moc času na lásku....lidé toho mají hodně co se týče dětí a práce o tom ani nemluvě....tím ale že by si se rozhodla jít za jiným..že si s ním ted rozumíš....ano rozumíš si s ním ale to jen protože nemáte společné starosti ..za pár let by to vypadalo úplně stejně...promluv si s manželem..třeba bude mít zájem řešit to co tě trápí  a najdete nějaké východisko....třeba si to on ani neuvědomuje co tě trápí...tím že toh v životě máte oba dva ted hodne ..to je velká zkouška manželství....ale celou dobu ste neco budovali ..a manželství je v dobrém i zlém ne???jestli ho ještě pořád miluješ udělej vše pro to aby si nezačala tzv..blbnout ..a pamatuj když ptáčka lapají pěkně mu zpívají...mohlo by se ti taky stát že by sis na manžela ještě ráda vzpoměla...

   Když manžel usíná na vavřínech buď aktivní Ty.  Naplánuj výlet na sobotu, hrad, zámek, je jedno co i za malý peníz se dá dojít na nějakou zříceninu.  A na lesní pěšině se dobře povídá, pokud je do kopce, tak máš jistotu, že Ti manžel uprostřed věty neuteče. A navíc bude duchem přítomen.  Zabojuj trošku a nezapomeň, že je to i táta Tvých dětí a dost silně pochybuji, že by jiný chlap byl happy vychovávat děti, které máš s jiným. Každý má štěstí va svých rukou.

Ono to má Julie háček. Paní se virtuálně zamilovala do jiného. Jiné by bylo, kdyby nebyla momentálně poblouzněná falešnými city. Nepřišla se poradit, když ji trápilo, že manžel na ni nemá čas a cítila se sama. Vidím to teď jako zástupný problém, neboli výmluvu.

     Danielko 2:S tímto problémem se potýká hodně manželství.A je to smutné.

Potíž je v tom,že my ženské,jak to tak kolem vidím většinou chceme komunikovat a probrat problémy,vyřešit je a žít dál s čistým štítem ve štěstí a lásce.Chlapi to mají jinak,(což já nechápu,asi prostě proto,že nejsem v kůži chlapa),nechápu,proč nechtějí komunikovat,proč jsou tak uzavření,proč neslyší na naše volání o pomoc.

Když nereaguje na tvé vstřícné kroky,zkus něco:pošli mu buď doporučený dopis,mail,nebo mu na jeho pracovní stůl doma,nebo v kanceláři(pokud tam máš přístup)polož obálku v barvě,kterou nepřehlédne mezi ostatními věcmi.Na obálku s velkým nápisem MANŽELOVI,KTERÉHO MILUJI(nebo nápís,na který tvůj muž uslyší,třeba slovíčka,která měl rád,když vám ještě vše fungovalo).A:do obálky vlož fotografi vás dvou s vašimi dětmi,kde jste vysmátí a spokojení.Vlož tam také lístek s nápisem HLEDÁM SVÉHO MANŽELA,KDE SE MI ZTRATIL?( nebo něco v tom stylu) a vzkaz,že ho čekáš večer a přidej nějaký jemně lechtivý podtext,který ho nadvnadí na hezky prožité chvilky.Uvař večeři,sexy prádelko atd....Pokud to vše vyjde jak má,bude uvolněnější a přístupnější.Na druhý den si sním promluv.

Nebo nejdřív dopis,pak si promluvte a pak hezké milování.Zapoj fantazii.

Nebo?Ráno,až on odejde do práce,děti dej k někomu na hlídání,odejdi také,na večer objednej pokoj v hotýlku.dej se do gala.A obálku dej na ten stůl,(napiš mu sms,že na stole má vzkaz)Až manžel přijde večer domů,dům bude prázdný,žádný křik dětí,žádná večeře,žádná ženuška.

Přečte si Tvůj vzkaz také se vzkazem,kde Tě najde.V hotelovém pokoji ho bude čekat sexy oblečená,nalíčená žena.Jeho žena.A pak už si poraď.

Víš,naprosto Ti rozumím,že s ním nechceš spát a proč.Ale důležité je,aby to věděl také on.protože jinak ho vženeš do náruče jiné.

A s tím chlapíkem,co si píšete nepospíchej.Buďte v kontaktu,pomůže Ti vypovídat se.Ale žádné setkání.Skončili byste v posteli a on je také ženatý!!!!Mysli na jeho ženu.Tobě by také nebylo příjemné,kdyby Tě manžel podváděl.A pokud podvedeš Ty jeho,může se to Tvá polovička dozvědět.Zkazíš si manželství!!!jen proto,že u Vás vázne komunikace?Stojí Ti to OPRAVDU za to?

Tak s chutí do toho!

Držím palečky

Dej vědět,jak to dopadlo,budu ráda.

Popřemýšlej, jestli není lepší se zaregistrovat a hodit si ten obrázek do profilu, než ji vkládat pokaždé ručně do tématu.

Milá Danielo sice ti odepisovali samé ženy ale zkus si vyslechnout i mne. Jsem 18 let žena t podruhé to prvé manželství nevyšlo. Také jsem se probíral tím nebo podobným problémem ale vyřešil to alespoŇ u mne čas a vůle to změnit. Povedlo se ,zkus se nad tím zamyslet a uvážit to co je pro tebe a tvé děti to nejlepší. Držím Ti jinak palečky a věřím že se správně rozhodneš. Můžeš na mě reagovat a nebo nemusíš ,záleží jen na tobě.

Děkuju za odpovědi všem tady. V každé je kus pravdy. Nejjasnější odpověď dala Bára. Ona se situace těžko popisuje pár slovy. Pokusy něco změnit už proběhly. Ale večery, kdy muž pracuje, protože je nepostradatelný, trávím sama pořád. Poradit jsem se byla, dokonce jsem navštívila terapeutku, poradila, jenže na absenci času mého muže je tohle krátké. Je ale pravda, že když teď píšu s někým jiným, dívám se na to jinak. Sama se v tom nevyznám. Nechala jsem si tedy falešně poplést hlavu a nechávám za sebou manželství? Přece v tom ale nejsem sama

Já se nechci uchylovat k frázovitýmu "můj muž mi nerozumí a neposlouchá", jenže "trochu" na tom něco je... Jsem utahaná ze všeho... A ze sebe teď nejvíc.

Manžel tolik pracuje pro Tebe a Vaše děti. Myslím si, že není nic špatného udržovat virtuální vztah, pokud Ti tolik chybí milá slůvka, ale do reality bych to určitě nehnala. Ta by Ti toiž mohla pořádně otevřít oči, ale bohužel pozdě pro Tebe a děti. Uvědom si, že na internetu můžeš být kým chceš, že muži ví, co chceš slyšet a někteří to umí opravdu dobře využít. A je docela dobře možné, že jsi pro něj atraktivní coby vdaná. Kdyby totiž ten muž hledal seriozně partnerku pro život, nejspíš byste si ani nestihli porozumět. Vdaná bys pro něj nebyla perspektivní. Nepal mosty a pečlivě odděluj virtuální svět od toho skutečného.

I já říkám neblbni. Za pár let to s tímhle virtuálním bude stejné jako teď s tím tvým. Nebo horší? To spíš, těžko říct. Svého muže znáš, víš co od něj čekat. Znáš i toho virtuálního? Už jste se viděli? Bude mít rád tvoje děti? To pokud není, tak budeš trpět. Budeš si to vyčítat, žes udělala hloupost a opustila známé pro neznámé.... Pokud bys psala, že tě muž bije, že pije, nedává ti peníze, je ti nevěrný.... pak by snad byla jiná. To bych řekla uteč. Teď ti říkám sedni a zůstaň.
 
Já vím, ono ten úlet, ono je to fajn  v tom smyslu, že člověk si řekne, že zase přiletěla ta láska a že zase je tu někdo, kdo ti ji dává více najevo. Ale je to podle mne jen úlet. Pamatuj, že kdo vysoko lítá o to z větší výšky padá. A věř, co ti tu píšou holky. A já doplňuju, že chlapi ženatí neopouští rodiny, ženy, děti, mají rádi své jisté. To jen my ženské jdeme do citu bezhlavě... bohužel . A pamatuj, že ono chlap, co si tě chce získat je vždycky hodně akční, aby si tě naklonil, má to jaksi v popisu práce, chlap je rozsévač, musí tě okouzlit, tak to mnohdy dělá hodně rafinovaně. Tím nechci chlapy urážet, mají to prostě tak. Pokud tedy chtějí partnerku získat. Jinak mají rádi tu domácí jistotu. Víš co je moje zkušenost a teď nemluvím jen o sobě, ale z toho co čtu, pozoruju... chlap když chce úlet, tak mu vyhovuje pokud jsi vdaná a on ženatý, ale jak se kvůli němu rozvedeš, najednou zjistí / neříkám, že je to špatně/ že miluje svou rodinu/ většinou ti  neřekne, že svou ženu, aby tě nezranil/ ale že se nerozvede. A ženská to nemůže pochopit.
Já bych toho virtuála nebrala, ... je to děsně zrádné, vůbec o něm nic nevíš a jak manžel na to příjde bude zle, oni chlapi to poznají, že manželka se zaláskovala nejsou hloupí. A jak zaseješ semínko nejistoty v jeho duši bude to zlé.
Nedělej to, bude tě to mrzet.
Víš kolik je žen, co se nechaly takto virtuálním vztahem okouzlit a špatně dopadly? Nechtěj patřeït k nim.
Máš děti , zázemí, ekonomickou jistotu a věřím, že máš i ve stávajícím partnerovi laskavého člověka, možná trochu unaveného, možná trochu nemluvného, ale znáš jej, je to jistota.
A že mlčí, já mám dojem, že chlapi holt dost často mlčí, nepotřebují všechno dokola rozebírat, řešit, rozpitvávat, mají rádi svůj klídek, pohodu. Ale copak je to špatně? Podle mne není, holt jsou takoví. Na vykecávání si najdi kámošku a pokud žádnou nemáš, tak piš třeba deník nebo se vymluv tady , my ti zase napíšem.

Já ti popřeju:HODNĚ ROZUMU !
A dopdávám :A mysli nejen  na sebe, ale  i na svá děcka. Mají tátu!!! A to je deviza! 

Omlouvám se, že jsem to napsala dost ostře, ale mám pocit, že nejhorší je takové to  utěšování a PLANÉ naděje a více pomůže ti otevřít oči, když se to řekne naplno. Tak promiň, ale já to tak cítím.

Je to rozumný, co tady říkáte. Ale se vším nesouhlasím. Být s mužem jen proto, že mě nebije a nepije a nosí peníze, to mnohdy nestačí. Ono je to ještě trochu jinak. Manžel má svoje problémy, které se mnou řeší, radíme se o jeho starostech v práci, o jeho rodině... V novém zaměstnání poznal kolegyni, psali si "o práci" denně, každý večer, já seděla a jen se dívala. A nepomáhalo ani "Co kdybys už se vyprdnul na práci a byl chvíli se mnou" ani "Tak jak už ti mám říct, že jsem tady vedle tebe?"Všímá si mě jen v případě, že nemá vedlejší činnost, zábavu. Já na něj nehrnu špínu, už to trvá dlouho. Měnil práci prvně kvůli neshodám s ředitelem společnosti, podruhé kvůli nové nabídce postu ředitele  firmy, dostává krásné peníze a myslím, že je na sebe pyšný. Já jsem taky. Mám ho ráda, vůbec si neumím představit, že bysme jednou spolu nebyli, ale kurňa práce, copak mi má stačit to, že jsem celý den sama s dětmi, večer naservírování večeře a možná pár slov typu "Co nového v práci - dobrý."??? NA tohle je stejně člověk nakonec sám, sám si za všechno může... A to ,že s někým na netu poslouchám muziku, to mi asi nepřidá, pravda...My dva si tam ani nelichotíme, ani nepochlebujeme, ani neříkáme, jak je druhej úžasnej. Povídáme si...

Rozumím, jen ale dobře zvaž, aby nebylo daleko hůř.... Co Ti bude platná změna chlapa, kde tě bude držet za ruku, věnovat se Ti, ale děti budou na druhé koleji a zajištění třeba taky? Nejsi sama....kdybys byla, řeknu Ti, běž....ale takhle to prostě nejde a Ty to určitě víš...

Danielo2

Víš, ty nechceš slyšet naše rady, ty bys chtěla slyšet jo holka jsi chuderka, ten tvůj necita si s tebou nepovídá, jenom kdesi pracuje a ty s dětmí .... ne, promiň, ale ty chceš abychom ti řekli, že je lepší ten virtuální, co s tebou souzní.... Věřím, že tě to zaneslo někde na obláčky, ty jsi se ale zamilovala do člověka, který umí hezky psát  a dobře se ti s ním povídá. Ale ještě jsi jej ani neviděla, ....
Možná, že by pro tvé procitnutí bylo príma se s ním sejít  a zeptat se jej ale z očí v oči jak to vidí a cítí on. Možná, že by tě to vyléčilo.

Víš holka, já mám o tebe docela strach, protože máš na očích brýle. Růžové.

Pořád si myslím, že mnohdy takoví ti co umí hezky jen ta slovíčka jsou  dost často pro obyčejnský  život nepoužitelní. Bohužel si to nejen myslím, ale to i vím. Proto asi píšu tak urputně, nejde to říct už otevřeněji, ale zamysli se nad tím co máš, co bys ztratila a co získáš.

  Danielo,to mi chceš říct,že On si po večerech psal s novou kolegyní,a že by si psali o práci...no...,zatímco Ty jsi také byla doma?No co je to proboha za VOLA???Co si proboha ti chlapi vůbec myslí!ONi opravdu NEjsou normální.

Dani,já vím,kde je problém!!Okoukala jses mu a víš proč?Každý den má doma servis.Vše pod nosem,denní stereotyp.Toho by si každý chlap měl vážit.Jenomže:co je to vlastně chlap?Tele,které si takových věcí prostě vážit neumí!!

Dani,za 1.zkus to,co jsem ti radila s obálkou a hotelem,jedné mé kamarádce to takto vyšlo.2.nevím,jak staré máš děti,ale:velká chyba a Tvá chyba je:nenech se vlastnit.Najdi,říkám najdi si práci třeba na zkrácený úvazek.Nebuď jen puťkou v domácnodti,chlap si zvykne,že má doma jedno a totéž a bude se nudit,bude hledat zábavu jinde.je to smutné,ale chlap je prostě......3.koníčky,své zájmy,kamarádky,najdi si je!!Výmluvy typu,ale on je celý den v práci,kdo by hlídal děti neberu.dej děti do školky.Udělej to.MĚJ SE RÁDA.Tím,že jste se vzali jsi se nestala otrok domácnosti.

Změň svůj postoj k sobě.On,až uvidí změnu,začne mu to šrotovat v hlavě.Kde je ta teplá večeře?Jak to,že ta moje,služka"/promiň ten výraz,ale nic příhodnějšího mne nenapadlo/,jak to,že ta žena,která je mi vždy po ruce je na zumbě,nebo u kámošky?A začne si tě více hlídat.Vzbudíš v něm opět zájem.Neříkám,aby jsi chodila každý den pryč,ale párkrát do týdne.On si totiž zvykl na to,že jsi jeho majetek.

Ukaž mu,že se plete.

Stań se svobodnější.

Je pravdou, že je zvláštní komerční doba, kdy je pro lidi podstatné, aby měli krásná auta, domy, zahrady a zapomínají přitom na "nemateriální" rodinné vztahy.

Naprosto chápu, co píšete. Bohužel je to fenomén této doby. Asi by to fakt chtělo si s manželem popovídat a uvědomit si priority - jestli je důležitější získávání financí a oprava domu či zahrady nebo to, aby vám vydrželo manželství.

Jeho postoj "žádná dovolená, práce u PC, brambůrky u TV a jinak po mě nic nechtějte" je nezdravý (myslím vztahově nezdravý) a pro budoucí vztah a rodičovskou roli nevhodný. Na jednu stranu chápu, že je to takové to "vydělávám peníze, tak co chcete", ale peníze nejsou vše a rodina potřebuje tatínka a manžela. 

Víte, je to také fenomén této doby, že potřebujeme mít všechno rychle a přitom není ani moc jisté, kam vlastně spěcháme a proč. Tím chci říct, že když byste dům opravili během 10 let a ne 10 měsíců, taky by se moc nestalo, navíc byste měli radost z toho, že se pořád něco děje, měli byste radost z menších dílčích změn na domě, možná by to bylo lepší, než vydělat rychle peníze, rychle je investovat do rekonstrukce domu a pak co? Budete zvyklí na určitý finanční standart, takže se nic nezmění - manžel bude pořád chodit do práce, bude vydělávat pořád hodně peněz a budete si odcizení tak jako nyní. 

Takže má rada: totálně zhodnotit a přehodnotit priority, zvolnit, žít i pro rodinu, nejen pro peníze a opravu domu. V totmo duchu byste měla mluvit s manželem.

  Avatárku,hezky jsi /snad mohu tykat/ to napsal,moc pěkně

Ale Danielka právě píše,že se s manželem komunikovat a promluvit si snaží.Ovšem z jeho strany není odezva,reaguje podrážděně atd.Je to jasné:manžel má v sobě blok.A ten se těžko odstraňuje.Jedině praštit mezi oči.Ale jak?To je právě těžké.Ó jak záhadná jsou zákoutí duše lidské.

registraci zatím zvažuji,rozhlížím se.Chce to čas

Děkuji

Dobře, zvažuj

Milá Lili, asi právě proto, že máš tak špatnou zkušenost, dáváš podobné rady. Je těžké popsat to tu smysluplně, svého muže znám jen já sama... I tak děkuju ještě jednou. Poperu se s tím. Hodně zdaru všem ostatním!!!

Děkuju i Avatárkovi, víc než resumé...

Danielo, tak ať ti to souznění vydrží, mýlíš se, pokud si myslíš, že ti to nepřeju, To opravdu tak není. Jen tě nabádám k prozřetelnosti, opatrnosti. Víš, kdyby to byl tvůj spolužák, soused, známý z vaší obce, kamarád tvé dobré známé, ... tak bych věřila, že to může být, ale tomuto ženatému pěkně píšícímu virtuálovi prostě nevěřím , že tebe a tvé děti udělá šťasnými.  Škoda, že se nedozvím za 2-3 roky jak to dopadlo. Pokud teda zvolíš toho přítele na netu.
Hodně štěstí.
Kdo chce kam, ... až se ucho utrhne.
Ne fakt, měj se fajn.

Lili, já ale nejsem ve fázi, kdy bych se rozváděla kvůli někomu na netu, Nepsala jsem pro to, abych dostala radu ohledně rozhodnutí - koho vybrat. Problém s mužem zůstává, i když ukončím virtuální přátelství...   Svoje děti miluju, jsou opravdu malé, (2,5 a 7 měsíců), školka zatím nehrozí, mamka je daleko, kamarádky v původním kraji... Ani se nechci litovat, ani nepotřebuju lítost někoho jiného. Jmenuje se to tu "moje starosti" - tak jsem se vypsala...  ne že by teda nějaká starost ubyla... Jen se trochu ulevilo... Nestěhuju se, ani nerozvádím. Jen je mi z toho ouzko...

   Tak choď sem, tady se dobře povídá.  Tohle období ber jako překlenovací, s tím, že bude líp. Jak jsi pořád doma a s dětma, tak máš asi depku.

Pokud je to diskuzní fórum, dáš tu problém , čekáš odpovědi, tak pak se ti může stát, že najdeš reakce, které se ti líbí i takové, které se ti nelíbí.Napsala jsem upřímně jak to cítím já. Nevěděla jsem, že chceš vědět jen věci příjemné. Konečné rozhodnutí je jen na tobě, já napsala jen svůj názor a třeba pomůže někomu jinému.

Jestli ho stále miluješ buď s ním a vychovejte spolu své děti, ale když ti něco chybí a doma to nenajdeš, tak to musíš hledat i jinde. Všechno má svoje hranice. Když si chceš popovídat a pobavit se není to žádné zlo. Trochu to znám a a jenom mi to prospělo. A nebude to napořád, všechno má své meze. Rodinu miluji nadevše. Hodně štěstí

PS: každej jsme jiný člověk, proto co je dobré pro někoho druhému nemusí prospívat