Téma: Mám trošku nudný vztah, vzpomínám na bývalého přítele a možná mi chybí dravost vztahu s ním

Ahoj,

na začátku června 2018 jsem se dostala do opravdu divné situace a nevím, jak z ní ven.
Před několika lety, když mi bylo oněch sladkých -náct, jsem měla přítele, první lásku. Ten "vztah" byl tenkrát intenzivní ve všech směrech - milovali jsme se k zblázenění, hádali do krve, usmiřovali, prostě Itálie jak má být. Jednoho dne jsem to ale už nevydržela a vztah ukončila, a to hlavně kvůli nezodpovědnosti a nerozvážnosti tehdejšího přítele.
Od té doby uplynulo 5 let (2013-2018) a já mám 4 roky (2014-2018) jiného partnera. Nynější partner byl v době, kdy jsme se poznali, přesně tím, koho jsem si vysnila. Shodli jsme se skoro ve všem - zájmech, hudbě, názorech na život - a já byla neskutečně zamilovaná. Jenže i v té době jsem myslela na bývalého přítele.

S mým současným přítelem už to několik měsíců neklape, tak jak má, často se hádáme, nemáme si ani moc co říct. Vím, že příčinou toho je to, že spolu trávíme většinu času. Problém je ten, že jemu to tak vyhovuje, ale mě to dusí a on s tím odmítá cokoliv dělat, i když o mých pocitech ví.  
A teď k jádru věci. několik minulých dnů jsem strávila v rodném městě, kde jsem se potkala s mým bývalým. To setkání bylo ze začátku dost rozpačité, ale po pár minutách jsem se cítila, jako bychom se nikdy nerozešli. Bylo nám spolu moc hezky, stále jsme si měli o čem povídat, něco jsme vypili a pak mezi námi k něčemu došlo. Samozřejmě, že mám teď výčitky, a to hlavně proto, že jsme od té doby v kontaktu a on by to všechno chtěl vrátit (o mém současném vztahu ví). A já teď nevím, co mám dělat. Současný přítel pro mě představuje bezpečí, jistotu a svým způsobem tu "zralejší lásku", zatímco bývalý přítel je jako magnet, kterého když vidím, nedokážu si pomoct a nedokáže to ani on, je mi s ním krásně, snad i víc než dřív.
Když si to po sobě čtu, asi ani neočekávám, že mi v tomhle někdo poradí, asi jsem se jen potřebovala "vypovídat". Hrozně se ve mě melou pocity "do stejné řeky dvakrát nevstoupíš", s pocity že "každý si zaslouží druhou šanci". Děkuji za přečtení a případně i za rady.