Téma: Málo milování a ocenění od partnera - nemůžu si na to zvyknout

Přístup dnešních mladých mužů k intimnostem začíná být obecně docela tristní (viz nespočet témat, kde se rozebírá chybějící chuť na sex nebo jakýkoliv kontakt).

    Nepíšeš jak dlouho po rozvodu je, ale myslím, že je to ten hlavní důvod. Právě proto, že je mladý si myslím, že ho to dost vzalo. Ne jen, kvůli věku, ale rozvod není příjemná situace pro nikoho a předpokládám, že nevíš podrobnosti…

    Ještě jsem nepotkala moc mužů, kteří by problém řešili tak, že si sednou se svou drahou polovičkou a vše ji vyklopí, popláčou jí na ramínku. Kéž by to tak bylo, ale asi mají potřebu zůstat v našich očích jako silní chlapi, kterými nic neotřese a pak jezdí sami na kolo, chodí do hospody a řeší si problémy sami se sebou. A my pak máme pocit, že jsme nechtěné, tlačíme na pilu a vše zhoršujeme.

      Jediné co mě napadá je dát mu čas a prostor, aby se spravil sám. Vím, že je to těžké, někdy nemožné, ale netlačit. Aby věděl, že je milován, ale do ničeho nucen a třeba se jednou otevře sám a vše Ti poví. Teď jsem si vzpomněla na knihu Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše - autor popisuje, jak muži zalézají do "jeskyní", ve které přemýšlí, vše si porovnají a nechtějí být rušeni. Pak vylezou a jsou zase naši milí. MYslím, že je to přesně to "odtažení", které vnímáš - Tvůj přítel zůstal nejspíš od rozvodu v jeskyni a přemýšlí a ty mu bušíš na dveře a on má pocit, že nemá kam dál jít, aby měl klid si vše vyřešit.

    Nemyslím tím, aby ses všeho vzdala a čekala xy let, než si vše vyřeší. Nejspíš bych mu řekla, že chápu, že potřebuje čas, který mu jsem ochotna dát, ale on musí pochopit, že já potřebuju nějaké citové projevy (alespoň někdy). A taky, že jsi ochotna to s ním řešit a být mu oporou (i když bych asi úplně nečekala, že s Tebou bude rozebírat bývalou manželku a co se pokazilo…), ale aby věděl, že je milován a očekáván, až vyleze z jeskyně. Možná si knížku zkus sehnat - je to tam pěkně popsané a mně to dost pomohlo respektovat přítelovu jeskyni a netlačit na něj - někdy je to lepší a pomůže to

Je mnoho lidí kteří spolu mohou být, ale méně těch, kteří se k sobě skutečně hodí.

Shrnu to… jde o dočasný stav? Pokud ano (i když asi ne co píšeš) tak na vztahu pracuj, pokud Ti to za to stojí.

Je to trvalé? Nebuď v takovém vztahu. Jestliže Ti to vadí už teď, bude Ti to vadit stále víc a víc.

I když jsi mladá, tak nejmladší už ne a proč ztrácet čas?

Mimo to, proč je tak nutné být ve vztahu za každou cenu?

Díky za Vaše reakce.

přítel je rozvedený  půl roku ale předtím už spolu nějakou dobu nežili. On byl ten koho manželka opustila. Prý s ním moc nechtěla sdílet jeho koníčky a s tím sexem a dotyky byl odstrkován. Mě řekl že jsem o 180 stupňů jiná než bejvalka, která s ním prý ani moc nechtěla komunikovat. S tohoto důvodu nechápu že nejásá když má někoho s kým může sdílet i ty ostatní věci. Zatím tomu chci ještě nějaký čas dát a pokud se to nezlepší tak to že sním chci být asi samo vyprchá.