Téma: Jsme spolu 4 roky - má to dál cenu být spolu?

Ahoj všem ani nevím jak jsem sem zabloudila ale náhodou jsem narazila na vás web... ikdyž náhody prý nejsou jsme s přítelem spolu 4roky od mých 16ti jemu je 23let, náš vztah byl pohodový a já byla "malá" zamilovaná pubertačka ale z toho uz jsem postupem času vyrostla a začala jsem vidět všechny jeho chyby a nedostatky... je blázen do aut takže svůj volný čas tráví u svého čtyřnohého miláčka u svěho auta v garaži a rád jezdí na různé srazy a podobně známích má dost a kamarádu taky ale mě příjde jakobych byla zlatý pták v kleci nikam semnou nechce chodit před jeho kamarádama a jejich usměvama a pohledama na mě jakoby mě chranil nebo co prostě ze začátku neměl ani rád moji rodinu ale postupem času se s myma rodičema seznamily a spřátelily, a i se zbytkem rodiny a tak vetsinu casu ktery spolu travime jsme u nas v mem mini pokojicku v panelaku alkohol on nesnasi protoze jeho otec chlastal a asi to doma nemeli moc dobré. Takze jeho rodinu moc neznam jako jen tak se pozdravime a u nas jsme porad a u nej jsem byla dvakrat a jen venku dovnitr me nepozvali coz taky nechapu sedeli jsme venku a pily kafe ale to me tak netrapi jeho rodina ma asi slozitejsi vztahy muj pritel je ze 4tyř dětí ma dva bratry a sestru a spolu se ani moc nevidí protože každy bydli jinde a i jeho vztahy s rodici nejsou nejlepsi on o nich moc nemluvi a ja nevim co se u nich doma deje. Ale abych se dostala k tomu co me tiží prostě ze zacatku to bylo hezky všechno jenže postupem času na me zacal byt cim dal tim hnusnejsi a zacali jsme na sobe hledat oba chyby a on zacal delat na smeny prez vikend a v tydnu mel volno a ja zas etreba odpoledni takze se tak moc nevidime a ja si zacala zase vic schazet se znamima a hlavne s kamaradkou ktera je moje nejlepsi uz od zakladky a jezdime spolu na diskoteky jednou za cas  kdyz muj  pritel nechce jet... a na koncerty a podobne jenze jemu to zacalo vadit ze nemam vsechen cas jen pro nej a zacal me vycitat ze on kvuli tomu ze byl jen semnou stratil kamarady a nema nikoho  pritom to neni vubec pravda porad ma kolem sebe znami z prace a nebo kamarady se kteryma travi cas kdyz spolu nejsme proste nevim ja mu vysvetlit ze kazdy musi mit svuj prostor a musi svobodne dychat preci nejsem z tech co by nekde jinde hledali povyrazeni nebo neco podobnyho nikdy jsem ho nepodvedla ani na to nemam povahu tak misto aby si toho vazil tak na me porad hleda chyby. Posledni dobou se jen dohadujem on si prijede ke me lehne si k noteboku nebo k televizi a je u nas jako doma rodice ho taky berou jako ze k nam patri a jednou za cas nekam jedeme do kina nebo na veceri ale jinak vetsinu casu jsme zalezli doma a on si setri penize aby si mohl vytunit svoje auta ma dve a chce si koupit jeste dalsi a pak udajne bude resit nejaky bydleni.... a prijde mi ze vsechno tahnu jen ja vlastne jsme se seznamily kdyz jsme oba chodily do skoly ja byla v prvaku a on koncil skolu a moje kamaradka byvala ktera stejne nebyla zadna kamaradka ale to by bylo na dyl tak ta se s nim seznamila prvni a byli jsme nejak spolu venku a on ze nas sveze nebo neco jednou jsme takhle byli venku  a pak jsme byli ve škole a ja ho potkala na chodbě a pozdravila jsem ho a on mě ale ne s nějakym velkým zajmem a pak jsem ho zacala prozvanet a pak jsme si zacali psat a vsecko to zacalo ja se zamilovala a on postupem casu taky ale az psotupem casu ja jsem si ho ulovila ja jsem vsechno vymyslela ja vymyslim dovoleny a vsechno ja jsem ta ktera k nemu prijde a prituli se ja jsem ta ktera to vsechno tahne on se jen veze a kdyz jsem mu tet v smsce napsala ze proste jestli se k sobě nebudeme chovat líp tak že spolu nemůžeme být tak mě napsal že se tohle neřeší přez smsky a že dělám jakože nic a pak mu napíšu tohle on dělá že nic nevidí a nebo ani  nechce vidět před tím než mě vezl do práce a než odjel a pul hodiny seděla v koupelně se zaslzenýma očima jsem psala tu dlouhou smsku s pocitama který v sobě mam ja bych mu to ani říct nemohla začala bych hned brečet protože mě to najednou přišlo tak líto že bych ukončila všechno co jsme spolu zažily a taky jsem dostala strach nebo takový obavy z toho co