Téma: Dýchal bych pro ni - ona ale ztratila o mě zájem

Z mého pohledu má přítelkyně pravdu.... dosaď si do svého příběhu namísto psa - dítě. Možná se Ti bude zdát moje pojetí nesmyslné.... ale tak by zřejmě vypadala Vaše budoucí rodina. Vy si opravdu nerozumíte.

Ahoj, to se mi stalo taky, když jsem byl v cca tvé věku. Moje rada je vykašli se na ni a najdi si jinou. Vím, že to zní jako by sis měl uříznout pravou ruku, ale tohle nemá cenu. Asi budeš citlivější, ale věř mi, že kluk, který říká "srdíčko", si jenom koleduje o to, aby s ním holky voraly. Neber to jako útok, měl jsem to podobně. Rozdejdi se s ní a časem si najdi holku, která je normální do pohody i nepohody a buď trochu chlap. Já chodil se snad největší krávou pod sluncem, milioval jsem ji, dýchal jsem za ni a místo toho mě  jenom podváděla, takže jsem se z toho vyléčil a našel si holku, která je skvělá a v pohodě a jsem s ní už rok a ještě jsme se nepohádali a to spolu bydlíme, Uvidíš, můj názor znáš.

Moc díky za názory

Abych dodal, ona není zlá. Ba naopak, je hodná, chytrá, spolehlivá, zajímavá, starostlivá.

Těžko hledat někoho takového. I teď když je to mezi náma takové jaké to je, jsme se pořád nevzdali nějaké malé naděje. Ikdyž z její strany to nedává najevo (spíš naopak).

Možná jí potřebuju dát prostor na uklidnění celé situace? Změnit svůj přístup? Začít se chovat víc jako chlap, protože jak Karle říkáš, někdy sem až moc velký cíťa, všechno jí dovolím a nechám sebou házet (no a ona si na to zvykla, jako by si zvykl asi každý - říká se tomu - nastavený standart).  

Hodně těžké je pro mě i to, že jsme teď v takové divné fázi:

Jsme spolu ve vztahu, ale přitom nejsme. Je to pro mě obrovská nejistota, protože nevím na čem z její strany jsem...

Dneska sem ji pozval na rande. S úsměvem ho přijala( tak uvidíme, kam se to bude vyvíjet.

Poslední pokus...

Jsem na tom podobně, po necelých 2 letech chtěla, abych se k ní nastěhoval. Od té doby je je mě chladná, sex odmítákdyž jí chci pohladit na prsou, kreje se a říká, jestli jsem normální. Musí mít stále pravdu, jak chci něco řešit, začne vztekle a hlasitě dávat najevo, že nemám pravdu. V posteli se k ní nesmím přitulit, odtáhne se. Nesmím se ani slovem zmínit o jejím synovi mamánkovi, hned mě sjede. Všechno za ní dělám, nádobí, prádlo, úklid, nákupy, venčim psa, a ona to ani neocení. Co s tím, mám chuť odejít, hrozně se změnila.

  Já bych s tím vrkáním a poskakováním kolem buchty přestala. Když už nechceš hodit zpátečku, tak brzdi a čekej. Láska není je dostával, ale hlavně dávat.

dává... tak jak z toho ven.... lidi se neumí zmermomocnit, pokud partnerka nemá potřebu vyjadřovat náklonnost (ať už jen vyjadřovat nebo proto, že jí necítí v takové míře jako zadavatel dotazu, tak bych dala za pravdu BArče (jako už tolikrát)  výraz buchta mě opravdu dostal...   takhle se o své partnerce asi autor příspěvku nevyjádřil...

A nebo každý mluvíte rozdílným jazykem lásky... Zde

Můj názor je, že ta holka tě nemiluje. Má tě asi ráda, ale ne dost. Navíc cítí, že tě má jistého.  

Obávám se, že se dají očekávat dvě možnosti vývoje:

a) bude s tebou, protože nebude na obzoru nikdo zajímavější a budeš ji štvát čím dál víc kde čím

b) nahradí tě někým jiným

Že kolem ní budeš skákat a dělat cukrbliky nic neřeší, tím jí jen potvrzuješ, že tě má jistého. Že kolem ní skákat přestaneš taky nic neřeší, buď bude ráda, že ti stačí tak málo a nechceš víc nebo si tím potvrdí, že to s tebou nemá cenu.

Závěr je asi jasný - podle mě ten vztah nemá dál smysl.

Pak je ještě jedna varianta a ta se týká toho, jak píšeš, že jsi cholerik. Analyzoval jsi vaše hádky, ale vůbec jsi neuvedl dost podstatnou věc: KDO ty hádky začíná? Kdo jako první odsekne - kdo jako první zvedne hlas?

Že jsi cholerik je vysvětlení, ale ne omluva - na hádku musí být být vždy dva.

Cholerici jsou splachovací, po hádce dokáží otočit o 180° a být naráz ťuťuňuňu. Ale jiné povahy dokáže hádka otrávit i na dlouho. Otrávený svedeš vyprat a vyžehlit, ale vymýšlet nějaké pozornosti otrávenému člověku fakt nejde. Jestli se dva měsíce hádáte skoro denně, tak zbývá možná málo času, kdy ona z vašich hádek otrávená není.

Píšeš, že jsi jí po poslední hádce řekl: …  že to bude dobré, že to zvládnete…

No ale ono důležitější bylo si vyjasnit problém, kvůli kterému jste se hádali, a domluvit se na tom, jak to zařídit, aby se to neopakovalo. Na nějakém řešení. Motivace je fajn, ale stejně důležité je vyříkat si věci k obustranné spokojenosti. Nemám z toho, co píšeš pocit takové domluvy. Možná má pocit, že si nerozumíte, protože jste si vůbec nic nevyříkali, nedošli k jednotnému názoru - a pak je ujišťování, jak bude něco dobré, jen lakování přetrvávajícího problému na růžovo.

A třetí věc:

z tvého příspěvku to vypadá, že ona vaří a stará se o tebe a ty vymýšlíš zábavičky, přestože ona má asi plnou hlavu strachu, že jí babička umře.

Možná bys největší péči o vztah projevil, kdybys jí pomáhal s všedními starostmi o domáctnost a kdys namísto překvápek jen jevil větší starosti o její starosti.