Téma: Co dělat, aby si mě začal víc vážit? Má cenu o náš vztah ještě bojovat?
Ahoj,
ani nevím kde začít. Na úvod jsme spolu s přítelem 6 let. Jde o mého prvního partnera. Je o 13 let starší a má 2 děti z předchozího manželství. Ze začátku náš vztah byl nádherný, věřila jsem, že je to napořád. Poslední 2-3 roky si uvědomuju, že jsem s přítelem vážně nešťastná. Hodně moc žárlí. Nemůžu si jít nikam sednout s kámoškama, natož s kámošema. Nemohla jsem jít ani na rozlučku se střední. Ne že by mi to vyloženě zakazoval, ale je vždycky naštvaný a hádáme se. Já se už těmto situacím snažím vyhýbat, tak raději ani nikam nechodím. Co jsem s ním, ztratila jsem všechny přátele. Nemáme ani společné. Naše silvestry vypadaly tak, že jsme spolu seděli doma před televizí… Měla jsem jiné představy o životě. Chtěla jsem mít hodně přátel, zažívat různé akce, zkoušet nové věci a poznávat nové místa a země. Teď sedím doma. Snažím se si najít koníčky, mám psa, chodím s ním na tůry, vymýšlím různé aktivity, ale všechno můžu zkoušet pouze sama. On se mnou nikam nechodí, chápu, že ho chození po přírodě nebaví, ale on se mnou nezajde ani na bazén, do kavárny, prostě nikam… Tolik jsem se snažila nám najít společný koníček, ale marně. Pokud mě chytne něco nového, co bych ráda zkusila, tak za vším vidí jiného chlapa. Kolikrát mi vyčetl i psa, že se mu až moc věnuju, a přišlo mi, že na něj žárlí.
Dalším problémem je jeho nepořádnost. Má i hodně nepořádné děti. Snažila jsem se s ním už hodněkrát o tom pobavit, ale zbytečně. Jsem už unavená po něm uklízet. Několikrát mi i vyčetl, že mu nenavařím, neuklidím, nevyperu, nevyžehlím, že není nakoupené, …že by se tak rád někdy najedl. Já studuju a škola je celkem náročná, hodně času mi zabere učení, úklid domácnosti, brigáda a pak se chci věnovat psovi popřípadě sobě. Když něco uvařím, tak to stejně málo kdy jí, protože tam není maso! Ohledně dětí se nemůžu nijak vyjádřit, vždycky jsem já ta nejhorší. Píšu s nimi úkoly, vymýšlím s nimi výlety, dívám se na pohádky, povídám si s nimi, ale pak když řeknu, ať si uklidí, tak mi vyčte, že je nemám ráda. On jim moc času nevěnuje. Je věčně v práci. Odchází ráno v 6 a vrací se kolem6-7 večer. Do práce chodí i o víkendu. Snažila jsem se mu namluvit, ať pracuje míň a víc se věnuje dětem a mě, ale opět zbytečný. Vyčítá mi, že on vydělává peníze, … ale vždyť peníze nejsou všechno. Vždycky jsem měla ráda děti a chtěla vlastní, ale co jsem s ním, tak vůbec děti nechci. A mám strach, že je to tím, že je nechci s ním.
Vůbec ho nezajímá, jestli mě něco trápí, hlavně že je spokojený on. Snažila jsem se s ním o všem tolikrát promluvit, při různých situacích, ale vždy mě odsekl, že na blbosti nemá čas. Co se týká intimní stránky, zde to taky vázne. Už nemám žádnou touhu se ho dotýkat. Nedělá mu problém, když si jdu o hodinu lehnout dřív, mě pak probudit, aby si uspokojil libido. Vždycky mu jde o to, aby se uspokojil on, co já neřeší. Nezajímá ho ani, jestli v danou chvíli chci nebo ne, jestli mě bolí hlava… opět jen vyčte, že jsem jak mrtvola. K tomu jsem se mu už taky snažila říct, že by se mi aspoň jednou za čas líbila nějaká romantika, vana, krb…prostě jako na začátku. Když jsem s ním byla ze začátku, byla jsem mladá hloupá a hodně zakoukaná. Teď dospívám, hledám sama sebe, zjišťuju, co mi vyhovuje, ale on to nechce přijmout.
Vyjmenovala jsem snad všechny negativa. Samozřejmě má i spoustu kladných stránek. Je spolehlivý. Vím, že ať jsem v jakémkoli problému, že mě v tom nenechá. Vydělává celkem dost peněz, takže bych se s ním měla jako princezna. V rámci možností mi koupí všechno na co pomyslím. A jelikož máme stejné zaměření, tak mi zajistí i práci do budoucna.
Tolikrát jsem uvažovala, že bych od něho odešla. Jednou jsem se pokusila, ale byl na tom špatně a i mamka mi říkala, že ho nemůžu nechat takhle trpět. Tak jsem se k němu vrátila v domnění, že se to zlepší, že se bude snažit…ale ne. Mám pocit, že si mě neváží, nevnímá mě jako ženu, pouze jako nějakou puberťačku. Nebere mě vážně a všechny moje sny shazuje, ať se vrátím do reality. Proto mám strach od něho odejít. Mám strach, že bych se nedokázala postavit na vlastní nohy, co se finanční stránky týče. Naši nemají peníze, aby mě podržely. A já se navíc musím postarat i o psa. Jsem té povahy, že raději budu trpět já, než ostatní. Proto mám strach ho opustit, aby netrpěl. Vím, že by to pro něho byla rána. Už jednou si tím prošel s bývalou ženou. Chtěla bych poprosit radu, co byste v mé situaci dělali. Zda byste se stále snažili vztah zachránit nebo ne. Jak od něj odejít, jak být trochu sobec a chtít štěstí pro sebe? Tak moc bych si přála, aby mě bral trochu jako rovnocennou. Chci od něj odejít z důvodu, abych si splnila své sny, abych se sama zrealizovala, ne kvůli tomu, abych si mohla užívat s ostatníma kulkami, jak si pořád myslí. Navíc si chci sama dokázat, na co mám. A ne se řídit podle toho, jak mi kdo co nalajnoval. Ještě na závěr bych podotkla, že máme různé představy o životě. Snažila jsem se mu tolikrát říct, že je náš vztah na rozpadnutí, ale pořád jako by mě nebral vážně a nevěřil, že od něj odejdu. Vždyť co bych si bez něj počala… Každopádně jsem ráda, že jsem se mohla vyzpovídat, nemám, komu bych se svěřila. Děkuju, že jste to dočetli až sem.
Reakce čtenářů
"Teď dospívám, hledám sama sebe, zjišťuju, co mi vyhovuje, ale… " a já doplním za Tebe = můj přítel a můj věznitel v jeho zlaté kleci to jednozančně NENÍ.
Je Ti jenom 23, život Ti právě začal a jedno z nejlepších období máš teď. A bude trvat jen 6 let. Pak skončí a už se nikdy nevrátí. Jsi na vrcholu sil. To nebude trvat věčně. (Pak budou jiná období, …)
Přijde mi šílené ztrácet svůj životní čas ve vězení s člověkem, který NENÍ OCHOTEN pro Tebe cokoliv udělat. Já nevím jaká pozitiva na něm vidíš, když to nejdůležitější - ŽÍT ŽIVOT - nefunguje.
Peníze? Každý druhý chlap má peníze.
Nechápu ani Tvojí mamku, jak Ti může říkat, že bys ho neměla opouštět. Nechápu ani tu výmluvu, že by trpěl. Co má z toho mamka? Peníze? To zní šíleně.
Je to takhle: Jeden z vás trpět bude. A Ty si můžeš vybrat, zda to budeš Ty nebo on.
Já své nejlepší roky obětoval pro ženu, která za to vůbec nestála – to se samozřejmě ukázalo až zpětně. (Shodou okolností byla o něco málo starší). Dostal jsem ale drsnou lekci a uvědomil si, že nemá smysl obětovat svůj život pro někoho, kdo není ochoten udělat totéž pro Tebe ve stejné míře.
Je nesmysl nalhávat si, že bude trpět a Ty za to můžeš. Možná bude. Ale v tomhle případě říkám jako muž: no a co? Když čtu co píšeš, tak si myslím, že si to zaslouží. Dalas mu tolik příležitostí, že každý jiný chlap mu může jen závidět.
On už je moc starý (mentálně) na to abys, ho změnila. Ono je to vlastně vždy nesmysl, že vy ženy se snažíte někoho předělávat. To NIKDY trvale nefunguje. Možná na pár týdnů nebo měsíců. Ale NIKDY ne na trvalo. A to NIKDY myslím doslova.
Děvče zlaté, je Ti 23. Běž … život je o žití, riskování, experimentování. Ne o iluzi bezpečnosti ve zlaté kleci. Životní čas máš jen jeden a je šíleně krátký, abys dělala chyby, které před Tebou už udělalo mnoho žen (i mužů)!
Přesně tak. A chování matky je kapánek na pováženou.
Mila Lizzy, myslim si, ze si na sebe beres prilis mnoho zavazku, prilis se obetujes. Tvuj partner je dospely chlap, ma deti a jine priority. Je take docela mozne, ze on nikdy nemel zadne konicky, nikam nechodil, jenom pracoval. Jenomze tobe utika cas. Mela by ses venovat jenom sama sobe a svemu studiu, ne resit problemy partnerovych deti a jeho zarlivost.
Plne souhlasim s QAdama. Odejdi a na nikoho se neohlizej. Tvuj partner si za tebe jiste najde rychle jinou nahradu.
Je to jenom tvuj zivot a budes ho mit takovy, jaky si ho udelas.
Hodne stesti!
Věk: 38
Město:Liberec
Pokud chodí do práce, koupí ti co chceš, přitahuješ ho, tak se na všechno ostatní můžeš vybodnout, protože cítí že bys měla být jeho a dělá vše jak nejlépe umí, abys byla šťastná s ním. Pocit zneužívání k sexu a životní vyprázdněnosti je jenom pocitem a s "přáteli" a "pejskováním" to bude jenom postupně přecházet v realitu. Člověk stojí za víc než pes, i když je s ním mnohem víc práce a vytvořit společný domov je to proč jsme tady. Až ho oslovíš něčím, co vyjde z tvého srdce, o čem nemluví ani nepíše nikdo jiný, vydržíš po jeho boku nějaký čas, a bude cítit, že ho máš ráda, bude ti důvěřovat. Pokud ho ráda nemáš tak už sebe ani jeho netrap. A srovnej se se s tím, že na penězích opravdu nezáleží.
Tino, bohuzel s tebou nesouhlasim. Lizzy je mlada holka, chce si uzit zivota, kamaradu, chce se bavit. Je to uplne prirozene, ze to tak chce. On ji sice fin. zabezpeci, ale na nic jineho neslysi. Lizzy by si zaslouzila trochu romantiky a ne se motat kolem domacnosti. Proc se ona ma starat o jeho deti a o jeho pohodli? Pokud ho neopusti ted, opusti ho pozdeji. Protoze kazdou fazi v zivote, kterou si neprozijeme, budeme chtit jednou dohnat. Tak je to u deti i u dospelych.
Věk: 38
Lištičko nevím jak ty, já se bavila přiměřeně a zjistila, že každý z těch romantických kamarádů co si umí užívat jenom napodobují jeden druhého, nakukají ti cokoliv, aby si odnesli právě jen ten sex a nic z toho nezbyde. Možná je 23 let příliš brzy na to usadit se. Ale potom musí člověk počítat s tím, že si na cokoliv musí vydělat sám a nemůže mít vše. Lizzy může zabojovat postavit se na vlastní nohy, vybudovat si kariéru a před čtyřicítkou více či méně opotřebovaná a vyžilá přemýšlet nad tím, kolik jí bude a kolik bude mít sil až budou děti vylétat z hnízda. Každý si to může udělat jak chce, ale měl by se včas rozhodnout čemu dá přednost. Já pomalu začínám přicházet na to, proč se nemá cenu snažit změnit něco, co fungovalo desítky tisíc let.
Jenom abych to uvedla na prvou míru, kolikrát mám pocit, že se nesnaží dělat všechno nejlíp jak umí, ale jak mu to vyhovuje. Snažila jsem se s ním promluvit, ať netráví tolik času v práci, že bych ho chtěla mít i doma, jít se třeba někam projít nebo prostě něco dělat společně. On jako by mě ale vůbec neposlouchá. Pak mi pouze vyčítá, ale mít peníze se ti líbí! Raději bych mělaa jeho a tu "novou halenku" si odpustila. Uvědomuju si, že člověk je důležitější než pes, proto mi přijde absurdní na něj žárlit. Nikdy jsem mu nedala sebemenší podmět k tomu, aby žárlil a nedůvěřoval mi. Ani jsem mu nikdy nezahla, nelhala, … Že ho miluju se mu snažím, si myslím, dostatečně dokázat. O náš vztah hrozně moc bojuju. Snažím se pořád něco vymýšlet, jak strávit víc času spoli, co by nás oba bavilo, sama si odříkám hodně věcí, aby byl spokojený, ale přijde mi, že se snažím jenom já. Všechny ty kompromisy jsou pouze z mojí strany. O nějaké románky s kamarády mi vážně nejde, ani o tu romntiku s partneremen bych si přála aby si mě víc vážil a býl ke mě trochu víc pozorný. Jako dítě jsem si představovala jiný život, … a vadí mi, místo aby mě v tom podpořil, pořád mě shazuje, jako že jsem dítě, ať dospěju. Možná má pravdu, proto jsem hrozně moc ráda za vaše odpovědi.
I kdyby měl pravdu v tom, že jsi dítě (což ve 23 je každý (a já si myslím, že já jsem pořád z 3/4 dítě) ), tak cesta kdy Ti to předhazuje není dobrá. Měl by Tě vzít za ruku a ukázat Ti jak být rovnocenným partnerem. Protože to je láska – když jeden druhého respektujeme a snažíme se žít tak, aby ten druhý měl dobrý život.
(Někdy si ale mladší lidé jen zbytečně domyslí, že se je starší partner snaží poučovat. Je to spíše chybou mladšího, že takto vnímá předávané zkušenosti. Ale to dle mého není Tvůj případ.)
A ještě jedna věc. Souhlasím s tím, co v prvním příspěvku píše Tina. Ale tento postoj se nabývá až se zkušenostmi, které člověk ve 23 letech po jednom vztahu nemůže mít.
Takže abych to shrnul. Nejlepší a fungující vztah je ten, kde máš pocit, že jsi partnerem. Ne nadřazeným nebo podřazeným, ale partnerem. A to je mentální postoj, kterému nevadí věk ani nic jiného. Je to vztah, naplněn DŮVĚROU, úctou a respektem.
Tino, ja si myslim, ze jedine zivotni zkusenosti, at uz dobre nebo spatne, posouvaji cloveka dal. Pokud nekdo nema moznost si neco sam prozit, nebude ani schopen udelat zadna rozumna rozhodnuti.
Lizzyin vztah je nerovnomerny a tudiz i neferovy vuci ni. Ona se starsim partnerem nemela moznost vyzrat, udelat si vlastni nazor, otrkat se. Mozna ji ze zacatku byl strsi prtner velikou oporou, ale ted, kdyz je dospela, si chce vytvorit svuj hezky svet. Pritom zjistuje, ze on je ji velkou brzdou. Mozna, kdyby byla v tvem veku a mela tve zkusenosti, premyslela by jinak. Ale ona ma do ctyricitky hoodne daleko a ma pravo si uzivat sveho mladi plnymi dousky bez zbytecnych omezeni. Mozna bude mit za 10 let na vsechno uplne jiny nazor, ale dneska ne!! Je ji pouhych 23 let!!
Věk: 38
Pokud ti říká tohle o penězích, nemůžu ho soudit, ale podívala bych se podle jakého klíče se odvíjí jeho chování, na jeho rodinu, rodiče, sourozence. Pokud tam uvidíš něco vůči čemu se snaží vymezit, je to jeho zápas a nedostala si svůj život pro to, aby si ho obětovala na něčí svým způsobem rozmar a pocity nedostatečnosti. Peníze opravdu nejsou vše a všechno za ně koupit nejde. Musí to být v rovnováze.
Věk: 56
Dohodněte se spolu na dočasném odloučení a vyzkoušejte si jak se budete oba citít. Oběma třeba docvakne co bylo špatně a jak to změnit. Vy se naučíte větší sebedůvěře a on uvidí co všechno jste zvládala o co se nemusel postarat. Vy jste moc akční a tvořivá na něho si myslím a jeho to nějak leká a bojí se že o vás přijde. Ale na druhou stranu nemáte potřebné sebevědomí a on to ví a zneužívá toho a manipuluje vás do role malé holky.
Odloučením získáte větší nadhled na tím vším. Takhle když se člověk v tom utápí, tak to vidí ve špatném světle.
Já toho člověka neznám, ale připadá mi vnitřně slabý, sobecký a nezralý a hlavně manipulátor. Manipuluje svojí situací, tvojí " neschopností se o sebe postarat" atd. Tak trochu fuj. Hodně fuj.
Ve věku 23 let tohle opravdu není potřeba.
Ačkoliv nebývám razantní, tak tady bych byla, radím odejdi. I tvoje tělo a pocity starn intimity ti radí dobře, zbav se ho.
On se nezmění a toto není žádný ani život, ani rovnocenný vztah. Jen si snaž uvědomit, proč jsi zrovna navázala kontakt s tímto typem. Tam bych pak viděla nebezpečí opakování v budoucnu.
Doufejmě, že alespoň nebude mstivý, to řada manipulátorů bývá.
Věk: 46
Město:Klapý
Děvče zlaté, je to sobec a to dost velký. Buďte šťastná, že s ním děti nemáte a rychle od něj pryč, dokud jste mladá. Je si vámi moc jistý a cítí se jako king. Že vaši nemají peníze, to nějak zvládnete třeba lepší brigádou. Věnujte se pejskovi, jděte zpět k vašim, než dostudujete a budete mít práci. Takhle byste se trápila zbytek života, jeho děti by vám přerostly přes hlavu, protože by vycítili podporu od něj. Zdá se to být těžké, ale až budete v klidu zjistíte, že jste udělala dobře. Schválně si na papír napište na jednu půlku negativa a na druhou pozitiva, čeho bude víc. Přeju hodně sil i štěstí, Dana.
10 nejnovějších témat v kategorii:
Téma |
Odpovědí | Otevřeno |
Datum přidání (Autor) |
---|---|---|---|
nerozumím rozchodu | 3 | 1517x |
03.12.2023 09:24:22 (njn) |
Přítel ke me není upřímný. | 8 | 3441x |
31.12.2020 15:28:45 (Mona_) |
Objektivni nazor na uprimnost | 8 | 2973x |
13.11.2020 10:34:10 (Lepsi zitrek) |
Moje partnerka začala bydlet se svým dosud ženatým expřítelem | 12 | 3446x |
02.10.2020 18:46:52 (njn) |
Partnerské krize, odstěhování | 5 | 2164x |
11.03.2020 17:04:44 (123) |
Moje matka mi kecá do života!!!!! | 6 | 1527x |
02.02.2020 18:48:36 (Iceman) |
Proč se mnou je, když se mu nelíbím? | 9 | 2286x |
26.01.2020 16:01:05 (mini) |
Partnerova obezita - jak mu říct, že přibral | 5 | 2224x |
22.01.2020 16:02:48 (mafianka) |
Jak byste se zachovali??? | 4 | 1535x |
05.10.2019 13:30:13 (Iceman) |
Manžel se cítí na vedlejší koleji, jsme jako dva spolubydlící | 4 | 2701x |
04.09.2019 12:25:25 (Maky1357) |