Téma: Syn se zamiloval do holky a jde přes mrtvoly - myslí si, že mu nepřeju štěstí

Ahoj, nevím, jak se to bude jevit ostatním, nicméně já v tomto vidím následující: syn je snadno zmanipulovatelný a jeho přítelkyně si je toho moc dobře vědoma, tudíž ho zpracovala, jak potřebovala. Obáváš se oprávněně, v životě se může stát cokoliv, rozejdou se, nebo příjde o práci a jak bude tu vražednou hypotéku splácet? ! …

I to, že se jí nelíbí, že jsi s ním na hloupém kafi - vždyť to je banalita - o něčem svědčí. O tom, že má dost možná tendence ho proti tobě poštvávat.

Je mi líto, dokud sám neprozře, nic s tím neuděláš, jen bys podporovala ten dojem, jaký jsi tu napsala - že působíš nepřejícně atp. ,   což mimochodem ta jeho může proti tobě využítvat.

Já vždycky nechápala, proč se každý hned bouří, když rodiče nesouhlasí s partnerem - ano, může to být jen z jejich pocitu, aby o dítě nepřišli, mohou se mýlit, nemají se plést do vztahů atp… Ale já mám dojem, že zrovna mámy dokážou vycítit víc, než zamilované dítě a při použití selského rozumu dokážou rozpoznat varovné signály, čili dle mě některé protesty rodičů proti partnerům jsou oprávněné a jsou míněny dobře, aby zachránili potomkovi život…

Přeji hodně síly, tohle může dopadnout docela špatně.

Ještě bych dodala, že je od něj krajně nezodpovědné ohrozit své prarodiče, kteří by mohli přijít o střechu nad hlavou, ale byla zase jejich chyba ten dům na něj přepsat.

Syna jste vychovala sice sama, ale on už dospěl a má právo žít svůj život podle svého. Tedy i strávit vánoce s někým jiným a jinde. I když jste se slečně omluvila, přesto ona cítí, že si syna uzurpujete pro sebe a zřejmě proto jí už není po chuti ani to! "kafe". Zkuste se oprostit od starostí o dítě a vemte na vědomí, že jste svou roli už splnila.

Váš strach o budoucnost syna chápu, samozřejmě není jeho řešení bydlení a budoucí majetkové vztahy úplně ideální. Ale vy jste všanc svůj majetek nedala a rodina ať si se svým dělá dle libosti. Pokud se vaše vize naplní, bude to pro syna hodně těžká zkušenost. Vy ale nemůžete udělat víc, než jste udělala.

Pusťte z hlavy co nemůžete změnit a snažte se napravit vztahy mezi vámi - vámi a synem s jeho láskou. jiná cesta ke spokojenosti nevede.

To, že vás rodiče a syn "připravili" o budoucí dědictví myslím není zase taková tragedie. Buďte ráda za své zdraví, za to, že jste dokázala sama vychovat syna a doufejte v jeho budoucí zdravou rodinu, do které můžete patřit i vy, když si to teď nezkazíte. Nakročeno už máte.

(Buďte duchem připravena pomoct, kdyby se nedej Bože fakt něco stalo. To je to, co syn ocení. Jste přece máma)

No, na vašem místě bych se pokusila apelovat na ty rodiče. Myslím, že mohou svým domem ručit aniž by se přepisoval. A mohou mít podmínku, že nový dům nebude přepisován na slečnu. Snažila bych se ale vyvarovat očerňování slečny a poukazovat pouuze na to, že ti dva se zatím málo znají - a pak poukazovat na zájem budoucích hypotetických vnoučat, které jednak syn nemusí nakonec mít s touto slečnou a kdyby měl, může se toho mnoho stát a mohou jako hypotetická budoucí rodina o vše přijít třeba nějakou nešťastnou náhodou nebo prostě kvůli nějaké chybě z nezkušenosti.

A i kdyby už byl dům přepsán, apelovala bych na ně, aby s ním promluvili, aby podíl na novém domu na ni nepřepisoval.

Jinak řečeno, hledala bych cestu, jak sice synovi umožnit, aby si se slečnou realizovali společné záměry, ale zároveň tak, aby nebyly ohroženi rodiče (zjevně jim nedochází, že by mohli skončit na ulici) a v podstatě i synovy nároky.

Sice píšete, že se vám s rodiči komunikovat nechce, ale to si taky uvědomte, co dáváte synovi za příklad. Že když hrozí neshody a nepříjemnosti, je lepší se komunikaci s rodiči vyhnout. Což on teď pravděpodobně dělá.

Hezky vecer, děkuji mockrát za názory. Pani Kateřino s tatem jsem to řešila, než se to cele prepsalo na syna. Bohuzel moje slova nebrali vazne. Maji sice napsane, ze tam můžou dožít. Ale pokud nebudou splacet pochybuji, ze to banku bude zajímat. Jinak syn měl predtim slečnu s kterou jsme vycházeli úplně v pohode. Nemam problemy ani s jeho přáteli. Tady u slečny proste nevím. Kdyz sem ji zvala na oslavu mich narozenin nepřišla. Vanoce také odmítla a poslední kapkou bylo to, ze synovi vycetla, ze se mnou byl na kafe? ! Tak proste už sem si na ni udelala svůj nazor. Chapu, ze chtějí své bydleni, ale dům se da sehnat i za 2.5 mil. A splátky by byli únosné. Slecna proste nemá o co přijít můj syn a cela má rodina bohužel o vše… Tak proste budu verit, ze syn vše zvladne…

No, je otázka co a jak mají napsané, tím myslím, jestli si to napsali jen tak nebo je to formulované právníkem. Já nejsem právník, ale myslím, že pokud mají nějak správě právně ošetřené své dožití jako tzv. "věcné břemeno", banku to zajímat musí - ale nemalujme čerty na zeď a jak správně říkáte, je teď už lepší doufat, že to syn nějak zvládne.

A ohledně toho kafe - jak víte, že mu to vyčetla? To vám asi musel pak někdo dodatečně říct - asi syn. Pokud jste u toho vyčítání nebyla osobně, zkuste to brát s rezervou. Někdy se některé věci zbytečně zveličí, kdo ví, co mu vyčítala. Možná z ní jen mluvil strach, že se proti ní syna snažíte navádět. Vy máte pocit, že je ona na koni, ale kdo ví, třeba se ona taky cítí být vámi ohrožená, proto se snaží se vám vyhýbat a syna od vás držet dál.

Ale otázka je, proč se sám syn nesnaží vás dvě sblížit, když s ní má vážné úmysly. Přeci jen tím pádem budete jedna rodina ať se to komu z vás líbí nebo ne.

Asi vám nezbude než se obrnit trpělivostí. Ono nic se nejí tak horké jak se to uvaří a za nějaký čas může být vše jinak. Synovi z očí spadnou růžové brýle a taky třeba vše uvidí v jiném světle.