Téma: Babička je zlý sobecký nesamostatný manipulátor, jak jí dát lekci a napravit ji?

Avatarek sem včera (06.05.2018) dával odkaz na dobrý článek o energetických upírech, tam mas i odpovědi na tve otazky. Dala bych odkaz, ale píší z tabletu a tam mi nejde kopírování. Už jsem na něj i ráno reagovala, ale zatím nikdo neodpověděl. Něco tam pripisi a tím ho dostanu na první místo diskuse. Můžeš pak napsat co si o tom myslis, zda v tom babičku poznávás.

Můj názor je ten, že v 70 letech, zejména za situace, kdy mnoho let byla babička taková a na něco zvyklá, se těžko změní.

Vykašlala bych se na to, co říká lidem, co si myslí ostatní.

Snažila bych se jí být Vámi tedy zajistit nějakou pomoc, ale ne podle toho, jak si nadiktuje. Domluvte se v rodině, kdo kdy s čím pomůže, není třeba denně, stačí po určitých intervalech, ideálně si v tom udělat nějaký jakoby pravidelný režim dle Vašich možností. Pravidelný proto, aby babi věděla, kdy co bude, starší lidé to mají tak rádi.

Pokud bude chtít babi např. čerstvé rohlíky každé ráno, tak se hold pro ně naučí si dojít, nebo je bude mít jen dejme tomu 2x - 3x za týden, když jí dovezete nákup.

Když za ní kdokoliv z Vás přijede, nenechte se vtáhnout do okamžitého úkolování, ale nejdříve jí řekněte, že si dáte např. kávu nebo čaj, popovídejte si např. o počasí s tím, že babi oznámíte, že dnes (07.05.2018) pomůžete s tím a tím, ostatní příště. Pokud začne být nepříjemná, útočit atd. , nereagovala bych konkrétně na ty její nepříjemnosti, přešla bych to mlčky, řekla bych jí pouze: " Já vím nebo ano babi, taky Tě mám ráda a teď jdu udělat to, s čím jsem přišel/přišla pomoci." Až by bylo hotovo, tak bych to babi oznámila, rozloučila se, popřála jí hezký večer a odjela. Prostě vše v klidu, nenechat se vytočit, vtáhnout do debat o čem nechcete, když bude na Vás nepříjemná atd.

Ještě zvažte jednu možnost. Pokud babi užívá nějaké léky na uklidnění a spaní, zkontrolujte lednici atd. , jestli nemá někde alkohol (případně schovaný), jestli na ty léky nepije. Já mám zkušenost, že někteří starší lidé, i když jsou celý život protivní atd. , tak ale přesto, když zůstanou najednou samy bez partnera/manžela, tak uvnitř stejně truchlí, někdy se proto posilní i skleničkou alkoholu, protože ty dny nebo noci, kdy najednou tam zůstanou samy, tak jim dojde, že nejen že nemají komu aspoň vynadat a koho úkolovat, ale že najednou je tam klid, prázdno, ticho, že to bolí. Proto svůj hněv mohou pak i stupňovat, protože se zlobí na celý svět.

Dany, napsala jsi to moc pěkně s citem, vidím to stejně, jen bych možná babičce nechala to víno, aby líp spala a zapoměla na tu samotu, no nevím, já alkohol nepolknu žádný. Začínám mít z toho stáří obavy…

Pavli, díky. Já to s tím vínem psala proto, že tazatelka psala, že babi bere potají léky na uklidnění a i na spaní a ty se s alkoholem neslučují 

Jinak to mám stejně jako Ty, stáří a hlavně nemocí se bojím už teď, není mi dobře… Fakt, že člověk potřebuje pomoc či jí bude potřebovat ještě více není moc povzbudivý…  

''Nikdo z nás není tak zlý, aby ji nechal samotnou. ''

a je každý z Vás tak zlý aby dělal věci sám proti sobě?

kdo tě nutí v tom být?

a proč jí chceš změnit?

je to přece Tvůj problém Tobě to vadí.

kdyz uz vsem vyklada jak na ni vsichni kaslete a nepomahate tak bych ji to aspon na tyden dopral

Jedna moje kamaradka ma podobnou matku. Zhyckana, rozmazlena a generalka. Sveho muze taky utrapila k smrti. Teď se orientuje na dceru a chce, aby se dcera vzdala sve rodiny a pecovala o ni. Chce byt stredem pozornosti. Kamaradka z toho mela napred stres, ale teď stanovila jasna pravidla. Venuje ji jeden ten v tydnu a zakazala ji telefonicky teror! Kamaradka se naucila, brat jeji rozmary s nadhledem. Jinak by to znicilo ji i jeji rodinu.
Manipulatorum je treba se vyhybat, ale kdyz jsou v rodine, musi se najit ten spravny pristup k nim. Jinak vas vsechny znici.
Ja osobne bych za ni zasla tak 2x do mesice a na jine sluzby bych ji sjednala pecovatelskou sluzbu. At si vyvadi jak chce, mate taky svuj zivot. Ona nebude nikdy spokojena, i kdyby jste se rozkrajeli.
Je sebestredna a potrebuje publikum k tomu, aby mohla vypustit nahromadene emoce.
Vy vsichni jste obeti. Dokud k ni budete chodit, neprestane to. Hlavne nezapomen, ze vekem se to bude stupnovat. Pokud neni nemocna, at si chodi nakoupit sama, at si zajisti sluzby sama. Nejste jeji otroci. A jak rikam: tahle osoba nebude spokojena nikdy s nicim!!

Najít nového chlapa pro ní. Musí to být ale silná osobnost.

Nikoho měnit nemůžete. Můžete změnit akorát sami sebe. Přestat se nechat manipulovat a vymezit hranice. Vy se nemáte ráda, když jste a bolí vás tam hlava. Nemáte ráda samu sebe. Necháte se šikanovat. Máte se nyní naučit postavit se sama za sebe a vymezit hranice. Babka je super trenažér přesně na tohle.

"Mii", "… Necháte se šikanovat. Máte se nyní naučit postavit se sama za sebe a vymezit hranice. Babka je super trenažér přesně na tohle." - nezlobte se, ale o člověku se zmiňovat, že je trenažér je neuctivé. To je dnešní trend "mít rád sám sebe", ale to je chyba lávky, nejprve máme mít rádi své bližní, dělat dobře lidem a odpouštět, dát osobní příklad. Ale to, co nabízíte je SOBECTVÍ, nic víc…

Pavla - Netušila jsem, že "mít rád sám sebe" rovná se nechat se zničit druhým člověkem. A je sobectví se zničit nenechat? - vy máte zvrácenou, ba až masochistickou ideologii. Natož zničit se od člověka (babka v článku), který je vitální a zdravý, jak se doslova uvádí. Pokud vy sama se řídíte zásadami, co píšete a sobecký je každý, kdo se fokusuje na to, aby byl v dobré vnitřní harmonii a nenechal se likvidovat manipulátory, zřejmě vypadáte hodně špatně… a jste jistě i různě nemocná… takoví, co píší to, co vy: Stavět se do role příkladu a přitom se nechat likvidovat bližním, je strašně pokrytecké. Já jsem lepší, koukni se! hele co všechno unesu! jak jsem dobrá, co? Ne, vy lepší nejste! hloupější, to ano.

"Mii", ještě netušíte spoustu věcí, jste mladá a zřejmně jste se ještě o nikoho nestarala, nepřebalovala, nedoopatrovala. To, co píšu je moje životní zkušenost. Pokud nemáte úctu k druhým, nemáte ji ani k sobě. Já to vidím u starých lidí, jako volání o pomoc, o porozumění, o pozornost, o lásku.  A tak to dělají různým způsobem. Je mně jedno, co si o mně myslíte, co o mně píšete, protože tak se nevyjadřuje šťastný člověk.   

Já jsem velmi šťastná žena, vedu nádherný vysněný život, chtěla bych také všem pomoci, aby byli šťastní… a láskyplní… ale citový vyděrač a manipulátor se nesmí přikrmovat!!! Řekla bych, že nešťastná jste vy-když jsem se "obrazně" vyjádřila o trenažéru, ostatní pochopili, že to je jen jakýsi pracovní název, aby můj názor byl dobře pochopen, že to nemyslím o té konkrétní paní, okamžitě jste mě chytla za slovíčko a pustila se do mne… ohledně SOBECTVÍ - "husa potrefená se ozvala, jak se říká… " Vy máte problém se sebeláskou, vážená paní, a to opravdu může být i v 70 letech. Neumíte být zdravě sobecká-a to končívá nemocemi, přepracováním, vyhoření atd atd.

Podle Vás úcta k druhým znamená sebeobětovat se do sebezničení… opravdu podivné. Jak jsem napsala, vsadím se o co chcete, a to Vás neznám, že máte za sebou z tohoto přístupu mnoho zdravotních problémů! měla nebo máte. už nic odepisovat Vám nebudu, nemělo by to smysl. To hlavní jsem napsala. Jinak vy se bojíte starat se sama o sebe a být trošku sobecká-zdravě-co by tomu řekli ostatní, viďte?

Tak ony by ty Vaše názory vyzněly jinak, kdyby jste při nich nebyla ironická, ubližující a druhé urážející.

Nechápu, proč se takto a opakovaně do Pavly navážíte. Všechno se dá říci i jinak.

Skutečně šťastný člověk se takto nechová. To si sama sobě něco namlouváte, ale druhým kážete…

"Mii", já poradila, jak to cítím od srdce. Ale Váš názor je Váš názor, kterému ještě chybí vyzrálost. Myslím si, že s Dany víme, co píšeme. Nakonec i Vám budou roky přibývat a také zdravotní omezení, to s sebou nese život, který končí smrtí. Někdo odejde dříve, jiný později, ale je třeba žít s láskou k lidem, chceteli k bližnímu,  to druhý vycítí a může ho to změnit, obzvláště ty nemohoucí a odkázané na pomoc druhých, protože jsou nešťastni ze sebe. no nic, třeba na to jednou přijdete.  

Nic proti dámy, Mii mohla volit sice jiná slova, ale taky mi přijde ujeté ve jménu "miluj bližního svého" si nechat skákat po hlavě, ba co víc, nechat se ponižovat a šikanovat!

To je opravdu pokrytecké, to není znamení lásky, ale znamení hlouposti a slabosti.

Nechápu, ani já, ani Pavla jsme nepsaly nic o tom, že se má někdo nechat ponižovat a šikanovat. Ty moc dobře víš, jak to své psaní Pavla myslela. Nechápu, proč Pavlu urážíš i Ty…

Ale já pavlu neurážím, to se omlouvám, pokud to tak vyznělo - to jsem skutečně nechtěla. A asi jsem to jen špatně pochopila.

Já to myslela obecně, že takov přístup je hloupý, nikoliv Pavla.

Já si říkala, za co ten mínus smajlík, tak jestli je to za "urážku" Pavli, tak to se opravdu omolouvám - nebylo to tak myšleno

Taky jsme s mámou si nechaly vše líbit a kde jsme? Ona je finančně v háji, já zase psychicky a fyzicky.

To je úplně jiná situace mimo toto téma…

Myslím, že v jistých věcech se to až tak neliší - nechat si to líbit na úkor svého fyzickéo i duševního zdraví je prostě hloupost, a to jako člověk s CFS a depresí můžu odpovědně říct. Nebýt permanentního stresu a jedné hnusné, zlé osoby, nebyla bych v pr a s pošramocenou budoucností.

Paní asi zažívá totéž - nespravedlivé zlo od jedné rozzlobené babičky. Unést to není láska, ale blbost.

Gizelo, myslím, že bylo nejprve dobré si uvědomit pár věcí:

a) každý si k nám dovolí jen to, co my mu dovolíme (samozřejmě vyjma fyzické agrese a pod.). Čili on to jsou trochu spojité nádoby v tom smyslu, že vy jste si babičku takhle vychovali, že i tohle může dovolovat.

b) octnout se v nové životní situaci v těhlech letech je velmi těžké a to bez ohledu na to, nakolik je člověk vitální. Umíš si představit, jak jí je? Trochu o tom pochybuji - viz. příhoda s koláčem.

c) máš pocit, že by ona měla být bůhvíjak vděčná, když se jí NERADI, s NELÁSKOU, a ne kvůli ní, ale KVŮLI DĚDEČKOVI, sem tam věnujete. Je vám zatěžko ji nechat samotnou a není vám zatěžko ji vystavovat pohledu na to, jak ji nenávidíte a jak vám leze krkem (nemysli si, že se to nepozná). Ty bys byla vděčná za takovou pozornost? Veselá a spokojená?

Co tím chci říct?

Že ono jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Možná kdyby ji měl ještě někdo doopravdy rád, tak vzteklá by nebyla. Možná kdyby měla pocit, že na ní někomu opravdu  záleží, neměla by tendenci si něco vynucovat. Možná kbybyste pro ni sem tam něco udělali jen proto, aby měla radost, tak by za to vděčná byla. Možná kdyby neviděla, jak vás obtěžuje, neměla by pocit, že na ni kašlete… atd.

Já vím, asi namítneš, že ona si za může sama, že ji nemáte rádi, obtěžuje vás a staráte se jen z pocitu, že musíte - ale to je trochu jako hledat, jestli byla dřív slepice nebo vejce.

Tady není jeden viník. Takto jste si to celá léta společně nastavili.

Jediné, co můžeš dělat je, snažit se to tedy přenastavit.

Začněte se vy sami k babičce chovat jinak. Nechoďte za ní z pocitu povinnosti a obav aby vás nepomlouvala, ale jen tehdy, kdy budete mít o její stav upřímný zájem. Pokud něco poskytnete, službu, pozornost a pod. , dělejte to jen z upřímné strarostlivosti a ne z nějakého pokrytectví a pak ale buďte spokojeni, že jste to udělali, bez ohledu na to, jestli ten druhý projevuje vděk či nikoliv. A pokud na vděku trváte, nebojte se to vyjasnit na rovinu. Když to pochopí i malé dítě, pochopí to i důchodce, když se mu řekne, aby používal slůvka děkuji a prosím a že na rozkazovací způsob řeči nebudete reagovat.

A pod.

A pokud je babička vitální i psychicky, určitě není pozdě ani vyříkat si upřímně to, jak její chování vnímáš a co to v tobě vyvolává. A že bys ráda, aby to tedy bylo jinak. Pak ale musíš říct jak to s ní chceš mít.

A když budu upřímná já, tak z toho co píšeš, mi nepřijde, že stojíš o láskyplný vztah. Stojíš jen o to, splnit si sem tam nějakou příbuzenskou povinnost a za to obdržet vděčnost. Otázka je, jestli  toto stojí babička.

Ja si bohuzel myslim, ze pokud je babicka hysterka, potrebuje publikum a hlavne i ventil. Ono je  tezke se k nekomu chovat laskyplne, kdyz ten druhy je general a nikdy neni s nicim spokojeny, neumi byt vdecny a neustale rozdeluje ukoly. To by musel mit hrosi kuzi!
Katerino, pises, ze "pokud by ji mel nekdo rad". to je hrozne tezke. Od takovych lidi ti druzi spis utikaji.
Jak Gizela pise, je to lharka a rozhada celou rodinu. Copak takoveho cloveka nekdo muze mit rad?
Ja jsem sice lidumil, ale tehle pani bych se urcite vyhybala!

Přesně tak, vůbec nechápu to obhajování té paní.  

Já jsem též lidumil a na staré si obzvlášť potrpím, ale tohle je prostě moc, ta paní je zlá!

Listicko, Rypoušice, moje zkušenost je ta, že pokud máte svědectví jen jedné strany, je VŽDYCKY zkreslené a neznamená to, že by ten, kdo to říká, byl špatný nebo měl špatné úmysly. Ale jeho pohled je vždycky jen subjektivní.

Vy ho a-priori pokládáte za zcela objektivní.

Ale mně tento přístup je cizí, protože vím, že to nic neřeší.

Aby se něco změnilo je potřeba něco víc než si z babky udělat terč a sborem ji tu pomlouvat.

Je potřeba ji pochopit - třeba i včetně jejích nectností. A já si třeba velmi dobře umím představit, že se chová tak jak se chová, protože je prostě nešťastná. Možná už léta (proto ty prášky) a možná po smrti manžela ještě víc.

Se starými lidmi je mnohdy potíž a mnohdy jsou nesnášenliví a i zlí. Já vám přeju, aby vy dvě jste zestárly do podoby milých pohádkových babiček, které budou všichni milovat, ale třeba se to ani vám nepodaří a i vy budete jednou jen na obtíž a nebudete si vědět rady se životem.

Věřím, že je Gizela v těžké situaci, ale ta siuace má ještě jeden aspekt. Tím, jak si s ní poradí, krom jiného nastavuje vzor pro své děti, případně jiné příbuzné, jak se chovat k obtížnému starému člověku. Ani z Gizely jednou možná nebude milá pohádková babička a teď se možná rozhoduje o tom, jestli její děti a příbuzní se na ní pak vykašlou a zakáží jí telefonovat, nebo jestli se ještě pokusí jí po zbytek života nějak podržet.

Ta babča mě zaujala a pobavila ta debata, tak tu napíšu ještě co si myslím. Je to zajímavé téma na román. Silná osobnost-bez debat-naprosto zdravotně v pořádku, vitální a vypadá mladší-takže ta babča žádný problém nemá! Problém má pisatelka, a to je přesně ono: buď babču milujete a je vše ok, anebo děláte služku z povinnosti a tak tedy je to váš výběr a nestěžujte si. Každopádně chybí láska k sobě-a zdravé vymezení hranic. Najít babče jinou zábavu - nového muže apod. , a nikam jí pro rohlíky nechodit a proboha nic nedělat! nesloužit! vždyť znovu opakuji, co se píše, je zdravá, vitální a naprosto Ok fyzicky, tak prohoba si snad může sama dojít nakoupit rohlík, ne? tuto dovednost se rychle naučí, pokud jí to umožníte. Manipulátor nemůže existovat bez oběti, tak asi tak. je otázka, proč kolem ní skáčete, jestli fakt jen kvůli dědečkovi. V tom případě si představte, že plníte velkou Misi a dělejte to s láskou a jakýmsi "absolutním zapálením sloužícího." bez kompromisů! Pokud ne, tak nedělejte nic a proboha nechte jí, ať se stará sama o sebe! Pro vás, Pavlo, co má tendenci poučovat mladší ženy, z pozice jakési svrchovanosti staršího-"co vy víte-o nikoho jste se nestarala apodobně"- (jak to víte? a co když je to přesně naopak? ) tak si to přečtěte ještě jednou, ten problém pisatelky-píše se o naprostém zdraví a mladistvé vitalitě, nikoliv o nemohoucí stařeně. Jinak Vás neurážím ani to nemám v úmyslu, jen reaguji na vaše slova a velice mě zajímá, co je pod jejich povrchem.

Jenže pokud babička bere léta psychofarmaka, tak úplně zdravá není - a problém určitě má.

A pokud svede upéct nebo obstarat koláč, aby měla čím pohostit rodinu, tak není ani tak docela neschopná.

A moc si neumím představit, jak dobře člověku "poslouží" někdo, kdo má ze vzájemného kontaktu okamžitě migrénu a jak jí "celá rodina pomáhá", když tam "všichni chlapi odmítají jezdit", aby pomáhat nemuseli.

Podobných rozporů se tam dá vysledovat víc.

Proto si myslím, že tady není černobíle jeden viník a jedna oběť, ale že oni si ubližují navzájem.

Mně se líbí rčení "nezměníš svět dokud nezměníš sám sebe".

Netvrdím, že je to tak snadné jak se zdá a že to šmahem zapůsobí a změní někdo celý svět…

Ale myslím, že kdybyste změnila své chování - jak zde již bylo psáno, vymezila hranice a říkala "NE! " zapůsobí to.

Ad Kateřinaa: pokud vím, paní je zdravá, svéprávná, myslím, že kdyby chtěla nebyla pohodlná a zvyklá diktovat, mohla by si žít v pohodě. Každý to máme, jaké si to uděláme. A to bez ohledu na to, zda je nám 20 nebo 70.

Dle mě babča není ten případ jaký píšeš, ale přít se s tebou nebudu.

Já taky zažila velice nešťastného člověka a choval je jak diktátor? ! Nikoliv! Svůj žal upíjel v alkoholu a zemřel na to.

Je to o tom, co máme v sobě, jaké predispozice, jakou povahu.

Myslím, že tato paní se nedá omlouvat neštěstím.  

Zajímalo by mě moc, jak se to vyvíjí a co pisatelka s ostatními členy rodiny začala dělat vzhledem k babče.

Jinak to, že chlapi za babičkou vůbec nejezdí-to je vtipný, že? jako že nikdo z těch chlapů nemá na to, aby energickou vitální osobnost nějak zpacifikoval… jsou slaboši? nebo aplikují-ponechat babičku, aby se více starala sama o sebe? nejlepší řešení? O těch chlapech by mě také zajímalo více-jaký mají názor na situaci oni, jak to vidí.

Mii Není důvod snášet něco v čem není dobře. babce je třeba dát najevo nezájem když je nepřijemná, tak ať si to spojí dohromady - bude nepřijemná bude sama. aspoň bude mít plno času na přemýšlení o sobě.

Tak jsem si početla, co trápí paní Gizelu, i ohlasy. my máme doma něco podobného, jako je matka paní Gizely, ale v daleko silnějším podání! Kdo to nezažil, nepochopí! A 100x si můžete říkat, budu se chovat k matce jak by se k matce chovat mělo, snažíte se ctít stáří, pochopit ji, co ji trápí, proč je tak zlá a urputná… ale když vám potom vmete do očí, že lituje, že jsme se kdy narodili, jak se nás snažila potratit a jiné. můžete mít sakra k takovému člověku jiný vztah, než postupně ho nenávidět? A není taková až po smrti manžela, ale je taková pořád, co ji známe. sleduje, co si kdo kupuje a okamžitě to musí mít taky, nejlépe ve dvojím vydání a protože na to nemá, neváhá si půjčit, třeba od čerta! A pak se vám zašklebí do obličeje a řekne, až tu nebudu, všechno za mě zaplatíte! Takhle se chová matka??? Nemáme tušení, kolik je komu dlužna, jediné co víme, že měla přítele, ze kterého během chvíle stačila vysát 300 tisíc, než ten konečně prozřel a nechal se raději prohlásit za mrtvého! Ale kam na naši matinku. vytáhla z úřednice - nevím jak informaci, že nikdo toho jména nezemřel, takže matka si najala auto a jela za přítelem, aby z něho vytáhla další peníze, nač on by je přece potřeboval, když je sám a nikoho nemá a ona je nutně potřebuje! Naštěstí se ji to nepodařilo, tak mu začala denně několikrát volat, psát sms a nakonec mu posílala srdceryvné dopisy, aby se ji okamžitě ozval, že její pes je těžce nemocný a chce ho ještě vidět, protože ho má rád. psovi nic není, těší se pevnému zdraví a nějaký cizí chlap mu je ukradený. S matkou jsme se snažili domluvit jak po dobrém, tak i po zlém, nic platný to ale nebylo. Já ale dokázala zpřetrhat styky s ní, protože mám jen jedny nervy a jedno zdraví,  bohužel nikdo další z rodiny to nedokázal a tak trpí dál. Můj otec vždy říkával, že Národní divadlo nemělo, nemá a mít nebude takovou herečku, jakou je naše matka.